Tuesday, November 2, 2021

I hate That Damn Halloween! // 1 //

Každý rok chci napsat Halloweenskou povídku🎃 a každý rok mi to nevyjde a už se skoro zdálo, že tomu tak bude i letos, ale naštěstí mě na poslední chvíli osvítilo a já nakonec přišla s nějakým nápadem a došlo mi, že jedna moje stará jednorázovka k tomuhle může sloužit jako takový prequel, jelikož tady na to budu tak lehce navazovat, tak kdo bude chtít, může si nejdřív přečíst tamtu... The Happiest Day Ever 🖤👻

A jelikož by se mi všechno, co chci v povídce napsat, nevešlo do jednoho dílu, můžete se těšit ještě na jeden, který bude snad ještě tenhle týden...😬

Každopádně teď už si užijte čtení!🎃


VAROVÁNÍ 15+


(October 31, Halloween - Pittsburgh)

Brian, stále v polospánku, natáhl svou ruku na druhou stranu postele v naději, že si k sobě přitáhne Justina a přitiskne se na jeho horké hebké tělo... a taky proto, že doufal, že mu vypomůže s jeho ranní erekcí. Jenže místo Justina nahmatal pouze studené prostěradlo.

"Tak si asi budeš muset pomoct sám," odfrkl si Brian pod vousy, a když už se chystal rukou zajet do trenek, zezdola se ozval příšerný rámus. "Jesus!"

Brian se proto neochotně začal hrabat z postele a rovnou zamířil do kuchyně, předpokládajíc, že přesně tam svého manžela najde. 

"Co tady sakra děláš?" zeptal se, stále neschopný zcela otevřít oči. "Kolik je hodin, proboha?" a svou otázku zakončil hlasitým zívnutím.

"Je 7..."

"Je neděle."

"Zapomněl jsi snad?"

"Huh?"

"Je Halloween," Justin se rozhlédl kolem sebe, upozorňujíc na tu halloweenskou výzdobu, kterou spolu včera dávali dohromady.


"Oh..." vzpomněl si Brian. "Shit."

"Yep. Takže pracuji na poslední chvíli na jídle a dobrotách, jelikož mě včera někdo od toho neustále rozptyloval..."

"Dobrotách? Hmm," Brian si olízl rty a došel až k němu. Automaticky se zezadu natiskl na jeho tělo a svoje rty přisál na citlivé místečko pod jeho uchem. Justin mohl zřetelně cítit jeho erekci.

"Mám práci," vzdychl Justin.

"Yeah... tady dole," s tím se začal rozkrokem třít o jeho zadeček a jazykem začal vytvářet mokrou cestičku po jeho krku.

"Shit... Briane," zavzdychal.

"Chutnáš dobře."

"To proto, že mám po sobě asi kilo moučkového cukru... spadl mi a začal tu prášit..."

"Uh-hmmm."

"Briane, opravdu to musím dodělat... mám toho před sebou spoustu..."

"Nemůžu si pomoct, prostě jsi jak magnet," jeho ruka si začala hledat cestu do Justinových tepláků. "Začínáš tvrdnout... určitě chceš, abych přestal?" zeptal se s těžkostí v hlase.

"Zabíjíš mě..."

Brian se pousmál a užíval si, jak se Justin pomalu ale jistě uvolňoval. "Jsi tak sexy," vydechl, zatímco Justina hladil přes trenky.

"Briane," sténal Justin a svým pozadím se třel o Brianův penis.

Oba byli ve svém živlu, zatímco slastně vzdychali a nemohli se jeden druhého nabažit. Brian mu začal pomalu stahovat tepláky pod zadek...

"Tatiiii!" ozvalo se najednou hlasitě ze shora.

"Ne, ne, ne... Fuck," Brian zoufale složil hlavu na Justinovo rameno.

"Je vzhůru."

"Třeba to stihneme... víš, jak dlouho jí trvá, než vůbec vyleze z postele... budu rychle, slibuju..."

"To bych ti i věřil, ale..."

"Drzoune."

"Ale nechci, aby nás naše dcera načapala na kuchyňské lince, takže..."

"Tatiiiiii!" ozvalo se znova, naléhavěji.

"CO?!" křikl Brian zpátky, frustrovaně.

"Ouch," postěžoval si Justin a promnul si ucho.

"Potřebuju pomoct! V koupelně je obří pavouk!"

"Jesus," Brian protočil oči, zatímco Justin se smál. "Po kom to asi má?" neodpustil si rýpnutí.

"Běž, prosím, zachránit naši dceru... já se jdu vrátit k tomuhle..."

"Je Halloween, pavouk je celkem tematický ne?"

"To zkus vysvětlit jí... myslím, že radši zapálí dům, než aby s tím tvorem strávila další minutu..."

"Fajn, fajn, už jdu."

Brian už byl na odchodu, když si ho k sobě náhle Justin přitáhl zpátky a vášnivě ho políbil, "A k tomuhle se vrátíme později," vydechl u jeho rtů.

"Teď zabíjíš ty mě..."

Justin se široce usmál a propustil Briana ze své náruče, "A nezapomeň, že musíš vyzvednout naše kostýmy. A hlavně nezapomeň na to, který kostým..."

"Nezapomenu," odsekl Brian rychle. Tu potupu chtěl oddálit, co nejvíc to bylo možné. Dal by cokoliv za to, aby si to nemusel brát na sebe, ale... sázka je sázka a on ji prohrál.

----

Brian stál před obchodem s kostýmy a snažil se sebrat odvahu jít dovnitř. Nemohl ze sebe setřást ten pohled prodavačky, když si tam kostýmy minulý týden s Justinem zkoušeli. Justin v tom svém vypadal skvěle a Brian měl co dělat, aby nevlezl do jeho kabinky a nestrhl ho z něj. Ale on... on byl všem pro smích. Sice to byla tak nějak pointa toho... přeci jen na Halloween si lidi oblíkají všelijaký šílenosti a jejich smyslem je buď vyděsit nebo pobavit. Ale momentálně by dal cokoliv za to, aby jeho kostým spadal do té první kategorie. Nejradši by se na celou tu sázku vykašlal...

"Dobrý den, přišel jsem si vyzvednout tři kostýmy. Na jméno Brian Kinney."

"Uhm, tak vteřinku."

"Díky."

Brian se modlil, že to bude rychlý proces. Prostě dovnitř a ven. Ani tu neviděl tu prodavačku z minulého týdne, takže se vše zdálo být na dobré cestě.

"Oh, Briane!"

Fuck.

"Mikey... jaká to náhoda..." Brian se křečovitě usmál.

"Jsem rád, že nejsem jediný, kdo si kostýmy vyzvedává na poslední chvíli. S Benem jsme toho měli nad hlavu... navíc Charlie se do poslední chvíle rozhodoval, zda půjde za Batmana nebo za Spidermana..."

"A koho nakonec vybral?"

"Kapitána Ameriku," zasmál se Michael.

"Děti," dodal Brian s uchechtnutím.

"Yeah. Já jdu za Jokera a Ben si bere Pennywise z To."

"Wow."

Můžu si to s jedním z vás vyměnit? Uchechtl se Brian v duchu a opravdu se modlil, aby se Michael...

"A v čem jdete vy?"

Fuck.

"Uhm, to víš, klasika..."

"Loni jste měli naprosto skvělé kostýmy... ty jako Jason z Pátku 13tého a Justin jako Freddy z Noční můry z Elm Streat - legendární."

Brian se široce usmál, "Yeah. Letos jedeme ve stejný vlně, ale Justin nechce, abych něco prozrazoval, má to být překvapení..."

"Rozumím. Takže v Babylonu všem opět vytřete zrak?"

"No, víš, my to letos asi do Babylonu nestíháme... chceme si užít rodinný večer... navíc už jsme na to přeci jenom trochu staří..."

Michael nadzdvihl obočí a šel blíž k Brianovi, aby mu osahal čelo, zda nemá teplotu. "Teda, vím, že co jsou z vás rodiče, jsou z vás celkem příkladní občané, ale... vynechat Halloweenský večer v Babylonu?"

Brian by zabíjel, aby tam mohl jít, ale radši zabije sám sebe, než aby v tom kostýmu vlezl mezi všechny ty buzny, které si budou myslet, že slavného Briana Kinneyho vykleštili...

"Promiň. Ale zavoláme si jo? A domluvíme nějakou večeři."

"To by bylo fajn. Teď na sebe moc času nemáme..."

"Já vím."

"Pane Kinney, tady jsou vaše kostýmy. Červená Karkulka pro dceru, Clyde pro manžela a vaše Bonnie... tu sukni jsme vám trochu povolili, aby vás moc netlačila..."

Brian pevně přivřel oči, pak se otočil k Michaelovi a s jedním nádechem řekl, "Jestli to někomu řekneš, zabiju tě."

Michael se pouze rozesmál, ale předstíral, že si zamyká pusu a imaginární klíč zahazuje.

----

Když Brian překročil práh Britinu, do nosu ho ihned praštila ta neuvěřitelná vůně linoucí se z kuchyně. Justin se očividně činil.

"Tady jsi," Justin se široce usmál a natáhl se pro polibek. "To jsou ty kostýmy?"

"Uhm. Potkal jsem tam Michaela... a prodavačka nezapomněla dodat, že mi tu sukni povolili..."

"Jaj," Justin se neubránil smíchu. "Ale obdivuji tě, čekal jsem, že se na to vykašleš a vybereš si něco podle svého gusta."

"Věř mi, přemýšlel jsem o tom. Nicméně jsem mu řekl, že nepřijdeme do Babylonu."

"Co? Miluješ Halloweenskou noc v Babylonu."

"Miluju... ale svoji reputaci miluju taky a rád bych, aby zůstala taková, jaká je..."

"Skoro mě nutíš litovat, že jsem tě k tomu donutil."

"Prohrál jsem sázku, takže..."

"Jsi tak zásadový."

"Hmm. A co to tady děláš dobrého?"

Brian už se natahoval k talíři, když ho Justin plácl přes ruku, "To je na večer."

"Jesus. Nesnáším tě."

"Miluješ mě."

"Jak kdy..."

"Vidím, že jsem k tomu kostýmu měl přihodit ještě tanga."

"Ty malej... zlatej milovanej," dodal, když viděl Justinovo odhodlání mu ten kostým ještě víc znepříjemnit.

"Hmm."

"Kde je naše dcera?"

"Nahoře. Co jsi odešel, nevytáhla paty z pokoje..."

"Tak jí s tím pomůžeme. Dojdu jí dát ten kostým."

"Dobře."

----

"Ťuky ťuk, nesu dary..." Brian automaticky otevřel dveře a vešel dovnitř.

"Pane Bože, tati!"

Jenže, jak se ukázalo, bez pozvání se obejít očividně neměl, "Sakra, promiň!" s tím za sebou dveře zase rychle zavřel a doufal, že ten obrázek rychle dostane z hlavy.

"Co se stalo?" zeptal se Justin, když se Brian vrátil zpátky.

"Asi jsem jí způsobil trauma. A sobě taky. Vešel jsem tam, když se převlíkala..."

"Ou. Ale neboj, ona to přežije."

"Z očí jí šlehaly dýky, nevím, jestli přežiju já..."

"Je v pubertě."

"Yeah. Zdá se to ale jako včera, co nám ji dali v porodnici..."

"Já vím," Justin se usmál při té vzpomínce. "Oh, tady tě máme... už jsme si mysleli, že z toho pokoje dneska nevylezeš."

"Promiň, že jsem tam vešel bez pozvání," pokračoval Brian. "Furt zapomínám, že už nejsi..."

"Malá holka, já vím," dodala s protočením očí. "Jen vám chci říct, že dneska nebudu doma..."

"Co prosím?" zeptali se oba dva najednou.

"Chceš nám to říct nebo se chceš zeptat?" dotázal se Justin, s rukou v bok.

"Spíš by mě zajímalo, kde jsi na tenhle nesmysl vůbec přišla?" Brian nadzdvihl obočí. "Každý rok jsme spolu..."

"Chci jít s pár přáteli. A myslím, že jsme se právě shodli na tom, že už nejsem malá holka... navíc oba víte, že jsem spolehlivá, takže se o mě nebudete muset bát. Prosím. Nechci trávit Halloween s rodiči."

"Ještě loni jsi říkala, že chceš, aby každý Halloween vypadal takhle... my tři spolu..."

"Rok je dlouhá doba..."

Brian s Justinem se na sebe podívali, oba si uvědomujíc, že jejich malá holčička dospívá a oni s tím nemůžou nic dělat. Teda Brian by věděl, co dělat, ale už se dávno naučil, že je lepší tyhle věci nechávat na Justinovi.

"Dobře. Ale slibuješ, že nám budeš pravidelně psát, abychom věděli, že jsi v pořádku?" zeptal se Justin.

"Slibuju. Na mou duši, na psí uši."

"Dobře, fajn, můžeš jít."

"Super, děkuju!" vykřikla a radostně se začala zvedat.

"Budou tam kluci?" neodpustil si svou otázku Brian.

"Uh, ne. Jen já, Kate, Sarah, Lucy..."

"Dobře, dobře," zarazil ji Brian, než stihla vyjmenovat celou školu.

A zatímco ona utíkala nahoru oznámit tu radostnou novinu kamarádkám, Brian s Justinem cítili hořkosladkou příchuť na jazyku.

"Dostali jsme právě kopačky od naší dcery?" zeptal se Brian.

"Myslím, že jo," odpověděl Justin.

"Shit..."

----

Jak se blížil hlavní večer, tím víc nervózní Brian začínal být. Nejen, že si na sebe musel vzít tu šílenost a ještě k tomu dostal kopačky od své vlastní dcery, ale... Halloween obecně nepatřil mezi jeho nejoblíbenější svátky. Jasně, miloval Halloweenskou noc v Babylonu, kterou si žádný rok s Justinem nenechali ujít, protože jejich dcera má milující babičky a úžasnou tetu Daphne, které se rády jaly hlídání, protože věděly, že tátové potřebují oraz. Ale na tom letos nezáleží, letos bude tvrdnout doma, snad nakonec i v tom dobrém slova smyslu, a rozdávat sladkosti na všechny strany nějakým malým smradům, kteří pomalu ani nepoděkují, protože to berou jako samozřejmost...

Fuck.

"Vypadá to skvěle."

"Děkuju." Justin se široce usmál a byl očividně pyšný na všechny ty dobroty, co vytvořil.


"A už můžu ochutnat?"

"Tohle je pro děti... v kuchyni je pro nás."

"Jdu tam."

"A nech si místo na později."

"Na později?"

"Udělal jsem brownies..."

"Brownies? Takové, jaké si myslím?"

"Přesně tak. Dal jsem tam trochu našich zásob."

"Ou, ty ďáble," Brian se natáhl k němu a políbil ho.

"Dneska ne, dneska jsem Clyde... Bonnie," Justin si skousl ret, aby se nerozesmál.

Brian semknul rty a přimhouřil oči, snažíc se neříct nic, čím by si mohl přihoršit... ačkoliv, co může být horší než fakt, že dnešek stráví v ženském oblečení? Fuck, ze mě je Emmett Honeycutt...

"Miluješ mě, já vím," ušklíbl se Justin.

Brian raději spolkl to, co měl na jazyku a plácl Justina přes zadek. Následně se konečně vydal do kuchyně trochu si zaplnit žaludek tím, co Justin vytvořil. Nikdy ho nepřestanou udivovat jeho kulinářské dovednosti.

A pak přišla na řadu ta nejhorší část.

Nacpat se do té podělané sukně. Bože, jak Justina právě teď nesnášel.

Když se na sebe díval do zrcadla a následně na ty podpatky, které stály vedle jeho nohou... chtělo se mu brečet. A vraždit zároveň. Teď by se mu znovu hodil Jasonův kostým. A především ta jeho mačeta.

Fuck.

"Jak se na tomhle do prdele chodí?" rozčílil se, ve snaze vůbec udržet rovnováhu a když se následně pokusil o krok, dopadlo to katastrofálně. "Nasrat. Beru si normální boty..." Ať se Justin třeba zblázní, dodal si v duchu. Sukně a ta čepka je jedna věc, ale podpatky... to už je za hranicí všeho.

Když však následně vyšel z koupelny, střetl se ve dveřích se svojí dcerou...

"Jesus, tati, vypadáš jako draq queen."

Byl připravený dát jí přednášku o drzosti a nevychovanosti, ale zarazil se v momentě, co uviděl, že svůj kostým Červené karkulky poupravila... jakože výstřih měla pomalu až k pupíku a sukně byla dost dlouhá jen na to,  aby jí zakryla zadek a pomalu ani to ne... What the fuck?

"Co se ti stalo s kostýmem?"

"Uh, nic..."

"Jsem si celkem jistý, že měl víc látky..."

"Až moc látky."

"Uvědomuješ si, že to vracíme?"

"Ups."

Brian nadzdvihl obočí a nevěřil. Jenže pak si všiml ještě něčeho jiného... ona byla nervózní. A nejen to, měla tak divně zkroucenou ruku za zády...

"Co to tam schováváš?"

"Nic."

"Víš, jak poznám, že lžeš? Protože lžeš jako tvůj táta a ani jeden to neumíte..."

"Nic to není."

"Jsou to drogy? Tráva? Koks?"

"Ne, proboha!"

"Zbraň?"

"Huh, co?"

"Tvůj táta taky jednu takovou měl, když... to je jedno..."

"Ani se radši nebudu ptát. Ale ne, nemám v plánu o Halloweenu jít vykrást banku ani někoho zastřelit."

"Tak co máš sakra v té ruce?"

"Nic, opravdu!"

"Elizabeth Kinney Taylorová, okamžitě mi to ukaž!"

"Jesus, fajn!"

----

"Měla kondom! Slyšíš? Kondom!"

"Je jí 16..."

"Správně - 16! Je ještě dítě."

"Nebylo ti náhodou 14, když jsi poprvé kouřil tělocvikáře?"

"To bylo něco jiného."

"Uh-huh... mně bylo 17."

"Taky jsem nad tebou kroutil oči."

"A stejně jsi mě ošukal..."

"Právě! Co když narazí na někoho, kdo jí taky... uh-huh, ne ne... má zaracha nadosmrti!"

Justin se nedokázal ubránit smíchu.

"Promiň, ale můžeš mi říct, co je na tomhle sakra k smíchu?"

"Ten fakt, že tu stojíš v sukni a rozčiluješ se, protože tvoje dcera chce mít sex."

"A ty s tím jsi snad v pohodě?"

"Ani trochu, ale vím, jaké to je být v jejím věku... a že ať uděláme cokoliv, nic to nezmění..."

"To nemění nic na tom, že se odtud nedostane dřív, jak ve 30."

Justin šel blíž k němu a prohrábl se mu ve vlasech, "Už jsem ti řekl, že tě miluju?"

"Je tohle ta část, kdy se mě budeš snažit přesvědčit, abych na ni nebyl tak přísný?"

"Yep..."

"To se nestane, tak si to ušetři. Vlastně si s ní jdu dát rozhovor..."

"Kriste pane."

Jenže místo rozhovoru, došlo na Brianovu dnešní noční můru...

"Ona utekla!"


Pokračování příště...

No comments:

Post a Comment