Live or Die // 18 //

Tak jsme konečně u finále této povídky... když jsem s ní začínala, nečekala jsem, že mi to bude trvat tak dlouho ji dopsat a myslela jsem, že to bude mít max deset dílů, ale to si ostatně myslím vždy a nakonec se nějak rozepíšu, ale tak to snad nevadí a doufám, že se Vám povídka aspoň trochu líbila a že budete spokojeni s jejím koncem!❤😊

POSLEDNÍ DÍL

VAROVÁNÍ 15+

Brian's POV

Chvíli jim trvalo, než se oba vzpamatovali a zbavili se svých splašených výrazů a pohledů, které si vyměňovali ve snaze dát si nějaký signál, jak se s touto situací vypořádat. Oba věděli, že jsou v pytli, že Justin bude přichycen při lži a Brian, že naopak bude muset vyjít s pravdou ven, ač na to nebyl ani zdaleka připravený. Jak říkal, nechce to Debb říct, jen proto, aby se nad ním slitovala, ačkoliv zároveň někde hluboko uvnitř přesně v to doufá, protože ví, že si to u ní příšerně podělal a že možná jedině takhle to s ní dokáže ještě napravit. Ale přes to se mu celé tohle příčilo tak moc, že měl stažený žaludek a doufal, že Justin tuhle situaci nějak zachrání...

"Debb, co ty tady?" vykoktal ze sebe konečně Justin.

"Co asi? Přišla jsem zjistit, jestli už se cítíš líp, Sunshine."

"Um... to si nemusela nebo stačilo zavolat," usmál se výmluvně.

"Abys mi mohl zase lhát?"

"Lhát?" vytřeštil oči.

"Moc dobře si pamatuju, jak si posledně předstíral, že už je ti dobře, abych za tebe nemusela brát šichtu a jak to dopadlo, hm? Je mi jasný, že bys to klidně udělal i teď, takže jsem tady, abys mi nemohl lhát do očí, víš, že to na tobě poznám..."

Live or Die // 17 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Brian si myslel, že touhle dobou vyřknutí těch slov už bude tak nějak snadné. Mám rakovinu. Řekl to už tolikrát, jak sobě, tak někomu jinému, že by s tím neměl mít už problém. Ale přes to, když se díval do těch Mikových štěněčích očí, nějak se nemohl přimět k tomu to vyslovit. Justin byl pro něj nejhorší, protože si myslel, že jeho reakce bude úplně jiná, že ho opustí. Teď by si za to nejradši nakopal, že si to vůbec o něm myslel, ale myslel, bohužel, a to na té rakovině bylo pro něj asi nejvíc nesnesitelné. Jenže Justina už má vyřešeného, sice ho přivádí k šílenství, že ho musí vidět v takovém stavu, ale je momentálně na tom tak, že si i on uvědomuje, že s něčím zkrátka potřebuje od Justina pomoct, ať se mu to líbí nebo ne. Ale Mikey - to je pro něj momentálně jiná kapitola. Jsou to nejlepší přátelé už tolik let, jsou jako bratří a Brian moc dobře ví, že Michael tohle vezme hodně těžce, i když ho milionkrát přesvědčí o tom, že by měl být v pořádku.

"Jesus, Briane, vypadáš jako bys umíral... co se děje?" zasmál se.

Pohled, který si Brian s Justinem vyměnili, ho akorát přiměl ještě víc vnitřně panikařit, Michael nebyl zvyklý, aby ho jeho nejlepší kamarád takhle posadil a chystal se mu říct něco očividně velkého, Brian vždy vše řekl na plnou hubu a pokud teď nemohl, Mika to rozhodně děsilo.

Live or Die // 16 //

Venku nám začalo pěkný vedro a to je pro mě znamení, abych nedělala nejlíp vůbec nic, snad i neexistovala, fakt ty horký dny a bohužel i noci snáším hodně špatně a vždy se modlím, ať je léto hodně rychle za mnou... nechápu ty, co se na něj vysloveně těší, já radši beru Aljašku všema deseti😂 Každopádně jsem se rozhodla, že Vám alespoň napíšu další díl této povídky, tak doufám, že na něm moje přehřátí nebude znát a bude se Vám líbit!😅❤

BEZ VAROVÁNÍ

Justin's POV

Justin byl vzhůru téměř celou noc, nedokázal z Briana spustit pohled, pořád čekal, že se něco stane, že mu nějak přitíží nebo něco a chtěl být na tu situaci připravený. Zároveň ho potřeboval jenom vidět a připomínat si, že je tady a naživu... protože si nechtěl ani představit, že by ho ztratil. To by totiž nepřežil. Miloval Briana víc než cokoliv a to nevědomí celé ty týdny ho přivádělo k šílenství, ale teď když konečně věděl, přivádělo ho k to šílenému strachu a myšlenkám na to, co by, kdyby.

"Prosím, řekni mi, že si na mě takhle necivěl celou noc?" zeptal se Brian náhle.

"Jsi vzhůru!" zalekl se Justin.

"Podle všeho a odpovíš mi?"

"Um... já jsem... na tebe... rozhodně... necivěl celou noc."

"Jsi příšerný lhář. Něco si mi snad slíbil," Brian se otočil na bok a díval se tak Justinovi přímo do očí.

Live or Die // 15 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Brian se cítil příšerně a čekal na nejhorší. Jako to, že ho Justin opustí, co nejdřív to půjde. Nedivil by se mu ani trochu. Sám sebe teď nenávidí za to, že vůbec onemocněl, ví, že s tím nemohl nic dělat, že se to prostě stalo, jako se to denně stane spoustu lidem po celém světě, ale prostě se nenáviděl. Nenáviděl to, že ho Justin viděl v takovém stavu, věděl, že mu dříve či později nakonec bude muset říct pravdu o své nemoci, ale nechtěl, aby to bylo takhle, aby to musel říct, protože na tom byl tak zle, že jediná možnost byla, aby se o něj Justin postaral. Toho se totiž od začátku děsil nejvíc, že Justin bude ten, kdo se o něj bude starat, kdo bude u toho, až bude zvracet a nebude se pomalu moct ani postavit natož chodit. A nejhorší bylo to, že byl teprve na první radiaci a už na tom byl takhle zle a měl jich před sebou ještě několik a teď nevěděl, zda je horší to, že tomu Justin bude svědkem nebo naopak nebude, protože od něj raději odejde, než aby žil s mrzákem, který mu už možná nikdy nedá to, co potřebuje.

Live or Die // 14 //

BEZ VAROVÁNÍ

Justin's POV

Justin křečovitě svíral volant, jak se snažil držet oči na cestě před sebou a stejně tak na Brianovi, který očividně trpěl, ale už jenom proto, že byl s Justinem v autě, snažil se to držet na uzdě. Justin ale nebyl daleko od toho změnit směr a jet s Brianem rovnou do nemocnice, tohle prostě nebylo normální a on se o něj šíleně bál. Ať už snědl cokoliv nebo chytil cokoliv nebo měl cokoliv, Brian vypadal, že za chvíli zkolabuje a Justin netušil, jak se s tou situací vypořádat.

"Zastav!" zakřičel Brian náhle.

"Cože?" ohlídl se po něm Justin zmateně.

"Zastav to auto... potřebuju..." Brian si jen tak tak dal ruku před pusu.

"Jesus, Briane, jsou za námi auta, nemůžu jenom tak zastavit..."

Jenže když tak Briana viděl, věděl, že si bude muset nějak poradit, protože jinak mu Brian bude nadosmrti zazlívat, že ho nechal pozvracet se v jeho luxusním autě a ještě k tomu před ním. Jako na zavolání uviděl odbočku do nějaké uličky a ani vteřinu neváhal a rovnou do ní zajel. Brian z auta doslova vyběhl a snažil se dostat dál od Justina, protože nechtěl, aby toho byl svědkem. Zastavil se u nějaké popelnice, jednou rukou se zapřel o zeď a během několika vteřin začal zvracet.

Live or Die // 13 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Kriste, to jsem to řekl tý pravý, pomyslel si otráveně Brian, když poslední půl hodinu poslouchal Melanino promlouvání do jeho duše, jak to musí Justinovi a ostatním říct co nejdřív. Upřímně si myslel, že po tom, čím si sama momentálně prochází, bude mít pro něj větší pochopení, proč si to do teď nechával pro sebe, protože přesně jako ona nechce, aby ho ostatní obskakovali, jako kdyby byl mrzák.

"Jesus, Mel, můžeš přestat?!" zakřičel na ni hlasitěji, než plánoval, ale ta bolest, co ho opět začínala mučit, mu v tom dost pomohla.

Live or Die // 12 //

Přiznám se, že tenhle díl jsem psala tak rychle, že jsem si ani neuvědomovala, jak dlouhý to je, takže... je to prostě dlouhý... no spíš delší, než jste zvyklí, ale myslím, že to asi vadit nebude😁 A taky musím říct, že po dlouhé době mám opravdu tu psací náladu, co mi tak chyběla a to i navzdory tomu, že jsem nemocná, tak doufám, že mi to ještě nějakou chvíli vydrží... alespoň do konce téhle povídky, který se už pomalu, ale jistě blíží😊😥 Každopádně teď už Vám přeji pěkně čtení a snad se díl bude líbit... Brian tu konečně někomu přizná, co se s ním poslední dobou děje...😮

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Jak tam tak Brian ležel a nechal na sebe nedobrovolně zářit tím radioaktivním zařízením, které mu má podle všeho zachránit život, v hlavě přemítal v podstatě nad celým svým životem. Počínaje jeho násilnickým a alkoholickým otcem a matkou, jež k němu nikdy nedokázala projevit kousek citu, protože jediné, co viděla a v co věřila, bylo to, že je Brian gay a že patří do pekla. Hodněkrát už přemýšlel nad tím, jak by asi skončil, kdyby mu život nezkřížil Michael Novotny s jeho bláznivou, ale milující matkou Debbie a strýcem Vicem, kteří se ho ujali, a on nakonec trávil víc času u nich doma, než u sebe a ušetřil si tak nejeden monokl od otce.

Jen díky Debbie šel Brian nakonec na vysokou a dotáhl to tam, kde teď je a potkal díky tomu Lindsay, jeho první ženskou zkušenost a matku jeho syna, pro níž by se klidně rozkrájel. Uvědomoval si, že si Gus zaslouží mnohem víc, než mu dává a doufal, že bude mít možnost napravit to všechno a být otcem, kterého si Gus zaslouží.

A ač jeho životní styl mnozí odsuzují, i tomu mohl být vděčný, protože jen díky tomu, že jedné osudné noci byl v Babylonu, ostatně jako každou noc, spatřil v záři lampy malé ztracené štěně prahnoucí po nějaké zkušenosti, kterou mu Brian s radostí dal. Sice si druhý den moc nepamatoval a byl si celkem jistý, že ten blonďák z jeho života odejde stejně rychle, jako tam přišel, ale už tehdy věděl, že je na tom klukovi prostě něco. A to něco ho k němu z nějakého důvodu táhlo, i přes to, že se ho chtěl zbavit... ale nezbavil. Skoro celé 4 roky se ho nezbavil a už se zbavit ani nechce. Ba naopak chce ho mít v životě až do samotného konce, i kdyby to mělo znamenat, že spolu zestárnou a zešediví. Brrr, zas to nepřeháněj, Kinney. Zkrátka cokoliv, jen aby s ním mohl být.

Live or Die // 11 //

VAROVÁNÍ 12+

Brian's POV

Brian se k jeho překvapení ráno probudil dřív, než měl nastavený budík, aby mohl jít s Linds vyzvednout Melanie v nemocnici a tak měl možnost se ještě chvíli kochat tím úžasným výhledem v podobě toho nejzářivějšího sluníčka jménem Justin Taylor. Miluju tě tak strašně moc. Jak snadné je si to teď konečně přiznat, ale jak stále těžké to je vyslovit, ačkoliv vím, že nic na světě asi nechceš víc.

Brian dumal nad tím, jak snazší by bylo, kdyby byl někým jiným, někým, kdo je schopný mluvit o velkých věcech, kdo je schopný přiznat, co cítí anebo svěřit se s tím, když náhodou prochází něčím těžkým jako je rakovina. Ve výsledku Brian ubližoval nejenom svým blízkým, ale i sám sobě tím, že byl tak hrozně uzavřený a obehnaný tou tlustou zdí... ale to je právě to, radši si ublíží sám, než aby to dovolil někomu jinému... a pokud mu ublíží Justin tím, že od něj odejde... na rozdíl od rakoviny ho to vážně zabije.

"Hmmm," Justin se začal líně protahovat a jakmile spatřil Briana, usmál se od ucha k uchu, jako by snad ani nevěřil, že tu Briana už opravdu má "Kolik je hodin?"

Live or Die // 10 //

VAROVÁNÍ 18+

Brian's POV

Brian s ostatními stále seděl v čekárně a společně vyčkávali na to, až se Lindsay vrátí od Melanie a řekne jim, jak na tom je. Brian jim sice už řekl, že je v pořádku i s dítětem, ale ujištění od Lindsay pro ně bylo momentálně nutné... vlastně tak celkem i pro Briana, přeci jen už to byla hodina, co ji viděl, mohlo se klidně něco změnit, ale těm myšlenkám se raději vyhýbal.

Justin mezitím všechny obskakoval a nosil jim kafe či vodu, skoro jako by byl v jídelně, dokonce i Debb ho okřikla, aby si sednul na zadek a přestal poletovat jak při obsluhování, ale Justin si stál zatím, že ho to uklidňuje... Brian to spíš bral tak, že Justin radši běhá, než aby seděl u něj a mluvil s ním. Možná teď stojí při sobě kvůli Melanie, ale stoprocentně to nemění nic na tom, co se v posledních dvou týdnech mezi nimi stalo.

Live or Die // 9 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Zatímco Melanie křičela bolestí, Brian se ji snažil co nejrychleji dopravit do nemocnice, ale jako naschvál byly cesty ucpané a tak to trvalo mnohem déle, než oba doufali, vlastně se zdálo, že vzít to pěšky by byla asi mnohem lepší volba, ale Brian to nechtěl riskovat, ne když viděl, jak je Melanie zle a někde na ulici by to s ní mohlo praštit.

"Jeďte sakra!" Brian bouchl do volantu a rozeznělo se hlasité troubení.

"Myslím, že tím to moc neurychlíš," kňourla Melanie.

"No... holt zkouším všechny možnosti... další na řadě je ta, že tě hodím na záda a poběžím tam s tebou."

"To si asi nechám ujít, ale díky za nabídku."

"Neříkám, že je to nabídka, ale skutečnost... protože jestli se to nerozjede, tak nebudeme mít moc na výběr..."

Brian se obvykle nemodlil, vlastně tím opovrhoval, z důvodů očividných jako například jeho matka, ale pokud na to došlo, mělo to buď ironický podtext anebo něco bylo hodně špatně, že ani Brian nevěděl, jak jinak to vyřešit, než usilovným modlením k někomu, o kom si ani nemyslí, že existuje... mezi příklady patří například Justinovo bezvládné tělo ležící na studeném betonu či to, když ho Justin opustil kvůli houslistovi a v neposlední řadě to bylo těsně před tím, než ho uvedli do narkózy a on se bál, že už se z ní neprobudí a Justina ani ostatní už nikdy neuvidí... ale našel by ještě pár dalších momentů, kdy se k tomu musel zkrátka uchýlit... a teď k nim mohl zařadit i tenhle... modlil se za to, aby se ta podělaná kolona hnula a on dostal Melanie do nemocnice... za to, aby byla v pořádku, ona i dítě. A z nějakého důvodu to zabralo...

Live or Die // 8 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

"Halooo! Je někdo doma!?"

Oh God, Mikey! Záchrana jako na zavolání! Brian svého nejlepšího kamaráda asi nikdy neslyšel radši. Dřív by ho odtud klidně vynesl v zubech, aby zase mohl s Justinem navázat tam, kde je přerušil, ale to bylo momentálě to poslední, co chtěl... teda chtěl... jasně, že by to chtěl, ale nemohl - jak fyzicky, tak psychicky.

"Já ho zabiju," povzdychl si Justin.

"Však ho znáš, vždy umí přijít v tom nejlepším," pokusil se Brian zasmát.

"Jo očividně mi vrací to..." Justin se zarazil, jakoby zrovna říkal něco, co nemá.

"Co?" zeptal se hned Brian.

"Ale nic. Jdu zjistit, co potřebuje."

Justin se ještě natáhl, aby Briana políbil, ale z nějakého důvodu byl tenhle polibek jiný, než ten předchozí. Předtím ho líbal dravě, vášnivě, možná až hladově. Teď ho políbil, jako by mu snad chtěl něco říct, ale neřekl to. Brian nevěděl, co si myslet, avšak sledoval Justina, jak opouští koupelnu a když uslyšel, jak mluví s Maikeym pravděpodobně někde v oblasti dveří či kuchyně, vyklouzl z ní taky a rychle na sebe něco hodil. Potom zamířil za nimi. Ale přišlo mu něco zvláštní a to to, že nemluvili, ale spíš šeptali...

Live or Die // 7 //

VAROVÁNÍ 12+

Brian's POV

Justine... Justine... Justineeee... opakoval Brian čím dál hlasitějším a vyděšenějším tónem následkem té děsivé noční můry, která ho sužovala v podstatě každý den, co se nacházel v téhle pekelné nemocnici. Probíhala pokaždé jinak, ale skončila stejně - ztratil Justina. Ať už proto, že Justin v ní umřel nebo proto, že Briana opustil - konec byl jednoduše stejný. A Brian se vždy probudil naprosto zpocený a udýchaný, jako kdyby právě uběhl nějaký maraton.

Myslel si, že tu nejtěžší část má za sebou - přežil tu operaci. Vlastně mu chvíli trvalo, než tomu uvěřil. Když se po ní probudil, byl si celkem jistý, že není naživu, ale dost možná v pekle... protože tam má přeci namířeno. Ale když pochopil, že je fakt naživu, zavalila ho nehorázná euforie radosti a štěstí, na malý okamžik byl tak šíleně šťastný, jako snad nikdy a úplně první, co chtěl udělat, bylo zavolat Justinovi a říct mu, že je v pořádku.

Live or Die // 6 //

Aloha! Doufám, že se máte dobře, já teda měla velice náročný týden v práci a nejen tam a dneska jsem si užívala den volna, který jsem nutně potřebovala!🙌🙈 Ale stal se zázrak a já dnešek využila k tomu, abych konečně napsala další díl povídky Live or Die, tudíž můžete vyvěsit prapory🎈🎉 Takže pokud jste stejně jako já měli teď nějaké náročnější dny a máte náladu pod psa, doufám, že tohle Vám ji zlepší a všem tedy přeji, abyste si hezky početli! Snad další díl bude brzy!❤

BEZ VAROVÁNÍ

Justin's POV

Čtyři dny, pomyslel si Justin, tak dlouho už byl Brian pryč a přesně tak dlouho se mu neozval. Ani to vlastně neočekával, věděl, že mu Brian nezavolá, takový on prostě byl, zvlášť když si potřeboval vyřešit věci sám se sebou, chtěl to udělat v klidu a v soukromí. Ale Justin stále nemohl setřást ten nepříjemný pocit, protože pořád nevěděl, co s ním je, bylo mu však jasné, že ať už je to cokoliv, nemůže to být ani trochu dobré, když se Brian jen tak sebral, nechal za sebou čerstvě otevřený Kinnetik a zdálo se, že by byl radši kdekoliv jinde, jenom ne tady, ale "vystačil" si s Ibizou.

Taky si vůbec nemohl zvyknout na to, že má celý loft jenom pro sebe... celou postel... několikrát sám sebe nachytal, jak se snaží v noci rukou Briana nahmatat nebo se na něj dokonce přitisknout, dokud ho neprobudilo to, že skoro spadl z postele, protože Brianovo tělo tam zkrátka nebylo, aby mu v tom zabránilo. Za celou dobu tady nikdy nestrávil noc o samotě, rozhodně ne celou a až do teď nevěděl, jak moc nepříjemné to je. Tak strašně se těšil, až se Brian vrátí. Jenže mu zbývalo ještě několik dní nebo v to alespoň doufal, že si Brian svůj pobyt na Ibize neprodlouží, a bylo mu naprosto jasné, že to nebude ani trochu snadné.

Live or Die // 5 //

Je zde použita konkrétní scéna z dílu 4x07, tak raději varuji kvůli případným spoilerům🙈🙉. Jinak se snažím co nejmíň držet seriálu, takže je vše převážně z mé hlavy😁.

BEZ VAROVÁNÍ

Justin's POV

Justin cítil šílenou úlevu po rozhovoru s Brianem. Vlastně mohl skoro slyšet ten obří kámen, jak dopadl na podlahu rovnou z jeho srdce. Vědět, že Brian ho pořád chce úplně stejně, pro něj hodně znamenalo. Představa, že by o něj přišel... ani na to nechtěl pomyslet.

Nemohl však setřást ten pocit, že je tu něco, co mu Brian neříká. Nevěděl, proč si to myslí, ale myslel a nemohl s tím nic dělat. Brian prostě něco tajil. Ale co?

Když ráno opět opouštěl loft, Briana dlouze políbil do vlasů na rozloučenou, když ještě spal. A s nelibostí, že ho zase několik hodin neuvidí, se vydal do školy. Zasraná sázka. Kdyby se s Brianem nevsadili o to, kdo dřív sbalí toho frajera, nemusel by teď sedět na hodině a poslouchat ty strááášně zajímavé informace. Vlastně skoro tu neseděl, skoro tu sázku vyhrál a skoro jel s Brianem na Ibizu... a pak Vic umřel.

Jakmile si tam odseděl ty 3 pekelné hodiny, bylo na čase zamířit zase otročit do jídelny. Ani si do teď neuvědomoval, jak díky Debb, tady všechno šlape jako hodinky. Měl k ní obrovský respekt, protože on tu měl věci na starost týden a myslel si, že se zblázní.

Live or Die // 4 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Brian navrátil Guse jeho matkám. Cítil se líp, Gus na něj měl odjakživa nějaký vliv, který mu vždy zaručil lepší náladu. Jenže zároveň se cítil i o něco hůř, protože si uvědomoval, kolik toho s ním propásl... a podělal. A ta představa, že to už nikdy nenapraví a umře s vědomím, že byl stejnej jako Jack Kinney, ho pálila na hrudi.

Tenhle den šel zkrátka skvěle. Polovina ho byla pryč a Brian měl akorát pocit, že všechny jen otravuje a že jako otec selhal ve všech směrech, jakých jenom mohl. To nebyl zrovna důvod k žití, jaký očekával, že najde.

Uvědomoval si i to, že dívat se na to z tohohle pohledu je trochu stupidní. Nemůže očekávat, že kdykoliv potřebuje, všichni tam pro něho budou. Vlastně to nikdy ani nechtěl. Každý si může říkat, jak je Brian Kinney sobecký, ale ve skutečnosti je všechno jenom ne to. Nikdy nechtěl, aby někdo dal přednost jemu před svými potřebami... plány... životy. Ale dneska v to částečně doufal, protože věděl, že samota ho akorát přivede k šílenství. Být jenom se svými myšlenky je nebezpečné, zvlášť když víte, že ve vás roste doslova tikající bomba, která může každou chvíli vybouchnout.

Live or Die // 3 //

BEZ VAROVÁNÍ

Justin's POV

Justin už několik dní v řadě makal v jídelně téměř do padnutí, teď když Debb po smrti Vica truchlila a potřebovala nějaký čas pro sebe, bylo na něm a Kiki, aby to nějak zvládli. Navíc se kvůli té prohrané sázce s Brianem musel vrátit zpátky do školy, takže v podstatě jen lítal z jídelny na hodinu, z hodiny do jídelny. A aby toho nebylo málo, musel se potýkat s dalším životním obdobím Briana Kinneyho. Nechápal, co se s ním děje a trápilo ho, že ho Brian tak odmítá. Bál se, že už třeba pro něj není tak atraktivní... že už je možná pro něj moc starý. V hlavě mu to znělo naprostou hloupě, ale musel zvážit všechny možnosti, proč se ho Brian už několik dní ani nedotknul a kdykoliv něco Justin inicioval, tak byl buď moc unavený, nebo rovnou utekl z loftu. To zkrátka nebyl on a Justin byl odhodlaný zjistit, co se děje.

Kdyby ho včera nenašel naprosto vyřízeného v Kinnetiku, nejspíš by ho přivázal k židli a mučil ho kvůli odpovědi, jenže jeho zdravotní stav mu to zkomplikoval. Trápilo ho, že se Brian cítí takhle, ale věděl, že to nijak neovlivní, protože jestli chce Brian makat od nevidím do nevidím, prostě makat bude a slova nějakého Justina Taylora mu půjdou jedním uchem dovnitř a druhým ven.

Live or Die // 2 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Justin hned po příchodu domů přiměl Briana lehnout si do postele a přinesl mu dva aspiriny se sklenicí vody. Brian se v duchu ušklíbal, ale držel jazyk za zuby a Justina raději poslouchal, věděl, že už u něj má vroubek za ty poslední dva dny, kdy se mu vyhýbal jako čert kříži a pokud si chtěl zbylý čas Justina užít, nehodlal to nijak ohrožovat.

"Nemusíš se o mě starat," podotkl alespoň.

"Vím, že nemusím, ale chci... jsme partneři."

"Jak romantické."

"Co ty víš o romantice?" popíchl ho s úsměvem.

Brian toho věděl o romantice dost na to, aby poznal, co tu Justin dělá - stará se o něj, protože ho miluje. Přesně jako by se Brian staral o něj, kdyby to bylo naopak. Jenže tím nemohoucí je tady on a brzo z něj buď bude nemohoucí s jednou koulí, nebo bude pod drnem. Obě možnosti k nezaplacení.

Live or Die // 1 //

Tak jsem tak zkoušela psát jiným stylem😅... snad se bude líbit😊 A povídka taky😁

Ocitáme se ve čtvrté sérii po tom, co Brian zjistil, že má rakovinu a jak se s tím vším snaží vypořádat.🤐

BEZ VAROVÁNÍ

(možná trochu depresivní😬🙈)

Brian's POV

Byl pozdní večer a Brian se vracel z Kinnetiku domů. V hlavě mu neustále přehrávala čtyři slova, kterých se nemohl ani za boha zbavit. Hrály mu tam jako nějaká podělaná písnička - rakovina, koule, operace, smrt - bylo to pořád dokola a dokola. Myslel si, že se z toho zblázní. Byl to sotva týden, co pohřbili Vica a on se teď musel potýkat s podobným scénářem, pokud se rozhodne nejít na operaci a radši odejít ze světa jako chlap, než s jednou koulí, jako mrzák. Jenže i když si říkal tohle, tak přes všechny myšlenky, které kdy měl o tom, jak nechce zestárnout a radši odejít v nejlepších letech, si teď moc dobře uvědomoval, co všechno má a co všechno by opustil a bylo mu z toho příšerně. Nechtěl opustit Justina... Maikeyho... Guse... ale ani nechtěl na tu podělanou operaci. Byl to doslova začarovaný kruh a on nevěděl, jak z něho ven.

Překročil práh loftu, těšil se na Justina doslova jako malej kluk, ale netěšil se na to, že ho nemůže mít. Od včerejška měl bolesti, přišlo mu, jako by ho někdo nakopal rovnou do koulí, ale říct Justinovi pravdu nemohl, věděl, že by ho ztratil. Kterej blázen by s ním dobrovolně zůstal, když je dost pravděpodobné, že mu buď zbývají jen měsíce života anebo bude nadosmrti s jednou koulí. Brian Kinney, děvka Liberty Avenue s jednou koulí. Brian by se snad i začal smát, kdyby zrovna nevešel do ložnice a nevykoukl by tam na něj něčí zadek a následně i penis - dva penisy - měl je přímo před ksichtem. Dva sexy kluci, které by si jiný večer, za jiných okolností, rozhodně vzal. Justin teda ví, jak připravit překvapení.