Why the 'Queer as Folk' series finale is heartbreakingly true to form
Na tento článek jsem narazila už před několika týdny a byla jsem z něj tak nadšená a emocionální😅, že jsem si říkala, že Vám ho sem prostě musím dát, věděla jsem však, že ne všichni tu umíte anglicky a chtěla jsem zabránit tomu, že by někteří neměli možnost si to přečíst, proto jsem se zařekla, že to přeložím (přiznám se, že u překládání mám fakt problém s trpělivostí, když prostě nevím, jak něco přeložit - což se mu to párkrát stalo, takže se předem omlouvám za případné nesrovnalosti🙈)... sice mi to trvalo, než jsem se k tomu dokopala, ale dneska jsem se překonala a tak je článek konečně tady. Na konci bude samozřejmě i odkaz na původní anglickou verzi, já si tenhle tak trochu ještě zeditovala podle sebe...😁
Nicméně článek se zaměřuje převážně na vztah Briana s Justinem, primárně Briana, a konec, kterému se tito dva nevyhnuli a který mnoho fanoušků považuje za tragický... což já dlouho patřila (a tak trochu stále patřím💔) k nim... konec je to jednoduše srdceryvný, všichni jsme toužili po tom krásném happyendu pro tyhle dva a jen málo z nás chtělo konec přesně takový, jaký jsme dostali... nicméně tento článek má za účel nám tak trochu otevřít oči a zlepšit pohled na celou tu situaci a na to, proč Brian s Justinem nedostali ten šťastný konec, který jsme chtěli, ale přes to však dostali takový, který jediný dával smysl...
ČLÁNEK OBSAHUJE SPOILERY!!!
...
Brian: "I don't want you to go, Wendy."
Lindsay: "I have to, Peter."
("Nechci, abys šla, Wendy.")
(Já musím, Petere.")
...
Pokud existuje jedno téma, pro které je známo pětileté drama Showtime Queer As Folk, je to všudypřítomnost syndromu Peter Pan nebo-li odmítnutí vyrůstat. Příkladem je Brian Kinney - nezralý, neomlouvající se, složitý, nádherný, naprosto promiskuitní. Sex bomba. Odolný vůči lásce. Seriál začíná, když je Brianovi 29 a stále je v sexuální špičce svého velmi homosexuálního života. Končí o pět let později, poněkud tragicky, s náznakem změny, ale ne úplným zvratem. A jsem s tím v pořádku. V řadě jsou tři hlavní momenty, které pro mě ukazují, že další růst a šťastný konec mimo obrazovku hrají Brianovi do karet.
První okamžik přichází na konci první sezóny, kdy je osmnáctiletý Justin napaden a Brian drží jeho bezvládné tělo ve své náruči. V tu chvíli se všechno změní. Tím nechci říci, že Brian je automaticky zamilovaný a připraven se usadit, pokud se Justin dostane neporušený ze svého utrpení, ale přesto je to posun. Brian se cítí provinile. Kdyby se neobjevil na Justinově plesu, k napadení by nikdy nedošlo; kdyby byl jen o něco rychlejší, když vystupoval z Jeepu a běžel směrem k blížícímu se incidentu, možná by tomu zabránil; kdyby Justina úplně odmítl tu noc, kdy se setkali, mohli se tomu vyhnout. A tak by to mohlo pokračovat: kdyby jen, kdyby jen...
Tímto bodem v sérii je již jasné, že Brian má pro Justina určitou náklonnost. Jinak by se na plese vůbec neobjevil. Nicméně, jak je tomu často v životě a zejména v televizi, nevíte, co máte, dokud to nezmizí. Kvůli tomu, že Brian téměř Justina ztratil, se cítí nejenom provinile, ale taky to, že jeho náklonnost k němu neskutečně roste. Jenomže ani to není dost.
Druhá série přináší začátek jejich nestálého, bolestivého polo-vztahu mezi nimi, kdy Justin začíná rehabilitační proces. Zdá se, že Brian se nikdy nebude moci změnit, aby se s někým opravdu sblížil, aby řekl: "Miluji tě," či: "Jsi pro mě jediný." Což je přesně to, co Justin chce a co je příčinou každého jejich rozchodu a většiny argumentů v celé show.
Takže v páté sérii, kdy Brian téměř ztratí Justina a jeho nejlepšího přítele, Michaela, při nenávistném homofobním bombovém útoku dochází k dalšímu posunu. Tím netvrdím, že během pěti sezón show není mnoho malých vítězství, protože tam jsou, ale tady je Brian konečně schopen vidět světlo. Opět platí, ten pojem, že nevíte, co máte, dokud to neztratíte. Brian téměř ztratil Justina podruhé a teď je připraven. Toto je druhý okamžik.
I love you
(Miluji Tě)
Objímá Justina, políbí ho, opakuje se. Justin mu to oplácí beze slov. Možná proto, že to trvalo pět let, žádné jiné "Miluji tě", které jsem viděl v televizi, nebylo cítit tak zaslouženě a sladce jako tohle - gay, hetero nebo jiné. Následující den se Brian postaví proti svému postoji k manželství; požádá Justina o ruku. Problém je... tohle je Brian. Justin si myslí, že je to vtip. Když si uvědomí, že Brian to myslí vážně, je nadšený. Ale možná je to příliš dobré, aby to byla pravda.
Finále seriálu je samo o sobě třetím velkým "okamžikem". Justin konfrontuje Briana ohledně jeho chování, uvědomujíc si, že Brian mění všechno na sobě, jen aby Justina udělal šťastného. Což je sladké, což je romantické. Ale znamená to, že Brian už není stejný sexuální, neomlouvající se muž, do kterého se zamiloval. Mezitím se i Justin tím, že nešel do hlavního města umění v New Yorku, podobně vzdal svých snů kvůli Brianovi. Odvolávají proto svatbu a rozhodnou se, že Justin půjde do New Yorku, aby následoval svoje umění. Justin trvá na tom, že se budou navštěvovat a že se budou neustále vídat. Že nepotřebují prsteny ani sliby, aby dokázali svou lásku.
V jedné z nejvíce nepochopených vět seriálu Brian říká, že nezáleží na tom, jestli se ještě někdy znovu uvidí.
Whether we see each other next week, next month, never again, it doesn't matter. It's only time.
(Ať už se uvidíme příští týden, příští měsíc, už nikdy, nezáleží na tom. Je to jenom čas.)
Co však myslí a co a od té doby producenti show potvrdili, není to, že se už nikdy neuvidí, ale že láska, kterou mají, existuje mimo čas. Jsou navždy spojeni a bez ohledu na to, kde jsou a jestli se znovu uvidí, nikdy tomu neutečou. Což je možná nejromantičtější věc, kterou kdy řekl.
Popravdě neví, jestli se skutečně uvidí, nebo se jednoho dne stanou skutečným párem, ale skutečnost, že i on sám viděl, jak moc touží po takové věci, je nejvíc velkolepým a nejvýznamnějším posunem v Brianově charakteru. V tuto chvíli je toto to jediné, co pro něj má smysl. Ženění by bylo nereálné pro jeho charakter a bezpochyby by jejich manželství bylo odsouzeno k zániku. Justin i Brian potřebují prozkoumat sebe i svět více, zejména Justin, než budou moci vůbec přemýšlet o usazení se.
Možná jednou. Možná za pět nebo deset, patnáct nebo dvacet let. Možná jednoho dne se ožení. Přeci jen Brian nevrátil snubní prsteny. Což říká hodně.
Prozatím vzpomínají na lásku, kterou mají mimo časoprostor. To, že by Brian v tomto bodě udělal něco víc než tohle, by už spíše připomínalo pohádku a nenarušovalo by to, nýbrž rovnou zničilo, syndrom Petera Pan. Spisovatelé zůstali věrni seriálu a vzali nás do plného kruhu. "Thumpa thumpa" pokračuje stejně jako v úvodních scénách show, ale tentokrát jsou tu důkazy, že změna je skutečně možná. To je jediný šťastný konec, který jsme kdy mohli dostat na obrazovce pro Briana a Justina. A dává to smysl.
Ale pokud potřebujete více důkazů, udělejte krok zpět. Podívejte se na finále z tematického a strukturálního hlediska.
Celá epizoda je o tom vyrůstat a jít dál, ale neztratit sám sebe. Michael našel, oženil se a sdílel rodinu s mužem svých snů, což je opravdu vše, co kdy chtěl. Zdá se, že i Emmett našel svého muže ke konci epizody. Lindsay a Mel se stěhují do Kanady s dětmi, aby se mohli cítit bezpečněji. Dokonce i Ted našel svou spřízněnou duši v Blakovi, člověku, který se poprvé objevil v epizodě tři a který se mu nevrátil jednou, dvakrát, ale hned třikrát; pro ně, přes příšerné načasování a problémy spojené s drogami v minulosti, je načasování konečně správné, jsou čistí a jsou šťastní.
Brian je od samého začátku postavou, která potřebuje nejvíc dospět, a nechat ho to udělat vše v pětiletém rozpětí by se zdálo být nepřirozené. Kromě toho existuje "thumpa thumpa" homosexuálního života, jehož příkladem je hudba Babylonu, gay bar větší než život. Jak Michael říká v závěrečné scéně,
It's who we are. It's what made us... Some things aren't meant to change.
(Takoví jsme. Takoví jsme se stali... Některé věci se nemají měnit.)
Nemyslím si, že říká, že Brian se nikdy nemůže změnit, nikdy nemůže nabídnout lásku, ale že by neměl ztratit to, kým je, pro lásku. Michael je důkazem toho, že dospívání je možné, ale že nemusí změnit osobu k nepoznání. Homosexuál se musí stát, jak by řekl Brian,
The best homosexual you could possibly be.
(Nejlepším homosexuálem, jakým je možné být.)
To je vše, o co může někdo žádat. Dokonce i Justin.
KONEC ČLÁNKU
Pokud jsou mezi Vámi tací, kteří milují Queer as Folk a především Briana s Justinem tak jako já nebo alespoň z poloviny stejně, určitě se shodneme na tom, že konec seriálu je pro ně zkrátka hořkosladký - konečně vědí, že se milují a přes to spolu nemohou být, i když to tak moc chtějí, jenomže ještě není jejich čas... problém je, že do dnes nevíme, zda jejich čas nakonec někdy nastal... proto jsem ráda kdykoliv narazím na nějaký takový článek či informaci, díky kterým se moje naděje vždy zvýší. Ne jednou jsem četla o tom, že jejich odloučení, kterému museli na konci čelit, neznamenalo, že je to pro ně konečná, tvůrci seriálu několikrát potvrdili, že toto nikdy nebyl jejich záměr a že je mrzí, že fanoušci si to tak vyložili - a že já patřím k nim, protože já jsem ten typ člověka, co věci potřebuje vidět a ne jen slyšet (respektive číst), takže proto ač oni říkají, že spolu zajisté dneska jsou, pořád si žiju v takové té bublině, kdy to vnímám tak, že tomu tak není... ale přesně tyhle typy článků mi vždy zvednou náladu a na nějaký čas mě uklidní a dají mi takové to pochopení pro ten konec samotný, kdy si uvědomím, že to opravdu jinak skončit nemohlo... jasně, že se vždy nakonec vrátím k názoru, že spolu sakra měli být za každou cenu, že to šlo natočit jinak, aby lidi věděli, že ten happyend opravdu dostali, jenže se musím konečně smířit s tím, že ten konec, jaký nám dali, je jediný, který kdy budeme mít (pokud se nestane zázrak) a že jednoduše dává smysl a stejně tak věřit tomu, že teď jsou opravdu spolu... což pointa tohohle mého plácání je ta, že doufám, že i Vám tento článek alespoň na chvíli zlepší náladu a dá naději, že teď žijí šťastně až na věky❤
No comments:
Post a Comment