Nová povídka. - 18+
BRIAN
Nové maso ve městě to vždycky uvítám, obzvlášť když vypadá takhle a jeho zadek se přímo nabízí k ošukání, v takových chvílích se můžu blahem rozplynout a započít své lovící neodolatelné schopnosti, jenže jedna věc mě v okamžiku, kdy jsem se zvedl, zarazila - už si ho na prst totiž namotával Justin a to se mi vůbec nelíbilo a ano bylo to proto, že Justin je můj! Sice se mi ten kluk opravdu moc zamlouval, ještě aby ne a věkově se blížil spíš k Justinovi, tudíž výdrž v posteli nebo spíš v zadní místnosti by mu určitě nebyla vzdálená, ale pokud se jedná o Justina tak se ve mně zažehnou nějaké nevysvětlitelné reflexy, které mě nutí mu tuhle hru přerušit jen leda v případě, kdybych se mohl zapojit i já, bych se s tím smířil, vlastně bych to i uvítal, ale za takových okolností, kdy by měl Justina někdo jiný jen sám pro sebe se neznám, i když jen vnitřně.
Vyklopil jsem do sebe na ex panáka, nejspíš jako na povzbuzenou a vydal jsem se jejich směrem, byli u sebe až nějak moc blízko a oddávali se rytmu hudby a z nějakého důvodu se mi z toho svíral žaludek a jako nějaká žárlivá lesbička jsem se to rozhodl přerušit...
B: "Odprejskni!" přikázal jsem.
Kluk: "Prosím?" tázal se až arogantně, řekl bych.
Sice nevím nic o tom, že bych koktal nebo měl něco s hlasivkami, ale jsem si celkem jistý, že mé slovo bylo zřetelné jako nic jiného, proto mi nejde do hlavy, proč se mě tak blbě ptal!
B: "Mám ti to snad...?!"
J: "Briane!" zastavil mě.
Kluk: "Vy dva se znáte?"
J: "Ano... To je dlouhej příběh."
Tak teď jsem naopak nemohl svým uším uvěřit já anebo se mi to snad jen zdálo? On opravdu řekl, že je to dlouhý příběh? Vždyť prakticky komukoliv na potkanou vypráví o tom, že jsem jeho přítel a teď najednou nemá co říct? A vím, že bych za to měl být spíš vděčný, ale jednoduše mi to bylo proti srsti a to pekelně!
B: "Já myslím, že je docela krátký, takže..."
J: "Mohl by si nás omluvit?" pohlédl na něho prosebným výrazem - tím, který používá na mě.
Kluk: "Jasně... Ještě se uvidíme."
J: "Dobře."
B: "Se mnou taky!" křikl jsem po něm pobaveně.
J: "Můžeš mi říct, co vyvádíš?"
B: "Jen si hraju, nic víc."
J: "Aha mně to spíš připadalo jako žárlivá scéna," povytáhl obočí.
B: "Ty máš asi horečku, ne?" přitiskl jsem mu dlaň na čelo... škoda - neměl ji.
J: "Briane?"
B: "Co?"
J: "Radši nic," protočil očima a otočil se k odchodu.
B: "Nikam," ale já ho chytl za ruku a přitáhl si ho k tělu.
J: "Co to provádíš?"
B: "Chci tancovat."
J: "Bolí mě nohy, máš tu plno kluků na tancování."
B: "Asi jsem se nevyjádřil jasně - chci tancovat s tebou."
J: "Ou."
Asi jsem se zbláznil... Ne určitě jsem se zbláznil! Celý Babylon by mi to momentálně mohl dokázat! Tiskl jsem si ho na tělo, jednou rukou jsem ho držel kolem pasu a druhou za zátylek, zatímco jsem ho líbal jako bych tím ostatním dával najevo ke komu patří. Sakra, já sám ani nevím, co jsem to vyváděl, jenom jsem asi jen od toho jeho fidlana víc opatrný na to, s kým tráví čas, i kdyby to mělo být jen na 5 podělaných minut!
Netuším, jak dlouho jsme takhle v objetí tančili, ani nevím, kolik písniček se za tu dobu odehrálo, pro mě to byla jako vteřina, jako malá chvilka, kterou jsem nechtěl jen tak ukončit, cítil jsem se příjemně, jako bych zapomněl na to, že tady jsme v mém rajónu, tady mi všichni říkají alfasamec, tady jsem jako bůh, kterého chce každý a místo toho jsem se oddával jen tomu jednomu, kterého chci já... Jak kýčovité anebo bych spíš měl říct směšně romantické? Sám nevím!
J: "Půjdeme?"
B: "Kam se ženeš?"
J: "Jsem unavený, zítra mám ranní."
B: "Debb je tyran, měl bys jí to říct."
J: "Pokoušel jsem se... Neposlouchá."
B: "Celá ona."
J: "Tak půjdeme?"
B: "Jen si dojdu pro bundu."
J: "Dáš mi zatím klíče od auta, venku je zima."
B: "Jasně tady... Jen ne, že mě tu necháš!"
J: "Neboj to bych si nedovolil," políbil mě a vydal se ven.
Spěchal jsem rychle pro bundu, nechtěl jsem ho nechávat samotného moc dlouho, člověk nikdy neví, kdo by se ho mohl ujmout místo mě, jenže jakmile jsem dorazil do auta, tak mi bylo jasné, že dnes už se ho neujmu ani já... Spal jako dřevo a to doslova! Jel jsem pomalu, nechtěl jsem ho probudit, nejen, že by mě za to sežral, ale vypadal tak roztomile a kdo by se chtěl připravit o takový pohled, který můžu mít vlastně jen já, to já ho mám každou noc v posteli a čím dál tím víc si nedokážu představit, že by v ní nebyl!
Dojel jsem na místo a vyndal ho z auta, myslel jsem, že ho snad nahoru nedotáhnu a ta sranda byla v tom, že výtah byl mimo provoz, tudíž mi trvalo celou věčnost se s ním dostat nahoru, zatímco já jsem po schodech plival plíce, on si spal, jak šípková Růženka, někdy je opravdu zralý na zaškrcení!
Dal jsem ho opatrně do postele a vysvlékl ho z oblečení, připadal jsem si divně, vždycky ho svlékám jen když je při vědomí, takhle to vypadalo buď jako, že jsem úchyl a uspal jsem ho chloroformem anebo, že jsem jednoduše starostlivý a nechci, aby se celou noc převaloval v džínách a botách, asi jsem fakt lesbička! Potom jsem si zašel dát jednu rychlou sprchu, věřte nevěřte, ale taky už jsem držel oči jen z posledních sil a byl jsem moc rád, když jsem se ze sprchy doplazil rovnou do postele a mohl jsem se k němu přitisknout.
J: "Vstávat," probudil mě polibky na hruď.
B: "Kolik je?" zamumlal jsem.
J: "Půl sedmé."
B: "Zbláznil ses? Já chci spát!"
J: "Ve čtvrt na osm mi začíná šichta, takže jsem si přivstal, abych ti alespoň trochu mohl vynahradit včerejšek."
B: "Definuj vynahradit!"
Bylo mi to hned jasné, k tomu nepotřebuje žádná slova, jeho hlava sklouzla k mému rozkroku a jeho teplá dlaň objala můj již tvrdý penis. Ústy mi sál špičku a rukou přejížděl po celé délce, svíjel jsem se a vzdychal, paty jsem zarýval do matrace a má záda byla prohnutá, bylo to úžasné, on byl úžasný, musel jsem si hrát s jeho vlasy namotávat si jen prst a tahat, až tak moc jsem si vychutnával, to naprosté blaho a nakonec jsem vyvrcholil do jeho úst a na oplátku mi Justin dal ochutnat mě samotného vášnivým polibkem.
J: "Doufám, že tato definice byla vystihující."
B: "Perfektně!"
J: "Teď už musím jít."
B: "Řekni Debb, že si to slízne."
J: "Provedu."
Justin ladným pohybem a s kroutícím zadečkem opustil loft a já jsem se šel dál oddávat spánku, nebylo vůbec těžké hned zase usnout, asi už nemám tu výdrž co dřív... Divné! Probudil jsem se asi chvilku po deváté s kručícím žaludkem, bez kuchaře a s prázdnou lednicí. A když si představím, že v jídelně najdu hned dvě skvělé věci - Justina a jídlo - tak nemám důvod tam nejít.
Oblékl jsem se prakticky během chvilky a šel jsem rovnou do auta, neměl jsem ani důvod se zdržovat a zamířil jsem rovnou do jídelny. Hned, jak jsem vešel tak mě to zahřálo u srdce - zrovna obsluhoval zákazníka a i když byl ke mně zády, dokázal jsem si představit jeho flirtující úsměv za dýška. Chtěl jsem ho jít překvapit, ale stačilo aby trochu popošel a něco mě praštilo přímo do ksichtu... Ta tvář tak zatraceně povědomá... Jasně, že jo - Ten idiot ze včerejška!
No comments:
Post a Comment