Nový díl.
BRIAN
varování: 12+
Díval jsem se na Justina, jak si balí věci, jako by jel pryč na půl roku a ne na jeden blbej týden a to ani ne celej, ale pouze na pět dní. Byl do toho tak neskutečně zapálenej a neustále řešil, zda si má vzít to anebo to, že jsem myslel, že z něj zcvoknu. Obvykle jsem to já, kdo šílí z toho, co si vzít na sebe, abych vypadal skvěle, ale tentokrát mám pocit, že mi stačí plavky, trenky a pánská hygiena a hotovo - jedeme k moři, pane bože, ne navštívit Bílý dům! Ale ne, Justin se rozhodl, že nejlepší bude vzít s sebou celej šatník a nedivil bych se, kdyby ještě skočil na nákupy a pár kousků k tomu přihodil. Na druhou stranu ale, když pominu to, jaký je to blázen, musím uznat, že se mi na něj kouká extra dobře, když tu pobíhá sem tam, s pouhým ručníkem kolem beder... jak rád bych z něj ten ručník sundal, to si určitě dovedete představit.
J: "Briane, oceňuji to, jak mě svlékáš pohledem, ale myslím, že by sis měl taky začít balit."
B: "Já myslím, že to nebude třeba, máš toho tolik, že si můžu půjčit od tebe."
J: "Pokud ti nevadí, že si budeš muset useknout nohy, aby ti to bylo, tak žádný problém,"...Hříšně po mně mrkl.
Musel jsem se zasmát, on i takovou sadistickou větu, umí přednést takovým způsobem, že je to sexy a roztomilé zároveň. Ale uznávám, sekat nohy si vážně nechci, tak si prostě půjdu ty trenky a plavky hodit do nějaký igelitky a mám sbaleno.
J: "Briane?"
B: "Hmm?"
J: "To je jako všechno, co si chceš vzít?"
B: "Potřebuju snad víc? Bude tam sluníčko, takže není třeba se nějak nabalovat, k moři mám plavky a pak už potřebuju jen trenky... a ty ze mě stejně sundáš ty anebo někdo jinej."
Okey, uznávám, tu poslední část jsem si asi mohl odpustit... jak říkám, zvorám všechno, co se jenom dá. Přesně proto nechci jet na tu dovolenou, kde stoprocentně zvorám i to, co by logicky jít zvorat nemělo.
B: "Ale opravdu doufám, že to budeš ty."
Uvědomuji si, že víc, než sexuálně, to vyznělo romanticky... a to je něco, co mi rozhodně nedělá dobře. Za to jemu to na tváři vykouzlilo úsměv od ucha k uchu, takže to moje zranění ega jednoduše budu muset ustát.
J: "Hmmm... to bych si to mohl natrénovat co?"
Pomalu se ke mně začal blížit a rukou si zajel pod ručník... už jen z toho pohledu na něj jsem byl v naprostém ráji. A co teprve, když přišel až ke mně a své dokonalé tělo přitiskl na to mé a políbil mě. Tak vášnivě, že se mi skoro podlomila kolena. Bože, jak já ho chtěl a byl jsem odhodlaný si ho taky vzít... kdyby ovšem...
Debbie: "Drahouškové?!"
B: "Pane bože,"...Čelem jsem skončil na Justinovo rameni.
J: "Já se zapomněl zmínit, že se staví."
B: "Tys o tom věděl?"
J: "Nooo..."
Debbie: "Ale měl zákaz ti to říkat, protože by sis na dveře dal pravděpodobně beton."
J: "Ale chtěl jsem ti to říct,"...Oznámil mi na svou obranu... a to mu rozhodně nepomůže.
B: "Co tady vůbec děláš?"
Debbie: "Jdu zkontrolovat, že máte všechno... co asi tak matka může dělat, když jí synové opouštějí do cizí země?"
Na jednu stranu mi vykouzlila úsměv na tváři, tohle je jednoduše pocit, který jsem se svojí biologickou matkou nikdy nezažil... jenže na tu druhou se mi zvrásčilo čelo při představě, že nás tu teď bude otravovat a má šance na to si užít Justina byla zcela v čudu. I když bych měl mít asi za to, že si ho během těch pěti dní užiju až až... ale já zkrátka vím, že se tam něco posere a naše dovolená skončí dřív, než vůbec začne.
J: "Myslím, že budeš muset promluvit s Brianem, chystá si s sebou vzít pouze plavky a trenky."
Ten bonzák jeden, za tohle ještě zaplatí a za ten proradnej ďábelskej úsměv ještě mnohem víc. Ale právě teď se musím potýkat s bláznivou červenovlasou ženskou, co si dala ruce v bok a probodává mě pohledem.
Debbie: "Takže to bychom měli."
Jo to bychom rozhodně měli... mám narvanej kufr jako bych snad jel pryč na pět let nebo, co já vím. Ale kdo ví, třeba se mě plánují někde zbavit a asi tam budu potřebovat hodně oblečení, jinak tohle vážně nechápu.
B: "Ty jsi fakt šílená."
Debbie: "Děkuju, zlato."
B: "To nebyl kompliment."
Čekal jsem pohlavek, ale překvapivě k němu nedošlo. Naštěstí došlo ale k něčemu mnohem lepší a to k tomu, že Debbie konečně odešla a já byl s Justinem zase o samotě... bůh tam možná fakt někde je!
J: "Mám dobrou představu o tom, na co asi právě teď myslíš... ale nezajdeme do Babylonu? Teď jsme se tam moc nedostali a až se vrátíme z dovolený tak se vrátíme i do toho pracovního kolotoče... takže..."
Když to dořekl, začal jsem uvažovat nad tím, zda náhodou nejsem nemocnej... protože mně upřímně vůbec nedošlo, že moje poslední návštěva Babylonu proběhla už před nějakými sto lety... Justin má pravdu, tohle budeme muset napravit.
Maikey: "Páni, já snad nevěřím svým očím, oni se tu rozhodli taky ukázat."
Emmett: "A já si začínal užívat to, že tu konečně mají sexy chlapy pohledy i pro mě."
Ted: "A já ten klid."
B: "Já jenom doufám, že se mi dobře staráš o Kinnetic, Theodore."
Ted: "Dneska vyhořel."
B: "I za takovej blbej vtip tě klidně přejedu autem."
Ted se začal smát, ale když viděl, že tak úplně nežertuju, úsměv na rtech mu zamrzl... jak rád si ho takhle dobírám. Člověk pak má hned lepší den.
Pak už jsem ale bohužel neměl možnost ho dál psychicky mučit, protože Justin mě vzal za ruku a odtáhl na parket, kde jsme se od sebe zase nemohli odlepit. Bojím se, že na té boží dovolené, kam mě zítra odtáhne, se mi tohohle dostávat nebude, až něco zvorám, takže si to teď jednoduše musím vychutnat, co nejvíc to jde.
No comments:
Post a Comment