Poslední díl. - 15+
BRIAN
Když jsem se svým trickem dorazil do loftu, zdálo se, že mi nic nezabrání v tom, abych mu vyšukal mozek z hlavy. Jediné, na co jsem totiž dokázal myslet, bylo to, abych zkrátka přišel na jiné myšlenky, než je Justin a to, co dělá v Babylonu a se Sapem. Myslel jsem, že už z toho všeho snad zešílím. A ten černovlasý vysoký a snad dobře obdařený trick stojící přede mnou, měl zajistit, že tyhle myšlenky na chvíli zmizí do neznáma.
Začal jsem z něho strhávat oblečení a on zase ze mě, když jsme následně byli už jen v trenkách, nějak jsme se dostali do ložnice a na postel. Snažil jsem se, fakt moc jsem se snažil, moje ruce a moje rty pracovaly na jeho těle a ty jeho zase na tom mém... ale něco jako vzrušení stále nepřicházelo. Místo toho se moje podvědomí snažilo přimět mě k výčitkám. A když se ten trick následně snažil za pomocí jazyka vytvořit mokrou cestičku po mé hrudi a mém břiše až k lemu mých trenek, něco ve mně se zkrátka nebylo schopné uvolnit a když se hned na to pokusil ze mě stáhnout trenky, aby mi vykouřil, naprosto jsem zešílel...
B: "Počkej, dost."
Tohle jsem snad nikdy v životě neudělal. Tedy udělal, ale asi jen v momentech, kdy jsem usoudil, že ten kluk je buď neschopnej anebo... neschopnej. Nikdy ne kvůli někomu... kvůli Justinovi. Chtěl jsem se mu částečně tímhle způsobem pomstít, ale když to vezmu kolem a kolem, není to prostě správný. Kdybych si chtěl jenom tak užít, nic by mě nezastavilo a on to ví, dokonce mě miluje takového, ale tohle je něco jiného... tohle by se mu nelíbilo ani trochu.
Sakra, Kinney, od kdy přemýšlíš nad tím, co by se mu líbilo a co ne? Od kdy tě vůbec trápí, že bys mu mohl ublížit?
Ani nevíte, jak mě děsí, že bych si na to mohl odpovědět asi takhle - od začátku.
Trick: "Bude se ti to líbit, uvidíš."
B: "Za prvé - tolik si nefandi. A za druhé - musíš jít."
Trick: "Ale... myslel jsem..."
B: "Jo, to já taky, ale změna plánů."
Trick: "Všichni říkají, že noc s Brianem Kinneym stojí za všechno... nemyslím si."
B: "Sorry, že jsem zkazil tvoje iluze."
Trick: "Blbče."
Nevěděl jsem, zda se zasmát anebo to přijmout jako skutečnost. Udělal jsem jednoduše obojí. A následně jsem si na kraji postele zapálil cigaretu a čekal na to, až se oblíkne a zmizí, zatímco jsem se snažil vymyslet, co udělat s Justinem, aby konečně pochopil, že je na čase přijmout mojí pomoc.
Trick: "Nech mě hádat, to ten kluk?"
B: "Cože?"...Zašklebil jsem v naprostém nepochopení.
Trick: "Všichni v Babylonu už dávno vědí, že ta tvoje nálepka single, by potřebovala aktualizaci... nazdar."
Vyděsilo mě to, ale ne tolik, kolik by ve skutečnosti mělo. Jako by nějaká část mě už přestala řešit to, jak mě ostatní ve spojení s Justinem uvidí. Je totiž asi jedno, jak moc se tomu budu bránit, dokud je Justin se mnou, nikdo mi neuvěří.
Když jsem následně uslyšel, jak otevírá dveře, ulevilo se mi, potřeboval jsem zkrátka, aby vypadnul, pak bych si nalil skleničku a v posteli bych se pokusil vymyslet novou strategii na Justina... jenomže to, co jsem následně uslyšel, mi překazilo plánování "Kdo, sakra, jsi?"
Když jsem pochopil, že Justin je doma, okamžitě jsem, stále oděný pouze ve trenkách, vystřelil z ložnice a zamířil jsem rovnou ke dveřím, kde si Justin a můj dnešní trick stáli tváří v tvář... musel jsem z toho nahlas polknout.
Trick: "Samozřejmě, že jsi to ty."
J: "Co prosím?"
Trick: "Ale nic,"...Trick se kolem něho protáhl a odešel pryč.
A Justin mě následně začal probodávat pohledem, vůbec jsem nevěděl, jak z toho ven, na jednu stranu jsem nechtěl, aby se někdy dozvěděl, že jsem odmítl sex na jednu noc kvůli výčitkám vůči němu, ale zároveň nechci, aby si myslel, že jsem si tu v době jeho nepřítomnosti užíval, abych se mu pomstil... kurva, to je dilema.
B: "Eh,"...Výmluvně jsem pokrčil rameny, protože jsem prostě nevěděl, co mu říct.
J: "Doufám, že byl aspoň dobrej,"...Rozešel se do ložnice a ztratil se mi v koupelně.
Já tam zůstal stát jako opařený a přemýšlel jsem nad tím, zda by nebylo lepší prostě odtud utéct a nejlíp zmizet ze země. Ale následně jsem usoudil, že bude lepší čelit naším problémům... ach jo, co se to se mnou děje?
Vstoupil jsem do koupelny a uviděl Justina, jak stojí pod provazci horké vody. V tu chvíli jsem na pár vteřin zapomněl na všechno a jen jsem si užíval pohled na jeho krásné nahé tělo. Potom jsem ze sebe sundal trenky a vlezl jsem si k němu.
J: "Briane, vyděsil si mě."
B: "Pššš,"...Vzal jsem mýdlo a začal jsem mu mýt záda.
Čekal jsem, že se bude bránit, ale neudělal to, vlastně bych řekl, že si to dokonce užíval. Myslím, že nejsem jediný, komu chyběly naše doteky.
B: "Nemůžu vědět, jestli byl dobrej,"...Přiznal jsem bez mučení.
J: "Co?"...Otočil se ke mně.
B: "Poslal jsem ho domů, jasný?"
Začal se usmívat jako pitomec, nevěděl jsem, zda mu za to nafackovat, protože ví, jak tohle nesnáším anebo ho zulíbat, protože byl prostě nádherný.
J: "Dal jsem výpověď."
B: "Coo?"...Nevěřícně jsem na něj zíral.
J: "Byl jsem idiot, no oba víme, že jsem byl horší, než to... myslel jsem si, že to zvládnu sám a nepřemýšlel jsem nad tím, co vlastně dělám a že se tím ničím a že ničím lidi kolem sebe včetně tebe... a vím, že víš, co jsem musel udělat, abych se dostal na bar a je mi ze sebe hrozně... a fakt mě to všechno mrzí."
Nemůžu ani popsat to, jakou úlevu jsem v tu chvíli cítil. Měl jsem pocit, že mě čeká hodně těžká a dlouhá cesta předtím, než se mi podaří přivést ho k rozumu, ale jak se zdá, přišel k němu konečně sám.
B: "Znamená to, že konečně přijmeš mojí pomoc?"
J: "Pokud jí pořád nabízíš. Ale bude to něco jako půjčka, vrátím ti to."
B: "Jo, to známe."
J: "Hele!"...Už nemohl nic říct, protože jsem mu pusu zacpal polibkem.
A za tím polibkem následovaly další a další. Nemusím vám asi ani říkat, co následovalo hned potom. To, co jsem chtěl tak hrozně dlouho a nemohl to mít. To, co by mi žádný trick nedal. Protože jedině s Justinem to můžu zažívat takové, jaké to zažívám. Nevím, co to je, nevím, jestli jsem se zbláznil anebo opravdu zamiloval, i když jsem se tomu tak bránil... vím jen to, že Justina potřebuju a chci, aby byl v bezpečí. Nikdy nic nemusí zvládat sám a já bych měl pochopit, že nikdy nemusím být znova sám, pokud si dovolím být s tímhle modrookým bláznem šťastný.
No comments:
Post a Comment