Nový díl.
BRIAN
Abych pravdu řekl tak jsem skoro celou noc nespal teda ne že bych od doby co mě Justin opustil nějak významně v noci praktikoval spánek ale i tak se dá říct že dnes to bylo krapet těžší zavřít oči alespoň na hodinu včera to prostě bylo tak zvláštní tak odlišné od toho co se mezi námi za těchto pár týdnů co jsme od sebe událo vím že Justin byl sice absolutně na mol a že si mě ani nejspíš ze včerejška díky bohu nebo snad bohužel nebude pamatovat ale i tak se mě zmocnil ten malý otravný plamínek téměř nepopsatelné naděje, která mi říká, že by z toho zase něco mohlo být!
Raději jsem se přestal zabývat planými nadějemi, které jsou jen výmyslem mojí zoufalé fantazie, která touží po Justinovi tak moc že to bolí a místo toho jsem se vydal si dát jednu relaxační a odlehčující sprchu, která mě snad dokáže zbavit těchto nesnesitelných pocitů.
Po sprše samozřejmě následovala snídaně, která nemohla proběhnout nikde jinde než v jídelně plné známých ale především otravných tváří, které mi dokáží zkazit náladu ještě víc, než už jí zkaženou mám a to přímo mezi dveřmi, stačilo se jen podívat na jejich obličeje a chtělo se mi umřít hrůzou z představy těch jejich dotěrných řečí o Justinovi... Člověk se tu nemůže už ani v klidu nasnídat!
Maikey: "Jsi v pořádku?"
B: "Neměl bych být?"
Emmett: "Slyšeli jsme, co se včera stalo."
B: "Stalo?"
Ted: "Prý si Justina zachránil."
B: "Jen jsem ten jeho ožralej zadek dotáhnul tam, kam patří a odkud to vůbec víte?"
Debb: "Mluvila jsem s Lindsay,"...Vetřela se k nám.
B: "Samozřejmě! Mohl jsem to rovnou nechat vytisknout v novinách, její nevymáchaná huba není dostatek."
Debb: "Pouze se prořekla."
B: "Jo a čirou náhodou to teď vědí i tihle magoři."
Maikey: "Hele!"
Debb: "Řekněme, že jsem se prořekla i já."
B: "Mohli byste se s Lindsay chytit za ruku a táhnout..."
Debb: "Kam zlato?"
B: "Kam chcete!"
Vážně chtít po ženských aby si něco nechaly pro sebe, je absolutně k ničemu, protože v momentě kdy mají příležitost, vyžvaní to komukoliv na potkání a bohužel to museli být i tihle cvoci kteří mi o tom budou žvatlat, dokud jim do huby nenacpu roubík a nezavřu je někam, kde je nikdo nikdy nenajde! Teď jen doufat, že ten nejdůležitější člověk, který nechci, aby to věděl, to opravdu neví, protože i když bych s ním chtěl strávit čas byť jen jednu podělanou minutu, nechci, aby to bylo, protože bude mít pocit, že mi musí poděkovat a pak si zase jít svojí cestou chci, aby to bylo jedině v případě, kdy se ke mně rozhodne vrátit, do té doby jsou nesmyslné dialogy naprosto k ničemu a já o ně nestojím, ta bolest by se pak akorát zhoršila!
Debb: "Ale pokud ti je Justin tak moc u zadku jak tvrdíš, proč se tak moc bojíš, že zjistí, že to ty si ho včera zachránil."
Emmett: "Skvělá otázka!"
Ted: "A vsadím se, že bez odpovědi."
B: "Hele vy magoři, já se sem přišel nasnídat, ale pokud se tady z toho stala mučírna Briana Kinneyho můžu si zajít do supermarketu vzít pečivo něco na něj a radši si to upatlat doma."
Debb: "Bože já ti radši něco přinesu, ještě by sis ublížil."
Chtěl jsem se nějak bránit, ale vzápětí jsem si to hodně rychle rozmyslel, poněvadž jsem se podíval směrem ke dveřím, kterými právě vstupoval Justin s Gusem na rukách.
Na venek jsem zůstal úplně klidný a doufám že tentokrát už i nenápadný a tím myslím, že jsem mu vůbec nevěnoval pozornost ale uvnitř mě se děly nevídané věci které se snad ani nedají definovat měl jsem pocit že se mi kroutí žaludek srdce mi vyskočí z hrudi a tlak mi vylítne až ke stropu ale jak říkám nic jsem na sobě nedal znát a jen jsem upřeně hleděl na desku stolu...
Maikey: "Tím že budeš předstírat, že tu není, si nepomůžeš."
B: "Ptal se tě někdo?"
Emmett: "Ty máš ale opravdu špatnou náladu, jen se ti snažíme pomoc."
B: "A s čím přesně smím-li se ptát."
Ted: "Třeba s tím abyste s Justinem byli zase spolu."
B: "Pokud si pamatuju, tak ještě včera si byl looser Theodhor a najednou je z tebe vztahový poradce?"
Ted: "Je celý váš,"...Asi jsem ho urazil, poněvadž se raději zvedl a zamířil na bar pokecat s Justinem no každopádně si to zasloužil.
Emmett: "To se ti povedlo, gratuluju, jsi kretén."
B: "Nechtěl bys ho následovat?"
Emmett: "Právě to mám v plánu."
B: "Měj se,"...Provokativně jsem mával.
Maikey: "Ty jsi dnes opravdu na přes držku!"
B: "Bože můj můžeš mě alespoň jednou nechat na pokoji, protože ještě minutu s tebou a asi se zastřelím!"
Maikey: "Fajn!"
Vážně by bylo jednoduší a nejspíš i lepší kdybych dneska nevytáhl paty z loftu, ale bohužel už jsem to udělal a nijak to neovlivním jen prostě můžu nasrat, co nejvíc lidí dokážu aby už konečně pochopili že téma "JUSTIN" je už zcela za mnou... To že to oni musí pochopit, neznamená, že to tak je jen abychom si rozuměli!
Debb: "Tady máte snídani, pane Kinney!"
B: "Mám se ptát, jestli si mi do toho náhodou neplivla?"
Debb: "Možná jsem v kuchyni našla trochu krysího jedu."
B: "Hned je mi líp."
Debb: "Briane..."...Posadila se naproti mně.
B: "Bože co zas?"...Obrátil jsem oči v sloup.
Debb: "Jen mě vyslechni, nic víc nechci."
B: "Stejně to uděláš tak jako tak, takže mluv, ať to máme z krku."
Debb: "Justin je přímo támhle..."
B: "Neříkej."
Debb: "Nech mě dokončit! Je támhle a jediný na co čeká je, až mu ukážeš, že ti chybí, že ho pořád chceš a miluješ a já vím, že to tak je znám tě až moc dobře a vím, jaký jsi s ním a jaký bez něho a bez něho se mi vůbec nelíbíš a jsi nesnesitelný, tudíž udělej nám všem ale především sobě laskavost a získej ho zpátky!"
B: "No problém je v tom že já ho nechci, takže zase pokračuj v práci,"...Nic neřekla a raději se zakroucením hlavy odešla pryč.
Ne ona mi toho brouka do hlavy prostě musela nasadit to by nebyla Debbie kdyby to neudělala ale jak se s tím mám teď sakra vypořádat vždyť já bych ho opravdu mohl získat zpátky a nemusel bych vlastně ani nic říkat stačilo by mu to jen ukázat to že mi chybí a mohl bych ho mít zase pro sebe, jenže otázkou teď zůstává jestli se dokážu vzchopit a uskutečnit to... Každopádně teď se ale vzchopit musím poněvadž Justinovi kroky směřují přímo ke mně...
No comments:
Post a Comment