Nový díl.
JUSTIN
varování: žádné
Brianův výraz byl poněkud zaskočený a mně až zpožděně došlo, co se děje. Sice jsem si užíval to vědomí, že Brian taky trochu žárlí, není to totiž zvykem anebo to alespoň dobře skrývá, takže proto mi to teď jednoduše lichotilo. Ale v momentě, co jsem zmínil jméno toho barmana, tak by se v něm asi krve nedořezalo... nechápu, jak je to možný, ale tak nějak můj mozek v tuto chvíli úplně vypustil naši dohodu. Vím, že výměna jmen se především týká toho, když jdeme s dotyčným do postele, ale Brian si teď myslí, že přesně to mám v plánu a to jméno k tomu - to se jednoduše rovná katastrofě. Co teď ale dělat, když už je jednoduše na světě? Začít se mu omlouvat za něco, za co by se on nikdy neomluvil, kdyby se to stalo jemu anebo jednoduše dál hrát hru, ze které nakonec vzejde něco, co si Brian určitě užije? Přeci jen vím, jak moc mu chybí chození do Babylonu a tancování do rána... přesně to dnes večer může mít, ačkoliv ne v Babylonu, ale tady, pokud se tedy vyhneme hádce a zkrátka půjdeme na domluvenou party.
B: "Tak to ti přeju, aby sis tu party užil."
Brian se zničehonic zvedl - i když tak bych to nedefinoval, spíš se tak nějak neohrabaně postavil a skučel u toho bolestí - a následně se vztyčenou hlavou odešel pryč. Jemu to sluníčko asi leze na mozek, protože jinak není možný, aby tak okatě dával najevo, že ho něco štve.
Chvíli mi trvalo, než jsem se z toho vzpamatoval a následně jsem se za ním vydal na hotelový pokoj - alespoň tam jsem předpokládal, že šel, ale byl jsem vážně na omylu. Nenašel jsem ho pak ani na pláži a ani v baru či v nějaké restauraci a začínalo mi z toho být opravdu úzko, protože, kde, sakra, může být? Buď to v letadle na cestě domů anebo někde na dnu moře.
Začínal jsem opravdu zvažovat, že půjdu na místní polici podat hlášení o pohřešované osobě, ale ještě jednou jsem se rozhodl vrátit na pokoj a tentokrát jsem měl štěstí - našel jsem se ho ve sprše a měl jsem sto chutí ho v ní utopit... ale pak můj mozek viděl jenom to, že je nahý a zapomněl na všechny negativa.
J: "Kde si, sakra, byl?"...Vklouzl jsem k němu.
B: "Tak různě... užíval jsem si krásu okolí."
J: "Ty? Ty sis užíval krásu okolí? V tom případě - jak ho měl velkýho?"
B: "Sunshine,"...Otočil se ke mně a zasmál se, na to mě políbil.
J: "Čekám na odpověď."
B: "Budeš mi věřit, když řeknu, že jsem se fakt jen tak procházel po okolí a užíval si chvíli klidu a samoty?"
Bylo mi to divné, Brian tohle nikdy nedělá... ale na druhou stranu, tohle je poprvé, co jsme spolu někde na dovolené a taky je to po delší době, co si Brian může od všeho odpočinout, takže to tak divné asi nebude. Jen vím, že to nějak souvisí i s tím, že žárlí.
J: "Matt je opravdu jenom barman, u kterýho máme vstup na party zdarma... ani si nemyslím, že je gay."
Věděl jsem, že tohle je to jediný, co mu dá klid na duši a i když asi nikdy nepřizná, že mu to vážně nedělalo dobře a já si bohužel neužiju zbytek toho, jak bude házet žárlivé obličeje, tak je to jedno - hlavní je, když bude vědět, že je všechno v pohodě, že jsem jen JEHO.
B: "Bezva."
Řekl to tak, abych si myslel, že ho to vůbec nezajímá, ale viděl jsem v jeho očích tu velkou úlevu, že si neplánuji žádné orgie, ale pouze pěkný večer pro nás dva.
J: "V tom případě bychom se měli připravit, aby nám to slušelo a byli jsme ten nejkrásnější pár tady."
B: "Pár jo?"...Začal se smát.
J: "Pár,"...Odpověděl jsem rázně.
Brian se jen usmál a následně mě políbil. A jak jistě víte - jen u polibků opravdu nezůstalo. A bylo to tak dokonalý - Brian si může říkat, co chce, ale právě mě pomiloval tím nejkrásnějším způsobem.
B: "Sluší ti to,"...Zalichotil mi, když jsem se vrátil z koupelny.
J: "Nepovídej."
B: "Povídám."
J: "Ty taky nevypadáš vůbec špatně."
Brian se natáhl a přitáhl si mě k polibku tak vášnivému, že jsem musel zalapat po dechu. A následně jsme se spolu vydali na party, která snad proběhne v naprostém pořádku.
Matt: "Justine!"
Upřímně říkám - vážně jsem nečekal až takové vřelé uvítání přímo u vchodu a tím to bohužel nekončilo - hned za tím následovalo pevné objetí... okey, tak gay možná vážně je. Ale pokud v tomhle bude pokračovat, tak z něj zbude jenom mastnej flek, když tak vidím Briana.
Matt: "Tebe taky odněkud znám, že?"
B: "Jo, dneska si mi dělal Mojito."
Matt: "Joo, ty si ten s tím vražedným výrazem."
J: "Je to můj přítel."
Matt: "Tak tím se vysvětluje ten vražedný výraz. Ti nejlepší jsou vždycky zadaní,"...Otočil se ke mně.
B: "Snad budeš mít to štěstí taky,"...Brian chytil mou ruku a propletl si se mnou prsty.
Nevěděl jsem, zda jen hraje hru, aby zahnal barmana, anebo se opravdu snaží mi dát najevo, že už pro něj dávno nejsem jen kus chlapeckého blonďatého zadku, ale tenhle okamžik jsem si opravdu užíval.
S Brianem jsme se následně vydali dovnitř a užívali si tu neskutečnou jízdu a samozřejmě jsme se od sebe v podstatě nehnuli, buď jsme ochutnávali ty boží drinky anebo se na sebe tisknuli na parketu, zatímco tu hrály dokonalé písničky. Tohle byl jednoduše ten nejlepší večer tady!
No comments:
Post a Comment