Monday, August 16, 2021

Soul Mates... by 7Wildwaysup


VAROVÁNÍ 18+

Justin si chce promluvit s Brianem...

Brian's POV

Vždy se mi zvedají malé chloupky na zátylku, když cítím, že se se má něco změnit. Bůh ví, že jsem se rozešli a zase dali dohromady víc než kdokoliv jiný, koho jsem kdy potkal. Nemůžu se ubránit myšlence, že tentokrát to může být navždy. Miluju ho, ale moje srdce je právě teď jako jo-jo a zdá se, že ten provázek je konečně opotřebovaný.

Vypadá zamyšleně a když se k němu v restauraci blížím, věnuje mi napjatý úsměv. Posledních několik měsíců mezi námi bylo všechno napjaté a raději jsme se sobě vyhýbali. Stoupne si, když dojdu ke stolu a opravdu pevně mě obejme. Přemýšlím, proč se chtěl sejít tady místo u něj v bytě. Povídáme si a říká, jak dobře vypadám. Ptá se mě na moji poslední reklamní kampaň a směje se, že stále vyhrožuji vyhazovem vedoucímu uměleckého oddělení.

Jsem tak zatraceně nervózní, protože stále mluví prakticky o ničem. Jenom čekám na to, až shodí tu bombu. Konečně se zastaví a podívá se mi hluboko do očí a hledá v mé duši náznak toho, jak budu reagovat na to, co se mi chystá říct. Pak konečně začne, "Jsem tady v New Yorku téměř tři roky. Navázal jsem spoustu kontaktů. Našel jsem si agenta a nechal vystavit některé své obrazy v těch nejprestižnějších galerií. Stále však chci dosáhnout něčeho, co bude vyžadovat, abych vycestoval mimo zemi."

Srdce mi buší a zdá se, že nemůžu ani dýchat. Mám chuť utéct, protože si prostě nemůžu dovolit, aby mě viděl zranitelného.

"Nenávidím představu, že budu od tebe tak dlouho pryč. Mám pocit, že jsme spolu v poslední době nestrávili dost času a začínáme se vzdalovat."

Chytám se po stranách stolu, snažím se uklidnit a usilovně si přeji, aby si ten zatracený číšník pospíšil s mým Jackem Danielsem. Váhavě se na mě usmívá, když se snaží najít ta správná slova.

"Briane, v posledních měsících jsem o tom hodně přemýšlel a..."

Dýchej. Nádech výdech. Nádech výdech. To zvládneš...

"Opravdu neexistuje snadný způsob, jak to říct, ale..."

Bože, prostě vytáhni tu zbraň a konečně mě střel do srdce.

Zastaví se a zhluboka se nadechne. "Vím, že jsi řekl, že nepotřebujeme pravidla ani sliby nebo zámky na dveřích. Že se oba můžeme vídat, s kým jenom chceme, ale... změnil jsem se... chci, aby to mezi námi bylo jinak. Za posledních pár let jsem hodně dospěl. A i když jsem si užil život v New Yorku a to, že jsem našel svou vlastní cestu, potřebuji...  jsem připraven být v oddaném vztahu."

Oh, bože, tady to je...

"Takže chci... chci, abychom cestovali... abychom šli do Evropy a viděli všechna díla Masterse, strávili léto malováním a poznáváním země... jen my dva. Nikdy jsme spolu nebyli na dovolené a myslím, že potřebujeme čas na to, abychom jen relaxovali a užívali si jeden druhého."

Co? Co to říká? Chce jet na dovolenou? Nerozumím.

"Ber to jako dlouhé líbánky, jenom my dva, znovu se sbližujíc... konečně připravení se jeden druhému oddat. Chci říct, pokud jsi... víš, pokud chceš se mnou strávit zbytek života, jsem připravený... chci se vrátit domů, vzít si tě a žít v Britinu. Chci to všechno a chci tě celého..."

Cítím závrať a moje srdce se svírá.

"Říkej mi sobec, ale už mě nebaví, že jsme od sebe a nikdy nevíme, kdy se znovu uvidíme. Jsem osamělý a už nechci čekat, žít jen pro malé chvíle, které spolu sdílíme. Neustále přemýšlet nad tím, jestli na poslední chvíli nezrušíš naše plány kvůli nějaké nouzi v práci. Potřebuji být ve tvém životě, každý den, všemi způsoby, ne jen, když máme oba zázrakem volno ve stejný čas a je to pro nás oba výhodné..."

Stále mě chce...

"Chci, aby to bylo nepohodlné. Chci, abychom dělali vše pro to, aby to fungovalo. Chci vášeň a touhu. Chci ten pocit okolo žaludku, když vím, že jdeš za mnou domů a jenom za mnou..."

Můj dech je zcela nepravidelný a myslím, že mám hyperventilaci.

"Briane, snažím se říct, že... chci vědět, jestli si mě vezmeš..."

Požádal mě právě, abych si ho vzal?

Zničehonic stojím a natahuji se k němu, hned na to si ho přitahuji do svého objetí. Hledíme si navzájem do očí, protože to, co říká, konečně prorazilo tu hustou mlhu v mé mysli. Jemně mu zašeptám, "Miluju tě, Justine... vždycky jsem miloval... jsi moje spřízněná duše, jediný, s kým jsem kdy chtěl sdílet svůj život..."

"Takže..?"

"Takže, co?"

"Řekni to..."

"Ano."

"Ano, co?"

"Ano... Ano, vezmu si tě. Vezmu si tě, Justine Taylore."

Justin se usměje a zavrtí hlavou.

"Takže to myslíš vážně."

"V životě jsem nemyslel nic vážněji."

Justin se usměje svým pověstným sunshine úsměvem a o chvíli později mě bláznivě líbá, někteří další hosté v restauraci zrudnou a odvrátí se od nás. Ale stále se navzájem držíme a říkáme si, jak moc jsme si navzájem chyběli. Nakonec se konečně roztrhneme, abychom se mohli nadechnout a on zašeptá, abych ho vzal do našeho pokoje a vášnivě se s ním miloval.

Kráčíme ruku v ruce k výtahu a jakmile jsme uvnitř, tlačí mě k zadní stěně, vytahuje mi košili z kalhot a rukama mě hladí po celém hrudníku. Tře se o mě a oba tvrdneme a očekáváme, co přijde. Bojuji s klíčem od pokoje, zatímco mě líbá, a vydávám malé chraplavé zvuky. Přivádí mě to k šílenství, jak moc ho potřebuju.

Jakmile jsme se konečně dostali do našeho pokoje, vedu ho pozpátku, až dokud nenarazí zadní částí nohou na postel a v tu chvíli mě stáhne dolů s ním. Ležím na něm a vzájemně se začínáme svlékat. Jsem netrpělivý a prostě mu roztrhnu vepředu tričko, stáhnu ho z něj a hodím ho na podlahu. Bože, je to už tak dlouho, co jsme byli naposledy spolu, že se to zdá jako celý život.

Bojujeme s kalhotami toho druhého, rozepínáme si je a nakonec je konečně uvolníme a zároveň ztrácíme i naše spodní prádlo. Nemůžu si pomoct, očima běhám po celém jeho těle, nahoru a dolů. Vypadá tak moc dobře a já jsem rád, že je konečně můj, celý můj...

Justinův dech se více prohlubuje, jak si mě k sobě přitahuje čím dál blíž. Rukama mi projíždí ve vlasech, zatímco beru jako erekci do pusy a ochutnávám jeho slanou šťávu. Hlasitě sténá a prohýbá se v zádech, což mi poskytuje lepší přístup a beru ho hlouběji do krku, přesně tak, jak to má rád. Netrvá dlouho a silně mě zatáhne za vlasy, zatímco křičí moje jméno a střílí do mé pusy. Spolknu všechnu jeho sladkou smetanu, olíznu si rty a následně je přitisknu k těm jeho, abych s ním sdílel slaný polibek.

Justinovo dýchání se konečně uklidňuje, zatímco se na mě usmívá, když šplhám po jeho těle a dávám si jeho nohy na svá ramena. Vypadá tak šťastně, jeho oči jiskří jako safíry, zatímco se na mě dívá. Olíznu si prsty a potom je zasunu do jeho otvoru, jemně zatlačím a on se mi otevře. Zasténá a říká mi, že je opravdu těsný, že prý nebyl s nikým od té doby, co jsme se viděli naposledy, což už je téměř tři měsíce.

Jsem jeho přiznáním překvapen, ale stejně tak šťastný. Pravdou je, že nesnáším pomyšlení na to, že by spal s jinými muži. Protože s ním nikdy nejde jen o nezávazný sex, vždy to něco znamená, na rozdíl ode mě, kdo si ani nepamatuje jméno posledního tricka. Kroutí se a sténá, jeho preejakulát po něm stéká a já ho používám jako lubrikant na jeho růžový otvor, kroužím v něm prsty a jemně dráždím jeho prostatu.

Vzdychá a zpívá moje jméno, zatímco mě prosí, abych si ho vzal. Natáhnu si kondom a ještě jednou vrstvou lubrikantu pokryju svého ptáka a následně do něj pomalu tlačím, dokud nejsem zcela pohlcen uvnitř něj. Jak se začnu pohybovat tam a zpátky, okamžitě začne více vzdychat. Zpočátku je to jemné a pomalé, ale jak začnu přidávat na rychlosti, Justin začne proti mně přirážet, což nutí mě přirážet ještě rychleji a hlouběji. Justin mumlá něco, čemu vůbec nerozumím. Vrážím do jeho prostaty a vysílám ním vlny rozkoše, které se prohánějí jeho nervovým systémem, zatímco se kroutí a sténá čím dál hlasitěji a říká, že už je blízko.

Pokračuji v útoku na jeho prostatu, zatímco rukou pracuji na jeho ptákovi, až dokud nevystříkne mezi naše břicha, čímž vytváří lepkavý nepořádek. Cítím, jak jeho stěny svírají můj penis, což mě přivádí k mému vlastnímu bouřlivému vrcholu. Oba vzdycháme a snažíme se popadnout náš dech, zatímco jeho hlava dopadá na polštář za ním, dostávajíc ze sebe zbytky svého orgasmu. Sténá moje jméno a říká mi, jak moc mě miluje, jak moc mu chybím a že už nikdy nechce být ode mě.

Nemohu se na něj přestat usmívat a po tváří a krku mu rozsévám jemné motýlí polibky. Překulím se z něj a sundávám si kondom. Automaticky se ke mně stočí, položí si hlavu na mou hruď a netrvá dlouho, než ho slyším jemně chrápat. Jsem tak šťastný, že jsme si konečně natrvalo našli cestu zpět do života toho druhého. Poslední tři roky byly pro nás oba nejtěžší a jsem tak rád, že je konečně připraven vrátit se za mnou domů. Byly doby, kdy jsem si byl jistý, že se nevrátí, a teď se mi tak ulevilo, že to naše láska přežila. Opravdu jsme spřízněné duše.

2 comments: