White Christmas/Party(8)

Nový díl.

BRIAN

Když jsem dorazil do Babylonu všechno tam hrálo ve vánoční atmosféře, bylo mi z toho až na zvracení a připomnělo mi to, jak moc Vánoce vlastně nesnáším, ale ve skutečnosti jsem měl jen vztek na Justina, který se na mě podle všeho vybodnul... Fajn, s těmi Vánoci to mělo taky dost společného, ale zkrátka Justin hrál v mé náladě hodně velkou roli! Nemohl jsem zkrátka zpracovat tu myšlenku, že mi slíbil, že dnešní noc budeme spolu, protože jsem to fakt potřeboval, jelikož jsem věděl, že na Ibize bez něj budu docela trpět vzhledem k tomu, že on se rozhodl, že se mnou nepojede a tak jsem si s ním jednoduše chtěl užít noc před tím, než ho na skoro tři dny ztratím z dohledu, jenže se ukázalo, že on mě u sebe očividně nepotřebuje tak moc, jako já jeho a není mi schopný ani zavolat či napsat podělanou textovku... Ale kašlat na to, není to tak, že bych zapomněl na to, jak si užít čas i bez něj!

---

Nadrženost mě hned táhla do zadní místnosti, ale já si jednoduše musel nejprve otupit mysl nějakým alkoholem a tak jsem se vydal rovnou na bar, kde jsem však narazil na ty, co jsem momentálně fakt nepotřeboval!

Maikey: "No ne, koho to tu máme?"

Ted: "Že by vánočního skřítka?"

B: "Naser si."

Emmett: "Tak asi spíš ďábelskýho Santu."

Ben: "Akorát jsme o tobě mluvili."

B: "Úžasné,"...Zakoulel jsem očima a objednal si Jima Beama.

Maikey: "Jo měli jsme za to, že se dneska neukážeš."

B: "A proč bych to dělal?"

Emmett: "Ráno odjíždíš, tak jsme měli za to, že budeš s Justinem."

B: "No a nejsem a ani nebudu, takže můžeme jít od tohohle tématu dál."

Všichni čtyři najednou utichli a podívali se na sebe těmi svými vševědoucími pohledy, hned mi bylo jasné, že jim došlo, že se mezi námi něco zase zvrtlo, a i když bych to tak úplně nenazval, tak je to tak a opravdu to s nimi nehodlám rozebírat!

B: "Můžete se přestat takhle tvářit?"

Maikey: "Jak?"

B: "Jako, že všechno víte... Nechme Justina Justinem a užijme si trochu."

Objednal jsem si další skleničku a ostatní se mi očividně rozhodli vyjít vstříc, protože od té chvíle Justinovo jméno nepadlo, byla to celkem úleva, ale rozhodně to neměnilo nic na tom, že ani alkohol mi ho nedokázal dostatečně vytěsnit z hlavy a to nejlíp tak, abych mohl jít bez toho vlezlého svědomí do zadní místnosti, jenže já nemohl!

A tak jsem nakonec skončil na tanečním parketu s Maikeym, kterému to ze začátku dost vyhovovalo, je to už docela doba od chvíle, kdy jsme si takhle naposled zablbli jen my dva, jenže když se nakonec začal ozývat profesor s tím, že už je na čase jít domů, tak Maikey se mnou hodně zápolil a pořád se mi snažil vysvětlit, že už musí jít, ale on mě vždycky miloval o něco víc, než profesora, tudíž není tak šokující, že to byl zrovna on, kdo nakonec odešel s prázdnou.

Maikey: "Díky tobě mě zabije."

B: "Jsou Vánoce, maximálně nedostaneš dárek."

Maikey: "Mám štěstí, že je tak chápající, jinak by si už dávno našel někoho jiného."

B: "Ale prosím, nikdo není lepší, než ty."

Maikey: "Lichotkami si to u mě nevyžehlíš, aby bylo jasno, zůstal jsem jen proto, že tě v tomhle stavu nenechám řídit. A myslím, že takový komplimenty by měl slyšet někdo jiný."

B: "Tedovi už jsem to říkal a Emmett to o sobě tvrdí sám, takže ani nemusím."

Maikey: "Měl jsem na mysli Justina, ale myslím, že to víš."

B: "Neříkal jsem náhodou..."

Maikey: "Nechme Justina Justinem? Jo, říkal. Ale prostě mě zajímá, co se stalo."

B: "Budeš se divit, ale nestalo se vůbec nic... Ani nedorazil domů."

Maikey: "Co?"

B: "Po šichtě šel k Jennifer, potřeboval s ní o něčem mluvit a řekl, že v 11 přijde a nepřišel, takže asi tak."

Maikey: "A zkoušel si mu volat?"

B: "Dokonce i psát, ale má to vypnutý. Ale můžeme to, sakra, přestat řešit?"

Maikey: "Já jen..."

B: "Maikey!"

Maikey: "Fajn!"

Tohle jsem fakt nepotřeboval, do teď jsem se docela bavil nebo jsem si to alespoň dost dobře nalhával, jenže teď jsem byl zase myšlenkami u Justina a to ze mě doslova vysávalo veškerou energii... Jak je, sakra, možný, že jsem na něm tak moc závislý? Já to jednoduše nechápu!

Maikey: "Nechceš už jet domů?"

B: "Noc je ještě mladá, Maikey."

Maikey: "Noc možná, ale já jsem unavený a ty ráno odlétáš nebo si snad zapomněl?"

B: "Jo... Ibiza... Jasně. A kolik, že je?"

Maikey: "Půl 4."

Nemůžu uvěřit, že to řeknu, ale první, co mi v ten okamžik proběhlo hlavou, bylo to, že jsem propásl svou večerku ve 3 hodiny a nebylo mi z toho moc dobře, jenže taky jsem si vzápětí uvědomil to, že kdyby byl Justin už doma, tak už by se mi ozval, protože by se mu rozhodně nelíbilo, že tam ještě nejsem, i když v tomhle si teď asi nemáme co vyčítat!

B: "No tak to bychom asi měli jít."

Maikey: "Jsem rád, že souhlasíš, ale dej mi nejdřív klíče, nehodlám se s tebou o ně hádat venku."

B: "Hádat se nemusíme vůbec, klidně tu zůstaň a já jdu,"...Vydal jsem se k východu.

Maikey: "Briane!"...Hned mě následoval.

Nevím, jak se to Maikeymu podařilo, ale ty klíče ode mě nakonec zkrátka nějak získal a mně nezbývalo nic jiného, než usadit se na místo spolujezdce a nedobrovolně se jím nechat odvést vlastním autem domů, něco mi ale říkalo, že bych to řízení sám fakt nezvládl, to on ovšem nemusí vědět!

Hned jak mě Maikey bezpečně dopravil až do loftu, zjistil jsem to, co jsem si do teď stejně myslel - Justin tu skutečně nebyl a já ani nevěděl, jestli se má ještě nějak rozrušovat anebo to jednoduše přejít.

Maikey: "Justin tu pořád není?"

B: "Ty ho snad někde vidíš? Je pravda, že pod postel jsem se nedíval."

Maikey: "Haha."

B: "Jdu si lehnout, jestli chceš, druhá strana postele je očividně volná."

Maikey: "Díky, ale musím domů, Ben by mě zabil."

B: "Sotva stojíš, natož držíš oči, ale jak chceš ty."

Maikey: "No je pravda, že usínám ve stoje..."

B: "No tak si pojď lehnout."

Maikey: "Já... Fajn, ale jen na chvíli."

B: "Pro mě za mě."

Ani jsme se nenadáli a z té jeho chvíle se staly celé 4 hodiny, poněvadž jsme se probudili chvíli po osmé a za to jsem mohl být jedině rád, v tom všem jsem si zapomněl nastavit budík a představa, že bych zaspal svůj let, se mi fakt příčila! Ihned jsem se začal hrabat z postele a Maikeyho jsem kopal před sebou, ten se chtěl hned sebrat a vyrazit domů, aby si to u profesora vyžehlil, jenže já potřeboval, aby se mnou jel na letiště a pak si vzal moje auto s sebou, nerad bych ho nechal celé dva dny stát u letiště, chvíli se se mnou hádal, že nemůže, ale nakonec povolil, ostatně jako vždy! Následně jsem si šel dát rychlou sprchu a v tom ve mně trklo, že Justin tu pořád není a já fakt začínal být znepokojený, ale zas kdyby se mu něco stalo, myslím, že už bych to dávno věděl, proto jednoduše věřím tomu, že se na mě fakt vybodnul a teď někde vyspává a myslím, že to bude právě u Jennifer nebo v to alespoň doufám, nicméně to však nemění nic na tom, že mám fakt vztek, jedna věc je, že se mnou nejede, ale tohle už je fakt přes čáru!

Hned po sprše jsem do sebe vyklopil ten hrnek kafe, co mi Maikey připravil, následně jsem posbíral všechno, co jede se mnou a vyrazil jsem s Maikeym k autu, chvíli mi však trvalo, než jsem do něj dokázal vlézt, tak nějak jsem myslel, že se mi třeba Justina podaří ještě zastihnout, že se zkrátka někde objeví, jenže jsem nakonec pochopil, že to se nestane a tak jsem se vydal na letiště.