Tuesday, February 28, 2017

Proč právě já?(2)

Nová povídka.

BRIAN

varování: žádné

Znáte to, když vám v hlavě neustále hraje refrén nějaké písně a vy se ho ani za boha nemůžete zbavit? No tak přesně tak jsem na to teď já, akorát s jistou zákeřnou otázkou "Proč právě já?" Vždyť Justin neměl jediný důvod k tomu, aby se zamiloval zrovna do mě. Tedy pokud pomineme můj dokonalý zevnějšek, bohatství a to, jak úžasnej jsem v posteli. No vážně, co za vlastnosti mám, že Justina okouzlily natolik, že i přes to, jak hnusně jsem se k němu choval, se mě nepustil? Nejsem milej, nejsem hodnej, musí se stát zázrak, abych nebyl ironický nebo sarkastický, věčně myslím jen na sebe a svoje potřeby... nebo dobrá, takový jsem dřív byl, teď už jsem v mnoha ohledech lepší. Ale my tu řešíme to, proč si vybral právě mě před těmi čtyřmi roky. Tenkrát jsem chtěl jenom jediné - mládí, sex, prachy a alkohol. Něco jako láska mě obcházelo mílovými kroky. A Justin to ode mě schytával pěkně dlouho, než jsem si uvědomil, že už nechci, aby odešel. Ale proč právě já, sakra?!

J: "Hmmm,"...Justin se začal protahovat a já se musel usmívat.
B: "Ahoj."
J: "Ahoj... já jsem asi usnul."
B: "Nepovídej."
J: "Promiň, dneska jsem měl perný den."
B: "Copak, copak? Měl si tu někoho, o kom nevím?"
J: "Víš, že mám radši, když jsi u toho. Ale nejdřív jsem byl v práci, pak jsem se stavoval doma a odpoledne mě holky zaúkolovaly hlídáním Guse... mimochodem ho zajímá, kdy ho konečně vezmeš do toho Aquaparku, jak si mu to slíbil."
B: "Počkat, cože jsem mu slíbil?"
J: "Byl jsi tak trochu opilý, když si mu ten slib dával... předpokládal jsem, že už si to nepamatuješ. Ale je mi líto, tomu se nevyhneš, pokud mu nechceš zlomit jeho děcké srdce."
B: "Já ani nemám plavky."
J: "To se vyřeší, neboj. Je tady někde to jídlo? Fakt umírám."
B: "V kuchyni."


Justin se natáhl, aby mě políbil a potom utíkal do kuchyně. A mě k tomu všemu v hlavě začala hrát další otázka. "Proč právě já jsem tak neschopný být otcem?"
Představa toho, že bych měl vzít Guse do Aquaparku, se mi hnusí, koupat se totiž v bazénu, kde se přede mnou koupala a koupat se mnou bude další stovka lidí, je dost odporná, navíc tam bude určitě plno heteráčů. Ale copak můžu Guse zase zklamat? Myslím, že až bude starší, bude už sám o sobě zklamaný z toho, kdo je jeho tátou, nemusí na mě proto mít i špatné vzpomínky z dětství.

J: "Nech mě hádat, dumáš nad tím Aquaparkem?"...Mumlal s pusou plnou jídla.
B: "No rozhodně z toho nejsem nijak odvařený."
J: "Neboj, to zvládneš. A jestli chceš, můžu jít taky."

Popravdě? To, že půjde taky, jsem bral tak nějak automaticky. Nenapadlo mě, že by třeba čekal na svolení nebo pozvání. Však, kde jsem já, tam je i on. Rozdílem je to, že teď už to mám i rád. Dřív bych dělal vše proto, abych ho setřásl... proto nechápu, jak je možný, že je právě teď tady a se mnou, vždyť já byl takovej hajzl.

B: "No přeci se nepřipravím o to vidět tě v plavkách."
J: "To bys přišel o hodně, to mi věř."

Justin si lehl vedle mě na bok a zadíval se mi do očí. V tu chvíli se stalo něco šíleného, na jazyku se mi začala skládat slova, která vím, že nikdy neřeknu, ale přes to vím, že je opravdu cítím. Miluju ho, ať se mi to líbí nebo ne. Jenom nechápu, proč on miluje mě.

J: "Co budeme dělat, noc je ještě mladá."
B: "Co bys rád?"
J: "Já nevím... nejdřív se mi líbila představa, že se budeme válet v posteli..."
B: "Jen válet?"
J: "Nooo, to by se teprve vidělo, vím, že ti pořád dlužím tu odměnu... ale říkal jsem si, že bych zašel ven. Dneska mám hroznou chuť tancovat, a kdo ví, třeba seženeme někoho, kdo tu odměnu ještě zpestří,"...Olízl si rty.

Budu znít hodně divně, když řeknu, že nechci, aby někdo zpestřil mojí odměnu, protože zkrátka nechci nikoho dalšího do postele, ale jenom Justina? Jo to asi budu.

B: "To vůbec není špatný nápad,"...Řekl jsem to, ač jsem to tak ani nemyslel.

Do háje, kde se ve mně vzala ta potřeba neustále říkat věci, které ani tak nemyslím, protože nechci, aby někdo věděl, co se mi skutečně honí hlavou? Proč právě já jsem takovej? Možná podělaný dětství, alkoholičtí rodiče, jejich odmítnutí při zjištění, kdo opravdu jsem... no asi bych mohl pokračovat dál a dál.
Dřív než jsme se nadáli, byli jsme oba připraveni k odchodu. Něco ve mně ho ale ještě muselo zastavit dřív, než jsme opustili loft. Chytil jsem ho proto zezadu za bundu a přitáhl ho zpátky k sobě, automaticky mi dal ruce kolem ramen a já ho políbil. Myslím, že nevěděl, co za tímhle gestem má hledat, ale stačilo mi to, jak krásně se usmál a byl jsem rád, že se nijak nevyptával, já fakt totiž nevím, co bych mu řekl.

Emmett: "Co vy dva tady?"
J: "Emmette, znáš nás vůbec? Trávíme tady nejvíc času."
Emmett: "Promiň, já zapomněl."
Ted: "Myslel jsem, že tě čeká víkend plný sexu s..."

Probodl jsem ho pohledem, který jasně říkal, že tu větu nemá dokončit. Proto když řekl "S každým aspoň trochu sexy," aby to zachránil, ulevilo se mi. Ale za to Justinův výraz mluvil za vše. Dobře, tohle nebyla ta nejlepší záchrana, Ted to spíš zhoršil.

B: "Mike je pořád k nenalezení?"
Emmett: "Ne, támhle jsou ty dvě hrdličky,"...Kývl směrem k parketu, kde Maikey s Benem tančili.

Na jednu stranu se mi zvedl žaludek při pohledu na to, jak zamilovaní jsou, že se chovají jako by na tom parketu byli jen oni dva. Ale na druhou stranu jsem cítil něco jiného... něco jako závist. Záviděl jsem totiž, že Maikey se nestydí a nebojí ukázat, jak moc Bena miluje. Já, jak se tak zdá, dělám vše pro to, aby to Justin nikdy nezjistil. Takže znova ta pekelná otázka... Proč právě já?!

No comments:

Post a Comment