Ahoj všichni, dneska jsem tu (konečně) s druhým dílem anglických povídek, u kterých s Verčou bohužel nemáme svolení od autorek k překladu. Jelikož měl minulý článek s povídkami celkem úspěch, tak jsem si řekla, že třeba oceníte další zásobu, zvlášť v tomhle depresivním a karanténovím období😃 A opět pro ty, kteří tu angličtinu třeba tolik nedávají, použijte klidně google překladač, není to ideální, ale číst se to dá😊

Jako první tu máme autorku, která si říká Frayach
Tahle povídka je opravdu krásná, ale zároveň Vám umí zlomit srdce v jistých místech, přes to je ale pojatá tak dokonale a dokáže Vám nakonec vykouzlit úsměv na rtech právě díky tomu, o čem je a kam nakonec povede❤
