Tuesday, October 6, 2015

Místo lásky a přátelství(3)

Nový díl.

BRIAN

varování: 12+

Myslím, že mi nikdy sprcha nezabrala tolik času jako dneska, ale zkrátka bylo snazší stát pod proudem horké vody, než stát někde poblíž Justina, který se co nevidět zajisté uchýlí k radikálnějším přesvědčovacím schopnostem, kterými se mě bude snažit přinutit jet s ním a tou bandou bláznů někam pod stan a "užívat" si chvíle, kdy bychom se s Justinem oddávali divokému šukání a možná, že i línému milování ve stanu někde uprostřed divočiny, zatímco by nás do zad bodalo jehličí, kamínky a klacky, nabírali bychom do našich plic čerstvý, svěží a hlavně muší a komáří vzduch, který ve zdejších Pittsburghských končinách najdu leda tak ve snu, opékali bychom buřty na ohýnku a měli báječné jehličnaté a bahnité hody pod širým nebem, v neposlední řadě bychom určitě zažili nějaké báječné radovánky s prasaty a jeleny a pravděpodobně i medvědy v zádech při lesním dobrodružství a zajisté bychom měli nějaké úžasné sousedy, který by si každý večer zpívali trampské písně... Divím se sám sobě, že jsem něco tak lákavého odmítl!
Ne, teď ale vážně - opravdu mě udivuje, že za ty roky, co mě všichni znají, že mě vlastně ani neznají, jako bych snad byl ten typ, co chodil do skautu, schopný přežít všelijaké nástrahy divočiny bez sebemenší újmy na zdraví a psychice a ne penězi zazobaný, věčně upravený, v nejdražších věcech oblečený, namyšlený, bezcitný zmetek, který se dokáže oddat jen jediné divočině a to zvrhlým, nadrženým orgiím kdekoliv to je jen možné a to někde v lese rozhodně není!
Jakmile jsem se začínal proměňovat v molekuly vody, usoudil jsem, že ta hodina sprchování byla až až, teď jsem se zkrátka musel jít postavit výzvě a zase najít svoje koule, protože skrývat se ve sprše, je dost srabácké!

B: "Justine?"

Vyšel jsem z koupelny a doufal jsem, že si to rychle odbudeme, abychom se mohli jít věnovat něčemu příjemnějšímu, ale krom stále stojícího stanu na posteli a podobných sraček, jsem nic jiného nenašel, Justin jako by se snad vypařil a popravdě, ani bych nebyl moc v šoku, to je totiž jeho oblíbený kousek - zmizet, kdykoliv má se mnou nějaký problém! Fakt se divím, že mám možnost ho tak často vidět, když se mnou má problém prakticky neustále!


B: "Kam jsi, sakra, zmizel?"

Vyšel jsem z ložnice a začal jsem se rozhlížet na všechny světové strany, při čemž jsem se musel ušklíbnout a zároveň pousmát nad tou ironií, že světově strany mi jdou na jedničku, tudíž bych se v lese dost pravděpodobně neztratil, ale i tak to nepřipadá v úvahu, i kdybych sebevíc chtěl, což nechci, tak prostě ne, nějak to bez Justina holt do příští soboty přežiju... Což je vlastně další báječná ironie, teď šílím, protože ho nemůžu najít a bojím se, že budu muset strávit dnešní noc bez něho a přitom si tvrdím, že to bez něj naprosto báječně zvládnu celý týden, mám v tom fakt docela bordel!

B: "Seru na to."

Připadal jsem si jako cvok, že si tu mluvím sám pro sebe, ale abych pravdu řekl, docela mě vytočilo, že zmizel, aniž by cokoliv řekl, fakt to k smrti nesnáším, obzvlášť u něho, ale usoudil jsem, že pokud mám nějak přežít následující dny, budu muset přestat být závislý na jeho přítomnosti a prostě se v klidu posadím na pohovku, zapnu televizi a budu pohodlně relaxovat... S tímhle přístupem brzo skončím jako instruktor jógy!

B: "Do hajzlu!"

Přísahám bohu, že se mi málem zastavilo srdce! Když jsem došel k pohovce, našel jsem na ní Justina spát jako nějaké nemluvně, kdybych v tu chvíli neměl chuť ho zadusit polštářem za to, že jsem si kvůli němu málem nadělal do kalhot, tak se snad i rozplývám nad tím, jak roztomile vypadal! Tak fajn, musel jsem se rozplývat a usmívat stejně, nejen, že se mi ulevilo, že ve skutečnosti nevzal nohy na ramena, ale on jednoduše vypadal tak krásně, že jsem z něj prostě nedokázal spustit oči!
Horší to ale bylo, když mi docvaklo, že na mojí posteli stojí stan velkej jak kráva a pohovku si zabral tenhle malej génius... Kde mám teda jako, kurva, spát já?!
Měl jsem tedy pouze tři možnosti - 1. Vzbudit Justina a přimět ho něco s tím bordelem na mojí posteli udělat - špatný nápad! Dosáhl bych tak jedině toho, že by se mě snažil dál přemlouvat k té magořině a to nebudu riskovat! 2. Vyspím se na zemi - nepřipadá v úvahu! Ještě jsem se nezbláznil! 3. Nějak si s tím bordelem na posteli poradím sám a budu doufat, že při tom neztratím i poslední zbytky svých nervů - šílené, ale v mezích normy přijatelné!

B: "Kurva, do prdele... Já se na to vyseru!"

Pomalu jsem ani na nic nesáhl a všechno se mi hroutilo pod rukama, padalo mi to na zem, ten stan si dělal, co se mu zachtělo a já nebyl daleko od toho všechno vzít a hodit to z okna, to bych ale nepřežil, Justin by mě totiž pravděpodobně stáhl z kůže!

J: "Co se to tu děje, proboha?"...Přišel s tím svým zatraceně sexy, roztomilým, rozespalým výrazem.

Paráda! A jsem v prdeli! Nejen, že mě teď bude moct dál přemlouvat, ale k tomu všemu mu budu muset vysvětlit, o co jsem se tu, do prdele, pokoušel a proč jsem ho místo toho jednoduše nevzbudil!

B: "Napadlo mě, že bych udělal výprodej před domem,"...Uchechtl jsem se.
J: "Proč si mě nevzbudil? Uklidil bych si to."
B: "To můžeš stejně,"...Odhodil jsem obsah svých rukou zpátky na postel a šel jsem se uklidnit.

Zamířil jsem rovnou do kuchyně a z lednice jsem si vyndal láhev vody, doufal jsem, že mi to koupí nějaký čas, než mě Justin začne dohánět k šílenství, ale šeredně jsem se spletl, byl mi v patách!

J: "Briane, co se děje?"
B: "Co by se mělo dít?"
J: "To se ptám já tebe... Ty seš naštvanej?"
B: "Cože? Proč bych..?"
J: "Jestli nechceš, abych jel, tak to řekni,"...Přerušil mě a řekl tuhle blbost, která je tak zatraceně pravdivá, ovšem, že nechci, aby jel, a sám tomu moc nerozumím!
B: "Mně je to jedno, Justine. Jen buď tak hodnej a ukliď ty kraviny z mojí postele."

Napil jsem se a cítil jsem neskutečnou úlevu, cítil jsem, jak mi ta studená voda protéká mezi žebry a pomalu mě to uklidňovalo, na Justinovi však naopak bylo vidět, že se dostává do varu!

J: "Můžeš aspoň jednou pravdivě říct, jak se cítíš, co si myslíš a co chceš?"
B: "Cítím se nadrženě, myslím na sex a chci tě ošukat... Stačí?"

Byla to naprostá pravda, ale byl jsem si jistý, že tohle nebylo to, co chtěl Justin slyšet, jenže to je to jediné, co ode mě může slyšet! Nebudu mu tady popisovat, že se cítím totálně na hovno, že myslím jen na to, jak mu zabránit v jeho odjezdu a že chci být každou podělanou vteřinu jen s ním, to fakt nepřipadá v úvahu!

J: "Tak to udělej,"...Zašeptal.

Šokovaně jsem na něho pohlédl, tohle totiž bylo to poslední, co jsem čekal, že uslyším, myslel jsem, že mi začne nadávat do idiotů a mlátit mě prvním, co bude mít po ruce, jenže tohle fakt ne, ale nebudu vám lhát, v tu chvíli jsem cítil neskutečný nával horka a vzrušení!
Proto jsem tu láhev vody, co jsem držel v ruce, položil na linku a došel jsem až k němu, stáli jsme u sebe tak blízko, ale přitom tak daleko, tím daleko myslím asi centimetr, ale bylo to jednoduše daleko, ale i přes to, že mezi námi byla ta malá mezírka, bylo to jako bychom byli jedno tělo, jako bychom společně dýchali, jako bychom měli jedno srdce, které splašeně tlouklo v rytmu našeho vzrušení, jako bychom měli každou chvílí oba umřít, pokud ze sebe nezačneme strhávat oblečení a líbat se vzájemně na každou část našich těl, dotýkat se rozpálené kůže toho druhého a oddávat se naprosté rozkoši...

No comments:

Post a Comment