JUSTIN
varování: 18+
"Myslíš to vážně?" pomalu jsem vřískal jako nějaká náctiletá puberťačka. Ale měl jsem šílenou radost. Ten palác, který jak Brian říkal, koupil pro svého prince, bylo místo, do kterého jsem se na první pohled zamiloval. Ničilo mě pak vědomí, že v něm nikdy nebudu žít, protože jsem se rozhodl následovat svůj sen. A měl jsem za to, že ho Brian zase prodal, sice jsme o tom spolu nikdy nemluvili, ale tak nějak jsem to předpokládal. Proč by si ho taky nechával? Měl být náš a já se ho tak trochu vzdal, Brian neměl důvod si ho nechávat. Ale vědomí, že přesně to udělal, je lepší, než cokoliv. A já si bláhově myslel, kdo ví co, osočil jsem Briana ze lhaní a on mi přitom jen připravoval to nejlepší vánoční překvapení na světě... které nemůžu nikdy trumfnout, už jen proto, že já pro něj ještě ani žádný nevymyslel.
B: "Nemyslel jsem snad někdy něco, co jsem řekl, vážně?"
J: "Nooo..."
B: "Kromě tohohle,"...Došlo mu, že narážím na to, jak nebyl vždy zcela upřímný ohledně svých citů ke mně.
J: "Takže to myslíš opravdu a zcela vážně?"
B: "Tak vážně, jak jen to jde... chci se tam sebou nastěhovat... chci tam s tebou žít... šukat jako králík... chci, aby byl BRITIN naším domovem, Justine."
Vždycky jsem toužil po tom, aby byl Brian schopný vyjadřovat, co cítí a co opravdu chce místo té jeho neustálé masky... ale nikdy jsem si nepředstavoval, jak se asi budu cítit, až to někdy udělá... a právě teď se cítím kurevsky úžasně!
J: "Já tě tak hrozně miluju, Brian Kinney,"...Vrhl jsem se mu kolem krku a začal ho vášnivě líbat.
B: "Já tebe taky... ty ničiteli překvapení."
J: "Promiň... a promiň, že jsem tě osočil ze lhaní."
B: "To si spolu ještě vyřídíme, neboj se..."
J: "Ehmmm,"...Umlčel jsem ho dalším polibkem, který mi milerád oplácel.
Hned na to jsme vyrazili domů a běželi jsme do sprchy, abychom se zahřáli a taky kvůli vy víte čemu. Prostě sprcha je naše oblíbený místo.
Následně jsme si lehli do postele a užívali si vzájemnou blízkost, já zaujal svojí oblíbenou polohu, kdy jsem měl přes jeho bok přehozenou ruku a nohu přes ty jeho, zatímco jsem měl hlavu položenou na jeho hrudi a poslouchal jeho srdce... srdce, které se tak moc snažil skrývat.
J: "Briane?"
B: "Hmm?"
J: "Proč sis vůbec BRITIN nechal?"
B: "Co?"
J: "Já jen... koupil si ho tenkrát kvůli mně... a když jsem odešel tak... neměl si důvod nechávat si ho, mohl si ho prodat..."
B: "Nikdy bych ho neprodal. I když jsem nevěděl, zda se někdy vrátíš, doufal jsem v to... a teď už jsi zpátky, není důvod, abychom ten palác nechávali dál opuštěný."
J: "Jo ten palác si zaslouží svého prince."
Brian se zasmál a hned na to mě překulil pod sebe. Laskal mě ve vlasech a tím svým uhrančivým pohledem koukal do mých očí... nikdy jsem si nemyslel, že v jeho pohledu uvidím tolik lásky.
J: "Jsem tak hrozně rád, že jsem se vrátil... New York byl úžasný, ale..."
B: "Ale?"
J: "Něco mu chybělo."
B: "A co?"
J: "TY."
Brian vsál svoje rty dovnitř, tak jak to umí jenom on a hned na to mě políbil. Líbal mě jako bych byl ze skla a dotýkal se mě tak něžně jen konečky prstů, že jsem myslel, že se slastí zblázním. Když mě líbal na krk, přivíral jsem víčka, bylo to tak příjemné. Z polibků následně vytvořil cestičku až k mému vzrušenému penisu. Pomalu ze mě stáhl boxerky a následně mě líbal na vnitřku mých stehen, při čemž stoupal výš a výš. Můj penis následně přejel jazykem od kořene až ke špičce, kterou vsál do úst. Prohnul jsem se v zádech jako luk a plně jsem se tomu oddal. Svíjel jsem se v našich modrých peřinách a užíval jsem si to, co se mnou Brian dělal. Cítil jsem, že už to dlouho nevydržím, Briana jsem doslova tahal za vlasy...
B: "Ještě ne, Sunshine,"...Vzhlédl ke mně a na chvíli se vším přestal... bože, on mě chtěl snad zabít!
Jakmile si byl jistý, že je můj orgasmus zažehnaný, započal zase všechno nanovo. Doslova jsem šílel. Dělal to pořád znova a znova... tak moc jsem se chtěl udělat, ale on těsně před tím pokaždé přestal.
J: "Bri, prosím..."...Zalapal jsem po dechu.
B: "O co prosíš? Chci to slyšet."
Skousl jsem si ret, nevím, jestli chtěl, abych se zbláznil, ale docela se mu to dařilo. "Ty víš, co chci," vydechl jsem těžce v naději, že to zabere.
B: "I s touhle odpovědí se spokojím."
Sebevědomě se pousmál a konečně mě nechal mít ten orgasmus, který jsem tak zatraceně potřeboval... doslova jsem explodoval. Brian se hned na to vrátil k mým rtům a políbil mě.
J: "To mučení ti jednou vrátím."
B: "Možná to bylo mučení, ale řekl bych, že s velmi příjemným koncem,"...Laškovně se usmál.
Bohužel s tím šlo jenom souhlasit, protože ten konec rozhodně stál za to. A věřím, že až tuhle taktiku jednou použiju na Briana bude i on šílet... ale ve výsledku bude velmi spokojený.
S Brianem jsme se následně oddali spánku, během kterého jsme se pevně objímali... jsem rozhodně rád, že Brian Kinney se konečně mazlí.
Ráno mě bohužel opět čekala Brianova polovina postele prázdná, ale dneska jsem byl odhodlaný se celý den usmívat, protože jsem zkrátka věděl, že mám toho nejlepšího chlapa na světě, se kterým budu bydlet v tom nejlepším paláci na světě.
Debbie: "Hmmm,"...Zkoumavě si mě prohlížela, jakmile jsem se posadil na bar.
J: "Co?"
Debbie: "Něco mi říká, že si měl dobrou noc."
J: "Úžasnou, Debbs, úžasnou."
Debbie: "To jsem ráda... s Brianem jste jak dvě hrdličky."
J: "Jo... a už konečně vím, co mi tajil, takže už můžeš být v klidu."
Debbie: "Víš?!"...Pomalu se zalkla.
J: "Jo! Vím o BRITINU."
Debbie: "O BRITINU?"
J: "Ano! Ale ty vypadáš, že naprosto tápeš..."
Debbie: "Ne netápu, všechno vím... jsem ráda, že už to taky víš."
Nevím proč, ale něco se mi na ní vůbec, ale vůbec nezdálo. Ale radši jsem to nechal být, protože všichni víme, jak to dopadlo naposledy, když jsem si něco domýšlel. Místo toho jsem se raději začal soustředit na vymýšlení vánočního překvapení pro Briana... a nakonec se opravdu stal zázrak a napadlo mě něco, co by mu mohlo udělat opravdu velkou radost.
No comments:
Post a Comment