Nový díl.
BRIAN
Objížděl jsem autem ulice a vztek mi doslova proudil v žilách. Volant jsem tiskl v rukách tak silně, že jsem se až divil, že je ještě funkční. Bylo mi hrozně, dokonce tak moc, jak by mě ani v životě nenapadlo, že by mi tak někdy mohlo být. Ostatně ono mě ani nenapadlo, že by se něco takového mohlo někdy stát - mezi těmi dvěma. Mým nejlepším kamarádem a tím, jehož jsem si dovolil ve svých myšlenkách nazývat svým přítelem. Bylo to jako sledovat epizodu nějakého hororového seriálu, která o dost předčila ty ostatní. Jenže bohužel to nebyl jen seriál, ale skutečnost - Maikey a Justin zkoumající ústní dutinu toho druhého! Bože, ani nevím, jestli se mi chce zvracet anebo se tam za nimi vrátit a zavraždit je! Viděl jsem jen zlomek sekundy toho, co se tam dělo a stačilo mi to, nedokázal jsem se ani dívat dost dlouho na to, abych se ujistil, že je to opravdu reálné, stačila mi na to sekunda, abych o tom byl přesvědčený!
B: "Skotskou, dvojitou,"...Mávl jsem na barmana, když jsem usedl na bar v Babylonu.
V poslední době jsem žil v domnění, že třeba opravdu existuje něco víc, kromě neustálého honění se za mládím, sexu s někým, kdo pro mě nic neznamená a žití nočním životem - s Justinem jsem najednou měl pocit, že můžu mít něco víc, ale jako obvykle jsem se to snažil zazdívat. Dokud na 14 dní nezmizel z mého života a já si díky snažení, abych na něj nemyslel, neuvědomil, že všechno je ve srovnání s ním úplné nic! Že on je to, co potřebuju, abych byl šťastný. Možná, že teď zním jako nějakej patetickej idiot a možná mi už zkrátka začíná stárnout mozek, ale je to tak. Jenže teď už na tom nejspíš nezáleží...
Ted: "Co ten protáhlej obličej?"...Posadil se na židli po mé pravici a Emmett z druhé strany.
B: "Vy dva jste mi tu scházeli."
Emmett: "Viděli jsme, že se netváříš moc zářivě, tak jsme si řekli, že se u tebe stavíme a necháme se urážet."
B: "To je od vás velmi velkorysé... ale padejte."
Ted: "Kde je Justin?"
Emmett: "A Maikey... Oh, počkej, s tím ses vlastně pohádal."
Ted: "A něco mi říká, že ani s Justinem to nebylo zrovna hladké přivítání."
B: "Justin a Maikey si právě užívají... u RAGE."
Chtěl jsem to doslova vykřičet do světa, že se ti dva... sakra, ani vyslovit to nedokážu. Ale nakonec jsem to prostě nechal být, kdybych to udělal, neublížil bych jim, ale sobě. Jak bych vypadal, kdyby se ukázalo, že ani jeden se mnou už nedokáže být ani v jedné místnosti a raději tráví čas spolu tím, že... Do hajzlu, tohle se mi fakt snad jenom zdá!
Emmett: "Být tebou, tak to s nimi dám do pořádku, potřebuješ je."
B: "Je mi skvěle i bez nich, vlastně ještě líp, ale díky za radu."
Ted: "Kdy si konečně přestaneš nalhávat, že..."
B: "Až se mi bude chtít, což se nestane nikdy... a teď zmizte, nemám na ty vaše ksichty náladu."
Oba ještě něco plácali, ale nakonec to vzdali a odešli. Fakt jsem teď nepotřeboval ty jejich moudra, vlastně jediné, co jsem potřeboval, byly nejlíp hektolitry chlastu, takže jsem ihned pokračoval s objednáváním, pak už nevím, co se dělo.
JUSTIN
Když jsem se probudil, ulevilo se mi. Zdál se mi totiž příšerný sen, vlastně doslova noční můra... zdálo se mi, že jsem u Maikeyho v krámu, popíjím alkohol a... Počkat! Kde to jsem?
Maikey: "Ahoj, ospalče."
J: "Do hajzlu!"
Maikey: "Hádám, že sis vzpomněl."
J: "Takže to nebyla jen noční můra?"
Maikey: "Právě ses dotkl mých citů."
J: "Maikey!"
Maikey: "Buď v klidu, zastavil jsem tě dřív, než si ze mě strhal oblečení."
J: "Bože, co jsem to udělal."
Začal jsem se dusit polštářem! Kdyby tu byla byť sebemenší šance, že se dokážu tímto způsobem zabít, tak bych to udělal! Já fakt nejsem v pořádku, tohle není normální, tohle je naprosté šílenství! Jak jsem to, sakra, mohl udělat?! Tohle nebylo v plánu! Ano měl jsem bláznivý nápad, ale ten zahrnoval to jít do Babylonu, najít si někoho, kdo bude stát za hřích a odvést si ho domů... ne Maikeyho! Jenže ta blbá smska od Briana! V tu chvíli jsem myslel, že vzteky exploduju, jako by mi chtěl dát najevo, že jsem mu jedno a že se dokáže skvěle zabavit i beze mě! A Maikey byl v ten okamžik poblíž, nepřemýšlel jsem, prostě jsem to udělal, políbil jsem ho v domnění, že to řekne Brianovi a ten se bude cítit tak jako já. Nedošlo mi, že tím ze sebe udělám ještě většího idiota, než je on sám a to už je co říct. Bože, nejradši bych se studem propadl do země!
J: "Omlouvám se."
Maikey: "Musím uznat, že si mě zaskočil, chvíli mi trvalo, než mi došlo, co vlastně děláš, a shodil jsem tě ze sebe. Tys pak jaksi vytuhl a já tě odtáhl k sobě domů."
J: "Fakt nechápu, co to do mě vjelo."
Maikey: "Hádám, že ta zpráva od Briana musela stát za to."
J: "To je to, myslím, že... vlastně vím, že nestála. Brian mě jen chtěl naštvat a to se mu povedlo, jenže to, co jsem udělal... nedivil bych se, že se mnou už nikdy nepromluví."
Maikey: "Ty mu to chceš říct?"
J: "Mám snad na vybranou?"
Maikey: "Neříkám, že lhát mu je lepší, ale oba ho známe... ve výsledku pro něj bude horší pravda. A už takhle s ním jsem rozhádaný a ty s ním máš taky svoje problémy."
Nelíbilo se mi, kam tím Maikey směřuje, ale bylo jasné, že má pravdu. Brianovi by se akorát pravděpodobně zhroutil svět, protože když si tak vzpomenu, naposledy, kdy na mě a Maikeyho žárlil, doslova se nám vymočil na naší práci k RAGE, kdyby zjistil tohle... Sakra, tohle je špatný!
J: "Měl bych se zabít."
Maikey: "Měl bys za ním jít a doufat, že všechno bude v pohodě, pokud jde o mě, já mu nic říkat nebudu a jestli ty chceš, tak to udělej, je to na tobě."
J: "Proč si ke mně tak milej? Vždycky si mě nesnášel a já udělal něco, s čím bys měl za Brianem doslova běžet, jen aby ses mě zbavil."
Maikey: "Není pravda, že jsem tě nesnášel, jen se mi nelíbila představa, že by Brian mohl někoho milovat jinak a víc, než mě... jenže jsem nakonec pochopil, že si to nejlepší, co se mu kdy stalo a on to ví. Navíc já mám Bena a nikdy jsem nebyl šťastnější, nemám důvod vám to kazit."
Bylo zvláštní něco takového od něj slyšet, ale věděl jsem, že to myslí vážně. Navíc mě představa, že jsem pro Briana to nejlepší, co se mu kdy stalo, zahřála u srdce, jen mě opravdu trápilo svědomí a myšlenka, zda Brianovi říct pravdu nebo ne. To, k čemu mezi mnou a Maikeym došlo, se dá označit jako omyl obrovských rozměrů, kterému se jednou zasmějeme, ale pokud jde o Briana, možná by mu vážně víc uškodilo, pokud mu to řeknu, než když to před ním budu tajit.
No comments:
Post a Comment