And So We Were Three // 19 //

BEZ VAROVÁNÍ

Když se o 15 minut později Brian vrátil dolů, Justin byl s úklidem téměř hotový. Lhal by, kdyby tvrdil, že s tou naraženou kostrčí to pro něj nebyl nadlidský výkon, ale cokoliv pro to, aby zabránil dalšímu Brianovu výbuchu vzteku.

"Lesbičky tě v tom nechaly?" ušklíbl se Brian.

"Musely jít oblíknout děti... navíc jsou tu na návštěvě, nebudu je nutit uklízet můj nepořádek."

"Aspoň, že uznáš, že je to tvůj nepořádek od tvého psa."

COŽE? MÉHO psa?

"Je to NÁŠ pes, Briane."

Brian nijak nereagoval, v podstatě ignorujíc, co Justin řekl. Ten věděl, že Bailey se nechová jako ukázkový pes a že toho s ním mají přede sebou ještě spoustu, ale... to věděli, už když si ho brali. No dobře, Justin možná nevěděl, že tu bude tahle část, kdy bude Bailey nahánět kočky, trhat Brianovy košile a kousat mu boty či mrzačit Justinovi tělo... ale věděli, že to nebude snadné a Brian s tím souhlasil i přes to... sakra, Brian už začínal být na Baileyho sám upnutý a to ho zas tak dlouho nemají, tak snad kvůli těmhle maličkostem teď nebude dělat scény a prohlašovat, že to není jeho pes.

And So We Were Three // 18 //

U Bond jsem se teď nějak hodně rozepsala a na tuhle chudinku povídku trochu zapomněla, takže jsem se to rozhodla napravit. Tudíž pro všechny, které zajímá pokračování Baileyho příběhu a to, kam to vše (nakonec) povede, tady je další díl... snad se bude líbit🥰

BEZ VAROVÁNÍ

"Ten pes půjde zpátky tam, kam patří!" rozčílil se Brian nekontrolovatelně.

A ne jen Baileyho, který se zdál, že mu snad i rozumí, ale i všechny ostatní tím zaskočil. Jo, kolem nich byla naprostá pohroma, ale každý měl spíš co dělat, aby se nesmál, než že by se vysloveně zlobili.

"Zas tolik se nestalo, Bri," začal ho ujišťovat Ted.

"Jo, spíš bych řekl, že moje oslava dostala pořádný šmrnc... jednou budu mít co vyprávět," zasmál se Blake.

Všichni začali souhlasně přikyvovat, že je to rozhodně historka, kterou by sami jednou chtěli vyprávět a Justin byl rád, že se na to koukají takhle, poněvadž on cítil opravdové výčitky. Přeci jen to byl jeho pes a momentálně i jeho nepořádek, který bude muset dát dohromady. Ale byl opravdu rád, že na ně nikdo nekřičí. Ačkoliv nemohl říct to samé o Brianovi, který byl rudý vzteky i přes ujištění všech, že o nic nejde. Justin už teď věděl, že si to s Baileym doma pořádně slíznou.

And So We Were Three // 17 //

VAROVÁNÍ 18+

Justin vymýšlel všelijaké způsoby, jakými Briana dnes v noci zavraždí, zatímco se všemožně modlil, že jeho erekce co nejrychleji zmizí, ale momentálně měl spíš pocit, že stačí málo a jeho kalhoty budou nenávratně poskvrněny. Kdyby se mu třeba nějak nenápadně podařilo dostat do koupelny, aby...

"Doufám, že se dobře bavíš," Blake se posadil naproti němu s úsměvem. "Ještě jednou chci poděkovat za ty dárky. To jste opravdu nemuseli, ale mám radost. A Ted taky, v poslední době jsme na operu neměli moc čas, takže... děkuju."

"Vůbec není za co. Jsem rád, že se ti to líbí." Ale teď už bys mohl jít, protože jinak...

And So We Were Three // 16 //

Další díl je konečně tady, užijte si Baileyho dobrodružství!❤❤

VAROVÁNÍ 18+

"Na co tak koukáš?" Brian zachytil Justinův zasněný pohled.

"Uhm, co?"

"Ptám se, na co tak zasněně koukáš," Brian vzdal svou snahu porazit Baileyho a zamířil k Justinovi. "Tak co, Sunshine?" jeho prsty prohrábly Justinovi vlasy.

"Já jen... tohle bych si uměl představit."

And So We Were Three // 15 //

BEZ VAROVÁNÍ

"Nikdy víc," Brian oznámil mezi dveřmi, když dorazil domů, ověšený taškami.

"Vypadáš jako Santa Claus," Justin se rozesmál na celé kolo.

"A čím to asi bude? Ten tvůj nákupní seznam měl dvě strany, jak jsem zjistil během chození mezi těmi podělanými uličkami nákupáku v duchu nadávající na tebe."

"Awww, ale zvládl jsi to."

"Jo sotva. Nechápu, proč je toho tolik."

"Vážně? Zapomněl jsi na to, že zítra přijedou dvě hladové děti a jejich matky... navíc i my musíme něco jíst. Každopádně uznávám, že jsem se měl asi brzdit."

And So We Were Three // 14 //

VAROVÁNÍ 18+

"Uvolni se, Justine... jsi tak napjatý... taak, to je ono, ještě trochu... jo, uh, to je to místo, že?"

"Aaaah, přesně tam... uhm bože, to je tak příjemný... přitlač, prosím... trochu doleva... jo, tam."

"Stejně nechápu, co jsi dělal... máš ta záda úplně ztuhlá."

"Bailey mě v parku prohnal... pořád chtěl běhat a v podstatě mě za sebou táhnul, snažil jsem se ho přidržovat, ale byl jak neřízená střela a v tu chvíli jsem ucítil, jak něco křuplo a už to bylo."

"Nezapomněl jsi, že ten pes umí pokyny... měl bys je používat."

"Já se snažil! Ale úplně mě ignoroval... nevím, co se s ním děje."

"Asi si ještě zvyká na život s námi, máme ho tu sotva týden, to se asi dá pochopit... nebo je možná natěšený z nového prostředí, tak si to co nejvíc užívá."

And So We Were Three // 13 //

BEZ VAROVÁNÍ

"Briane?" Tedův klidný hlas k němu začal promlouvat, zatímco jemně cloumal s jeho ramenem ve snaze ho probudit. "Vstáváme!" ale až teprve zvýšení hlasu zajistilo, že Brian konečně nabral vědomí.

"Co to sakra... Theodore!"

"Promiň, Bri... probudit tě není nic snadného."

"Fuck," Brian se snažil rozkoukat, ale šíleně ho bolely oči. "Já jsem fakt usnul."

"Uhm. Jako dřevo. Všichni tě slyšeli chrápat," Ted se zasmál.

"Já nechrápu."

"Budu tě muset vyvést z omylu. A taky slintáš," Ted ukázal na mokrou skvrnu na Brianově košili.

"Shit," Brian vzal ubrousek a hned si to začal otírat. "Potřeboval si něco?" uvědomil si, že Ted by ho nebudil bezdůvodně.

And So We Were Three // 12 //

BEZ VAROVÁNÍ

Dostat Baileyho z auta si vyžádalo velkou dávku trpělivosti a zhruba 15 minutové přesvědčování a to především z Justinovy strany, poněvadž ten si na rozdíl od Briana dokázal udržet klidnou hlavu a s Baileym jednal šetrně. V Brianovi se spíš probouzela čím dál větší panika, že tohle nemůžou zvládnout, i kdyby sebevíc chtěli. Když ale Bailey nakonec opravdu vylezl, oba přemohla neskutečná úleva, ač toho tedy měli před sebou ještě spoustu...

"No tak, Bailey, pojď za mnou..." lákal ho Justin, pomalu couvajíc ke dveřím.

"Hlavně se nezabij."

"Dělám, co můžu," věnoval Brianovi úsměv. "Nečekal jsem, že to bude tak těžké..."

"Už tam skoro jsme."

Brian šel napřed otevřít dveře a následně čekal mezi nimi, sledujíc tu téměř komickou situaci, kdy se zdálo, že Justin každou chvíli spadne na zadek, zatímco Bailey dělal doslova šnečí kroky.

And So We Were Three // 11 //

VAROVÁNÍ 18+

Brian se opatrně vyprostil zespod Justinova těla, který protentokrát nezaregistroval ani Brianův budíček, jak tvrdě spal. Včera jsem tě pěkně odrovnal, Sunshine, ušklíbl se Brian s úsměvem. Ale co, slíbil jsem ti, že tě vyválím - v posteli. A sliby se musí plnit.

Následně ho něžně políbil na spánek a lehce pohladil po páteři, Justin se zachvěl a jeho ústa opustil tichý sten, přes to ale spal dál. Tuším, že dneska to bude bez polibku na rozloučenou.

Když se dostatečně vynadíval na tu dokonalost, kterou Justin představoval, s myšlenkou na to, že stále nechápe, jak on může mít takové štěstí, se konečně vydal dát si svou ranní horkou sprchu na probuzení.

Jenže probuzení znamenalo přemýšlení a přemýšlení bylo podle Briana odjakživa nebezpečné. A to obzvlášť dneska. Už večer se jejich životy navždy změní, už nikdy nebudou jenom oni dva - budou tři. A jednou možná i čtyři... pět... to ukáže čas.

And So We Were Three // 10 //

BEZ VAROVÁNÍ

Trvalo to celých 5 minut, než se jim podařilo Baileyho přimět, aby šel s nimi a to především díky Jess, která Justinovi řekla, aby se ho nebál zatáhnout za vodítko a ukázal mu, že musí jít s nimi. Nejdřív to bylo Justinovi proti srsti, ale nakonec usoudil, že jinak to opravdu nepůjde.

Dalo se pochopit, že se Baileymu bez Jess nikam nechtělo, je zvyklý s ní denně trávit čas a mají mezi sebou pouto, které jednoduše jen tak neopadne ani na jedné straně. Ne jednou Jess zvažovala, že se ujme Baileyho sama, jenomže to udělala už s tolika psi před ním, že pro něj doma už bohužel neměla místo, ale snažila se mu to vynahrazovat v útulku, doufajíc, že se objeví někdo, kdo mu dá tolik času a lásky, kolik si jen zaslouží. A tak když se mezi dveřmi objevili Brian s Justinem, i přes počáteční nejistotu, nakonec věděla, že oni jsou ti praví.

Bailey se s nimi chová tak, jak se do teď choval jenom s ní a po tom všem, čím si ten nebohý pes prošel, pro něj nechce na světě nic víc, než aby byl šťastný. Takže pokud to znamená, že se s ním bude muset rozloučit, tak ať. Pro Baileyho však bude těžší pochopit, že má konečně domov a dva nové páníčky, se kterými teď bude trávit veškerý čas a Jess tam nebude.

And So We Were Three // 9 //

VAROVÁNÍ 18+

Justin po zjištění, že si budou moct Baileyho nejspíš vzít co nevidět domů, vzal internet a obchody útokem, aby dokoupil všechno potřebné a udělal zásobu krmiva všeho druhu, což mu Brian samozřejmě nezapomněl okomentovat několika poznámkami se správnou dávkou ironie, za což si od něj vysloužil ne jedno protočení očí či vyplazení jazyka.

Brian by však lhal, kdyby tvrdil, že by mu snad vadilo vidět Justina v takovém stavu nadšení. Měl trochu (velký) problém s tím, že jejich dům vypadá jako prvotřídní hračkářství pro psi a počítal s tím, že si to samé bude myslet kdokoliv překročí práh Britinu, ale... dokud byl šťastný Justin, byl šťastný i on.

And So We Were Three // 8 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian s Justinem byli na cestě do útulku, oba střídavě zívající, protože byli příšerně unavení. Minulý večer byli, i přes protesty, kluky vytaženi do společnosti a klidný večer, který měl trvat jen pár hodin a obsahovat pár skleniček, se nakonec zvrtl a oni se dopravili domů téměř v 4 ráno. Ne, že by si to neužili, to naopak - vypnout, kvůli ničemu se nestresovat a užívat si v kruhu svých přátel, bylo po dlouhé době rozhodně fajn. Ale když jim v 10 ráno zazvonil budík, tolik fajn už to nebylo. Justin měl však motivaci v podobě Baileyho, zatímco Brian se snažil za každou cenu bránit tomu vylézt z postele, předstírajíc, že je unavený ještě víc, než ve skutečnosti byl, v naději, že se Justin vydá za Baileym sám, což sice věděl, že by Jess neoceňovala, ale cokoliv, aby se vyhnul té procházce, na které byl přesvědčen, že se teprve ukáže, jak moc je neschopný starat se o psa. Ale Justinův slib, že si další měsíc bude muset vystačit se svojí pravačkou, pokud okamžitě nevyleze, byl dostatečně přesvědčivý.

And So We Were Three // 7 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brianovi se nelíbilo, že Justin jede v autě za ním, poněvadž mu bylo naprosto jasné, že ten je teď myšlenkami úplně někde jinde a na řízení se soustředí jen na tolik, aby se dopravil domů. Proto Brian co minutu koukal do zpětného zrcátka, aby se ujistil, že tam pořád je.

Justin samozřejmě vzdoroval, když mu navrhl, aby jeli jeho autem a pro to Justinovo se stavili druhý den, že prý není malej kluk ani se nehodlá hroutit, tak ať s ním nejedná v rukavičkách. Tím debata o tom skončila a Brian se musel smířit s tím, že následujících 40 minut bude Justina hlídat ve zpětném zrcátku. Tvrdohlavý pitomec.

O to horší bylo, když Justina předjel nějaký idiot v Porsche a tak se Brianovi ztratil z dohledu, proto když dojel k Britinu a Justin stále nejel, zvažoval i tu možnost, že zase nasedne do auta a pojede za ním. V tom ho však ostře osvítila přední světla Justinova auta...

And So We Were Three // 6 //

BEZ VAROVÁNÍ

Bylo středeční ráno a Justin se ho nemohl dospat, vlastně poslední hodinu jen nervózně koukal na hodiny a čekal, až se Brian konečně probudí. Fakt, že ten ještě musí do práce a že on se bude muset nějak zabavit několik následujících hodin, ignoroval, ačkoliv věděl, že to čekání ho pravděpodobně přivede do blázince. Tak strašně se na Baileyho těšil, a i když nechtěl mít velké naděje, měl dojem, že i v Brianovi se při poslední návštěvě něco málo zlomilo. Nebo v to alespoň doufal.

Ta minuta před Brianovým budíkem se zdála být skoro nekonečná, Justin hypnotizoval hodiny, každou vteřinu, co uběhla, že se divil, že nezačal šilhat. Potřeboval zkrátka, aby dnešek utekl nebo alespoň ta část dne, která se mu nebude líbit, co nejrychleji. A pak se ta známá melodie konečně rozezněla... Hurá!

And So We Were Three // 5 //

VAROVÁNÍ 18+

Brian stále spal, ale ani to mu nezabránilo v tom, aby cítil na svém těle střídavě mokro a teplo. Nejprve na krku, následně na hrudi, na bradavkách, na břiše... chvíli si neuvědomoval, co se děje, dokud to mokro spojené s teplem necítil na své ranní erekci. V tu chvíli hlasitě vzdychl a prohnul se v zádech.

"Dobré ráno i tobě, Sunshine," ušklíbl se a jeho prsty vjely Justinovi do vlasů.

"Byl jsem vzhůru o trochu dřív a řekl jsem si, že o tohle se musím postarat."

"Hmmm, nejsi ty génius?" olízl si rty.

"Nadšený génius."

Referoval o tom, že je dneska čeká první nebo teda asi spíš druhá návštěva Baileyho. Brian obdivoval to jeho nadšení, s jakým jeho mokré rty klouzaly po jeho tvrdém ptákovi, ale o psech ani ničem jiném teď přemýšlet vážně nechtěl.

And So We Were Three // 4 //

BEZ VAROVÁNÍ

Překročili práh Britinu a každý se vydal vlastní cestou, od odchodu z útulku si neřekli víc, jak dvě slova. Brian zamířil rovnou do kuchyně nalít si sklenku whisky, protože potřeboval spláchnout to, co právě zažil a taky se připravit na to, co teprve zažije. Věděl, že Justin je právě teď v podstatě jen chodící tikající bomba.

Ten se zatím vydal do ložnice, kde ze sebe shodil oblečení, potom zamířil rovnou do koupelny a vlezl si do sprchy. Stál tam a nechal na sebe dopadat horké provazce vody, přemítal nad tím, co se dnes odehrálo, nad tím, že Baileyho dost možná mít nikdy nebude a ta myšlenka ho ničila.

Zachvěl se, když uslyšel zavrzání dveří, otočil se a uviděl Briana, který se svlékal s pohledem upřeným na něm. Mohl být na Briana naštvaný sebevíc, ačkoliv si tak nějak uvědomoval, že nemá právo, poněvadž moc dobře věděl, jak se k tomu Brian staví, ale zkrátka ho svlékající Brian vždy přiměl, aby se mu kolena změnila na želé.

And So We Were Three // 3 //

BEZ VAROVÁNÍ

Justin se nervózně kousal do rtu a nevěděl, co dělat. Koukal se do těch krásných psích očí a srdce mu bušilo jako o život. Bailey byl dokonalý a všechno v něm se k němu chtělo rozeběhnout a pomazlit ho, podrbat ho za těmi jeho velkými uši, aby se mohl rozplývat blahem. Ale nechtěl ho vyděsit a tak se k němu jen po malých krůčcích přibližoval. Viděl na něm, že se bojí, měl to v očích a celý se třásl. Justin si hned vzpomněl na to, co četl na jeho profilu - že byl týraný a na vteřinu se v něm opět probudila zlost. Pak Bailey štěkl a Justin zatrnul.

"No tak, Bailey," pokárala ho slečna, jež měla na jmenovce jméno Jess. "Jen se trochu bojí. Je plachý, zažil toho v životě hodně... ale věřte mi, jakmile k vám získá důvěru, je to ten největší mazel na světě."

"To mi někoho připomíná," pronesl Brian s úsměvem přikovaným na Justinovi.

Justin se jen zaculil a následně se pokusil udělat opět několik kroků k Baileymu, který se zdál být o něco klidnější, Jess u něho klečela a hladila ho. Bylo znát, že ji opravdu věří a tak asi věřil i tomu, že mu Justin neublíží, jinak by ho k němu Jess přeci nepouštěla.

And So We Were Three // 2 //

BEZ VAROVÁNÍ

Justin byl pekelně nervózní, tak nervózní, že polovinu noci trávil civěním do stropu a druhou spánkem, který zahrnoval sny o psech. Dokonce začínal zvažovat i tu možnost, že má Brian pravdu, že nejsou připraveni na to se starat o psa - oprava: Že já nejsem připravený se starat o psa, Brian se přeci účastnit nebude.

Ale na druhou stranu moc dobře věděl, že tohle chtěl hrozně dlouho a ani ve snu ho nenapadlo, že se mu jednou Briana podaří ukecat, vlastně ve chvíli, kdy ho ukecal, už ho vlastně jen škádlil smířený s myšlenkou, že pes nebude a pak Brian řekl, že bude a Justina zaplavila neskutečná radost. Kterou však teď vyměnila nervozita.

Zítra se má poprvé setkat s Baileym, ukázalo se, že získat psa z útulku opravdu není tak snadné... nebo tedy psa, který byl dříve týraný a s Brianem musí nejprve projít procesem, než si ho budou moct vzít domů. Taky byli na čekačce až několikátí, takže trvalo celý týden, než se konečně uvolnilo místo na seznámení s Baileym.

And So We Were Three // 1 //

Ano, vím, že tohle není další díl The Bond Between Us a vím, že na něj čekáte a já slibuji, že na něm pracuji, jen jsem zatím neměla čas (a bohužel ani náladu) ho dokončit😥 Uvědomuji si proto, že blog je teď takový pustý a není tady toho moc co číst, proto jsem se rozhodla dojít k jistému řešení... určitě si pamatujete, že jsem už párkrát psala, že pracuji na povídce, ze které jsem opravdu nadšená a která patří do mých nejoblíbenějších povídek... upřímně jsem chtěla s jejím zveřejňováním začít, až bude celá hotová, ale došlo mi, že to bude trvat ještě dlouho, protože pro ni plánuji opravdu hodně dílů a navíc už jsem celkem nedočkavá na to ji zveřejnit, zároveň jsem se ale i bála toho, že by to Vás čtenáře mohlo mást, když budu zveřejňovat víc povídek najednou plus překlady, ale doufám, že to nebude ten případ a že naopak budete rádi, že na blogu je zase víc čtení, než jeden díl za týden😊

Takže opravdu moc doufám, že se Vám povídka bude líbit a budu ráda, když zanecháte nějaké hodnocení, ať už komentář nebo hvězdičky😊

Užijte si čtení!❤

A za tento úžasný banner opět vděčím Verče - i ten dělá tuto povídkou výjimečnou!❤

BEZ VAROVÁNÍ

Brian už brzy pozná, jakou sílu mají psí oči...

Brian s Justinem vedli tu konverzaci už celé týdny, občas to dokonce vyústilo v menší hádky, po kterých ale následoval ten nejlepší udobřovací sex - tuhle část na tom celém oba milovali nejvíc - jejich těla zmítající se v naprosté rozkoši.

Jenže ani jeden nebyl ochotný se vzdát a stál si za svým. Briana vytáčelo, jak je Justin neodbytný a celé dny ho s tím otravuje, ačkoliv on už řekl nesčetněkrát ne, zatímco Justin měl plné zuby té Brianovi neústupnosti. Však toho po něm nechtěl zas tak příliš...