Někdo nový(9)

Poslední díl. - 18+

BRIAN

Co jsem si sakra myslel, když jsem Synthii dovolil, aby ho sem pustila? Vždyť já mu nemám co říct ani se nemám za co omlouvat a podle jeho výrazu mi přijde, že ani on nemá v plánu projevit upřímnou lítost za své chování! A není to tak že bych se s ním nechtěl udobřit samozřejmě, že chci, ale nechci být ten poražený ten, co dá něco najevo, nedej bože pocity, chci se k tomu postavit neutrálně a pouze odkývat vše co řekne, pokud se mi to teda bude zamlouvat, rozhodně neodsouhlasím, aby se Matt stal novým přírůstkem do rodiny! Mám ale pocit, že tahle "konverzace" bude složitější, než jsem vůbec zamýšlel a pěkně mě to vytáčí!

---

B: "Budeš tam stát jako solný sloup ještě dlouho?"...Nevydržel jsem jeho upřený pohled.

J: "To záleží... Jestli si můžu sednout?"

B: "Prosím,"...Ukázal jsem na židli.

J: "Takže..."...Napínal mě.

B: "Co?"

J: "Jsi naštvaný?"

B: "Měl bych?"

J: "Musíš odpovídat na otázku otázkou?"

B: "Vadí ti to?"

J: "Tohle byl špatný nápad!"

Zvedl se k odchodu... Sakra! Ačkoliv jsem nechtěl projevit ani náznak milosti tohle se mi zatraceně nelíbí, nechci, aby odešel pryč bez toho, abychom tuhle nepěknou kapitolu uzavřeli, další nervy na to abychom to opakovaně rozebírali, vážně už nenajdu!

B: "Zase se utíkáš schovat ke komukoliv?"

Dobře tímhle jsem tomu asi nijak moc nepomohl i přesto že na tom toho bylo hodně pravdy, ale ten tón jsem si přece jen mohl odpustit, ačkoliv je to nad mé síly vlastně nad mojí přirozenost, které si opravdu velice vážím!

J: "Nebyl jsem jen tak u někoho ale u Daphne."

B: "Samozřejmě kde jinde,"...Konstatoval jsem pro sebe.

J: "Vytočil si mě, takže se nemůžeš divit!"

B: "Já vytočil tebe? A čím? Tím co dělám už od svých 14?"

J: "Chtěl ses mi jen mstít."

B: "To nemám za potřebí a stejně tak strkat někomu jazyk do krku!"

J: "Víš, kdyby sis to nechal vysvětlit už před tím, nemuseli jsme se teď hádat!"

B: "Já pouze konverzuji."

J: "Jako obvykle... Nic se tě netýká."

B: "Přesně!"

J: "Fajn odcházím!"

B: "Pozdravuj Daphne!"

J: "Blbče!"

Bože, já bych ho uškrtil pitomce jednoho! "Do hajzlu!" nečekaně vykřikl! Doslova jsem vyskočil ze židle a šel zjistit, co se stalo a jakmile jsem to pochopil, musel jsem se začít smát, ten blbeček malej se nakopnul o dveře do malíčku, je tohle vůbec možný?

J: "Jsem rád že se bavíš!"...Odskákal na pohovku a sundal si botu.

B: "Přímo skvěle... Ukaž mi to,"...Chytil jsem jeho nohu do dlaní a opatrně mu stáhnul ponožku... Měl to pěkně nateklé.

J: "Myslíš, že je to zlomený?"

B: "Hýbeš s ním, takže spíš naražený."

J: "Tohle mi ještě scházelo."

B: "Máš dávat pozor."

J: "Je to tvoje vina!"

B: "Samozřejmě já jsem těmi dveřmi jel proti tobě."

Začal se smát ani nemůžu vyjádřit, jak moc mi ten jeho smích těch několik hodin chyběl bylo to doslova až nesnesitelné... Nemůžu uvěřit, že jsem na něm tak moc závislý a ne jen na jeho smíchu! Tohle je fakt k zbláznění!

J: "Briane?"

B: "Hmm?"...Pohlédl jsem na něj.

J: "Zlobíš se na mě?"

Ach ne ten jeho výraz! Ten žalostný co mi jasně dává najevo že chce slyšet pouze kladnou odpověď protože se snad jinak sesype! Ani nevím jestli ten výraz miluju anebo nenávidím... Počkat vážně jsem řekl slovo "miluju?" To mě poser!

Ale problém je že já už tohle dál nesnesu, potřebuju s ním být zadobře, jinak asi snad zešílím, protože mi chybí, jeho absence v loftu je přímo ničivá!

B: "Ne... Jen to spíš nechápu."

J: "Vysvětlím ti, co se stalo!"

B: "Nepotřebuju to slyšet."

J: "Ani když to změní tvůj pohled na celou situaci?"

B: "Ani tak... Chci to hodit za hlavu."

J: "Vážně?"

B: "Ano vážně."

Nebyl jsem o tom sice opravdu přesvědčen, ale dál jsem se o tom bavit už nechtěl, z celého tohoto rozhovoru jsem pochopil jednu věc vlastně dvě - ať už měl s Mattem cokoliv je to pryč on je pryč a ta druhá věc je, že vím, že i přesto všechno chce pořád jen mě, kdyby ne tak by teď tu nebyl a to je to co mi stačí vážně vědomí, že v jeho životě budu zaujímat hlavní roli!

J: "Jen bys měl vědět... Matt je pryč, než jsem šel k tobě tak se stavil v jídelně se rozloučit a vrátil se zpátky domů."

Hádám, že jsem měl pravdu, ten kluk opravdu odjel a snad už se nikdy nevrátí a stejně tak doufám v to, že se tu nějakou dobu neobjeví někdo nový!

B: "Škoda byl to milej kluk,"...Škádlil jsem ho.

J: "Ty!"...Bouchl mě do ramene,

Natáhl jsem se k jeho sladkým rtům pro polibek, to bylo to, co jsem právě teď nutně potřeboval jeho něžné rty vpíjející se do těch mých! Ruce si obmotal kolem mého krku a já ho pevně chytil kolem pasu, následně jsem ho položil na záda a lehl jsem si vedle něho na bok. Pomalu jsem mu roloval tričko nahoru a rukou přejížděl přes jeho dokonalé bříško a rty jsem pečoval o jeho krk a ušní lalůček. Jeho ruka spočinula v mých vlasech a hrála si s nimi a ta druhá mě pevně držela za zadek, což mělo za účinek jediné - svým rozkrokem jsem na něj byl natisknutý, jak nejvíc to jen šlo. Pomalu jsem mu rozepnul poklopec a rukou mu zajel do trenek, na což jeho ústa hlasitě zasténala. Pevně jsem ho stiskl a začal jej pomalu třít, vzdychal mi do krku a já si užíval každý jeho náznak blaha... Což pro mě bylo přerušeno v momentě, co jsem si něco uvědomil...

B: "Počkat co tvůj prst... Můžeme vůbec?"

J: "Jestli se mě ptáš na to, zda jsem schopný s tebou mít sex i přesto že mám pocit, že mi upadne malíček tak odpověď je zajisté!"

B: "Nic jiného bych ani nepřijmul."

J: "To jsem si myslel... A teď prosím pokračuj,"...Zašeptal mi do ucha.

Pokračoval jsem, ale v něčem jiném sundal jsem z něho veškeré oblečení a stejně tak ze sebe. Následně jsem mu řekl, ať se položí na bok a já si lehl za něj, natáhl jsem si kondom, chytl ho pevně v boku a pomalu jsem do něj pronikl. Políbil jsem ho do vlasů a na záda, jeho ruka se přemístila na mé pozadí a já se začal pohybovat nejprve jen zlehka aby ho to nebolelo, a postupem času jsem zrychloval, dokud jsme oba nedosáhli orgasmu. Justin mi hned po té usnul v náruči a já ho vískal ve vlasech, dokud i mě nepřepadla únava a následný spánek.

Někdo nový(8)

Nový díl.

BRIAN

Mám pro sebe jen jednu jedinou otázku... Jsem snad debilní? Protože jestli jo všechno se tím okamžitě vysvětluje jinak opravdu nevím, jak jinak jsem mohl udělat něco takového něco tak nedospělého a pomstychtivého! Nejen že jsem se mu ve skutečnosti ani nepomstil on ze mě bude mít spíš srandu ale ještě k tomu jsem mu ukázal svou "ublíženou" stránku a nejspíš ho tím i pěkně vytočil což jsem původně vlastně taky zamýšlel, ale když jsem nakonec odvezl Maikeyho a tu jeho ožralou prdel domů a vydal se k sobě kde to zavánělo jen tichem a ničím jiným věděl jsem že jsem to přehnal... Ale to on taky tak co tu vůbec zpytuju svědomí, za tohle může on! Konečně jsem alespoň pro jednou v něčem nevinně!

---

Lindsay: "Země volá Briana!"

B: "Co?"

Lindsay: "To mi řekni ty, ocucáváš Gusovu lžičku s přesnídávkou."

B: "Bože,"...Doslova jsem jí odhodil.

Lindsay: "Pěkný šikula jsi."

B: "Promiň já..."

Lindsay: "Nech mě hádat - Justin?"

B: "Proč by se všechno mělo týkat zrovna jeho?"

Lindsay: "Protože jediný důvod proč si v 7 ráno u mě doma je abys zjistil, jestli tady náhodou nespal."

B: "A kdo říká, že nespal doma?"

Lindsay: "Opět ty protože kdyby spal nebyl by si tady ale s ním v posteli... Ve sprše, na kuchyňský lince... Co já sakra vím!"

B: "Hele já se pouze přišel podívat na svého syna, ale pokud je to takový problém můžu zase jít."

Lindsay: "No tak se hned nečil, ale stejně budeš muset jít, musím ho odvést do školky."

B: "Udělám to."

Lindsay: "Cože?"

B: "Řekl jsem, že ho odvedu."

Lindsay: "No... tak... fajn."

Nedivte se té její překvapené a možná i šokované reakci poněvadž i já jsem sám ze sebe v šoku tohle je totiž poprvé za celou dobu co Gus chodí do školky že ho tam vedu já a ani pořádně neznám cestu byl jsem tam jen jednou a to když měl svůj první velký den... Bože já jsem fakt táta za všechny prachy!

Jakmile jsem ho tam odvedl tak jsem měl sto chutí tam počkat a zase ho odvést domů... Jak mě se nechtělo do Kinneticu dnes jsem na něj a ani na svoje pracovníky neměl vůbec náladu, věděl jsem, že mě momentálně vytočí i ta nejmenší maličkost a to už je co říct!

Synthia: "Briane!"

Ted: "Briane!"

Bože copak jsme v zoologické zahradě oba se na mě vrhli jak supy na svou kořist a to jsem tu teprve necelou minutu... Já věděl, že sem nemám lézt!

B: "Je to důležité až tak že jde o něčí život nejlépe o ten můj?!"...Zkoumavě jsem si je oba prohlížel.

Synthia: "No já..."

Ted: "Podle mě..."

B: "Takže není... Mějte se!"...Bouchl jsem dveřmi své kanceláře přímo jim před nosem.

Usedl jsem za stůl a začal se vším tím, co mi pomáhá vydělat na můj život a v některých chvílích i na životy jiných jako je třeba Gus, Maikey a... A Justin. A to co jsem právě teď potřeboval ze všeho nejméně, se právě stalo, jak on se ten kluk dokáže vždy dostat do mé mysli, aniž by se nějak snažil to je vážně k nepochopení a k vzteku, který si momentálně nemám na čem vybít!

B: "Co zas?!"

Ted: "Já jen..."

B: "Vyklop to rychle a zřetelně jinak se neznám."

Ted: "Můžu dnes odejít dřív? Víš mám zubaře."

B: "Nemůžeš! Ještě něco?"

Ted: "Já myslím, že to bude všechno."

B: "Skvělé dveře jsou támhle,"...Ukázal jsem na ně.

Otočil se k odchodu a zdálo se, že se ho snad zbavím, jenže na půli cesty pokud se tomu tak dá říct se opět otočil a vrátil se zpátky...

B: "Teď co?"

Ted: "Tak jo řeknu to jednoduše... Vím, že ti na mně no vlastně na nikom nikdy nezáleželo ale to že máte s Justinem neshody tě neopravňuje k tomu abys mi bránil v udržování mého zdraví takže já ti pouze oznamuji že dnes odcházím dřív protože mám zubaře... Poser se třeba!"

B: "Fajn."

Ted: "Fajn?"

B: "Můžeš jít k zubaři."

Ted: "Skvělý."

B: "A Tede?"

Ted: "Ano?"

B: "Mluv takhle se mnou ještě někdy a jsi bez práce."

Ted: "Jasně."

Nemyslel jsem to vážně vlastně na mě udělal dojem od té doby, co pro mě pracuje jsem ho nikdy neviděl pro něco tak bojovat tak neústupného a rozhodnutého dosáhnout svého... Vždycky věděl, že bude ve své práci nejlepší, v práci pro mě a dneska mi poprvé ukázal, že jsem se nemýlil.

Dal jsem se zase do papírování a bylo to snad ještě víc nudnější a života vysávající než před tou malou chvilkou dnes jsem opravdu neměl na nic z toho ani pomyšlení a jediné co jsem chtěl bylo, jít domů, lehnout si a vyspat se z téhle noční můry! Jenže to nebylo tak jednoduché, nemohl jsem jen lusknout prsty a přát si aby se to stalo i zlatá rybka by mi momentálně bylo k hovnu vždyť já ani nevím kde Justin je tak jak tohle mám vyřešit?!

Už se blížil večer a až na Synthii která má asi ráda přesčasy všichni opustili pracoviště a zrovna ona se rozhodla že bude okupovat mou kancelář...

B: "Bože další koho jsem právě potřeboval."

Synthia: "Jsi opilý?"

B: "Co chceš? Taky k zubaři?"

Synthia: "Prosím?"

B: "Nic jen to vyklop."

Synthia: "Máš návštěvu."

B: "A koho?"

Synthia: "Justina, ale jestli on je důvod tvé nálady, nejsem si jistá, zda je dobrý nápad ho k tobě připustit."

No tak tohle se nevyvíjelo podle mých představ, nečekal jsem ho tady a to vůbec myslel jsem, že ho najdu doma a tam to snad nějak vyřešíme v mém útočišti! A i když je Kinnetic taky můj v loftu se vždy cítím jistější, jenže teď už není čas na to vybrat si správné místo na diskuzi, která se bude týkat ani nevím čeho!

B: "Už jsem ti někdy řekl, jak moc mi lezeš na nervy?"

Synthia: "Mnohokrát! A můžu ho teda pustit?"

B: "Nic jiného mi asi nezbývá."

Synthia: "Dobře a nezabijte se, já pak jdu domů."

B: "Neměj strach!"

Vážně jsem si nedokázal představit nic pozitivního hlavou mi létaly pouze ty nejhorší scénáře z nejhorších ale nechtěl jsem ani pomyslet na to že se snad ještě nějak zle pohádáme, protože to nechci! Naštval mě tím, co udělal, ale to já jeho taky takže my dva už si asi nemáme ani co vyčítat, ale teď jde o to že chci abychom to vyřešili nějak dospěle a normálně a myslím že brzo zjistím jestli se to podaří... Právě překročil práh mé kanceláře!

Někdo nový(7)

Nový díl.

JUSTIN

Přísahám bohu, že už nikdy v životě nic mezi mnou a Brianem nezakřiknu! Myslel jsem, že už jsme zase v pohodě dokonce i Brian se snad poprvé za celou dobu co se známe choval jako by náš vztah už plně přijmul a možná už ho nehodlal nikdy ani zavrhnout a pak jako rána z čistého nebe se stane tohle... Jestli já nemám tu největší smůlu ze všech lidí na téhle planetě tak fakt už nevím jak jinak mám tohle všechno vysvětlit!

Začínal jsem si myslet, že snad Brian využil svých skrytých nadpřirozených schopností a zničehonic se záhadně vypařil, protože ať už jsem se podíval na jakoukoliv stranu, nikde jsem ho neviděl, bylo to opravdu jako hledat jehlu v kupce sena ne-li horší!

---

J: "Maikey neviděl si Briana?"

Maikey: "Bri-Bri-Briana?"...Blábolil značně přiopile.

J: "Chápu, takže neviděl."

Neztrácel jsem čas a hledal ho dál, protože jsem věděl, že pokud to nevyřeším teď tak už nikdy, jelikož Brian se zase zabední a bude mi opět trvat roky, než se mi podaří dostat pod tu jeho hroší kůži, tudíž jsem po něm pátral, jak nejrychleji jsem mohl. Nakonec když jsem ho nenašel vevnitř, šel jsem se podívat ven, jestli tu má pořád auto a ano bylo tam, což mě dost znepokojilo, poněvadž pokud se nerozhodl využít účinky čerstvého vzduchu a jít domů pěšky tak zbývá už jen poslední možnost, kde by mohl být a ta se mi zatraceně nelíbí!

Šel jsem do zadní místnosti jako by mě tam čekala smrt tím nejmučivějším způsobem doslova jsem se plazil a nervozitou omylem vrážel do párů, které se oddávali radovánkám... Vážně jsem to nezamýšlel, jen mi stáli v cestě a já si ani neuvědomoval, co dělám, snad jsem i hrůzou oslepl, nic kolem sebe jsem nevnímal! Byl jsem už téměř na konci a nikde ho nenašel moje srdce pomalu začínalo tlouct normálním způsobem a tlak mi klesl tam, kam měl, ale... Stačilo se podívat do jednoho rohu až úplně vzadu a uviděl jsem ho - hlavu měl zakloněnou vzrušením, tváře zarudlé, oči přivřené slastí a ruce položené na hlavě toho co mu poskytoval potěšení. Myslel jsem, že se buď snad rozbrečím anebo mu vlepím facku ačkoliv to nebylo nic, co bych u něho viděl poprvé... Vlastně ne tohle bylo poprvé, on to nedělal, protože by musel a potřeboval si dokázat, že na to pořád má on to dělal protože chtěl - chtěl se mi pomstít! Pomstít za něco za co jsem nemohl! Jen jsem se na něho díval... S odporem? Se vztekem? Sám nevím, ale díval a nakonec když i on spatřil mě, zahlédl jsem v jeho tváři něco, co se opravdu těžko definuje, ale hned potom jsem raději odešel pryč.

Ale moment kam sakra jdu? Domů? Ani omylem možná že se teď chovám jako uražený fracek, ale to já bohužel jsem a nehodlám tam s Brianem být, teda pokud se tam vůbec on uráčí dorazit, očividně měl plné ruce práce! Ale i tak dnešní noc strávím kdekoliv jinde než tam a už přesně vím kde!

Daphne: "Prosím tě nic neříkej jen nic neříkej... Já si to dokážu domyslet sama."

J: "Tak... dobře."

Daphne: "Jen pro dnešní noc... Spíš zbytek noci."

J: "Děkuju, jsi zachránce."

Daphne: "Já vždycky."

J: "Dělám ti potíže, já vím."

Daphne: "Jsem tvoje nejlepší kamarádka a jsem tu pro tebe, ale víš, jak se ohledně vás dvou cítím... Jen prostě chci, abyste byli v pohodě."

J: "Vyřešíme to, slibuju."

Daphne: "To doufám a dobrou."

J: "Dobrou."

Ulehl jsem na gauč s pocitem, že jsem naprostý blbec! Copak je tohle řešení? No tak si ho nechal vykouřit svět se přece nezboří a ano sice to bylo z pomsty, ale není to tak jako bychom Briana neznali, on vždycky musí být ten vítěz ačkoliv nezná všechny okolnosti a mám pocit že i kdyby je znal tak by mu nic nestálo v cestě to udělat znovu, jen aby mi ukázal jak ukradený mu to je i když ve skutečnosti není, ale na tom už teď nezáleží jediné, co musíme udělat je si to vyříkat i když to bude nad moje síly a nervy a hodit to za hlavu!

Nevím, jak se mi to podařilo, ale ráno jsem se probudil značně odpočatý a s pocitem, že všechno se určitě brzo vyřeší no a pak jsem kouknul na hodiny, uvědomil si co je za den a věděl jsem, že dnes umřu Debbiinou rukou!

J: "Promiň, promiň! Já vím jsem na zabití."

Debbie: "Měl si tu být už před hodinou!"

J: "Vysvětlím ti to."

Debbie: "To se vsaď, že vysvětlíš, ale teď si vezmi zástěru a začni!"

J: "Jdu na to!"

Snažil jsem se zameškaný čas dohnat, jak nejlépe jsem mohl, pracoval jsem snad za dva a už po pár hodinách se to na mě začalo odrážet, byl jsem doslova vyčerpaný a dal bych cokoliv za 10 minut odpočinku, ale když jsem se podíval na Debb a viděl, jak ona dře, věděl jsem, že se nesmím složit, už takhle jsme tu byli jen dva a ona mou pomoc potřebuje, takže jsem zatnul zuby a vydal ze sebe to nejlepší!

Debbie: "Sunshine může obsloužit mého praštěného syna?!"

J: "Jasně hned to bude!"

Popravdě se mi do toho moc nechtělo, dokážu si představit jeho vyzvídání "Kam jste včera zmizeli?" "Co se mezi vámi stalo?" a tak podobně a na to fakt nemám náladu!

J: "Takže co to bude?"

Maikey: "Ztlum to trochu!"

J: "Kdybych mluvil ještě tišeji, ve skutečnosti bych už nemluvil."

Maikey: "Promiň."

J: "Omlouvat by ses měl spíš sobě za to, jak ses zřídil a taky Debb vypadá pěkně naštvaně."

Maikey: "Jo no je to složitý."

J: "Vážně Maikey co se stalo? Nepamatuju si, že by ses někdy takhle opil."

Maikey: "Tak trochu jsme se pohádali s Benem."

J: "Mohlo mi to být jasný, nikdy bez něho do Babylonu nechodíš."

Maikey: "Jo no nechci o tom mluvit."

J: "Chápu, ale stejně se divím, že ses dostal domů."

Maikey: "Odvezl mě Brian."

Alespoň jsem si mohl oddychnout tím, že Brian z Babylonu opravdu nakonec odešel a ještě k tomu zachránil svého nejlepšího kamaráda před katastrofou, která se ovšem asi nevyhne mně.

J: "Vážně?"

Maikey: "Jo měl jsem kliku, že jsem na něho narazil, což mi připomíná, kam si vůbec zmizel ty?"

J: "Já? No bolela mě hlava tak jsem šel domů a nechtěl ho přemlouvat k odchodu se mnou."

Maikey: "Vždy ohleduplný."

J: "A co si teda dáš?"...Snažil jsem se to zakecat.

Maikey: "Myslím, že omeletu neodmítnu."

J: "Hned ti jí přinesu."

Maikey: "Díky."

Vím, že jsem mu neměl lhát, ale rozhodně jsem to s ním ani nechtěl rozebírat nejen, že má očividně svých problémů teď dost, ale myslím, že by to ani nebylo fér vůči Brianovi, on to taky určitě nevypráví každému na potkání, jasně divnější by spíš u něho bylo, kdyby vyprávěl, ale i tak nejlepší bude si to vyříkat nejprve s ním!

Někdo nový(6)

Nový díl.

JUSTIN

Snažil jsem se nejlíp, jak jsem jen mohl předstírat, že Matta nevidím a nešlo jen o to, že jsem nechtěl, aby to zaregistroval Brian, ale i o to, že já Matta totiž opravdu vidět nechtěl, je to hezkej a milej kluk, za tím si budu prostě stát, děj se, co děj, ale jednoduše to není kluk pro mě, já přítele mám a miluju ho... Miluju Briana! A nechci ho ranit tím, že uvidí, jak jsem na Matta třeba jen koutkem oka pohlédl, já totiž vím, že by mu to ublížilo, ačkoliv by to nedávala najevo a já opravdu zrovna teď, když už se zdá, že je mezi námi zase všechno v pořádku, nepotřebuju, aby ho to zevnitř požíralo, tudíž jak už jsem řekl, Matt je pro mě již minulostí a já ho zkrátka budu ignorovat! Může to znít hnusně, ale je to jediné východisko, jak nikomu nedávat naději ani neublížit!

B: "Tak co si dáš, Sunshine?"

Bože, ani si nemůžu vzpomenout, kdy naposledy mi takhle řekl, ale rozhodně už to nějaký ten pátek bude a ani si neumíte představit, jak moc mi to chybělo!

J: "Cokoliv mi objednáš,"...Mrkl jsem po něm.

Maikey: "Proboha, vy jste hrozný hrdličky."

B: "Sklapni!"

J: "Kde máš vůbec Bena?"

Maikey: "V posteli, byl unavený."

B: "A nechal tě jít samotného? Ten má teda odvahu tě pustit do světa."

Maikey: "Jako vždy vtipný k popukání."

B: "Bylo mi potěšením."

---

Chvíli jsem se nesoustředil na jejich pošťuchování a opět jsem, ani nevím proč, pohlédl na parket, ale Matt už tam nebyl, okamžitě jsem vydechl úlevou a hned na to mě opustil takový ten nepříjemný pocit, že se dneska semele něco nepěkného.

B: "Tady je tvůj drink."

J: "Děkuju."

Brian s Maikeym se neustále o něčem dohadovali a popichovali, ale já se na ně opět nesoustředil a místo toho jsem zase přemýšlel o Mattovi, nechápal jsem, proč na něho prostě nemůžu jednoduše zapomenout a už nešlo ani o to, že byl nový a já bych s ním chtěl mít sex a pak ho zkrátka odkopnout, tady šlo o to, že já už ho odkopnul a měl jsem z toho prostě výčitky svědomí! Předtím raději utekl z jídelny a já už neměl možnost se mu omluvit nebo si s ním alespoň promluvit a nevím, jestli bych to neměl náhodou napravit.

B: "Jsi v pořádku?"...Nejspíš postřehl, že se mnou něco je.

J: "Jo jasně."

B: "Lžeš."

J: "Ne vážně nic mi není."

B: "Justine..."

Maikey: "No tak, Briane, nech ho žít chudáka."

B: "Nepleť se do toho!"

Maikey: "Dobře, jdu tancovat,"...Radši se stáhl.

J: "Ale ty máš koukám nervy v kýblu."

B: "Hele, nezkoušej to všechno svést na mě, vidím, že s tebou něco je."

J: "Jsem pouze unavený."

B: "Tak půjdeme domů."

J: "S tím můžu jen radostně souhlasit, ale nejdřív... Jeden tanec s tebou by mě nezabil."

B: "Tak ho máš tedy mít."

Chytil mě za ruku a odvedl si mě přesně doprostřed parketu, natiskl se na mé tělo, ruce mi omotal kolem pasu a já ty své kolem jeho krku. Neustále mě k sobě ještě víc přitahoval, chtěl, abych cítil jeho erekci, doslova mi jí tlačil do podbříšku a já ani ne během chvíle měl naprosto těsné kalhoty! Pohupovali jsme se do rytmu hudby a líbali se, klouzali jsme po sobě dlaněmi a chovali se jak čerstvě zamilovaní, Brian se choval úplně jinak, jako by pustil od všech zábran a já si to jen plnými doušky vychutnával...

B: "Co tvůj nový objev?"...Alespoň do tohoto okamžiku!

J: "Co? Matt?"

B: "O nikom jiném nevím."

J: "Nic, je prostě minulostí."

B: "Takže už si s ním...?"...Natahoval, hádám, že to ani nechtěl vyslovit nahlas.

J: "Spal? Ne, rozmyslel jsem si to."

B: "Co tě k tomu přimělo? Říkal jsi, že je sexy."

J: "To je, ale on hledal něco víc."

B: "Víc?"

J: "Řekněme jen, že mu nešlo pouze o sex."

B: "Aha."

Nevím, s jak moc velkou jistotou tohle můžu vyslovit nebo si to tedy spíš myslet ale to jeho "Aha," plus ten jeho výraz, mi dali dost jasně najevo, že jedna jeho část je nesmírně šťastná, že jsem s ním nic neměl a ta druhá přímo křičela, že je zklamaný z důvodu, pro který jsem ho odmítl... Asi mu budu muset říct celý příběh...

J: "A pak jsem mu samozřejmě řekl, že už jsem zadaný."

B: "Vážně? A s kým?"...Škádlil mě.

J: "Ty!"...Plácl jsem jej po zadku.

Čekal jsem cokoliv, ale polibek opravdu ne a ještě k tomu tak něžný a sladký... S Brianem se buď děje něco hodně hodně špatného anebo ho osvítil bůh samotný a on se rozhodl přehodnotit svůj dosavadní život a tím pádem mi dávat najevo, že nebo spíš, jak moc mě miluje! Prosím, ať je to ta druhá možnost!

B: "Tak půjdeme?"

J: "Souhlasím, jen si ještě odskočím."

B: "Jasně, počkám u baru,"...Ještě mě políbil a odpojil se ode mě.

Musím se přiznat k tomu, že mě ten tanec, no dobře spíš ty polibky, tak nějak probudily a myslím, že i Brian je na tom podobně, takže tak nějak je mi jasné, proč se tak najednou tolik hrne domů a abych pravdu řekl, momentálně vůbec nejsem proti, chci ho tak moc, že mi v břiše poletují motýlci!

Jakmile jsem se vracel z toalety, teda pokud tak můžu místní záchody nazvat, tak jsem celkem spěchal, ale prorvat se tím davem bylo nad všechny lidské síly a bohužel v momentě, co jsem narazil na Matta, i nad moje síly...

Matt: "Ahoj!"

Doslova mi snad praskl ušní bubínek, jak zařval a okamžitě jsem usoudil, že v sobě bez pochyby má víc, než jednoho panáka... Tohle mi vážně ještě scházelo!

J: "Ahoj, myslel jsem, že už tady nejsi."

Matt: "Sledoval jsem tě ze shora!"

J: "Oh skvělý... Víš, Matte, já budu muset jít, takže..."

Matt: "Zatancuj si se mnou!"...Chytil mě za ruku a přitáhl si mě k sobě.

J: "Mohl by si mě pustit?"

Matt: "Proč, od tamtoho ti to nevadilo!"

J: "Jsi opilý!"

Matt: "To nevadí,"...Přitiskl se mi na krk... Musím přiznat, že v tu chvíli jsem se trochu vyděsil.

J: "Matte!"...Odstrčil jsem ho od sebe.

Matt: "Co?!"

J: "Běž se domů vyspat!"

Otočil jsem se k odchodu a vydechl úlevou, že jsem se ho snad zbavil, jenže jsem se šeredně zmýlil a během jediného okamžiku mě k sobě otočil a své rty přitiskl na ty mé...

J: "Bože, co to děláš?!"...Odtáhl jsem se od něho.

Matt: "Já jen..."

Nedokázal jsem postřehnout jediné slovo, co řekl nebo v jeho případě spíš zablábolil, poněvadž v momentě, co jsem se mu podíval přes rameno, jsem zahlédl Briana s jeho nasupeným výrazem a následně jeho záda vzdalující se ode mě! Okamžitě jsem ho následoval, ačkoliv jsem absolutně nevěděl, jak mu tohle vysvětlím, aby mi věřil...

Někdo nový(5)

Nový díl. - 12+

JUSTIN

Tohle bylo... Sakra, já ani nevím jak to popsat! Snad jen můžu říct, že neuvěřitelné! Myslel jsem, že takového sexu se s Brianem snad už nikdy nedožiju a neberte to tak, že sex s nim byl někdy špatný to vůbec, já to s ním miluju, jen v poslední době to bylo takové stereotypní, jako kdyby už nešlo o to, že ho spolu chceme, ale spíš, že ho spolu mít musíme, aby se neřeklo nebo já fakt nevím, jak to vyjádřit. Každopádně tenhle sex byl přímo famózní a jsem rád, že jsme s Brianem zase v pohodě... Nebo spíš v to alespoň doufám a nevím, jestli se náhodou nezeptá na Matta, ale já ho sám od sebe rozhodně nehodlám vytahovat, nepotřebuju Brianovi pocuchat nervy víc, než už jsem mu je pocuchal, takže o něm budu mluvit jedině v případě, že se Brian bude zajímat, jinak je ten kluk pro mě tabu!

Měl jsem takový hlad, že už se mi snad kroutily i prsty na nohou, ale ještě chvíli jsem svůj žaludek musel chlácholit povzbudivými slovy, jelikož Jambalaya byla studená jako psí čumák a já jí tudíž musel dát ohřát a to v tomhle případě trvalo snad celou věčnost a nejsem jediný, komu to tak připadalo...

B: "Bude to ještě dneska?"...Přistoupil ke mně zezadu a objal mě kolem pasu.

J: "Pokud mi nebudeš bránit v dokončení toho, o co se tu pokouším, tak určitě."

B: "Já ti bráním? Ale nepovídej!"

J: "Cítím tvojí erekci!"

B: "Tak se na ní nesoustřeď."

J: "Díky, Briane, to je ta nejlepší rada, co si mi mohl dát, hned se do toho pustím!."

B: "Kdykoliv!"

J: "Myslím, že to nepomáhá, když se ke mně tiskneš ještě víc,"...Přecedil jsem přes stisknuté zuby.

B: "To není možné,"...Přejel mi jazykem přes lalůček.

J: "Briane!"

B: "Dobře, dobře! Přestávám! Pusť se do díla, kuchaři."

J: "Děkuju!"

---

Možná, že se zdá, že jsem naštvaný, ne to je silný výraz v tomto případě, ale může to vypadat, jako že se mi tohle jeho chování nelíbilo, ale pravda je opakem a to doslova! On se totiž takhle nějakou tu dobu nechoval - jako že byl odtažitý, ale nemůžu mu to zazlívat, poněvadž já se choval úplně stejně, ale s určitostí můžu říct, že už je to pěkných pár týdnů, co mě takhle Brian objímal zezadu a snažil se mě tímhle způsobem svést nebo jen prostě držet v náruči, ale ať už s námi oběma bylo cokoliv, jsem rád, že to můžeme hodit za hlavu a být zase v pohodě... Alespoň v to tedy doufám! Jen nemůžu uvěřit, že se musel objevit někdo nový, abychom si uvědomili, že chceme být jen spolu - vtipné, řekl bych, ale zároveň smutné!

J: "Tak pojď, ty hladovče!"

B: "No ne, dámy a pánové, my budeme jíst!"

J: "Hele, ještě chvíli a nedám ti olíznout ani lžící."

B: "Fajn, hlavně už nandávej."

J: "Jak jen poroučíte, milosti."

B: "Bych prosil."

Nandal jsem nám oběma pořádné porce, abychom za chvíli zase neskuhrali hlady, a potom jsme se přemístili na pohovku, divil jsem se, že nemá Brian žádné námitky a ani opatření pro případné pokydání jeho italské pohovky, ale nehodlal jsem ho na to nějak upozorňovat nebo případně ho provokovat nějakými kousavými poznámkami a pohodlně jsem se s ním usadil. Pustili jsme si televizi, ale po chvíli hledání pořádného programu jsme usoudili, že to nemá smysl, poněvadž se televize hemžila jen teleschoppingem a telenovelami a to dokážu sledovat jedině s Debb, s Brianem by to bylo pěkně o hubu!

Jakmile jsme dojedli, tak jsme oba zjistili, že jsme to "trochu" přehnali a raději jsme se opřeli, opravdu jsem si připadal jak po pozření minimálně celé krávy a Brian se svými jídelními návyky na tom musel být nejspíš ještě hůř, ale to, že to bylo tak dobré, mě zachránilo od jeho nepříjemných řečí... Díky bohu!

J: "Myslím, že se zhruba dva dny nepohnu,"... Ale já si to bohužel neodpustil.

B: "To by byla škoda,"...Přejel mi rukou po stehně.

J: "Ty si ničitel!"

B: "Já vím!"

Hádám, že kdybychom neměli omezené možnosti tak by to zašlo nejspíš mnohem dál a pravděpodobně bychom opakovali teď již včerejší úžasný sex, ale bohužel jsme omezeni byli a tak z našich tužeb sešlo. Asi po deseti minutách mě zničehonic začala popadat únava, hlava mi sklouzla rovnou na Brianovo rameno a ten mi ho rád přenechal, myslím, že mu to bylo dokonce příjemné, že jsem mu takhle nablízku a za to jsem byl rád! Držel mě za ruku a palcem mě po ní hladil, dalo by se říct, že mě doslova ukolíbával, až do onoho osudného okamžiku, kdy nám nějaký idiot zaklepal na dveře!

B: "Proč mám pocit, že někdo zkouší mojí trpělivost?"

J: "Protože zkouší a jak se zdá nehodlá to vzdát."

B: "Buď tak hodný a připrav něco, čím dotyčného můžu vzít po hlavě."

J: "S radostí!"

Můžu vám říct s jistotou jednu věc a to tu, že přímo nesnáším, když se vyplní mé tušení, zrovna když si z celého svého srdce přeju, aby to tak nebylo! Samozřejmě, že se za těmi dveřmi nacházel Maikey a co jiného, než jít do Babylonu by asi tak v půl 1 ráno mohl chtít?! Nejprve se zdálo, že Briana z domu nedostane absolutně nic, ale když Maikey nakonec udělal ten svůj prosebný obličej, tak Brian okamžitě změknul, v tu chvíli bych tipoval, že i na mozku... Proboha, jak já byl unavený! A teď jsem se měl jako zničehonic připravit na noční řádění? Jak kruté!

B: "No tak, přece mě s ním nenecháš jít samotného?"

Maikey: "Pěkně děkuju! Koušu snad?"

B: "Kušuj!"

J: "Jsem unavený, Briane!"

B: "To já taky."

J: "Tak půjdeme spát."

B: "No tak na jeden drink."

Koukám, že na používání prosebného výrazu není dobrý jen Maikey, poněvadž v momentě, co si ho nasadil Brian, změknul mozek i mně a já nevysvětlitelně souhlasil - Sbohem vytoužený spánku!

J: "Fajn jeden drink."

B: "Díky,"... Dobře za ten polibek mi to stálo.

Maikey: "No tak nechte si to na potom!"...Protočil panenky a šel raději napřed k autu.

Při odcházení jsem to chtěl ještě otočit a zahučet rovnou do postele, ale nakonec jsem se nějak nepochopitelně překonal a neudělal to, asi zázrak řekl bych! Jenže už po deseti minutách v Babylonu jsem usoudil, že tohle byl opravdu špatný nápad, poněvadž mezi těmi všemi tancujícími gayi se krásně rýsovalo Mattovo tělo oděné jen do kalhot a já opravdu slintal!

Někdo nový(4)

Nový díl. - 18+

BRIAN

Od Maikeyho jsem se vydal až pozdě večer, nemůžu uvěřit, že jsem tam vydržel tak dlouho - v doupěti naprostých šílenců, ale potřeboval jsem se někde vyventilovat a ničit si doma vzteky nábytek není zrovna moje parketa, takže jsem alespoň mohl nenápadně ohýbat rohy nových komiksů, Maikey mě pak sice asi zabije, ale za to zklidnění mi to vážně stálo! Cestou domů jsem až nějak moc nebezpečně přemýšlel - Jak vysvětlím Justinovi své chování? Mám mu vůbec něco vysvětlovat? Co mu mám říct, až se zeptá, kolik jsem jich ulovil? a pak ta nejzásadnější Vyspal se s tím svým novým objevem?

A ze všeho se mi snad i točila hlava, vážně by mě zajímalo, kdo tenhle pocit žárlivosti vymyslel, protože je přímo nesnesitelný a dal bych cokoliv za to, kdybych ho mohl vypnout!

Musím se přiznat, že jsem čekal prázdný loft, ale jakmile jsem otevřel dveře, tak jsem se mohl přesvědčit o opaku, tedy alespoň myslím, že jsem nenechal svítit...

B: "Justine!"

J: "Jsem ve sprše!"

---

Bomba, tak se trochu nalokej vody! To bylo první, co mi přišlo na mysl... Fajn, kecám! První bylo, že za ním hned půjdu, tohle bylo ale těsně za tím! A ačkoliv mé nutkání bylo přímo nesnesitelné, celkem obstojně jsem tomu pokušení odolal, tedy alespoň zatím! Horší to bylo s tou dobrotou v hrnci, tu jsem prostě musel ochutnat Jambalayu jsme neměli snad celé věky a už mi vážně začínala chybět!

J: "Je to dobré?"...Ozvalo se za mnou.

Přísahám bohu, že jsem se začal dusit, jak mě vyděsil, pitomec jeden! Už jsem se někdy zmínil o tom, jak moc nesnáším, když tohle dělá? V takových chvílích bych ho totiž napíchl na vidle a hodil k prasatům!

B: "Chceš mě zabít?!"

J: "Promiň,"...Setřel mi omáčku prstem z úst.

B: "Nejsem dítě!"

J: "Promiň, Briane, ale jsi... Přerostlé!"

B: "Nejsi ty náhodu drzej?"

J: "Asi bys mě měl potrestat!"

Dobře tomuhle už se těžko odolává a vlastně se o to ani nechci pokoušet... Bože, vždyť má na sobě jen ručník a něco už se pod ním krásně rýsuje!

Ihned jsem mu ten ručník stáhl a své dlaně jsem přemístil na jeho pozadí, za které jsem si ho vysadil na linku, asi jsem přitom pár věcí shodil, ale na tom nezáleží, dokud to není ta úžasná Jambalaya tak se svět nezboří! Líbal jsem ho na krk a ramena, jeho šikovné prsty mi pomalu rozepínaly kalhoty a mé trenky mi začínaly být čím dál tím těsnější, bylo to doslova k nevydržení a tak jsem mu pomohl a kalhoty i s trenkami jsem si sám sundal a pak jsem se rychle vrátil k němu. Ještě mi vysvlékl košili a hned na to se ujal mých ztuhlých bradavek, olizoval je, sál a kousal, byl to elektrizující pocit, nemohl jsem se toho nabažit, vzrušením jsem mu přejížděl nehty po zádech, občas až do krve, ale právě to mu bylo příjemné!

J: "Briane,"...Zašeptal mi do ucha.

B: "Ano?"

J: "Chci, abys mě..."

B: "Abych tě co?"

J: "Všechno!"

B: "Řekni to!"

J: "Chci... Chci být v tvé puse, chci abys mě sál a chci, abys mě pak ošukal... Tvrdě!"

Už jen z toho, jak to řekl, jsem se skoro udělal, takže ani nevíte, jak moc rád mu to splním, obzvlášť, když mě o to tak požádal! Začal jsem na jeho hrudi, líbal jsem ho a dráždil zuby a pak jsem svým jazykem udělal mokrou cestičku až k jeho rozkroku, ale penisu jsem se vyhnul, šel jsem ještě níž, až na jeho stehna, na jejich vnitřek. Přejížděl jsem přes ně jazykem a líbal je, bylo vidět, že z toho snad za chvíli zešílí a co teprve, když jsem se špičkou jazyka dotknul jeho varlat, v tu chvíli snad zakňučel blahem! A ani si nedokážete představit ty zvuky, když jsem je vsál do svých úst, byl jako u vytržení! V momentě, co jsem zakončil jeho mučení, tak jsem se přemístil k té nejdůležitější části jeho těla... Špičku jeho penisu jsem šetrně dráždil zuby a občas i stiskl, v takových momentech mě zatahal za vlasy a já na to vydal souhlasný sten. Následně jsem ho pojal do úst, nejprve jen polovinu a pak až po kořen, měl jsem ho doslova až v krku a Justin z toho šílel, myslel jsem, že se mi snad vystříká do pusy, jak se svíjel téměř jako v křečích! Chvilku jsem tak zůstal bez jediného pohybu a doslova jsem se jím dusil, ale neumíral jsem, takže jsem neměl důvod přestávat alespoň do chvíle, než v něm zaškubalo a on téměř vyvrcholil, vyndal jsem si ho z úst těsně před orgasmem a tím tomu tak zabránil, skoro vzteky zavrčel, ale já jen hodlal dodržet jeho prosby...

B: "Dolů!"...Přikázal jsem.

Justin ihned uposlechl a seskočil z linky, já si ho k sobě otočil zády a on se zapřel o linku, taky věděl proč! Chtěl jsem si s ním ještě trochu pohrát a tak jsem místo svého penisu použil prst, úplně jsem jím do něho pronikl a dráždil ho, kroužil jím, vyndával ho a zandával, líbilo se mu to a moc, ale stejně tak jsem věděl, že už mě chce mít v sobě a já ne a ne mu to dopřát. Rukama jsem mu od sebe roztáhl půlky a dotkl se ho tam jazykem, téměř nadskočil, vlastně to udělal skoro pokaždé, když jsem přes jeho otvor přejel jazykem a v momentě, co byl připravený, jsem si natáhl kondom a vnikl do něj.

Stiskl jsem ho v bocích a to takovým způsobem, že modřiny ho neminou, alespoň polibkem jsem mu to trochu vynahradil a začal jsem přirážet - silně a rychle, byl tak nedočkavý, že se pohyboval proti mně, musel jsem ho přitisknout tváří k lince, abych mu zabránil se hýbat, jeho ruce jsem pevně chytil za jeho zády a pokračoval jsem, bylo to tak kurevsky úžasné, takové, jaké už dlouho ne, byl jsem jak mezi nebem a zemí, moje matka by řekla peklem, ale na tom nesejde teď jsem tu s Justinem a zažíváme ten nejlepší sex za dlouhou dobu! Bylo to tady, cítil jsem, jak se blížím k vrcholu a svou ruku jsem přemístil na Justinův penis a třel ho, stačilo jen trochu a oba jsme najednou vyvrcholili.

B: "Myslím, že to můžu zařadit do top 5."

J: "Já bych ho šoupnul hned na první místo."

B: "Musíme mít rezervu."

J: "Hmm,"...Políbil mě.

B: "Nedáme si tu Jambalayu?"

J: "Souhlasím, umírám hlady!"

B: "Tak to naservíruj, já ještě hodím rychlou sprchu."

J: "Dobře!"

Asi se možná zdá, že jsem na toho jeho Matta zapomněl a především na znalost jeho jména, ale tak to není, jen nemám potřebu to probírat právě teď po sexu a při večeři, ale něco mi říká, že o něm ještě uslyším, aniž bych se ho musel na cokoliv ptát a to se mi absolutně nelíbí!

Někdo nový(3)

Nový díl.

JUSTIN

Když jsme se včera s Brianem vydali do Babylonu panovalo mezi námi takové divné napětí, nehádali jsme se nebo tak, ale byl to jen takový zvláštní pocit, takový, co značí, že se něco brzy přižene, ať chceme nebo nechceme a proto v momentě, co jsme dorazili na místo, jsem se od něho odpojil, ani nechtěl znát vysvětlení nebo důvod mého odchodu, nijak jsem si to nebral, ale bylo to divné. Každopádně jsem se chtěl jít zašít někam do rohu s pivem a počkat si, až si pro mě přijde, no a pak se to stalo - vrazil jsem snad do toho nejhezčího kluka ve městě, hned mi bylo jasné, že tu musí být nový, nikdy v životě jsem ho tady totiž neviděl a musím se přiznat, že jsem byl okamžitě tvrdý, hrozně jsem ho chtěl, jenže on si chtěl povídat, což je v Babylonu dost divná a nevídaná činnost, ale nijak jsem nevzdoroval a opravdu jsem se s ním zakecal, každou vteřinou jsme se k sobě blížili víc a víc a on mě zničehonic chytil kolem pasu a začal se pohupovat do rytmu hudby, neodolal jsem a přidal se k němu. Bylo to příjemné, to, jak se mi díval do očí, to, jak se mě dotýkal na zádech, to, jak o mě jevil zájem, ale pak to přišlo - Brian! A bylo po zábavě!

A přiznávám se, že takhle jsem ho snad nikdy neviděl, neříkám, že ani žárlení jsem u něho nikdy nebyl svědkem, ale tohle bylo něco jiného... On si mě hlídal a to doslova, nelíbilo se mu, že jsem s jiným! Dřív by řekl "Odprejskni!" mně a jeho by si odvedl, ale tentokrát to bylo jinak, tentokrát chtěl mě a ne to nové maso ve městě!

Ale ani nevíte, jaké pro mě bylo překvapení na toho kluka narazit dneska v jídelně s odůvodněním, že mě chtěl vidět a i když by nemělo tak se mi to líbilo, ačkoliv jsem tohle všechno bral jenom jako hru, jako lov na novou kořist, tady nejde o romantické řečičky, tady jde o sexuální pud... Bože, proč už začínám znít jako Brian? No každopádně bylo dost nečekané, když jsem následně spatřil Briana a ten se pak nasupeně zdekoval, ale část mě si to užívala!

Matt: "Zdálo se mi to nebo to byl ten chlap ze včerejška?"

J: "Jo... No... Jo byl to on."

Matt: "Aha a on tě jako sleduje nebo co?"

J: "Dalo by se to tak říct."

Matt: "No pokud chceš tak s ním mile rád promluvím."

J: "Díky, ale myslím, že s tímhle si poradím."

Matt: "Tomu věřím, nevypadáš jako kluk, co by se nechal zahnat do kouta, ale každopádně moje nabídka platí."

J: "Myslím, že jí nebudu muset využít, ale při nejhorším dám vědět a teď mě, prosím, omluv, než mě šéfová sežere."

Matt: "Jasně, promiň."

---

Dobře tak tohle už se mi začíná trochu vymykat z rukou, zapírat Briana není zrovna dobrá taktika, ale taky vím, že Matt bude jeden z těch dobráků, co by se sebral a zmizel, kdyby zjistil, že jsem zadaný a to já nechci riskovat, ne když poprvé v životě můžu zabodovat i já místo Briana a co vlastně? Chtěl to Brian? Má to mít! Já klidně na tuhle jeho hru, kdy bude předstírat, že nežárlí, rád přistoupím, pokud jemu to udělá dobře! Ale já stejně vím svoje!

Debbie: "Co to tady hraješ, zlato?"...Odchytila si mě.

J: "O čem to mluvíš?"

Debbie: "O tomhle!"...Ukázala na Matta.

J: "Jo ten..."

Debb: "Ano?"

J: "No co, nemůžu si trochu užít?"

Debbie: "Zlato, ten kluk si nechce užít, ten tě chce sbalit!"

J: "Je to hezké, když o mě má někdo zájem."

Debbie: "Víš, kdo o tebe má zájem? Brian!"

J: "On si užívá s kde kým!"

Debbie: "Ano - ON! On není ty, zlato, jemu to z hlavy nevytřískáš, je to jeho způsob, jak nás všechny a především tebe poslat někam, ale pokud to uděláš ty jemu, ublížíš mu! A nejen jemu,"...Pohlédla opět na Matta.

No to se mi vážně povedlo a Debb má zase pravdu! Fajn, třeba se mi Matta podaří dostat do postele a Briana se mi podaří přinutit žárlit, ale co pak z toho budu mít? Kluka, který za mnou bude chodit s růžemi a s psaníčky, protože mě bude brát jako svého přítele kvůli jedné noci a já mu pak zlomím srdce! No a doma budu mít nějakou dobu peklo, protože Brianovi tím opravdu ublížím, ať už se bude snažit tvářit sebevíc v pohodě a mně samotnému z toho pak bude špatně, protože si uvědomím, že jsem zbytečně ublížil dvěma lidem, jen abych si něco dokázal, a to se mi nepodobá!

Matt: "Sunshine!"...Vytrhl mě z myšlenek.

J: "Promiň, já se zamyslel."

Matt: "To jsem si všiml, mluvím na tebe už asi dvě minuty."

J: "Jsem nepozorný... A počkat, jak znáš mojí přezdívku?"

Matt: "Slyšel jsem tu bláznivou zrzavou ženskou, jak na tebe tak volá."

J: "Aha... No je to dlouhej příběh."

Matt: "Ani bych neřekl, vystihuje tvůj úsměv."

J: "No já... Dě-děkuju."...Usmíval jsem se, jak pitomec.

Sice nevím, kde se tu Debb vzala tak rychle,, ale po tom pohlavku který mi přistál nečekaně zezadu na hlavě, jsem se o to nijak zvlášť nestaral a vytočeně jsem na ní pohlédl...

J: "Co to...?"

Debbie: "Myslím, že jsme se na něčem shodli!"

Matt: "O co jde?"

Debbie: "O nic!"

J: "Říkal jsem ti, že je zákeřná."

Debbie: "O tom si ještě promluvíme, ale teď můžeš na slovíčko?"

J: "Jasně."

Další přednáška v řadě to nikdy nesvětí nic dobrého! A bylo mi úplně jasné, čeho se to bude opět týkat, jen jsem stále neměl kam uprchnout!

J: "Já vím, já vím!"

Debbie: "Zbláznil ses?"

J: "Chystal jsem se ho poslat pryč!"

Debbie: "Tím, že jsi přijmul kompliment a dal mu naději?"

J: "A měl jsem ho vzít pánvičkou po hlavě?"

Debbie: "To bych měla vzít já tebe! Běž to vyřešit!"

J: "Fajn, už jdu, mami!"

Nerad od někoho přijímám rozkazy, i když je ten někdo právě Debb, ale jak už jsem říkal, ona má pravdu, tohle by nikam nevedlo, Matt je opravdu milej, hodnej a pěknej kluk, ale taky je to kluk, který očividně nehledá známost na jednu noc, protože to jediné bych mu mohl nabídnout a moc rád, ale on hledá přítele, kterým mu být nemůžu, já už mám Briana a ať se chová sebevíc jako idiot, ublížit mu nechci zabedněnci jednomu, nechci ublížit ani jednomu z nich, takže se s tím musím vypořádat!

Matt: "Co hlava?"

J: "Dobrý... Debb v tom není tak dobrá."

Matt: "To doufám... Jen mě napadlo, jestli si nechceš po práci někam vyrazit?"

J: "Matte, já..."

Matt: "Nic neříkej... Jdu na to moc rychle, co?"

J: "Ne tak to není já jen, že nic takového nehledám."

Matt: "Nehledáš co?"

J: "Přítele."

Matt: "Jako že...?"

J: "Už jsem zadaný a ty si moc fajn kluk a tak, ale já miluju jeho."

Matt: "Mohlo mi to být jasné, hezcí kluci jsou vždycky zadaní."

J: "Promiň."

Matt: "Tak snad se ještě někdy uvidíme... Ahoj."

J: "Po-počkej!"

Bylo to zbytečné, šel pryč, jak nejrychleji mohl a mně z toho vůbec nebylo dobře, jenže udělat jsem to musel, bylo to správné, jinak by to ani být nemohlo, já mám Briana a chci jenom jeho a nemusím si dokazovat nic jiného, ani to, že umí žárlit, já vím, že to umí, i když to nedává najevo, ale ten pocit uvnitř mě, že si mě hlídá, mi stačí!

Někdo nový(2)

Nový díl.

BRIAN

Ihned jsem změnil směr a sedl si na bar, divím se, že se barová židlička nesložila po tom, jakou silou jsem na ní kvůli svému vzteku dosedl! Byl jsem doslova vytočený, nemohl jsem uvěřit, že ten drzoun si za Justinem došel dokonce až sem - do mé milované jídelny! A ještě k tomu ho očividně oblbuje nějakými svými sladkými řečičkami a já? Můžu leda tak sedět a čumět! Znova už totiž nebudu hrát žádné lesbické scény a ani nic podobného, ale Justin si to rozhodně za dveřmi loftu pěkně odnese, to přísahám jako nikdy!

Debbie: "Tak co to bude, mistře?"

B: "Skotská!"

Debbie: "Nevím, jestli sis všiml, ale tady nejsme u Woody's ani v Babylonu."

B: "Divný, potkávám tu stejné tváře jako tam,"...Pohlédl jsem směrem k vetřelci.

Debbie: "Je to jídelna... Veřejná jídelna,"...Vysvětlovala debilovi.

B: "Už jsem to pochopil, nemusíš pokračovat!"...Štěkl jsem.

Debbie: "A odpovíš mi konečně na otázku?"

B: "Prostě něco k jídlu, momentálně sním cokoliv."

Debbie: "Hned to bude!"

---

Přísahám, že jsem se tam nedíval! Dobře tak jsem tam možná občas koutkem oka jen mrknul a zhodnotil situaci, ale tím to opravdu končilo... Fajn, čuměl jsem tam jak do výlohy! Moje nápadnost byla opravdu minimální, věděl to jen každý okolo, až na ně dva samozřejmě! Pořád se něčemu blbě smáli, jak dva malí teplouši, asi mu vyprávěl nějaké vtipy o blondýnkách... Divím se, že se Justin směje!

Nevím sice, komu patřily ty noviny na vedlejší židli, ale bylo mi to absolutně jedno, vzal jsem si je, potřeboval jsem si přečíst o nějakém sériovém vrahovi anebo nemoci šílených krav, hlavně o čemkoliv, co odpoutá mou pozornost od nich, o nic jiného tě nežádám, Bože! Hm, jak tak koukám, v dnešní době nikdo nevraždí anebo jsou ty noviny nekvalitní!

Debbie: "Tady je snídaně, žárlivko."

B: "Díky... Počkat co?!"

Debbie: "Nehodláš snad předstírat nezájem o ty dva?"

B: "O kom to mluvíš, Debb?"

Debbie: "To bych taky ráda věděla, jak se ten kluk jmenuje?"

B: "Vypadám snad jako telefonní seznam?"

Debbie: "No když zhodnotím, že si měl každého ve městě, na čelo by sis to mohl napsat a to oprávněně."

B: "Jako vždy vtipná... No hádej co? Tohohle jsem neměl!"

Debbie: "Je novej, to poznám."

B: "Tak to jsme dva,"...Opáčil jsem ironicky.

Debbie: "A ty si ho ještě neošukal? Máš snad horečku?"

B: "Ani ta by mě nezastavila, ale pokud sis nevšimla, on už má svůj fanklub."

Debbie: "Děláš, jako kdyby tě to někdy zastavilo... Ale tady jde o Justina, že?"

B: "Debb, o čem to zase mluvíš?"

Debbie: "O tvých citech k němu, blbče! Toho nového bys ošukal během prvních pěti minut, ale to, že o něho má zájem i Justin, tě odradilo, jelikož se ti nelíbí, že i on má zájem o někoho jiného, než o tebe... Jaká jsem?"

B: "Otravná!"

Byl jsem opravdu moc vděčný za ten zvonek oznamující hotovou objednávku, mohl jsem se jí tak alespoň zbavit, sice jen na chvíli, ale ta chvíle bude přímo božská! Teda jak se to vezme, jí jsem se sice zbavil, ale toho obrázku těch dvou ani na okamžik, buď to Justinovi musí vyjmenovávat celý jídelní lístek anebo mu právě popisuje svůj životopis a to mě neskutečně vytáčí! Je tady sotva den a první, kdo ho musel zaujmout, je samozřejmě Justin, on tady totiž žádný jiný kluk v dohledu není, že?!

Připadalo mi to jako celou věčnost, co si tam ti dva mezi sebou cvrlikali, mám ten pocit, že už bych jim nad hlavou mohl vypustit bílé holubice a na zadek svého auta si nalepit "Navždy svoji!" zatímco je povezu na líbánky! Bože, já se chovám jako naprostý idiot jen proto, že se Justin baví s nějakým klukem, jako by to bylo něco nového, něco, co jsem ještě nikdy neviděl... Tohle bude v pohodě!"

Dobře za tenhle Justinův výraz, když spatřil, že jsem tady, mi to opravdu stálo, v tu chvíli jsem se uvnitř smál jako král, jako vítěz! Za to Justin se ke mně pomalu blížil, jako by ho čekala poprava mučící hrozivou smrtí!

J: "Ahoj,"...Pozdravil jako by byl na drogách nebo minimálně zhulený.

B: "Ty sis všiml, že jsem tady?"

J: "Měl si něco říct."

B: "Nechtěl jsem rušit, vypadalo to, že se skvěle bavíš."

J: "Vím, že tobě není po chuti, ale myslím, že je sexy."

B: "Tenhle?"...Snažil jsem se o pobavení, ale spíš z toho vzešlo zhrození.

J: "Jen se nedělej, ošukal bys ho, kdybych ho já neviděl první."

B: "Děláš jako by mě někdy něco zastavilo."

J: "Tentokrát jo."

B: "Nemyslím si."

J: "Fajn, takže ti nebude vadit, když se ho ujmu?"

B: "Je celý tvůj,"...Mám pocit, že se mi zkroutily i prsty u nohou.

Debbie: "Zázraku? Jak se jmenuje ten tvůj nový objev?"...Přesně to, co jsem si vždycky přál - aby se objevila v nejméně vhodnou dobu!

J: "Matt, je milej."

Debbie: "Vidím!"

Fakt mi to došlo až teď a nemůžu uvěřit, že mi to trvalo tak dlouho! On zná jeho jméno! Co to, kurva...? Mám ten pocit, že ta šílenost o nevyměňování jmen a čísel vzešla právě z jeho blonďaté hlavy, tak jak je možné, že on si klidně dovolil zjistit jméno toho blbečka a rozhodně nezapomněl jemu zmínit i to svoje?! Dobře, právě teď jsem vytočený a to pořádně!

B: "Myslím, že vás opustím."

Debbie: "Pozdravuj!"...Odběhla pro další objednávku.

J: "Kam jdeš?"

B: "Lovit!"

Další výraz, který mi za to opravdu stál, tenhle pojem jsem totiž už pěkně dlouho nepoužil, a když už tak jsem to myslel smrtelně vážně, ale tentokrát? Skončil jsem u Maikeyho v krámku! Tady ulovím tak maximálně úchyla přes komiksy anebo potkana k večeři!

Maikey: "Ty sis taky vzpomněl, že existuju?"

B: "Nepřeháněj, neviděli jsme se dva dny."

Maikey: "U nás je to celá věčnost!"

B: "Pravda,"...Políbil jsem ho na uvítanou.

Maikey: "Trable v ráji?"

B: "Prosím?"

Maikey: "Ty a Justin máte neshody, jinak bys tu nebyl, je víkend!"

B: "Chtěl jsem tě vidět, je to snad zločin?"

Maikey: "Ne jen průhledné, schováváš se tu."

B: "Víš co, já si zalezu dozadu a budeme předstírat, že tu nejsem."

Maikey: "A nehoň si tam nad Spidermanem!"

Vážně mě někdy udivují jeho fráze a někdy se i zasměju, ale tentokrát jsem jen zakroutil hlavou a nasměroval se dozadu, pohodlně jsem se usadil a dokonce si vzal komiks, ani, kurva, nevím, o kom, ale koho to zajímá, všechno je to o tom samém, takže proč vědět název, když obsah se nemění? Kéž by se tímhle řídil i Justin a místo zjišťování jména ho raději konečně ošukal, jak stejně zamýšlí a pak to oba budeme mít z krku!

Někdo nový(1)

Nová povídka. - 18+

BRIAN

Nové maso ve městě to vždycky uvítám, obzvlášť když vypadá takhle a jeho zadek se přímo nabízí k ošukání, v takových chvílích se můžu blahem rozplynout a započít své lovící neodolatelné schopnosti, jenže jedna věc mě v okamžiku, kdy jsem se zvedl, zarazila - už si ho na prst totiž namotával Justin a to se mi vůbec nelíbilo a ano bylo to proto, že Justin je můj! Sice se mi ten kluk opravdu moc zamlouval, ještě aby ne a věkově se blížil spíš k Justinovi, tudíž výdrž v posteli nebo spíš v zadní místnosti by mu určitě nebyla vzdálená, ale pokud se jedná o Justina tak se ve mně zažehnou nějaké nevysvětlitelné reflexy, které mě nutí mu tuhle hru přerušit jen leda v případě, kdybych se mohl zapojit i já, bych se s tím smířil, vlastně bych to i uvítal, ale za takových okolností, kdy by měl Justina někdo jiný jen sám pro sebe se neznám, i když jen vnitřně.

Vyklopil jsem do sebe na ex panáka, nejspíš jako na povzbuzenou a vydal jsem se jejich směrem, byli u sebe až nějak moc blízko a oddávali se rytmu hudby a z nějakého důvodu se mi z toho svíral žaludek a jako nějaká žárlivá lesbička jsem se to rozhodl přerušit...

B: "Odprejskni!" přikázal jsem.

Kluk: "Prosím?" tázal se až arogantně, řekl bych.

---

Sice nevím nic o tom, že bych koktal nebo měl něco s hlasivkami, ale jsem si celkem jistý, že mé slovo bylo zřetelné jako nic jiného, proto mi nejde do hlavy, proč se mě tak blbě ptal!

B: "Mám ti to snad...?!"

J: "Briane!" zastavil mě.

Kluk: "Vy dva se znáte?"

J: "Ano... To je dlouhej příběh."

Tak teď jsem naopak nemohl svým uším uvěřit já anebo se mi to snad jen zdálo? On opravdu řekl, že je to dlouhý příběh? Vždyť prakticky komukoliv na potkanou vypráví o tom, že jsem jeho přítel a teď najednou nemá co říct? A vím, že bych za to měl být spíš vděčný, ale jednoduše mi to bylo proti srsti a to pekelně!

B: "Já myslím, že je docela krátký, takže..."

J: "Mohl by si nás omluvit?" pohlédl na něho prosebným výrazem - tím, který používá na mě.

Kluk: "Jasně... Ještě se uvidíme."

J: "Dobře."

B: "Se mnou taky!" křikl jsem po něm pobaveně.

J: "Můžeš mi říct, co vyvádíš?"

B: "Jen si hraju, nic víc."

J: "Aha mně to spíš připadalo jako žárlivá scéna," povytáhl obočí.

B: "Ty máš asi horečku, ne?" přitiskl jsem mu dlaň na čelo... škoda - neměl ji.

J: "Briane?"

B: "Co?"

J: "Radši nic," protočil očima a otočil se k odchodu.

B: "Nikam," ale já ho chytl za ruku a přitáhl si ho k tělu.

J: "Co to provádíš?"

B: "Chci tancovat."

J: "Bolí mě nohy, máš tu plno kluků na tancování."

B: "Asi jsem se nevyjádřil jasně - chci tancovat s tebou."

J: "Ou."

Asi jsem se zbláznil... Ne určitě jsem se zbláznil! Celý Babylon by mi to momentálně mohl dokázat! Tiskl jsem si ho na tělo, jednou rukou jsem ho držel kolem pasu a druhou za zátylek, zatímco jsem ho líbal jako bych tím ostatním dával najevo ke komu patří. Sakra, já sám ani nevím, co jsem to vyváděl, jenom jsem asi jen od toho jeho fidlana víc opatrný na to, s kým tráví čas, i kdyby to mělo být jen na 5 podělaných minut!

Netuším, jak dlouho jsme takhle v objetí tančili, ani nevím, kolik písniček se za tu dobu odehrálo, pro mě to byla jako vteřina, jako malá chvilka, kterou jsem nechtěl jen tak ukončit, cítil jsem se příjemně, jako bych zapomněl na to, že tady jsme v mém rajónu, tady mi všichni říkají alfasamec, tady jsem jako bůh, kterého chce každý a místo toho jsem se oddával jen tomu jednomu, kterého chci já... Jak kýčovité anebo bych spíš měl říct směšně romantické? Sám nevím!

J: "Půjdeme?"

B: "Kam se ženeš?"

J: "Jsem unavený, zítra mám ranní."

B: "Debb je tyran, měl bys jí to říct."

J: "Pokoušel jsem se... Neposlouchá."

B: "Celá ona."

J: "Tak půjdeme?"

B: "Jen si dojdu pro bundu."

J: "Dáš mi zatím klíče od auta, venku je zima."

B: "Jasně tady... Jen ne, že mě tu necháš!"

J: "Neboj to bych si nedovolil," políbil mě a vydal se ven.

Spěchal jsem rychle pro bundu, nechtěl jsem ho nechávat samotného moc dlouho, člověk nikdy neví, kdo by se ho mohl ujmout místo mě, jenže jakmile jsem dorazil do auta, tak mi bylo jasné, že dnes už se ho neujmu ani já... Spal jako dřevo a to doslova! Jel jsem pomalu, nechtěl jsem ho probudit, nejen, že by mě za to sežral, ale vypadal tak roztomile a kdo by se chtěl připravit o takový pohled, který můžu mít vlastně jen já, to já ho mám každou noc v posteli a čím dál tím víc si nedokážu představit, že by v ní nebyl!

Dojel jsem na místo a vyndal ho z auta, myslel jsem, že ho snad nahoru nedotáhnu a ta sranda byla v tom, že výtah byl mimo provoz, tudíž mi trvalo celou věčnost se s ním dostat nahoru, zatímco já jsem po schodech plival plíce, on si spal, jak šípková Růženka, někdy je opravdu zralý na zaškrcení!

Dal jsem ho opatrně do postele a vysvlékl ho z oblečení, připadal jsem si divně, vždycky ho svlékám jen když je při vědomí, takhle to vypadalo buď jako, že jsem úchyl a uspal jsem ho chloroformem anebo, že jsem jednoduše starostlivý a nechci, aby se celou noc převaloval v džínách a botách, asi jsem fakt lesbička! Potom jsem si zašel dát jednu rychlou sprchu, věřte nevěřte, ale taky už jsem držel oči jen z posledních sil a byl jsem moc rád, když jsem se ze sprchy doplazil rovnou do postele a mohl jsem se k němu přitisknout.

J: "Vstávat," probudil mě polibky na hruď.

B: "Kolik je?" zamumlal jsem.

J: "Půl sedmé."

B: "Zbláznil ses? Já chci spát!"

J: "Ve čtvrt na osm mi začíná šichta, takže jsem si přivstal, abych ti alespoň trochu mohl vynahradit včerejšek."

B: "Definuj vynahradit!"

Bylo mi to hned jasné, k tomu nepotřebuje žádná slova, jeho hlava sklouzla k mému rozkroku a jeho teplá dlaň objala můj již tvrdý penis. Ústy mi sál špičku a rukou přejížděl po celé délce, svíjel jsem se a vzdychal, paty jsem zarýval do matrace a má záda byla prohnutá, bylo to úžasné, on byl úžasný, musel jsem si hrát s jeho vlasy namotávat si jen prst a tahat, až tak moc jsem si vychutnával, to naprosté blaho a nakonec jsem vyvrcholil do jeho úst a na oplátku mi Justin dal ochutnat mě samotného vášnivým polibkem.

J: "Doufám, že tato definice byla vystihující."

B: "Perfektně!"

J: "Teď už musím jít."

B: "Řekni Debb, že si to slízne."

J: "Provedu."

Justin ladným pohybem a s kroutícím zadečkem opustil loft a já jsem se šel dál oddávat spánku, nebylo vůbec těžké hned zase usnout, asi už nemám tu výdrž co dřív... Divné! Probudil jsem se asi chvilku po deváté s kručícím žaludkem, bez kuchaře a s prázdnou lednicí. A když si představím, že v jídelně najdu hned dvě skvělé věci - Justina a jídlo - tak nemám důvod tam nejít.

Oblékl jsem se prakticky během chvilky a šel jsem rovnou do auta, neměl jsem ani důvod se zdržovat a zamířil jsem rovnou do jídelny. Hned, jak jsem vešel tak mě to zahřálo u srdce - zrovna obsluhoval zákazníka a i když byl ke mně zády, dokázal jsem si představit jeho flirtující úsměv za dýška. Chtěl jsem ho jít překvapit, ale stačilo aby trochu popošel a něco mě praštilo přímo do ksichtu... Ta tvář tak zatraceně povědomá... Jasně, že jo - Ten idiot ze včerejška!