Vánice - ledová zkouška // 3 //

VAROVÁNÍ 18+

Brian's POV

Tohle se mi snad kurva jenom zdá, vždyť to měla být jednoduchá záležitost, prostě jet do New Yorku, získat Browna a pak zase hurá zpátky. Jenže místo toho mě zastihlo hned několik pohrom a já jsem teď uprostřed divočiny, kde mě může sežrat Jeti, na mým autě odpočívá strom a něco jako signál tady rozhodně neexistuje, no víc v prdeli už být opravdu nemůžu!

B: "Opravdu si v pořádku?"

J: "Jo nic mi není a ty?"

B: "Zatím žiju, ale to už nemůžu říct o mém autě."

J: "Vím, nevypadá nejlíp."

B: "Ty sis všimnul."...Prohodil jsem sarkasticky.

J: "Hele co to má znamenat?"

B: "Jen, že jsme teď díky té tvé zázračné cestě uprostřed lesa a moje auto je na sračky a nepojízdný, cesta za námi už je zasněžená a jediný co můžeme sníst, jsou tyhle brambůrky, tak se nediv, že jsem trochu v rozpacích."

J: "Aha takže je to všechno moje chyba?!"

B: "Mohl si říct, že neumíš číst v mapě!"

J: "A nenapadlo tě taky, že chyba může být v té mapě a ne ve mně?!"

B: "Víš co? Jdu si zapálit, tohle totiž asi jinak nerozdejchám."

J: "Udus se tím!"

B: "Fajn!"

Kurva drát! Moje matka docílila svého - jsem v pekle a cesta odsud nejspíš nevede. Tohle se vážně povedlo, bohovi můžu jedině zatleskat, protože se mu to povedlo, stojím tu v bílí sračce, na hlavě mám čepici ze sněhu, pták se mi mění na kostku ledu, v podpaždí mám rampouchy a zbytek těla se neovladatelně třese a ještě k tomu mám v autě nebo alespoň v tom co z toho auta zbylo nasranýho Justina a moc dobře si uvědomuju, že jsem to přehnal, tohle je totiž jedině moje vina, protože kdybych si nehrál na hrdinu a nechtěl se do New Yorku dostat jakkoliv tak tu teď nehnijeme v lese a máme se hej.

B: "V pohodě?"...Vrátil jsem se do auta.

J: "Jo a ty?"

B: "Už je mi líp a promiň, přehnal jsem to."

J: "Ne, máš pravdu, měl jsem se do tý mapy líp podívat."

B: "To je jedno už to neřeš, teď se odsud hlavně musíme dostat."

J: "A jak? Máš tu snad někde schovanej sněžnej skútr?"

B: "No mohli bychom to vzít zpátky tam, odkud jsme přijeli, ale vzhledem k tomu, že je tma jak v prdeli a cesta už je stejně zasněžená tak bychom se asi nikam nedostali, takže..."

J: "Budeme muset nějak přečkat noc a doufat, že nás nic nesežere zaživa,"...Dokončil za mě.

B: "Asi tak bych to viděl."

J: "Tohle je fakt trest."

B: "Tak co seš rád, že si jel se mnou?"...Ptal jsem se sarkasticky a odpovědí mi byl pouze úšklebek.

Tohle se nedalo ani k ničemu přirovnat, protože něco takového se snad nikdy v životě nikomu nestalo, protože jestli jo tak o tom nikdo neslyšel, jelikož ti dotyční už pravděpodobně nejsou mezi živými, ale já a Justin jsme silní, takže z tohohle průseru se prostě dostaneme a zítra si budeme libovat v teplé posteli.

Byl jsem tak moc vděčný, že jsem v autě našel aspoň baterku vzhledem k tomu, že světla kvůli tomu stromu byla nepoužitelná, takže jsem alespoň nějak mohl svítit a třeba nějakému chodci dát vědět, že jsme tady, i když pochybuju, že tuhle část světa vůbec někdo zná, vážně už čekám jen na to, až odněkud vylezou zmutovaní kanibalové s kojoty jako jejich mazlíčky.

Justin spal, zatímco já jsem byl na stráži, ale bylo vidět, že mu je šílená zima a i já jsem měl co dělat abych neumrznul, teď bych si ten kulich s bambulí na hlavu klidně dal, jen abych se aspoň trochu zahřál, ale nic takového kromě obleku od Armaniho jsem k mání neměl, takže jsem jen tiše mohl Justinovi závidět ten kabát a doufat, že tuhle noc přečkáme.

J: "Ty nespíš?"...Zamumlal když se probudil.

B: "Rád bych, ale pokud usnu, tak určitě zmrznu."

J: "A to nemáš něco teplejšího?"

B: "Nepředpokládal jsem, že skončím v lese pod stromem a..."

J: "Chápu, nemáš,"...Přerušil mě.

B: "Aspoň že ty si trochu v teple."

J: "Pojď dozadu."

B: "Co?"

J: "Prostě pojď."

Nevěděl jsem co má v úmyslu, ale i tak jsem se přes sedačku přehoupl na zadní sedadlo a to samé udělal Justin, popravdě jsem si připadal jako cvok, ale i tak mě hodně zajímalo, co se Justin chystá udělat.

B: "A co tu budeme dělat?"

J: "Tohle,"...Začal mě líbat na krk.

B: "Co to děláš ty cvoku?"

J: "Zahřívám nás,"...Pokračoval v polibcích."

B: "Justine,"...Zasténal jsem.

J: "Říkal jsem ti, že se můžeme zahřát našimi těly."

B: "Doufal jsem, že to řekneš,"...Podmanil jsem si jeho rty.

Nedokázal jsem si představit, jak moc tahle technika zabere, ale i tak jsem byl víc než ochotný jí vyzkoušet, protože jestli tu mám umřít tak to poslední co chci dělat je šukat - šukat s Justinem.

Líbali jsme se a vzájemně si sundávali oblečení, nejprve mnou projížděl neuvěřitelný mráz, ale po pár okamžicích mi začala proudit krev každou částí mého tělo a mé vzrušení mě zahřívalo a stejně tak i Justina. Bylo to opravdu zvláštní, jak se zima začala měnit na teplo díky tomu, jak jsme se na sebe tiskli nazí a našimi dlaněmi i ústy si dopřávali potěšení. Téměř jsme se na to zadní sedadlo nevešli, ale i tak jsme tam leželi na boku čelem k sobě a vzájemně si dlaněmi třeli naše penisy, zatímco jsme si proplétali jazyky. Bylo to tak hrozně vzrušující a sexy, díky tomu mrazu jsme byli naprosto tvrdí, takže jsme se jen mohli těšit na to, co přijde. Laskal jsem ho jazykem na krku i bradavkách a ani jeden z nás na chvíli nepřestával s honěním, už jsem byl na pokraji svých sil a těsně před vyvrcholením jsem ho zastavil.

B: "Otoč se!"

Ihned se ke mně otočil a jeho zadeček se mi natiskl na penis, i když bych do něho nejraději okamžitě pronikl tak jsem nejdřív v kapse kalhot zapátral po kondomu, nandal si ho a až teprve pak jsem do něho začal vnikat. Polilo mě neuvěřitelné horko, tohle bylo něco, co jsem ještě nezažil, takhle v autě uprostřed lesa v mrazu, to nebezpečí co nás tu mohlo potkat mě ještě víc vzrušovalo a po několika přírazech už nic nezabránilo tomu aby se můj kondom zaplnil spermatem. Justinovi jsem k vyvrcholení dopomohl rukou a vážně jsme se alespoň na chvíli mohli oddávat teplu a k tomu ještě s úžasným orgasmem.

J: "Tak se zdá, že tahle praktika je účinná."

B: "Víc než to,"...Políbil jsem ho.

J: "Ale i tak už mi zase začíná být kosa."

B: "Tak to jsme dva, mám pocit, že mi penis za chvíli odpadne."

J: "Měli bychom se obléknout."

B: "S tím víc než souhlasím!"

Rychle jsme se nasoukali do co nejvíc vrstev oblečení, natiskli se k sobě a Justin přes nás přehodil svůj péřový kabát. Rozhodně jsem mohl říct, že mi je teď mnohem tepleji než před tím, ale i tak to neměnilo nic na tom, že se odtud chci co nejdřív dostat a momentálně už je mi jedno jestli se dostanu do New Yorku nebo do Pittsburghu, čert vem Kinnetic, hlavní je když tohle s Justinem přežijeme ve zdraví!