Nový díl.
BRIAN
varování: žádné
Na večer jsem se těšil skoro jako malej kluk a moje nálada se otočila o 180 stupňů k lepšímu. Nevěděl jsem, zda se dneska všechno vrátí do normálu, vlastně jsem pro jistotu počítal s tím, že ne, ale jeden večer, kdy budu moct být s ním a neřešit komiks zahrnujícího Maikeyho, jeho otročení v jídelně a prostě nic, co mi poslední dva týdny kazí život a jen si vychutnávat jeho společnost, která je mi odepírána, mi pro dnešek bohatě stačí. Se zbytkem se nějak vypořádáme později.
Hned, jak mi odbyla poslední minuta, vše jsem rychle pofackoval, zavřel Kinnetic a vydal jsem se domů, abych se dal do kupy. Ne, že bych vypadal špatně, ale chtěl jsem tak nějak vypadat líp... pokud je to ještě vůbec možné, že?
Dal jsem si sprchu, přebral jsem šatník, abych na sebe našel ty nejlepší kousky od Prady, Armaniho a Gucci, nastříkal jsem na sebe svou nejlepší voňavku a následně jsem se vydal k Woody's, abych se ještě trochu zaměstnal, než se budu moct vydat do Babylonu a sejít se s tam s Justinem.
Emmett: "Páni, Briane... ty vypadáš... vypadáš dobře,"...Divím se, že si neposlintal bradu.
B: "Díky, Emme, ty taky!"...Neodpustil jsem si ironii.
Emmett: "Ale jsi pořád stejnej blb."
Ted: "On někdy není?"
B: "Ty seš tu taky?"
Ted: "Už je to tak."
B: "A kolik odmítnutí máš na kontě dneska? Pokud si tedy už neztratil přehled."
Emmett: "Neposlouchej ho, Teddy."
Musel jsem se začít smát, někdy se jim fakt divím, že se mnou ještě mluví, na druhou stranu jsem za to vlastně rád... přeci jen jsou to mý přátelé... ačkoliv většinou slouží jako předmět mé zábavy. Smích mě ovšem přešel, když k nám zavítali Maikey s Benem.
Maikey: "Ahoj, kluci."
Emmett: "Páni, Bene... ty vypadáš skvěle."
Ben: "Díky, Emmette... asi."
B: "Je tu někdo, kdo nevypadá skvěle? Nebo slintáš nad každým?"
Emmett: "Máš problém s tím, že umím ocenit lidskou krásu?"
B: "Vůbec ne."
Všichni se zasmáli, jen já s Maikeym jsme po sobě hodili pohledy, které by se dost možná daly označit za vražedné. Emmett s Tedem si toho všimli a Bena proti jeho vůli odvlekli ke kulečníku, aby nám dopřáli tu možnost si promluvit... někdy bych je vážně zabil.
Maikey: "To bylo opravdu nenápadné."
B: "Jo, mohli by se tím živit."
Maikey: "Dáme si drink?"...Očividně využil příležitosti.
B: "Klidně."
Měl jsem svoje důvody, proč jsem byl na Maikeyho naštvanej a ty důvody asi jen tak nezmizí, i když ve výsledku on za nic ani nemůže, ale myslím, že je na čase zakopat válečnou sekyru.
Maikey: "Takže - jsme v pohodě?"
B: "Jo, Maikey, v pohodě."
Maikey: "Díky bohu. Už jsem myslel, že se mnou nikdy nepromluvíš... vážně s Justinem děláme jen na komiksu."
B: "Ani jsem si nikdy nemyslel nic jiného."
Maikey: "Tak co tě teda žralo? Že spolu trávíme čas? Že tě vynecháváme?"
B: "Ne... o to nejde."
Maikey: "Tak o co?"
B: "Já o tom vážně nechci mluvit."
Co jsem mu měl říkat? Že mi ten jeho profesor navykládal věci, který bych radši nevěděl? Že šílím, protože jsem s Justinem už dva týdny neměl sex? Že mi Justin chybí? Že mě štve, že pořád někde lítá a nenajde si na mě pět minut času? To bych ze sebe udělal maximálně tak pitomce.
Maikey: "Fajn, já jsem hlavně rád, že jsme v pohodě."
Chvíli jsme si ještě povídali a následně jsme se šli přidat ke klukům na kulečník, kteří nás hlasitým tleskáním chválili za to, že jsme si vyříkali naše klučičí neshody.
Když padla desátá hodina, zamířili jsme konečně do Babylonu, kde jsem nedočkavě čekal, až se objeví ta Justinova blonďatá hlavinka. Šíleně jsem se na něj těšil.
Maikey: "Nechceš jít tancovat?"
Já chtěl jít tancovat, jenomže s Justinem, který se ovšem stále neměl k tomu, aby přišel. Začínal jsem si myslet, že na to zase vykašle a z toho jsem neměl zrovna nejlepší náladu. Nakonec jsem ale souhlasil a vydal jsem se s Maikeym na parket, kam se k nám následně přidali i ti tři. Na chvíli jsem na všechno zapomněl a jen se oddával hudbě. Ale všechno netrvá věčně a tak jsem si brzo zase vzpomněl.
B: "Jdu na bar."
Maikey: "Určitě?"
B: "Jo."
Je to Maikey, takže věřím, že mě buď chtěl přemlouvat, abych zůstal anebo chtěl jít se mnou, aby mě hlídal, ale nakonec neudělal ani jedno z toho, za což jsem byl opravdu rád.
Posadil jsem se a klasicky si objednal Jima. Pořád jsem sledoval hodinky a s každou další minutou jsem si byl jistější, že čekám na něco, co se podle všeho nestane.
J: "Ahoj!"...Musel jsem párkrát zamrkat, než jsem byl schopný pochopit, že je opravdu tady.
B: "Ty jsi tady."
J: "Říkal jsem, že přijdu... Debb mě sice nakonec zdržela dýl, ale jsem tady."
B: "Jsem rád,"...Natáhl jsem se k němu, abych ho konečně políbil.
J: "Jdeme tancovat?"
B: "Nechceš radši sedět, musíš být vyřízený."
J: "Jsem v pohodě!"
Nechápal jsem, kde se v něm bere tolik energie, ale vlastně jsem byl za to rád, chtěl jsem si s ním dnešní večer užít, jak nejvíc to půjde.
Ted: "No ne, kdo nás poctil svojí návštěvou."
Emmett: "Sunshine!"
J: "Ahoj, kluci."
Oba ho hned chtěli všemožně zpovídat, ale úspěšně jsem si ho ukradl pro sebe... dneska je jenom můj a nikoho jiného. Je mi jedno, přes koho budu muset jít.
Začala hrát pomalejší hudba a já si ho tak mohl přitisknout k sobě a pevně ho chytit kolem pasu, zatímco on se mě chytil kolem krku... přesně tohle mi chybělo.
J: "Netancovali jsme spolu pěkně dlouho."
B: "Zas tak dlouho to není,"...Opravdu to není tak dlouho, ale moc dobře vím, co Justin myslí tím dlouho.
J: "Ty dva týdny na sebe nemáme moc štěstí."
B: "Všiml jsem si."
J: "Za pár dnů nás bude v práci zase o jednoho víc, takže mě zas budeš mít na krku častěji."
B: "Nemůžu se dočkat,"...Škádlil jsem ho, ale ve skutečnosti jsem měl vážně radost.
Políbili jsem se a hned na to se hudba rozjela přesně, jak to umí jedině tady v Babylonu, kluci k nám hned přitancovali a všichni jsme začali tančit jako o život... dokonce i Justin, který byl tak plný energie, že se tomu nedalo ani věřit... alespoň do chvíle, než se s ním najednou zatočil svět...
B: "V pohodě?"...Jen tak tak jsem ho zachytil, než skončil na zemi.
J: "Jo! Jen se mi zamotala hlava."
Usmíval se a tak jsem to bral jako, že je v pořádku a hned na to zase začal tancovat. Ale něco se mi na něm nezdálo, všiml jsem si, že nějak zrychleně dýchá a v dalším momentě se zastavil a chytil se za hruď... další vím jen to, že se skácel přímo před mýma očima.
No comments:
Post a Comment