Vánice - ledová zkouška // 5 //

VAROVÁNÍ 18+

Brian's POV

Kurva já to přežil! Přežil jsem noc v lese ve vánici zmrzlej jak hovno! Normálně bych si mohl pogratulovat, tohle vážně byla zkouška a já jí obstál s plným počtem bodů a nejspíš taky hlavně kvůli Justinovi, protože ten kdyby tam se mnou nebyl tak bych to nezvládnul, no kdyby tam se mnou nebyl tak bych ani nejspíš nemusel nic zvládat jelikož bych v žádným podělaným lese ani neskončil nebýt Justina a té jeho kouzelnické mapy, ale to už teď rozhodně řešit nehodlám, bylo to takhle a nijak jinak, zvládli jsme to spolu a hotovo a myslím, že na to jen tak nezapomeneme, ale rozhodně nikdo kromě nás dvou a chlápka od odtahovky se o tomhle nedozví, to si s sebou vezmeme do hrobu!

A nevěřili byste, co se stalo hned na druhý den, co jsme se z té divočiny dostali - vánice ustála a tím pádem byly obnovené lety vážně jsem měl chuť vraždit, protože kdybych dva dny vydržel tak bych nemusel zkusit přežití v lese s minimem potřebných věcí, ale tohle už hold nezměním a jediným čím se teď můžu hrdě pyšnit je, že jsem toho kokota Browna opravdu získal - Jsem prostě Brian Kinney kurva fix!

Vánice - ledová zkouška // 4 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Doufal jsem, že až se probudím tak bude ráno, ta kupa sněhu bude v hajzlu, vítr bude klidný a cesta nám bude otevřená, ale místo toho bylo něco málo po třetí hodině, moje milované autíčko se pod tím sviňským sněhem začínalo pomalu ztrácet a vítr nabíral na neuvěřitelné síle, že kdybych z toho auta vylezl tak bych se snad i naučil létat, takže to vůbec nevypadalo, že se v nejbližších pár hodinách někam vydáme, což mě popravdě začínalo děsit. Koho by napadlo, že Brian Kinney někdy potká svého nepřítele v podobě vánice?

B: "Vstávej,"...Pošeptal jsem mu do ucha a poté ho políbil na tvář.

J: "Já nechci,"...Zabručel.

B: "Musíš nebo zmrzneš, musíš se hýbat."

J: "Už se odtud chci dostat."

B: "Tak to jsme dva, ale v tomhle to nepůjde."

J: "Proboha,"...Posadil se a až když se podíval z okýnka pochopil proč to nepůjde."

B: "Začíná se to zhoršovat."

J: "My tu fakt umřeme."

B: "Tohle neříkej."

J: "Ty to říkat můžeš a já ne?"

B: "Nehádej se se mnou, prostě se odtud dostaneme a konec."

J: "Jak myslíš."

Bylo na něm vidět, že se opravdu bojí a i já jsem už začínal mít docela nahnáno. A navíc Justin už nevypadal nejlíp, rty měl nafialovělé a nos i tváře mu hrály nehezkou rudou barvou a myslím, že já jsem na tom byl podobně, jenže kdybychom vylezli z auta a zkusili se někam dostat tak by to byl stoprocentně náš konec, takže budeme muset počkat a doufat, že se ta vánice brzo přežene a my se odtud kurva dostaneme!

Vánice - ledová zkouška // 3 //

VAROVÁNÍ 18+

Brian's POV

Tohle se mi snad kurva jenom zdá, vždyť to měla být jednoduchá záležitost, prostě jet do New Yorku, získat Browna a pak zase hurá zpátky. Jenže místo toho mě zastihlo hned několik pohrom a já jsem teď uprostřed divočiny, kde mě může sežrat Jeti, na mým autě odpočívá strom a něco jako signál tady rozhodně neexistuje, no víc v prdeli už být opravdu nemůžu!

Vánice - ledová zkouška // 2 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Od kdy se já kurva zajímám o to, jak bude Justin reagovat na to, když mu řeknu, že se ve vánici chystám jet 5 hodin autem a šance na přežití je nulová? Typoval bych, že asi od té doby co mi na něm víc než záleží a nerad mu způsobuju obavy, jenže teď jde o víc než o náš "vztah" jde o to, abychom měli kde žít a jak se uživit takže to bude muset buď skousnout anebo no on vlastně nemá moc na výběr já prostě jedu!

Vánice - ledová zkouška // 1 //

Asi se zarazíte nad tím co jsem to zase vymyslela, ale já i tak doufám, že se Vám to bude líbit😃 Takže si užijte čtení!😁

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Fakt k posrání když vylezete ze zahřáté postele a do vás se okamžitě pustí zima, která si dovnitř našla cestu i přes zavřená okna. Jak já to nesnáším, všude kam se podívám, má někdo na hlavě přiblblej kulich s bambulí, kabát ve kterém vypadá jak lední medvěd a na nohách sněhule ve kterých bych se nevydal ani k popelnicím. Pro mě je zima tím nejhorším obdobím v roce, nesnáším řvoucí sáňkující děti a šílenství v obchodech kdy se každý snaží utrhnout ty nejlepší kousky ze zimní kolekce, v takových chvílích bych se nejraději někam zavřel a už nevylézal, dokud to neskončí jenže práce volá a já jsem šéf, takže budu muset zatnout zuby, který mi doufám kvůli drkotání nevypadnou, a nějak tu cestu do Kinneticu a pak zase zpátky přežít!

B: "Sakra! Do prdele!"...Řval jsem když jsem se tu bílou sračku snažil oklepat ze svých značkových bot.

Ted: "Ale no tak je to jen sníh,"...Mluvil se mnou jak s děckem a já měl sto chutí ho za vlasy vytáhnout ven a v tom jeho snížku mu vycachtat hubu.

B: "Radši mi běž udělat horký kafe, jestli nechceš, abych ti ten sníh narval do prdele."

Ted: "Jak si přejete vaše výsosti."

Tohle je normálně za trest jinak nevím, kterej idiot se rozhodl mi dát takovouhle nadílku v podobě dvou metrů sněhu a teploty pohybující se někde okolo -100°! Klepu se jak ratlík a to i přesto, že sedím ve své kanceláři a topení tu jede na plný koule a na sobě mám stále kabát, který ale naštěstí nepředstavuje maskování pro medvědy a to proto mi je možná taková zima, ale já jsem Brian Kinney a ten musí chodit oblíkaný podle nějakého měřítka a ne jak psychopat, který právě utekl z psychiatrického zařízení.