Nový díl.
JUSTIN
Brian dnes odešel z domova dřív, vím to, protože jsem viděl, jak se plíží z postele, chtěl jsem se ho zeptat, kam jde, ale něco mi říkalo, že to dělat nemám, pokud chtěl zmizet nepozorovaně, tak to určitě mělo svůj důvod, jen mě trápí to, že je zřejmé, že poslední dva dny není ve své kůži, jsem sice neskutečně šťastný, že nakonec souhlasil s tím, že se mnou půjde můj první Pride, ale to, že je od té chvíle tak divný se mi vůbec nelíbí a i když bych měl předpokládat, že za tím pravděpodobně bude to, že se kope do zadku za to, že souhlasil, tak mám spíš pocit, že v tom bude něco jiného, jen nevím co, ale už jen kvůli tomu, co jsem v poslední době vyváděl, ho musím nechat být a netahat z něj rozumy, nemuselo by to dopadnout moc dobře, ale rozhodně mě to nevědomí štve.
Debbie: "Dneska si dostal vysoké dýško."
J: "Jo to dostal, asi je můj zadek pořád k nakousnutí,"...Samolibě jsem se usmíval.
Debbie: "Vzhledem k tomu, že z něj nikdo v téhle místnosti nemůže spustit oči, tak bych řekla, že to bude pravda, ale radši se s tím moc nevychloubej před Brianem, ten ho má taky rád."
J: "Já vím,"...Uchechtl jsem se a začal jsem se červenat.
Chtěl jsem se zase vrátit ke své práci nebo alespoň k tomu, co mi v těch posledních deseti minutách zbývá, ale v tom mě to trklo, pokud je tu někdo, kdo může vědět něco, co já ne, tak je to právě Debbie!
J: "Debb?"
Debbie: "Ehm?"
J: "Nevíš náhodou, co je s Brianem?"
Debbie: "Co by s ním mělo být?"
J: "Já nevím, proto se ptám tebe, od chvíle, co souhlasil, že se mnou půjde Pride, není ve své kůži."
Debbie: "Asi se kope do zadku za to, že souhlasil."
J: "To mě taky napadlo, ale mám pocit, že v tom bude něco jiného... Neříkal ti něco náhodou, když jsem... Však víš."
Debbie: "Když ses choval jako pitomec a já se ho snažila přimět k tomu, aby s tebou něco udělal?"
J: "Jop."
Debbie: "Jen mi pořád opakoval, že s tebou žádný Pride nepůjde a další podobný věci... A vlastně..."
J: "Co, Debb?"
Debbie: "Byly tu dvě věci, co jsem se s ním snažila vyřešit během toho, co jsem řešila tebe a tak nějak souvisely s tebou a s tím, proč nechtěl jít na ten Pride."
J: "Debb, o co jde?"
Bylo vidět, že zápasí sama se sebou a z toho jsem usoudil, že chce, abych si tohle s Brianem vyřešil sám, protože jinak si to od něj pěkně slízne, jenže já doslova umíral touhou po tom se to dozvědět!
J: "Debb!"
Debbie: "To si musíš vyřešit s ním."
J: "Víš moc dobře, že on mi nic neřekne, na to je až moc hrdý."
Debbie: "Stejně jako si byl ty před pár dny."
J: "To bylo něco jiného."
Debbie: "To je možné, každý máme své důvody a každý s nimi nakládáme tak, jak chceme, a myslím, že na to má právo i Brian."
J: "To rozhodně má, ale když jsem s nimi nakládal já podle svého, zalarmovala si všechny včetně Briana."
Debbie otevřela pusu na prázdno, ale nakonec jí asi došlo, že na tohle opravdu nemá žádný argument, kterým by se jí podařilo mě poslat do háje.
J: "Já ho miluju, Debb, potřebuju vědět, co ho trápí, a věř mi, já budu ten, kdo si to nakonec nejvíc vyžere, až zjistí, že to vím."
Debbie: "Fajn, ale varovala jsem tě."
J: "Tak už to řekni."
Debbie: "Brian si pořád dává za vinu to, co se ti stalo na plese a nemyslím si, že ho to jen tak přejde."
J: "Sakra, říkal jsem mu už několikrát, že to není jeho vina."
Debbie: "Je tvrdohlavý."
J: "Neskutečně. A co je ta druhá věc?"
Debbie: "Já... Tak nějak jsem ho navedla k tomu, aby řekl svojí mámě pravdu."
J: "Počkat jako, že je gay?"
Debbie: "O jiné pravdě nevím."
J: "Do háje."
Debbie: "Měla jsem za to, že ona je důvod, proč s tebou nechce jít, ale nakonec jsem spíš pochopila, že nechce jít, protože si dává vinu za to, že si skoro umřel a že tohle je něco, co bys měl podstoupit ty sám, jen jsem ho tím asi zmátla a něco mi říká, že se rozhodl to konečně udělat, už když tu byl včera na snídani, tak říkal, jak velký štěstí Maikey má, že má mě."
Tak tohle bylo fakt v háji, dovedu si totiž představit, jak musela taková Debbiina přednáška vypadat a vzhledem k tomu, že Debbie je pro Briana něco jako bohyně v podávaní rad, ačkoliv si to nikdy nepřizná, tak jsem si dost jistý tím, že si to vzal k srdci a musím říct, že si stejně jako Debb myslím, že Brianova největší překážka v tom se mnou jít Pride, bylo jeho obviňování se kvůli tomu, co se mi stalo, Debbie se však pro jednou nejspíš spletla a nasadila mu brouka do hlavy, já vím totiž, že on by se nenechal od ničeho odradit jen kvůli svojí mámě, naopak by jí chtěl ukázat, že si může dělat, co se mu jen zlíbí, jenže ta hrdost, která mu do teď bránila v tom říct jí o sobě pravdu, asi už nebyla dostatečně silná a on chce nejspíš konečně vyjít s pravdou na světlo.
Debbie: "Heleť já nevím, co se mu právě teď honí hlavou, ale jsem si dost jistá, že můžu za to, že to v té hlavě má."
J: "Po-počkej chvíli."
Začal mi vyzvánět telefon a já usoudil, že bude lepší to zvednout, co když je to Brian? A taky, že jsem měl pravdu, hned jak jsem uviděl displej, bylo na něm jeho jméno.
J: "Briane?"
Maikey: "To jsem já Maikey, měl bys přijít k Woody's jde o Briana."
J: "Co je s ním?"
Maikey: "Prostě sem přijď, uvidíš sám,"...Zavěsil.
Debbie: "Co se děje?"
J: "To byl Maikey, prý mám hned přijít k Woody's kvůli Brianovi."
Debbie: "Proč?"
J: "Víc neřekl."
Debbie: "Výborně, můj syn je idiot. No tak běž."
Odhodil jsem zástěru a pak jsem rychle opustil jídelnu, od ní až k Woody's jsem prakticky jenom běžel, div jsem nevyplivl plíce, ale bylo mi to jedno, chtěl jsem se tam dostat co nejrychleji a vědět, co je s Brianem, jinak bych se asi zbláznil!
No comments:
Post a Comment