BEZ VAROVÁNÍ
Už u toho počítače sedím pár hodin a přijde mi, že se za chvilku zblázním! Justin mě pořád pozoruje, jak prase na porážce a to mě přivádí k šílenství, ale taky si jako to prase anebo spíš jako na porážce připadám, tohle už totiž nemůže být horší, všechno se mi začíná hroutit pod rukama!
Tohle se může stát opravdu jenom a jenom mně! Proč jsem to vždycky já, koho dostihne takováto pohroma? Získat homofobního šéfa ve Vangardu, kterému se nelíbí, že jsem gay, bylo opravdu to nejlepší, co mě mohlo potkat! Teď kvůli němu pravděpodobně přijdu o práci... Že prý mu mám ukázat, že si to místo zasloužím, že jsem na to ten nejlepší! To sice jsem, ale s tím ultimátem, co mi určil, jsem asi vážně totálně v prdeli - získat tyhle klienty je pro mě absolutní oříšek! Bohužel v tom si nevěřím ani já, jsou to arogantní volové stejně jako můj šéf a ještě k tomu mi na tu prezentaci dal čas jenom dva dny, to je opravdu geniální, to čeká, že tam napíšu slohovku o lízátkách nebo co?!
B: "Kurva! Do hajzlu!"
To se mi snad už zdá, já tady nad tím sedím takovou dobu, už pomalu umírám, a v naději, že to za chvíli dodělám, se pořád držím a mě se ten zkurvený počítač vypne! Je tohle vůbec možný?! Skvělý, tak teď můžu začít zase od začátku, ještě, že mám většinu těch poznámek na papírech, jinak bych se asi fakt oběsil!
J: "Briane, jsi v pohodě?"
B: "Jo jsem, neměj péči!"...Na tohle jsem neměl náladu.
J: "Briane no tak, mě můžeš říct cokoliv."
B: "Jsem v pohodě a nehodlám se opakovat!"...Jeho potřeba se o mě starat, mě přivede za chvíli do hrobu!
J: "Fajn, jak chceš!"
Bože, já jsem idiot! Já vím, že se mi jen snaží pomoct, ale tohle je něco, co si musím vyřešit sám, nechci mu přidělávat starosti, už takhle jich má sám až nad hlavu, nepotřebuju, aby se nervoval ještě on, hlavně když jsem to já, kdo mu platí školu a jestli přijdu o práci tak je naprosto nahraný, protože s pomocí jeho fotříka opravdu nemůže počítat!
J: "Jdu spát!"
B: "Jo, jasně... Dobrou!"
Myslím, že jsem mu právě přidal další starost! Obvykle za ním jdu, abychom si ještě užili trochu nočního sexu, ale dneska na to nemám ani pomyšlení, to je taky důvod proč mé kroky nesměřovaly do Babylonu jak je zvykem! Ani na tohle totiž nemám náladu, dneska by se mi nepostavil ani za milion dolarů a s nastaveným zadkem přímo u mého obličeje! Ani nepamatuju den, kdy jsem nebyl ani trochu nadržený, vždycky jsem si našel alespoň jednu příležitost k tomu, aby mě někdo vykouřil, ale teď jako bych ztratil svojí mužnost! Tohle mě vážně zabije!
Už jsem byl absolutně vyčerpaný, potřeboval jsem si odpočinout, ale na to abych se přemístil do postele k Justinovi, jsem neměl dostatek síly, atak jsem hlavu složil na stůl, chtěl jsem jen alespoň na pár minut zavřít oči a pokračovat, ale to mi nebylo umožněno, prostě mě ta únava zmohla a já naprosto vytuhl! Něco mě začalo budit, ale nijak jsem tomu nejdřív nevěnoval pozornost...
B: "Hmmm."
Ale pak mi došlo co se děje a otevřel jsem oči a když jsem ho uviděl, tak jsem opravdu myslel, že vyletím z kůže, já tak moc nesnáším, když se mi někdo hrabe ve věcech!
B: "Co to děláš?!"...Štěkl jsem.
J: "Co? Nic!"
B: "Tomuhle říkáš nic?"
J: "No tak fajn, chci vědět, co se s tebou stalo? Proč se chováš tak divně? A jiný nápad, než že se to pokusím zjistit na vlastní pěst, mě nenapadl!"
B: "A proto se mi šťouráš v papírech? To je opravdu inteligentní nápad!"
J: "Možná víc inteligentní, než seš ty sám! Už mi lezeš na nervy!"
Tohle jsem opravdu nechtěl slyšet, ne z jeho úst, on to vždycky umí podat tak, že se to s vámi ponese celý život a připadáte si jak monstrum! Ale co mám teda dělat? Já ho chci jen uchránit, nechci, aby si kvůli mně dělal starosti, ale momentálně ho nechci mít ani na očích!
J: "Promiň, já to tak nemyslel!"
B: "Víš co Justine? Dej mi pokoj!"
J: "Bri..."
B: "Běž!"
Nic neřekl, jen se na mě podíval a pak se oblékl a odešel z bytu, jakmile se za ním zabouchly dveře, nevím jak, ale spustily se mi slzy, tohle se mi nikdy nestalo, rozhodně ne kvůli práci! Ale já jsem byl opravdu tak vyčerpaný na doraz, že už jsem si nemohl hrát drsňáka! Tohle mě šíleně ničí, práce je pro mě opravdu důležitá, já jí žiju, a jestli o ni přijdu je to pro mě konec! A ještě se kvůli tomu hádám s Justinem, tohle jsou pro mě absolutní muka!
Takhle jsem asi ještě hodinu čuměl do blba a dělal přesně to, co označuju za nebezpečné - přemýšlel! Chtěl jsem jít pokračovat, kde jsem přestal, ale byl jsem zastaven klepáním na dveře...
B: "Maikey, co tu děláš?"
Maikey: "Proboha, ty vypadáš!"
B: "Jo vím, vypadal jsem líp!"
Maikey: "A mnohem, spal jsi vůbec?"
B: "Pokud se tak dá počítat složená hlava na desce stolu, tak ano."
Maikey: "A proč jsi nespal v posteli?"
B: "Musel jsem něco vyřídit."
Maikey: "Co?"
B: "Ale nic, to je jedno."
To víš, že jo řeknu ti to a ty mě hned budeš utěšovat, že to zvládnu, že jsem ve svojí práci nejlepší a že se všechno spraví! A na to teď opravdu nemám náladu!
Maikey: "Nepohádali jste se s Justinem, že ne?"
B: "Kurva, proč se o nás pořád tak staráš?!"
Maikey: "Ty jsi řekl 'Nás?' Páni, z vás by nakonec mohl být pár jak se sluší a patří!"
B: "Maikey, ty si všimneš všeho!"
Maikey: "Všeho ne, jen těch důležitých věcí."
B: "A tohle je důležitý?"
Maikey: "Že sebe a Justina označuješ za 'My' a ne on a já? Jo, je to důležitý!"
Nevím, proč se říká do třetice všeho dobrého, protože s příchodem Maikeyho a jeho pusy se to ještě zhoršilo, to si to vážně alespoň jednou nemůže odpustit? To opravdu všem budu muset říct, že sebe a Justina pokládám za pár, aby mě konečně nechali být s těmi jejich poznámkami? Ani omylem! To radši budu pořád poslouchat ty kecy, než abych ukázal svojí druhou stránku, která Justina bere za někoho víc, než jen šukačku!
B: "Myslím, že je čas, abys šel."
Maikey: "Co, teď jsem přišel!?"
B: "A mně to stačilo na měsíc dopředu!"
Maikey: "Fakt díky Briane, musíš si pokaždé na někoho vybývat svou zlost? To prostě nemůžeš říct, co tě žere?"
B: "Nic mě nežere, jsem úplně v pohodě!"...Popravdě jsem se snažil přesvědčit i sebe, ale nešlo to moc dobře!
Maikey: "Jo, to je vidět!"
B: "To jsem rád,"...Snažil jsem se o ironii, ale ani ta mi nešla!
Maikey: "Řekneš mi to teda?"
B: "Ne!"...Vypěnil jsem.
Maikey: "Někdy si říkám, jak s tebou Justin vůbec může být, když jsi tak tvrdohlavý!"
B: "Taky si říkám a teď už běž!"
Doslova jsem ho vytlačil z bytu a zavřel za ním co nejrychleji dveře, jakmile zaklaply, šel jsem pokračovat tam, kde jsem přestal, musím to nějak dodělat, protože jinak budu v prdeli a nejen já, ale i Justin a to nesmím dovolit!
No comments:
Post a Comment