White Christmas/Party(11)

Nový díl. - 12+

JUSTIN

Jakmile jsme dorazili do hotelu, myslel jsem, že mi vypadnou oči z důlku, vím, že Brian má luxus opravdu rád, ale tohle bylo, sakra, něco, tady by snad bydlela i samotná královna! Brian si i docela rychle všiml mého zaskočení a tak se mi snažil vysvětlit, že s tím, jak na tom teď firma je, si to může dovolit, jen se trochu bál toho, že by tomu už tak nemuselo být, až se vrátí domů, ale fakt nechápu, proč takhle přemýšlí, když sám moc dobře ví, že by Tedovi svou firmu jen tak nesvěřil, kdyby mu stoprocentně nedůvěřoval, ale to je prostě celý on.

No a když jsme vzápětí dorazili i do našeho apartmá, věděl jsem, že se Brian snad opravdu zbláznil, tohle totiž musí stát snad celé jmění... Ale neříkám, že bych byl proti takovému luxusu nějak proti, jen zkrátka doufám, že Brian ví, co dělá, nerad bych ho pak viděl chodit pro podporu... no já bych ho vlastně neviděl, jelikož on by se radši sám zabil!

---

B: "Justine, přestaň se starat o to, kolik to stojí a prostě si to užívej."

J: "Jen se snažím ujistit, že si za to nezaplatil veškeré svoje úspory... Bylo by totiž super, kdybychom měli jak dál platit nájem."

B: "Mlč už, prosím tě, a pojď radši ke mně."

J: "Proč?"...Neodolal jsem úsměvu.

B: "Ty víš proč."

Brian přišel až ke mně, přitiskl své tělo na to mé a začal mě líbat, bylo to tak naléhavé, že se mi až skoro podlomila kolena nebýt toho, že mě Brian pevně držel v pase, byl u mě dokonce tak blízko, že jsem mohl zřetelně cítit jeho erekci na svém podbřišku, v tu chvíli jsem měl pocit, že mi v žaludku poletují snad miliony motýlů a po kůži se mi nesla neskutečná husina... Chtěl jsem ho tak moc, že jsem myslel, že se snad zblázním, přeci jen od našeho sexu v Babylonu, který jsme měli těsně před tím, než jsem se dozvěděl tu novinu, jsme se k sexu nedostali ani vzdáleně, pokud tedy nepočítám to v tom letadle... Počkat! No ovšem...

J: "Ehm, nezapomněl si na něco?"

B: "Nevím, o čem mluvíš,"...Dál mě líbal.

J: "Dobrej pokus, ale dokud mi neřekneš, kam si šel, tak na tohle můžeš zapomenout."

I přes to, jak moc mě to ničilo, jsem se od něj vzdálil a Briana tím docela vykolejil, je mi totiž jasné, že chtěl využít mojí zranitelnosti v podobě toho, jak moc ho chci a vyhnout se tak tomu, že ho budu mučit, dokud mi neřekne, kam vlastně na tom letišti šel, jenže na rozdíl od něj se umím ovládat... I když teda není to nic jednoduchého!

B: "Tohle je..."

J: "Co? Chytré? Podlé? Kreativní?"

B: "Naprosto zbytečné... Protože já nikam nešel."

J: "Kdybys byl Pinocchio tak se tvůj nos do tohohle apartmá nevejde."

B: "Kdo je Pinocchio?"

J: "Vážně? Ta pohádka, o loutce, co chce být skutečným chlapcem a když lže tak mu naroste nos... Nic?"

B: "Netuším, o čem to tu mluvíš."

J: "Ach můj bože, koukal ty si jako malej na pohádky?"

B: "Nebudeš mě doufám nutit k tomu, abych to napravil?"

J: "Ve skutečnosti Pinocchio bude první pohádka, kterou ti pustím, až se vrátíme domů."

B: "Báječně, nemohu se dočkat... A do té doby budeme dělat co?"...Smyslně si olízl rty.

J: "No nevím, jak ty, ale já půjdu zkusit tu obrovskou vanu, co máme v koupelně a ty zatím můžeš přemýšlet o tom, co mi řekneš, až se tě příště zeptám, kam si šel.

B: "Paráda."

J: "Taky si myslím."

Abych pravdu řekl tak jsem začínal trochu pochybovat o tom, že mi to Brian řekne, přeci jen sex si bude moct zařídit u stovky kluků, pokud bude chtít, ale já jednoduše musím zajistit, aby ho chtěl jenom a jenom ode mě... Proto jsem se svým svlíkáním začal přímo před ním, měli jste vidět, jak mě propaloval tím svým chtivým pohledem, myslím, že si v tu chvíli přál, aby mi byl schopný všechno říct, dokonce i to, co neví!

B: "Ty si opravdu na zabití."

J: "Vlastně jsem přímo k sežrání,"...S tím, že jsem dal Brianovi krásně na obdiv své perfektně tvarované pozadí, jsem se vydal do koupelny a hned jakmile se mi napustila vana, jsem se do ní ponořil, byl to neskutečně příjemný pocit.

Ale pokud mám být upřímný, tak si každá část mého těla přála, aby těmi dveřmi vstoupil Brian a připojil se ke mně, i přes to, že by mi nechtěl říct, kam to šel, protože být s ním v téhle vaně by bylo milionkrát lepší, jelikož já sám už si tak nějak domýšlím, kam asi tak mohl jít, jenže něco mi říkalo, že Brian se zuby nehty drží, jen aby odolal tomu pokušení za mnou přijít!

BRIAN

Myslel jsem, že fakt zešílím! Když jsem chtěl, aby Justin jel se mnou, tak takhle jsem si to opravdu nepředstavoval, že veškerý čas tady strávím tím, že se k němu nebudu moc ani přiblížit jen proto, že se mě rozhodl mučit kvůli tomu, že jsem chtěl tohle všechno zahodit, jen abych zjistil, co s ním je... kdybych jen tušil, že celou dobu plánoval, že se mnou pojede, že mě chce překvapit a že stojí v té podělané frontě taky, nemusel bych ho jít hledat a teď přesvědčovat o tom, že jsem nikam nešel, což on stejně moc dobře ví, že je to naprostá blbost, protože je očividně, že někam jsem opravdu šel, jenže jak mu to mám říct, že jsem šel za ním, protože jsem si nedokázal představit, že bych třeba musel celé dva dny na Ibize žít v domnění, že nevím, co s ním je, kdyby se mu opravdu něco stalo... Jak mu to, sakra, říct a neprozradit mu, jak moc mi na něm vlastně záleží, protože tím si zajisté vykopu svůj vlastní hrob?

B: "Tak jaká byla vana?"

Musím být upřímný, vyslovit tuhle otázku pro mě byl přímo nadlidský výkon, jelikož jsem po celou dobu, co byl v koupelně, šílel! Chtěl jsem za ním jít tak moc, že jsem ani pomalu nemohl dýchat, jenže on by mě stejně poslal do háje, kdybych za ním šel, poněvadž dokud nedostane to, co chce, tak mám jednoduše smůlu... Jenže jak to mám teď, krucinál, vydržet, když si přišel jen s ručníkem kolem pasu?!

J: "Bylo to úžasné, dokonce..."

B: "Tak to si jí dám taky,"...Rychle jsem zalezl do koupelny a zavřel za sebou dveře.

Vážně jsem před ním právě teď utekl, jen abych odolal tomu nutkání z něj servat ten ručník a konečně si ho dopřát se vším všudy v té obrovské posteli, vlastně kdekoliv v tomhle obřím apartmá?! Já musím mít horečku nebo tak něco!

Ale ta vana byla opravdu výborná, miluju svůj sprcháč, ale tohle je zkrátka něco jiného, jen tak se naložit do horké vody a relaxovat... Jenže něco nebo spíš někdo mi tu dost chybí, pak by to bylo zkrátka úplně ideální!

V té vaně mi bylo dokonce tak dobře, že se mi ani nechtělo vylézt, ale vzhledem k tomu, že to, proč jsem sem v první řadě přijel, tedy Bílá párty, za chvíli začne, tak mi nic jiného nezbývalo... No a když jsem vyšel z koupelny, tak... Sakra, proč je tak krásnej?

B: "Páni."

J: "Hádám, že to znamená, že v tomhle můžu jít na Bílou párty?"

B: "V tom by si mohl jít kamkoliv."

J: "Takže mi to sluší?"

B: "No... Sluší a moc,"...Nejdřív jsem se odpovědi chtěl bránit, ale to zkrátka nakonec nešlo.

J: "Tak to jsem rád. A šup, musíš se taky připravit, za chvíli musíme vyrazit."

B: "Jdu na to."

Jakmile jsem byl připravený, tak jsme s Justinem konečně mohli vyrazit na tu velkou událost, ale něco mi říká, že si jí nebudu moct zcela vychutnat, poněvadž jediný objekt mého zájmu mě k sobě nepustí, dokud nedostane to, co ode mě chce, a já nevím, jak mu dát, aniž bych zranil své ego!