Wednesday, November 30, 2016

I know what he's doing // 4 //

VAROVÁNÍ 15+


Brian's POV

Nevím, jak se mi to podařilo, ale během toho čekání na Justina a přemýšlení o jeho chování, jsem naprosto vytuhl. Debbie má nejspíš pravdu, po sexu je opravdu důležité dopřát si nějaký kvalitní spánek, protože pak to takhle dopadá anebo už jednoduše nejsem tak vytrvalý jako dřív... sakra. Každopádně když jsem se probudil, hned jsem věděl, že Justin je tady, všude byla tma, jen z ložnice vycházelo tlumené světlo. Chvíli mi trvalo, než jsem své rozlámané tělo zvedl z pohovky a následně jsem se za ním vydal do ložnice. A Justin dělal přesně to, co jsem předpokládal - kreslil podklady na RAGE. Ani nevím, proč mě napadlo, že by o tom mohl třeba lhát, jsem jednoduše idiot, který se nechává ovlivňovat nesmysly druhých.

J: "Ahoj,"...Zvedl ke mně svůj modrý pohled a zářivý úsměv.
B: "Ahoj, proč si mě nevzbudil?"
J: "Abys mě zabil? Ne, díky. Navíc spánek potřebuješ."
B: "Nejsem nějakej starej dědek."
J: "Ale jsi člověk a s tím minimem spánku, co si dopřáváš, se vůbec divím, že ještě stojíš na nohou. Navíc Gus ti dal určitě zabrat."
B: "Jsem zkrátka úžasný."
J: "Dokonalý,"...Po kolenou se přemístil ke mně a natáhl se pro polibek.
B: "Hmmmm... dokonalý - to rozhodně jsem."
J: "Já vím. Především díky mně, protože jako tvá drahá polovička tě skvěle doplňuji."
B: "To tvoje sebevědomí."
J: "Vím svoje,"...Znovu mě políbil.

Ani nevím, jak jsme to dokázali, ale najednou jsme stáli ve sprše pod horkými provazci vody a vzájemně jsme hladili svá obnažená těla, zatímco naše rty se nebyly schopné od sebe odpojit.

B: "Otoč se."

Myslím, že vám ani nemusím říkat, co následovalo potom, jednoduše jsme si opět dopřáli ten nejlepší sex na světě, s ním to ani jinak nejde.

Hned po tom jsme skončili nazí v peřinách, bylo nám nějak úplně jedno, že z nás kape voda, až po chvíli nám tedy začala být zima, tak jsme se k sobě tulili jak tuleni, abychom se zahřáli... už jsem někdy říkal, že se neobjímám? Tak tohle bylo jen proto, abych neriskoval podchlazení, to snad chápete, ne?

Ani bych se nedivil, že takhle v teple pod dekou a ještě k tomu k sobě natisknutí bychom usnuli a spali do rána jak dřeva, ale asi jednoduše víte, že bych nepřežil den, aniž bych alespoň nenakouknul do Babylonu.

B: "Vážně nejdeš se mnou?"
J: "Musím tohle dodělat,"...Kývl směrem na výkresy.
B: "To můžeš dodělat zítra... jsem si jistý, že Maikey přežije."
J: "Chci to dodělat dneska... navíc se mi do Babylonu moc nechce."
B: "Jsi divnej, ve svým věku bys tam měl být jak doma."
J: "Vzhledem k tomu, že ty ve svým věku jsi tam jak doma, tak jsem si jistý, že to ještě doženu."
B: "Já bych ti... nebudu se rozčilovat."

Vlepil jsem tomu drzounovi jednu pusu a pak jsem, celkem s neochotou, protože jsem nechtěl být bez něho, zamířil do Babylonu.

Maikey: "Dneska ti to trvalo."
Emmett: "Už jsme si mysleli, že jste se s Justinem zasekli u nějakých postelových hrátek."
Ted: "Nebo, že si snad onemocněl... jenže to jsme hned vyloučili, ty bys přišel, i kdybys byl na smrtelný posteli."
B: "Neříkejte mi, že jsem vám tu tak moc chyběl?"
Ted: "Neskutečně, bez tebe si ani neuprdneme."
B: "Jsem poctěn."
Maikey: "Justin teda nepřišel?"

Okamžitě mi tlak vystřelil až ke stropu, nejde o to, že se zeptal, i když nevím, zda je natvrdlej, ale Justin jasně řekl, že nepřijde, každopádně jde mi o to, jakým podezřívavým tónem se na to zeptal... já nechápu, co má, sakra, za problém, ale už mě s tím vážně sere. Ty jeho výmysly akorát zapříčiňují to, že nejsem Justinovi schopný věřit na 100% a to je blbost, protože nemám důvod... já vím, že nemám!

B: "Vidíš ne?"...Dal jsem mu jasně najevo svoje vytočení.
Maikey: "Promiň, jen jsem se zeptal."
B: "Tak se neptej, když vidíš, že tady není."
Maikey: "Fajn,"...Otočil se na patě a zmizel, kdo ví kde.
B: "Můžete mi, sakra, říct, co má za problém?"
Emmett: "Asi má o tebe s Justinem jenom starosti."
B: "Takže i vás zasvětil do velkého problému 'Justin a jeho podivné chování'?"...Neodolal jsem ironii.
Ted: "My jsme si ho spíš všimli sami a pak jsme o tom spolu mluvili."

Co, sakra? Jak, že si ho všimli sami? A jak, že o tom spolu všichni mluvili? To je Justin jako jejich žhavým tématem nebo co si mám, do prdele, myslet? A to si opravdu všichni kolem mě všímají, že s ním není něco v pořádku a jen já to odmítám vidět nebo jsou všichni idioti a já jediný vidím, jaký Justin opravdu je? Bože, tohle je tak na nervy!

Emmett: "A už víš, co se děje s Justinem?"
B: "Můžete, sakra, přestat mluvit o Justinovi?!"...Ujely mi nervy a extrémně.
Ted: "Promiň."
Emmett: "Jo nechtěli jsme... už nepadne ani slovo."
B: "Skvělý."

Potřeboval jsem okamžitě přijít na jiné myšlenky a tak jsem zamířil na parket, kde jsem se nalepil na prvního použitelného sexy kluka, kterého jsem viděl. Nakonec to ale dopadlo tak, že jsem s ním pouze tancoval, a když se mě ve finále snažil dostat do zadní místnosti, musel se smířit pouze se slovy "Nemám zájem," a to je rozhodně něco, co mi neodpovídá. Jednoduše jsem ale po tomhle všem na to neměl zkrátka náladu - taky něco, co se rozhodně jen tak nestává.

A nakonec mě to v Babylonu zkrátka přestalo bavit úplně, snad poprvé jsem i litoval, že jsem tam šel, rozhodně jsem tam nezažil nic příjemného. Za to doma na mě čekalo něco nebo spíš někdo opravdu úžasný a těšil jsem se na něj doslova jako malý. Jenže když jsem nakonec vystoupil z výtahu s tím, že už stačí pouze otevřít dveře a budu ho mít, uviděl jsem něco, díky čemuž ve mně naprosto zatrnulo...

No comments:

Post a Comment