A Little Possessive by Janča

Zapřísáhla jsem se, že se tenhle týden opravdu vynasnažím to tady trošku oživit - vím, že mi to dlouho nevydrží, nebudeme si nalhávat opak - takže ač jsou to spíš krátká čtení, doufám, že Vás (pokud sem vůbec ještě někdo chodí) aspoň trošku baví😔😉 Strašně ráda bych řekla, že další díl Maybe it's too late bude taky tenhle týden, ale slíbit to nemůžu, sice půlku dílu napsanou už mám, ale tu mám napsanou už skoro měsíc a do teď jsem se ke zbytku nedokopala, štve mě to, fakt jo... ale dokončím to, to stopro, jen fakt nevím, kdy přesně... tak promiňte🥺

BEZ VAROVÁNÍ

Brian je majetnický...

Brian s Justinem sedí na baru. Justin zas a znovu zoufale čeká na Brianovu pozornost, ten mu ji však nevěnuje. Místo toho se soustředí na svůj drink a rozhlíží se kolem po své další oběti. Skoro jako by tam Justin ani nebyl.

"Jsi sexy. Chceš si zašukat?" procházející muž se najednou ptá Justina.

I Don't Love Him by Janča

Jen pár vět, které mi kolovaly hlavou... snad se bude líbit😊

BEZ VAROVÁNÍ

Brian je opilý a Debbie se mu snaží vtlouct rozum do hlavy...

- I Don't Love Him -

"Prostě mu už konečně řekni, že ho miluješ."

"Podívej, nech mě tohle ujasnit. Já Justina nemiluju, dobře? Jenom miluju, když mi kouří ptáka. Miluju jeho malou těsnou prdelku, která dokáže vzít celého mého ptáka. Miluju, jak s jedním jediným pohledem mě dokáže nažhavit jako nikdo jiný. Taky miluju to, jak se na mě dívá, když si myslí, že mu nevěnuju pozornost. A možná, jen možná, mi na něm velmi velmi hluboce záleží. Většinu času na něj nedokážu přestat myslet a když není poblíž, šíleně mi chybí... že občas nemůžu ani dýchat. A kdykoliv vejde do místnosti, moje srdce se prostě zastaví."

He Left Because of You! by Janča

BEZ VAROVÁNÍ

Justin zaslechl rozhovor Briana a Michaela (v epizodě 5x07) a nenechá to jen tak...

"Briane!" bosý a jen ve svém pyžamu Justin vyběhl z domu, snažíc se ho dostihnout. "Můžeš se sakra zastavit?"

Jenže Brian nevnímal a ani nemyslel, jediné, co chtěl, bylo se odtud co nejrychleji dostat pryč. Když se sem vydal, neměl ani ponětí, jak hořce svého rozhodnutí bude litovat.

Nejhorší na tom všem však bylo vědomí toho, že měl Michael pravdu... i když si sebevíc přál, aby za to mohl on, že ho Justin opustil, tohle bylo jenom a jenom na něm.

T-Shirt Night in Babylon by Janča

Vím, že to tu teď stojí zas pěkně za h*vno a fakt mě to mrzí, ale poslední rok se na mě asi rozhodl vyřádit, co se zdraví týče a teď nějaké dva týdny zápasím s boreliózou, z té mi sice zas tak špatně není, ale antibiotika mi dávají zabrat, takže jsem většinu dnů dost nepoužitelná😏. Do toho mi notebook pomalu, ale jistě začíná vypovídat službu, takže se jen děsím dne, kdy už ho nezapnu a tady to bude ještě víc pustý a prázdný (jestli to vůbec ještě jde🙈)... a i když je mi jasný, že čekáte spíš na další díl Maybe it's Too Late, tak i když už něco napsané mám, zatím prostě nejsem schopná to dokončit😕. Naštěstí jsem tohle už měla napsané, tak to berte jako takovou cenu útěchy🤎

BEZ VAROVÁNÍ

Justin si oblíbil online nakupování

"Justine, máš tu balíček! Další," zamumlal si Brian pod vousy, zatímco okukoval kurýra u dveří. Koukat, ale nesahat, byla jejich "nová" politika už nějakou chvíli, takže nedělal nic špatného. Ačkoliv si dokázal představit spoustu věcí, které by tomu...

"Jsem tu!" Justin přiběhl, celý uřícený a především pokrytý barvou. Brian ho vlastně od rána viděl poprvé, celý den byl zavřený ve svém studiu. 

"Ten štětec ti podržím," mrkl na něj Brian pobaveně.

"Oh," Justin se zarazil, že ho zapomněl nechat ve studiu. A hned na to se začal věnovat podstatnému. "Tady jsou peníze. Mělo by to být přesně."

A Little Adventure by Janča

Tohle sice není další díl Maybe it's Too Late, ale i tak doufám, že se Vám to bude líbit. Měla jsem po dlouhé době chuť napsat něco vtipného na zasmátí a moc doufám, že se mi to tady povedlo😁 Jsem už tak zvyklá mít u povídek banner, že mě mrzí tohle sem dávat bez něj, ale udělat ho k tomu by zabralo víc času, než ta samotná povídečka, takže tentokrát bohužel nebude😬 Každopádně snad se bude líbit🤭

BEZ VAROVÁNÍ

Justin pro něj a Briana naplánoval perfektní víkend, ale ten byl perfektní jen v jeho hlavě...

"Připomeň mi, čí geniální nápad tohle byl?"

"Můžeš prostě mlčet a užívat si to?"

"To... opravdu nemůžu," Brian si zespod zad vylovil kamínek, který ho příšerně tlačil. "Všechno mě bolí... je mi zima... a nějaký hajzl mi vysál už asi půl litru krve."

"Půl litru krve?" Justin nadzdvihl obočí. "To musí být teda pořádný macek, když tohle zvládl."

"Všechno mě svědí... mám všude kousance. Jestli se mi zakousne i do Briana Juniora, tak tě asi zabiju."

Justin propadl nekontrolovatelnému smíchu, "Briana Juniora? Teda slyšel jsem tě už nazývat svůj penis hodně věcmi, ale tohle je zcela jiný level."

I'll Wait For You by Janča

Taky něco, co mi v archivu čeká na zveřejnění už nějaký ten měsíc, akorát teda zjištuji, že jsou to jen samé depresivní či smutné povídky🙈😅 Každopádně doufám, že se vám tato kratoučká jednorázovka bude i tak líbit😊

BEZ VAROVÁNÍ

_{Brian's POV}

Zvládl to. Stal se nejlepším homosexuálem, jakým je možné být. A teď jde dobýt svět. Jde za svý snem a já ho musím nechat jít. I přes to, že to tak šíleně bolí. Ale pro jednou zkrátka musím přestat myslet na sebe, přestat být sobecký a jednoduše začít myslet na to, co je momentálně nejlepší pro něj. A je to přesně tohle.

Vím, že by nejraději zůstal, že mě miluje tak moc, že by se toho všeho vzdal. Ale já ho naopak miluju tak moc, že se vzdám šance na štěstí s ním, protože na něj to jeho čeká v New Yorku.

Takže se jednoduše nadechnu z plných plic a odvezu ho na letiště, budu se usmívat a nedovolím, aby jediná slza našla cestu ven... protože já jsem Brian Kinney a já nebrečím... zvlášť když vím, že bych ho tím akorát zastavil.

No Place Special by Janča

Já fakt nevím, mám teď nějaké nic moc období a to psaní mě prostě nějak neláká, samotnou mě to štve, ale nechci se do něj nutit, jen abych honem rychle napsala další díl, protože na něj čekáte, to by prostě nebylo ono a akorát by to stálo za prd😐

Proto přebírám svůj archiv a našla jsem pár věcí, na které jsem úplně zapomněla, tak jsem si řekla, že to využiju, dokud se nějak nevzpamatuju (což bude doufám co nedjřív, protože se asi jinak zblázním!🙏😅) a sem tam vám tady něco hodím aspoň jako omluvu, že musíte na další díl Live or Die takhle čekat🙄😊

Doufám, že se bude líbit, i když je to jednorázovka depresivní asi jako já teď... 😂🙈😬

takže varování: deprese🙈

_{Justin's POV}

Stiskl jsem Brianovi ruku a hluboce jsem se zadíval do jeho očí... očí, které se už pomalu, ale jistě ztrácely v té bolesti, jež pokrývala jeho tvář. Věděl jsem, že už nemáme moc času a potřeboval jsem to říct dřív, než bude příliš pozdě... potřeboval slyšet, jak moc jsem mu vděčný... za všechno.

"Děkuju, Briane..." roztřásl se mi hlas.

"Za co, Sunshine?" pohlédl na mě z posledních sil, které měl.

"Opravdu si to změnil..." pousmál jsem se.

"Co tím myslíš?"

"Když jsme se poprvé setkali... u toho sloupu... zeptal ses mě, kam mám namířeno... řekl jsem, že na žádné speciální místo... odpověděl si..."

Forever Yours by Janča

Valentýn nepatří mezi moje oblíbené svátky, každopádně jsem se kvůli těm dvěma rozhodla napsat kraťoučkou povídečku, aby si ho oni dva aspoň trochu užili😅❤️

VAROVÁNÍ 18+

Brian si od Justina vzal přáníčko, jež bylo zcela pokryté srdíčky, to bláznivé štěně mu ho v podstatě vrazilo mezi dveřmi, sotva vešel dovnitř.

"Otevři to!" nakázal mu Justin natěšený jako nějaký malý blázen. Brian se tedy nadechl a udělal to. Stálo tam: Navždy tvůj. Miluju tě. Krásného Valentýna.

"Nesnášíš to," povzdechl si Justin, když viděl, jak se na to Brian tváří. Je pravda, že pro Briana byl Valentýn vždycky naprosto nepodstatný svátek, který ho míjel obloukem. Vlastně by se dalo říct, že do téhle chvíle si ani neuvědomoval, že by nějaký Valentýn byl. Ale z nějakého neznámého důvodu mu tahle maličkost, tahle směšně romantická maličkost, udělala radost a neskutečně mu zpříjemnila den.

Konečně volný by Janča

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Slíbil jsem sám sobě, že se do Tebe nikdy nezamiluju... chtěl jsem jít proti všemu a všem, klidně proti celému světu, jen abych jim dokázal, že nic na světě mě nepřiměje věřit na lásku. Zvlášť kvůli nějakému blonďatému vytrvalému studentíkovi, který se mi rozhodl udělat ze života peklo.

Už dřív jsem si zakázal cítit cokoliv ke komukoliv. Nebo jsem na sobě při nejmenším nikdy nechtěl dát znát, co se ve mně ve skutečnosti odehrává. Když si ostatní myslí, že nic necítím, je to skoro jako bych vážně nic necítil. Je to zkrátka tak lepší. Protože ti, co cítí... ti, co milují... jsou nakonec ti, kteří skončí se zlomeným srdcem. A já se zařekl, že to nikdy nedovolím. Že způsob, jakým se na mě vyřádili moji vlastní rodiče, je to poslední, co se mi kdy stalo... lépe řečeno, co mě kdy totálně dojebalo... co mě naprosto zničilo. Nechtěl jsem už nikdy dovolit nic podobného - milovat, mít k někomu blízko a nakonec pocítit ten nejhorší pocit na světě, když o to všechno přijdu, když mi ten dotyčný bodne nůž do srdce... do mého podle ostatních neexistujícího srdce. Byl jsem zkrátka odhodlaný za každou cenu nedovolit, aby mi na tobě záleželo.

You're Not Mine by Janča

Úplně bych zapomněla, že dneska mám na blogu již páté výročí... je neskutečné, jak rychle to letí a když je dnes tak výjimečný den, rozhodla jsem se přebrat svůj archiv rozepsaných článků a našla jsem alespoň jednu krátkou jednorázovku, která byla dokončena, takže tu dnes budete mít hned dvojí čtení ❤️

Pro jednou se však zase povídka netýká Briana a Justina (teda ne tak úplně), ale spíše Maikeyho a Briana... tak snad se Vám to bude líbit🥰

BEZ VAROVÁNÍ

Michael's POV

Michael se probudil a i přes ten mizerný stav, v jakém se momentálně nacházel po té prohýřené noci, se mu na tváři ihned usídlil obrovský úsměv. Jak by taky ne, hned pod jeho hlavou se nacházela hruď, kterou by právě teď nejraději zasypával něžnými polibky. A když následně zvedl pohled, uviděl tu nejkrásnější tvář, jakou jenom mohl. Měl skoro pocit, jako by pořád spal, jako by tohle byl jenom sen... sen, který míval celkem často... sen, který se ale nikdy nestane skutečností.

Z té myšlenky ho vzápětí tak zvláštně píchlo u srdce... Brian pro něj vždycky byl tím zakázaným ovocem, které chtěl ochutnat ze všeho nejvíc. Co víc - chtěl k němu patřit a chtěl, aby Brian patřil k němu. Miloval ho a to přímo bláznivě, tak prosté to bylo.

To se nemělo stát! by Janča

Další video, které mě donutilo se nad něčím opravdu zamyslet... Brian a Justin jsou jednoduše moje srdcovka a proto jsou všechny povídky na tomto blogu věnovány hlavně jim... ale po tomhle videu si uvědomuju, že Brian s Maikeym mají jedno z nejkrásnějších a nejpevnějších přátelství, jaké jsem na televizních obrazovkách viděla a taky si zaslouží nějaký ten prostor a proto jsem se rozhodla napsat takovou mini povídečku zahrnující něco, co se rozhodně nemělo (nebo mělo?😄) stát.

Fakt jsem si je dva nikdy neuměla představit jako něco víc, než kamarády a asi se můj názor nikdy nezmění, ale přátelství mají jednoduše krásné❤ Na konci budete mít anketu, kde se můžete vyjádřit, který pár z Brian/Justin a Brian/Maikey spíše upřednostňujete. A snad se vám tato malá jednorázovka bude líbit🥰

BEZ VAROVÁNÍ

Brian/Michael

Brian se probudil v posteli, která mu byla dobře známá, ale přes to nebyla jeho. Přes to nebyl schopný rozpoznat, kde se nachází.

Stěží se vytáhnul na lokty a očima se snažil zjistit, kde přesně vlastně je. Nebo alespoň těmi malými škvírkami, co se mu podařilo vytvořit nepatrným otevřením očních víček. Jeho hlava jednoduše až moc bolela a tak reakce na světlo nebyla zrovna ideální. Bylo to jako by měl v mozku střep - obří střep. Nemluvě o té poušti v jeho ústech. A vlastně celkové slabosti a rozlámanosti následkem toho, že spal na nějaké rozvrzané posteli a ne na své kurevsky drahé italské a pohodlné matraci.

Nezapomeň na mě by Janča

Jedna víkendová povídečka... zase je to jedna z těch kratších a smutnějších jednorázovek... tohle se vždy stane, když slyším nějakou krásnou a smutnou písničku😃 No ale přeji pěkné čtení😁

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Jsi moje všechno, jsi něco jako světlo na konci mého temného života. Bez tebe bych byl jednoduše ztracený. Nikdy bych nevěřil, že se mi do tebe podaří tak bláznivě zamilovat. Říct mi to někdo, když jsme se poprvé poznali, vysmál bych se mu. A věz, že být to na mně, strávím s tebou zbytek svého života, každou volnou sekundu. Ale nemohu. Odcházíš a já tě musím nechat jít. Bolí to, bolí to tak strašně moc. Mám pocit, že se uvnitř doslova rozpadám. Ale i tak se navenek tvářím silně, jak jen nejvíc dokážu.

Jemnost by Janča

Omlouvám se, ale neměla jsem vůbec čas na to něco napsat a pravděpodobně to tak bude až do středy, teď budu mít chvilkový, prázdninový frmol😃 Co se týče téhle jednorázovky, tak tu jsem někde zázrakem vyhrabala a ani si nepamatuju, že jsem jí psala, každopádně snad se vám bude líbit alespoň jako cena útěchy, že teď nic jiného pár dní nebude😄😊

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Brian se na Justina díval jako na anděla ležícího v jeho modrém saténovém povlečení. V hlavě si představoval, jak rád by si ho hned vzal, tvrdě a rychle. Toužil po tom, srdce mu chtíčem tlouklo jako o život, ale nechtěl na něho spěchat, přeci jen sotva se mu zase vrátil a může ho konečně opět nazývat svým stalkerem, svým Sunshine, svým malým géniem.

Proto se držel zpátky a jen se ho jemně dotýkal, hladil a líbal ho na záda, s takovou jemností, za kterou by ho každý osočil z romantičnosti, ale v tu chvíli mu to bylo jedno, chtěl ho prostě cítit, pociťovat to známé mravenčení v konečkách prstů díky doteku jeho kůže. Ty doteky si nesmírně vychutnával, přeci jen to pro něho bylo už tak dávno, co tohle mohl dělat, málem se z té absence zbláznil, den co den si zakazoval mu zavolat, i když to moc chtěl, ale věděl, že by byl za slabocha a to si nemohl dovolit, ne se svým egem, svou povahou, svou vírou v to, že láska neexistuje, proto raději čekal.

Goodbye, Sunshine by Janča

Tohle je něco, co jsem napsala už před hodně dlouhou dobou a nějak jsem na to zapomněla a bohužel je to krátké, ale měla jsem pocit, že víc slov by tomu akorát uškodilo... Snad jsem se nespletla😃 Přeji příjemné čtení🥰

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Stál jsem na rohu ulice, celý zmáčený následkem nepřetržitého deště a třesoucí se zimou s nepříjemnou husinou po celém mém těle, ruce jsem měl schované ve svých kapsách a byl jsem shrbený jako nějaký zbabělec. Mé oči se neustále soustředily jen na jedno jediné místo a přes výlohu sledovaly človíčka, do kterého jsem se na první pohled zamiloval, jen jsem to hned nevěděl a ani dlouho po jeho odchodu jsem ho milovat nepřestal!

Forever Alone by Janča

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Chodil jsem po bytě sem a tam a sbíral Justinovo výkresy, každý z nich jsem si pečlivě prohlédl a následně jej zmuchlal a vyhodil do koše a zároveň mezitím ničil vše, co mi přišlo pod ruku. Shazoval jsem věci ze stolků a některými jsem dokonce házel o zeď a přitom jsem brečel, jak smyslů zbavený. 

Po chvíli jsem narazil na naši společnou fotku, na které ho zezadu objímám a koušu do jeho ucha... Usmívá se na ní přímo dokonale a vypadá tak neuvěřitelně šťastně a já taky, protože v tu chvíli jsem ho již bláznivě miloval!