Tuesday, June 14, 2016

Rage(3)

Nový díl.

JUSTIN

Šel jsem za Maikeym doslova šnečím tempem, protože ať už jsem Briana chtěl z hlavy vytěsnit sebevíc, musel jsem nad ním neustále přemýšlet. Nad tím, co udělal, nad tím, že má Debbie pravdu - že je to zkrátka Brian a nikdy se nezmění. To od něj prostě nemůžu čekat, vlastně ani chtít. Když jsem ho poznal, věděl jsem, do čeho jdu, jen jsem netušil, že z toho nakonec bude takový problém. Netušil jsem, že jednoho dne si uvědomím, že už toho mám zkrátka po krk, že už nechci být jen někdo, koho se dokonce bojí nazvat svým přítelem, protože by to zranilo jeho ego, chci být něčím víc! A štve mě, že své city vždy raději zazdí, než aby je dal najevo, a štve mě taky to, že si tahá cizí chlapy do naší postele!

Maikey: "Justine!"
J: "Ahoj, Maikey."
Maikey: "Kde se tu bereš?"
J: "Myslel jsem, že bychom mohli sednout k RAGE, mám pár nápadů."
Maikey: "Neměl bys být doma s Brianem a dohánět, co jste zameškali?"
J: "Brian je v práci, a i kdyby ne, jsem přesvědčen, že se dokáže zabavit i beze mě."

Řekl jsem to tak kousavě, že i blbýmu by nakonec došlo, že se něco stalo. Maikey ale blbej není, takže mu to došlo prakticky okamžitě!


Maikey: "Co udělal tobě?"
J: "Byl tím, kým je odjakživa. Spíš mě zajímá, co udělal tobě?"
Maikey: "Jak si..?"
J: "Debbie."
Maikey: "Vždyť jsem jí ani nic neřekl."
J: "Nezapomeň, že má na tyhle věci čuch."
Maikey: "Pravda."

Maikey jen zakroutil očima a pak nám došel pro něco, čím spláchneme náš očividný vztek. Nikdy by mě nenapadlo, že se dočkám dne, kdy zrovna s Maikeym budu probírat Briana a ještě se u toho pravděpodobně opijeme.

J: "Takže?"
Maikey: "Asi takhle, když si odjel Brian byl na přesdržku, v podstatě si byl pryč pár hodin a už se cpal ke mně domů, zkazil mi romantickou večeři s Benem a vytáhl mě k Woody's a hned potom následoval Babylon... Nejdřív jsem si myslel, že jen dohání ztracený čas, co na sebe teď moc nemáme, ale pak mi došlo, že se jen snaží najít způsob, jak nedat najevo, že mu chybíš."
J: "Oba víme, že já mu nechyběl."
Maikey: "Ale chyběl, věř mi. Protože takhle to probíhalo každý večer, dokonce i včera, ale to už Ben nerozdýchal a začal na mě ječet, ačkoliv já za to nemohl. Takže já pak začal ječet na Briana a byla z toho hádka, on jen pak práskl dveřmi a odešel pryč a já musel žehlit u Bena to, co nadrobil Brian. Mám Briana rád, je to můj nejlepší přítel, ale už mě začíná unavovat, že za mnou jde jen, když potřebuje přijít na jiné myšlenky."

Měl jsem pocit, jako by mi mluvil z duše, sice jsme oba s Brianem měli každý rozdílný problém, ale ve finále je důvod stejný - Brian je prostě Brian - a oba nás to už začíná unavovat.

J: "Zdá se, že má co napravovat."
Maikey: "Čím vytočil tebe?"
J: "V noci jsem se vrátil a našel ho v naší posteli s... s trickem."
Maikey: "Ach můj bože. Zdá se, že si nakonec našel způsob, jak se zabavit."
J: "To mi nepomáhá."
Maikey: "Promiň, jen..."
J: "Hlavně ho neomlouvej."
Maikey: "Zbláznil ses? Po tom jeho výstupu to nehrozí, tentokrát ne."
J: "To jsem rád. A nemůžeme se bavit o něčem jiném? Už nechci slyšet ani jeho jméno."

Když jsem to dořekl, cítil jsem se zvláštně, jako bych snad litoval toho, že jsem to řekl, ale zároveň jsem věděl, že už je něco opravdu hodně špatně, když tohle dokážu vyslovit.

Maikey: "Můžeme se pustit na ty nápady ohledně RAGE, co máš."
J: "Jo to by bylo super."

Bylo skvělé takhle vypnout, popíjet alkohol a jen se věnovat tomu, co nás oba baví. Pro jednou nás spojoval vztek na Briana a tak naše práce byla ještě o něco lepší, než obvykle. Je až zvláštní, co vztek dokáže. Po chvíli mi však alkohol začal stoupat do hlavy a já přestával myslet racionálně a v mysli mi začínal kolovat nápad, který s RAGE neměl vůbec nic společného, ale rozhodně by to vzteku nadělalo hodně a to v Brianovi. A jelikož jsem věděl, že je to hodně špatný nápad o to víc se mi líbil nebo ne líbil, ale věděl jsem, že bych tím možná Brianovi konečně vyslal signál, který by pochopil.

Maikey: "Justine?"...Šťouchl mě do ramene.
J: "Hmmm?"
Maikey: "Zvonil ti telefon."

Neskutečný, jak mě ten bláznivý nápad pohltil, že jsem dokonce přeslechl tak výrazné zvonění telefonu, které by nepřeslechl ani hluchej. Jenže když jsem vzápětí viděl na displeji, že je to zpráva od Briana a následně i její obsah "Šel jsem do Babylonu, kdyby tě to zajímalo," přál jsem si, aby ten telefon explodoval.
Nechápal jsem, proč mi to napsal, ale měl jsem tušení, že to byl jeho způsob, jak mi sdělit, že se mám jít vycpat. A tak jsem následně vypil zbytek láhve na ex a udělal něco, čeho budu pravděpodobně litovat do konce svého života!

BRIAN

Strašně moc jsem doufal, že když dorazím domů, najdu tam Justina, nejlépe s úsměvem od ucha k uchu, připraveného dohnat to, co jsme zameškali. Místo toho jsem našel prázdný a tichý loft, který mi posledních 14 dní tak moc lezl na nervy a já dělal vše pro to, abych v něm byl co nejméně a nemusel tak smutnit právě za ním. Protože stesk znamená něco cítit a já nejsem typ, který by tohle chtěl praktikovat. Proto jsem neustále otravoval Maikeyho a to nás dovedlo až ke včerejší hádce a... kašlat na to, tohle dělat nebudu - bez omluv a bez výčitek, Kinney!
Ale jednoduše zjištění, že tu Justin není, mě vytočilo, protože jsem nechápal, proč se chová jako nějaký puberťák a raději mi neřekne, co se děje! Proto jsem se převlékl odhodlaný vydat se ven a zaměstnat se stejně jako posledních 14 dní - v Babylonu. Jenže cestou tam jsem si řekl, že se stavím za Maikeym v krámku. Věděl jsem, že Justin tam za ním chtěl jít a i kdyby tam nebyl alespoň bych se to pokusil dát dohromady s Maikeym, tolik k tomu bez omluv a bez výčitek. Zastavil jsem tedy u krámku, ale ještě než jsem tam vešel, napsal jsem Justinovi kousavou zprávu o tom, že jdu do Babylonu, nevím, proč jsem to udělal, přeci jen byla tu dost velká pravděpodobnost, že ho najdu u Maikeyho, ale prostě část mě chtěla, aby aspoň na chvíli měl důvod se chovat tak, jak se chová. A hned na to jsem se vydal dovnitř, jenže jsem na dveřích našel ceduli 'ZAVŘENO' i přes to, že se svítilo. Chtěl jsem zaklepat, jenže v tom jsem zahlédl něco, na co do smrti nezapomenu!

No comments:

Post a Comment