It's Been a Long Time... // 35 //

VAROVÁNÍ 18+

Brian's POV

Justin byl jako na trní, připadalo mi to extra roztomilé, je to asi hodina, co jsme se zase dali oficiálně dohromady a já už o něm dokážu přemýšlet jen jako o svém příteli a ne o někom, kdo mi dvanáct let dělal ze života peklo svou nepřítomností... zkrátka na to chci zapomenout a vrhnout se s ním do báječného života, který nás spolu určitě čeká. Kdo by to byl řekl tenkrát, když tak stál u Babylonu opřený o sloup, vyřazující svou nevinností a roztomilostí, že se z mé jedné obyčejné noci z mnoha stane láska na celý život... Já, Brian Kinney, jsem to, sakra, někam dotáhl! Nepotřebuju ani peníze ani svoje ego a ani nějakou známost na každou noc, stačí mi ON - protože on je všechno.

It's Been a Long Time... // 34 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Justin mě v altánku posadil jako bych se měl zhroutit, zatímco on sám přešlapoval sem tam, šílel jsem z toho. On nikdy nebyl nejlepší v tom se vymáčknout, když bylo třeba, musel jsem to z něho dostávat všemožnými způsoby a moc dobře si vzpomínám na ty, které zahrnovaly naše nahá těla v rozkoši... ale všichni víme, že na to teď můžu zapomenout. Proto na něj jenom zírám a modlím se, že mi konečně řekne nějaké vysvětlení, že konečně všechno vyřešíme. Protože jestli ne, tak už si to snad hodím, nikdo mě v životě tak nerozčiloval jako on a stejně tak jsem nikdy nikoho nemiloval tak jako jeho, prostě on je to nejhorší, ale zároveň to nejlepší v mém životě... tedy v mém životě, to ještě záleží na tom, jestli vůbec má zájem být jeho součástí, zatím mi přijde, že jen hledá slova, jak mi sdělit, že je fakt rozhodnutý se mnou skončit. Jenže v tom případě si mohl ušetřit ten týden a už být v New Yorku a dál žít svůj velký americký sen.

It's Been a Long Time... // 33 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Díval jsem se na něj a nevěřil tomu, že tu opravdu je, měl jsem za to, že mě někdo přetáhl po hlavě a já právě teď zažívám to nejlepší bezvědomí v historii. Ale ve skutečnosti to bylo ještě lepší, protože on tu opravdu byl a vypadal... sakra, existují vůbec slova na to, jak moc mu to slušelo? Mohl bych mít každého na téhle svatbě, ale on jediný dokáže přitáhnout veškerou mou pozornost! Ten černý oblek a kravata - vidět ho v tom je zkrátka moje slabina, v ničem mu to nesluší tak moc jako v tomhle. Nemůžu ani uvěřit tomu, že je opravdu už o 12 let starší, protože stále vypadá jako ten naivní kluk, který mi naprosto změnil život, ale i přes to jeho mužnost z něho přímo křičí! A ty jeho oči, kterýma se na mě dívá, mohl bych se v nich utopit. Jeho úsměv je ale jednoduše třešničkou na dortu! Vím, že je to týden, co si vybral, že radši bude sám, než se mnou, jen aby mi znovu neublížil a já ho za to chtěl nenávidět, ale jde to vůbec? Jde nenávidět něco tak úžasného jako on?

It's Been a Long Time... // 32 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Stojím před zrcadlem ve svém nejlepším černém obleku a pořád se sám sebe ptám "Co to, sakra, děláš, Kinney?" Opravdu sám sebe nutím jít na svatební obřad jenom proto, že doufám že se tam Justin ukáže? A k čemu mi to vlastně bude? Dal mi jasně najevo, že se mnou být nechce, tak proč by to mělo být po pouhém týdnu jinak? A i kdyby bylo, to mu opravdu zase dovolím se mnou hrát tu jeho oblíbenou hru 'chci tě - nechci tě'? Moje důstojnost je oficiálně v háji! Ale i tak jsem rozhodnutý tam jít... a když už nic, kdo ví, třeba chytnu kytici a někdo jinej mě dostane do chomoutu. Ano přiznávám pár drinků už jsem měl, proto ty bláboly!

It's Been a Long Time... // 31 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Před 14 dny jsem měl za to, že už nikdy nemůžu zažít nic dobrého, protože před 12 lety jsem měl všechno, pověst, ego, přátele, rodinu, Debbie, která mě vychovala jako vlastní dítě, syna, pro kterého bych se rozkrájel a Justina - lásku mého života. Pak stačilo jenom málo a ztratil jsem to všechno, myslel jsem, že z toho dna už se nikdy nedostanu a vinil jsem za to Justina, zlomil mě způsobem, jakým to nikdo jiný nedokázal, miloval jsem ho a on mě opustil. A pak zčistajasna po 12 letech zase vešel do mého života a i přes veškerou snahu, kterou jsem se snažil sám sebe přesvědčit o tom, že už je pro mě minulostí, jsem jednoduše nedokázal ovládnout svoje city k němu, přestat ho milovat by bylo jako přestat dýchat. A ačkoliv byl v mém životě zpátky jen několik dní, opět se mu povedlo změnit naprosto všechno - získal jsem zpátky to, co jsem myslel, že už získat nikdy nemůžu - svojí rodinu. A i když mu asi nikdy nedokážu odpustit, že zase nasedl na to pitomé letadlo, aniž by mi dal šanci, tak mu za tohle zkrátka vděčím.

It's Been a Long Time... // 30 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

O týden později

Všichni budete určitě velmi překvapení při zjištění, že právě teď sedím u Woody's a liju do sebe jednu skleničku za druhou. Vlastně to dělám celý týden každý den od rána do večera. Hurá, Justin Taylor to opět dokázal! Zasloužil by si za to metál! Opět mě dostal na samotné dno, opět mi zlomil, vyrval, zadupal srdce. Ale i přes to se tentokrát cítím jinak, předtím jsem jednoduše chtěl zmizet, všem se vyhýbat a na všechno zapomenout, tentokrát ne, tentokrát vím, že takhle už k tomu přistupovat nemůžu. A ač to bude asi k neuvěření část mě pořád chce bojovat o ten kus blonďatého zadku... ne, o tu velkou část mého života, kterou Justin představuje. Proto každý den po tom, co jsem už perfektně nalitý, beru telefon a volám mu, nechávám mu vzkazy v naději, že zrovna tenhle vzkaz ho přiměje se vrátit, že zrovna tenhle hovor vezme a já uslyším jeho hlas, že zrovna tenhle hovor všechno změní. Jenže... opět ho nezvedl.

It's Been a Long Time... // 29 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Justin na mě zíral jako bych byl mimozemšťan a já jen čekal na to, kdy se teleportuje někam do bezpečí! Ale abych pravdu řekl, tak jsem se mu vůbec nedivil, být to naopak tvářím se nejspíš stejně! Vlastně sám ani nechápu, co tu dělám. Když jsem našel ten jeho vzkaz s tím, že se za všechno omlouvá, tak se nějak část mě smířila... omyl - chtěla smířit s tím, že je opravdu konec, dokonce jsem se chtěl přesvědčit o tom, že to tak bude lepší, že být spolu, tak jsme v podstatě jako časovaná bomba. Chtěl jsem ho jednoduše nechat jít, i když jsem věděl, že do konce svého života nejspíš neprožiju den, kdy by mi nechyběl, kdy bych ho nemiloval, kdy bych si nepřál, aby byl zase můj! Ale když jsem tak seděl doma, poslouchal ty Emmettovo nervy drásající rady do života o tom, jak si ho nemůžu nechat proklouznout skrze prsty, tak jsem si uvědomil, že já vlastně nechci, aby to bylo lepší, snazší, jiný... hned jsem věděl, že s ním chci zkrátka být za každou cenu.

It's Been a Long Time... // 28 //

BEZ VAROVÁNÍ

Justin's POV

Co jsem si, sakra, myslel? Vždyť jsem naprosto všechno zničil! Zničil jsem Briana a jeho život. Kvůli mně všechny ztratil, ať už je odehnal nebo si myslel, že jim dělá službu, pokud je nebude držet ve svém životě. Všechno to bylo kvůli mně, protože zkrátka nedokázal unést mou ztrátu. To, že jsem ho opustil, ho přimělo dělat hrozné věci, dohnalo ho to na místa, kam by se nikdy nikdo neměl dostat. A i těch pět let předtím, co jsem byl v jeho životě, jsem ho přiměl k věcem, které by ho jinak ani nenapadly, ubližoval jsem mu, a i když nevědomky tak jsem ho dokonce nutil vybírat si mezi mnou a jeho rodinou. Maikey měl jednoduše pravdu, já u Briana vždy vyhraju na úkor všech ostatních. A teď místo, abych ho zkrátka nechal být po tom všem, co jsem mu provedl, jsem se rozhodl zase vetřít do jeho života. I po tom, co mi řekl, že je mezi námi konec, jsem se jím nechal zachránit. Nechal jsem ho žárlit, nechal jsem ho vzít mě k němu domů, nechal jsem ho sledovat moje tělo zahalené jen ručníkem, nechal jsem ho se mě dotýkat a líbat mě, nechal jsem ho objímat mě ve spánku... a ač se to může zdát směšné, každá jedna věc všechno ještě víc zhoršila. Protože teď už vím, že ho musím nechat jít a i přes to jsem mu dal plno důvodů, aby mě začal zase milovat a chtít zpátky v jeho životě.

It's Been a Long Time... // 27 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Emmett mě nasměroval do obývacího pokoje, jediné, co mi v tu chvíli problesklo hlavou, bylo, že mi to pěkně zkomplikoval tím, že ho pozval dovnitř, zavřít mu dveře před nosem by bylo mnohem snazší. Ale co už, holt budu muset udělat to, v čem skvěle vynikám, vlastně jsem na to přímo talentovaný - budu se chovat jako idiot. Vím, že Maikey si to nezaslouží, umřela mu máma, s Benem se podle všeho rozešli a on právě teď potřebuje někoho, kdo mu řekne, že to bude dobrý, ale já ten člověk být nemůžu. Vždyť kolikrát přesně mu pomohlo, že mě měl ve svém životě? Ničil jsem ho, bránil jsem mu v tom, aby žil svůj vlastní život podle sebe, využíval jsem ho, když jsem byl sám na dně a přiznejme si, že po tom, co se objevil Justin, jsem mu už moc pozornosti nevěnoval. Shrneme to tak, že mu za to prostě nestojím, i když bych si přál opak. Chci ho zpátky ve svém životě, ale ne za cenu toho, že mu ho budu jenom ničit.

It's Been a Long Time... //26 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Bál jsem se otevřít oči, buď vedle mě Justin pořád leží a já nebudu vědět, co si s ním mám počít anebo už tam nebude a já se budu cítit vážně mizerně, protože teď už vím, že ho nechci ztratit, znova už ne. Nebudu tvrdit, že jsem připravený na to se s ním znovu vrhnout do vztahu, kdy jsme jednou nahoře a pak zase dole a dennodenně žít ve strachu, že dneska je ten den, kdy si ta jeho blonďatá hlavinka usmyslí, že mě má zase dost, ale rozhodně nejsem a nikdy nebudu připravený na to, že bych ho už nikdy neviděl. Má mě jednoduše v hrsti, je jedno, jak moc daleko je, je jedno, co dělá, je jedno, jak moc mě vytáčí, je jedno, kolikrát mi vytrhne srdce z hrudi a zadupe ho do země... já ho prostě miluju - hluboce, bláznivě, doživotně.

Proto, ačkoliv jsem nevěděl, zda ho chci vedle sebe najít nebo naopak, jsem nakonec otevřel oči a uviděl to, čeho jsem se bál víc - prázdno, nebylo po něm ani památky.

It's Been a Long Time... // 25 //

VAROVÁNÍ 12+

Brian's POV

Tančil a byl tak sexy. Naprosto mě rozpálil. Nemohl jsem z něho zkrátka spustit oči, bylo to jako bych se zasekl na místě, zatímco on ani neměl ponětí, že jsem tady. Musel jsem se trochu pozastavit nad tím faktem, že jsem se s ním nadobro rozešel a on si tu tancuje jako o život, zatímco ho ostatní svlékají pohledem, skoro jako by snad oslavoval! Jenže po chvíli jsem si toho všiml, on neoslavoval a ani si nijak zvlášť neužíval, byl jednoduše opilý a zkrátka jen hledal způsob, jak se zabavit, lépe řečeno, jak se necítit tak strašně mizerně. A najednou jsem se sám cítil opravdu hrozně, věděl jsem, že tohle jsem mu udělal já, to já jsem mu ublížil a přiměl ho k tomuhle. A i když bych se možná měl cítit dobře, že konečně ví, jak bylo mně celých 12 let, tak právě naopak, tohle jsem nechtěl. Je jedno, jak moc mi ublížil, stejně nesnesu pohled na to, že trpí... na to ho až moc miluju!

It's Been a Long Time... // 24 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Přiznávám, že každou minutou, co jsme byli blíže k Babylonu, se zvyšovaly moje pochybnosti. A věřte, že nejste jediní, kdo se nad tím pozastavuje, i já si uvědomuju tu ubohou existenci, kterou jsem se stal. Sice jsem na to neměl zrovna titul jako Justin, ale byly doby, kdy jsem byl král Babylonu, všichni mě chtěli, ale nikdo mě nemohl mít, pokud jsem to nechtěl já, což si přiznejme, že ve velké části případů jsem chtěl. Pak sice přišla ta dohoda s Justinem, která jasně říkala, že s nikým víc než jednou a vlastně i nálepka, že už nejsem single, ale pořád jsem měl velké šance na to si užít. Když jsem však po výbuchu v Babylonu přehodnotil celý svůj život a nechtěl jsem nic víc, než to, abych byl Justinův manžel a on zase mým, už jsem netoužil po tom trávit každou noc ve společnosti toho nejvíc sexy kluka, protože už jsem ho měl, Justin byl jediný, s kým jsem chtěl být. A opět se dostáváme do toho bodu, jak uboze a pateticky to zní, ale je to tak. A po jeho odchodu už zkrátka nebylo nic stejné ani jsem se nevrátil do starých kolejí, jo sex jsem pořád potřeboval a i jsem si ho dopřával, ale jednoduše už jsem z toho neměl takové potěšení, a když jsem se nakonec rozhodl, že svůj život překopu, abych se přes Justina přenesl zahrnovalo to i tu část, že jsem opustil Babylon a teď po mě jako Honeycutt chce, abych se tam vrátil?

It's Been a Long Time... // 23 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Měl bych si nafackovat! Jasně jsem si řekl, že jsem s Justinem skončil a i přes to se mi pořád nějak daří o něm přemýšlet a zvažovat to, zda bych tomu přeci jen neměl dát šanci. Dokonce i tady v Kinneticu se Synthii podařilo, abych opět přehodnocoval svoje rozhodnutí ho nechat jít. Já vím, že jsem 12 let čekal na to, až ho zase spatřím, snil jsem o tom každý den, dokonce i když jsem si myslel, že jsem ho dostal z hlavy, tak podvědomě jsem si ho vždy s něčím dokázal propojit... takový vliv na mě měl stovky kilometrů daleko! Tak si představte, jaký vliv na mě musí mít, když je jen pár, kdo ví jestli, kilometrů daleko! Každý orgán, každá kost, každá buňka v mém těle za ním chce jít a vylíbat mu duši z těla! Jenže i tak je tu pořád ta část, která se odmítá znova spálit.

It's Been a Long Time... // 22 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

S Lindsay jsem zažil hezkých pár hodin. Do teď jsem si ani neuvědomoval, jak moc jsem jí ve svém životě postrádal, místo toho jsem se radši přesvědčoval o tom, že být nepřáteli je lepší, protože jsem jí tak alespoň mohl vinit za to, že se můj vztah s Gusem rozpadl. Ale ono to celé byla jenom moje vina, proto doufám, že teď už všechno bude lepší a já to zase nějakým mým šarmantním způsobem nepodělám. Popravdě jsem jí dokonce nabídnul, že může zůstat u mě místo, aby byla na hotelu, přeci jen rozměry Britinu umožňují, aby se tam nacházelo více lidí, než umožňoval loft, který byl přeci dost velký jen pro jednoho, ale vzhledem k tomu, že už má zaplacené i zbylé dny, co tu bude, tak to zdvořile odmítla, trochu mě to zamrzelo, což je ubohé, já vím, ale tak nějak myslím, že toho máme hodně co dohánět.

It's Been a Long Time... // 21 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Nikdy by mě nenapadlo, že se člověk může cítit až takhle mizerně jako právě teď já... posadit Guse do letadla bylo snad to nejtěžší, co jsem v životě udělal. Moc dobře si totiž pamatuju na to, jaké to bylo poprvé, bylo mu 5 let a stěhoval se do Kanady, pamatuju si přesně, jak bezmocně jsem se cítil, když jsem ho v autě políbil na čelo a byl jenom kousek od toho, abych se rozbrečel jako nějaký ubohý teplouš... ne, vlastně jako milující otec. A zažít to znova téměř do detailu jen o 12 let později nebylo ani o trochu snazší. Já ani vlastně nevím, kdy ho zase uvidím. Kdy budu mít tu možnost dokázat mu, že už opravdu nehodlám být otec na hovno.

A když jsme ještě k tomu po rozloučení se s těmi třemi zůstali s Lindsay stát sami v trapném tichu a ani jeden jsme nevěděli, co udělat nebo říct, to bylo teprve to pravé ořechové. Jak je možné, že v jednu chvíli nemusím vůbec nic řešit, protože už nic nemám a v další stačí potkat Justina a můj život je zase naprosto vzhůru nohama?

It's Been a Long Time... // 20 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Nebylo to pro mě zrovna snadné, ani před její smrtí jsem sem už nijak zvlášť nechodil, natož teď po její smrti, ale zkontrolovat jídelnu je zkrátka nezbytné, protože nevím, kde jinde můžu hledat, i když je asi dost velká blbost, aby byli tady, když jim to ani ne za dvě hodiny letí. I tak jsem ale šel dovnitř a hned jsem uviděl tu bláznivou ženskou, která to tu po Debbie převzala. Vlastně je i docela milá, to ta její šílená povaha mě ale děsí, jako by snad Debbiin duch přešel do ní a to ještě před její smrtí a z toho mi doslova běhá mráz po zádech. Proto když jsem se pečlivě přesvědčil o tom, že tu vážně nejsou, chtěl jsem odejít a pokračovat v hledání, ačkoliv jsem nevěděl kde, jenže...

It's Been a Long Time... // 19 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Jako zázrakem se mi po Maikeyho asi bych to nazval konfrontaci, podařilo usnout, ale brzo nad ránem jsem byl probuzen rámusem vycházejícím z kuchyně. Ač by nemělo tak na mysl mi jako první vyskočil Justin, to byla jeho specialita vytvářet ta svoje magická velmi chutná jídla za co největšího rámusu, v tu chvíli byl ve svém živlu, proto mi to na tváři vytvořilo nepatrný úsměv, ale to je bohužel už jen vzpomínka. Teď je zcela jasné, že to nemůže být nikdo jiný, než Emmett, boží dar do LGBT komunity!

B: "Honeycutte?! Co děláš?"

Emmett: "Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit."

B: "A co sis myslel, když tu pobíháš, jak kdyby ti hořelo u zadku... a to je dost nepravděpodobné vzhledem k tomu, že si svůj sexuální život odepsal."

Až když Emmettova tvář zkameněla, tak mi došlo, co jsem vlastně právě udělal - zachoval jsem jako totální kretén. Aspoň nějaké pozitivní účinky na mě Justinův návrat má - chovám se jako já. To ale nemění nic na tom, že jsem překročil hranici.

It's Been a Long Time... // 18 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

"Jdi," vyšlo z mých úst, jakmile jsem se od něho odtáhl. Bylo to jako bych se probudil ze snu. Jako bych právě zažil naprostou euforii, která ovšem trvala jen malou chvíli. Na moment jsem si dovolil na všechno zapomenout, na to, jak mě zlomil. Na to, že když jsem ho ztratil, tak mi vzal veškerou vůli k tomu žít jako dosud nebo snad být tím, kým jsem byl předtím, než jsem ho poznal a následně i tím, kým jsem byl, když jsem se do něj zamiloval... po jeho odchodu už jsem zkrátka nevěděl, kdo jsem, byl jsem troska a teď když jsem se zase začal dostávat zpátky na vlastní nohy, nemůžu mu dovolit, aby mě opět stáhl zpátky ke dnu, nemůžu mu věřit, i kdyby mi slíbil, že už mě nikdy neopustí, protože on už to slíbil a stejně to udělal - několikrát.

It's Been a Long Time... // 17 //

BEZ VAROVÁNÍ

Justin's POV

Neměl jsem ani páru o tom, co budu dělat, ale najednou mi to bylo jedno. Věděl jsem jen jedno - chci o něj bojovat, děj se, co děj. Možná mi zabouchne dveře před nosem, řekne mi, že mě nenávidí, že jsem ho zničil a že už mě nikdy nechce vidět, ale na tom nesejde. Protože horší možnost, než žít s tím, že mě nenávidí, je ta, žít s tím, že jsem ho nechal bez boje jít - zase. Já už to zkrátka znovu neudělám, udělal jsem to až mockrát, stejnou chybu nezopakuju. Možná, že jsem duší pořád ten naivní 17letej kluk, co se bezhlavě zamiloval do dospělého tvrdohlavého muže a vzájemně jsme si změnili životy, ale i tak jsem se za těch 12 let něco naučil a to to, že když něco chci, tak si za tím musím jít... a on je to, co chci, to, co jsem vždycky chtěl a potřeboval. Teď už vím, že na ničem jiném nezáleží tak moc, jako na tom být s těmi, koho milujeme a já ho tak strašně moc miluju, tak strašně moc! Konečně mám ten rozum dospělého muže, který si uvědomuje, co je důležité a hodlám mu naslouchat, i kdybych u toho měl tvrdě dopadnout.

It's Been a Long Time... // 16 //

BEZ VAROVÁNÍ

Justin's POV

Tohle by mě ani ve snu nenapadlo, protože abych pravdu řekl, tak tuhle možnost jsem ani nezvažoval. Jak bych taky mohl? Brian se přeci zbavil všeho, co mu mě připomínalo, aby dokázal jít dál, tak jak by si mohl nechat místo, kde jsme chtěli začít náš konečně oficiální vztah se vším všudy? Místo, kde jsme se zasnoubili a stvrdili to tam tím nejkrásnějším milováním? Místo, které podle jeho slov patřilo jeho princi? Jak by si mohl nechat náš Britin? Když je zcela jasné, že mě nenávidí. Anebo má Emmett pravdu a pod tou nenávistí ke mně pořád cítí lásku? Je tu opravdu možnost, že mě nikdy i přes velkou snahu nepřestal milovat?