VAROVÁNÍ 18+
Justin's POV
Pátek pozdě večer, akorát mi skončila vyčerpávající šichta a já se pomalým krokem vleču domů, ačkoliv řádí prudký déšť a studený vítr, což je něco, co by mě mělo přimět utíkat jako o život, abych byl co nejrychleji v teple, ale nemůžu si pomoct, nějak tuším, že mě tam nečeká nic pěkného, lépe řečeno vůbec nic. Brian buď to bude pořád v práci anebo již úspěšně v Babylonu na lovu - věc, kvůli které jsme se ráno chytli a o které právě teď musím přemýšlet a ne z důvodu, který vás asi napadne, že Brian je vůl, který se nezmění, ale proto, že tím volem jsem asi momentálně já, tak nějak jsem to totiž přehnal a řekl pár nehezkých věcí, za které se mnou asi pár dnů nepromluví a i kdyby jo stejně to nebude pěkné, já jsem vlastně ani tak nebyl naštvaný, protože už několik týdnů pracuje pozdě do večera a hned potom jde do Babylonu, aniž by se vůbec zapřemýšlel nad tím, že bych s ním rád jeden večer byl doma, ale asi proto, že zatímco on beze mě dokáže žít úplně normálně, já každou minutu, co nejsem s ním, šílím, on si ale vždycky vybere to, co chce on, to, co ho dělá jím, před usedlým životem se mnou, jenže po tolika letech s ním si vlastně ani já nedovedu představit, že bychom se jednoho dne usadili a byli jako normální pár. Miluji ten adrenalin a vzrušení, které prožíváme v našich životech, jen mám někdy pocit, že jsme si až moc vzdálení.
