Narozeniny(6)

Nový díl.

BRIAN

S Justinem se něco dělo, to jsem mohl říct s jistotou, ale nevěděl jsem, o co se jedná a pokud mám být upřímný tak jsem to snad ani vědět nechtěl, momentálně jsem měl plnou hlavu svých starostí, za které nemůže nikdo jiný než Debbie a řešit k tomu ještě Justinovo starosti, které se určitě týkají mě, mi bylo proti srsti, proto když navrhl Babylon, souhlasil jsem, ačkoliv jsem měl tušení, že se Justin jen snaží něčemu vyhnout.

Po celou cestu autem jsme mlčeli, každý jsme byl zabrán do svých vlastních myšlenek, sice jsem neměl tušení, o čem přemýšlí Justin, ale měl jsem za to, že stejně jako já, neví, co si má počít... Mně v hlavě neustále kolovala ta podělaná Debbiina otázka "Co od života vlastně chceš?" až mi z toho pomalu začalo hrabat, není to tak, že bych odpověď neznal, jen se bojím následků, které mě čekají, pokud se pro to stoprocentně rozhodnu! Tady je jasný důkaz, že narozeniny jsou peklo, donutí vás přemýšlet nad životem, protože už je ve vašem věku zkrátka na čase a vám nezbývá nic jiného, než se tomu postavit čelem anebo zešílet a v mém případě mám pocit, že radši zešílím!

Když jsem zastavil před Babylonem, Justin byl stále zasněný do svých myšlenek, řekl bych, že si snad ani nevšiml, že už jsme tady a já si nebyl jistý tím, zda ho na to mám upozorňovat anebo ho nechat a čekat, dokud se nevrátí myšlenkami zpátky na zem.

B: "Justine?"...Trochu jsem do něj strčil a naštěstí to fungovalo.

J: "Co?"

B: "Jsme tady."

J: "Jo... Aha."

B: "Jsi v pohodě?"...To, sakra, nešlo vydržet, nezeptat se, byl úplně mimo!

J: "Jsem... Naprosto,"...Usmál se tak falešně, že by mu to nevěřil ani naprostý idiot.

B: "Justine?"

J: "Já... Totiž..."

---

Bylo to jako by se rozhodoval, co mi má říct, jestli pravdu anebo lež a pokud lež, tak jakou, bylo to zkrátka ubíjející, protože jestli je až ta vyděšený z toho říct mi, co se děje, tak nevím, jak se s tím mám vypořádat já, až se to dozvím!

B: "Tak, o co jde, Justine?"

Tak tohle se mi nelíbilo a to už je co říct, protože kdykoliv se ke mně Justin přisune blíž tak skáču tři metry do stropu, ale tentokrát to udělal, protože mi určitě chtěl říct něco, co se mi nebude líbit a pro jistotu chce být určitě blíž, aby mě když tak umlčel polibky!

B: "Tohle nebude dobrý,"...Konstatoval jsem.

J: "Jak se to vezme."

B: "Z tvého chování mám pocit, že si někoho zavraždil a po mně chceš alibi,"...Snažil jsem se nadlehčit situaci, ale kdo ví, co Justin vlastně provedl.

J: "Tak fajn... Debbie mi..."

Maikey: "No ne, koho nám to sem čerti nesou?"...Jeho hlava se zničehonic zjevila u mého okýnka a já málem dostal infarkt.

B: "Ty idiote jeden!"

Maikey: "Taky tě rád vidím. Máte v plánu tady sedět ještě dlouho nebo jdete dovnitř?"

B: "Co je ti po tom?"

J: "Jdeme dovnitř,"...Justin souhlasil tak nadšeně, že to mohlo znamenat jediné - Maikey ho zachránil před říkáním mi pravdy... Fakt skvělý!

B: "Fajn, tak jdeme,"...Opravdu jsem ho nehodlal přemlouvat k tomu, aby se mnou mluvil, když to evidentně nechtěl.

Oba jsme se vydali za Maikeym, ale těsně před vchodem jsem Justina ještě zastavil, počkal až Maikey vejde dovnitř a poté jsem si Justina za bundu přitáhl k polibku, nějak jsem mu tím chtěl dát najevo, že mi to může říct, až bude chtít, ať už je to cokoliv a zároveň, že ho... Však vy víte co.

Maikey: "Kde jste se zasekli?"...Došli jsme za ním na bar.

B: "To není tvoje starost."

Justin se jen pousmál a Maikeymu bylo hned všechno jasné, tady se tajemství neudrží ani, kdyby já nevím co... No, ne že by líbání Justina bylo tajemství, ale Maikey zkrátka nemusí vědět všechno!

Ani jsme se nenadáli a přidali se k nám snad všichni, koho známe - Ben, Ted s Blakem a Emmett se svou dnešní osudovou láskou, připadal jsem se mezi nimi jako bychom měli mnohonásobné rande a proto jsem Justina při první příležitosti odtáhl na parket!

B: "S nimi by se člověk musel zabít."

J: "Buď za ně rád, jsou šťastní."

B: "Neříkám, že nejsem rád, ale nemusí se cumlat přímo před mým obličejem."

Justin se začal smát a já věděl, že si o mně myslí, že jsem naprostý blázen - já Brian Kinney, muž, který se po mnoho let účastnil zvířecích orgií, šílí, když se přede ním někdo líbá - jo, ono to k smíchu fakt je!

Chtěl jsem ho hned políbit, ale nedostal jsem příležitost...

Maikey: "Tak už jste vymysleli, kde bude ta narozeninová oslava?"

Ben: "A jestli máme něco zařídit?"

B: "Žádná nebude! Kolikrát se mám ještě opakovat?"

Maikey: "Ty si ho pořád nepřemluvil?"...Podíval se zhrozeně na Justina.

J: "Já..."

B: "Vynech ho, Maikey, je prostě chápající."

J: "Cože? Já jsem nic..."

B: "Mlč nebo uvidíš."

Naštěstí mě poslechl a radši nic neříkal, nepotřeboval jsem, aby se proti mně s Maikeym a Benem spiknul, já jsem totiž nepřišel řešit narozeniny a ani nic jiného, přišel jsem sem, abych byl s Justinem a my se na chvíli vyhnuli tomu, co nakonec budeme muset vyřešit, ať už je to cokoliv, ale rozhodně to nezahrnuje mojí narozeninovou oslavu, která zkrátka nebude, jedině, že by byla beze mě!

Maikey: "Takže?"

B: "Takže nic, mějte se,"...Chytil jsem Justina za ruku a odploužil jsem se s ním daleko od nich.

J: "Briane, ty si..."

B: "Co? Okouzlující? Sexy? Nádherný?"

J: "Sebevědomí a tvrdohlavý!"

B: "Nejsem tvrdohlavý, pouze vím, co chci a to nezahrnuje narozeninovou oslavu... Mně bohatě stačí oslava s tebou,"...Olízl jsem si rty.

J: "Tu mít můžeš, ale..."

B: "Žádné 'ale', prostě ne!"

J: "Co kdyby si mi řekl, co vlastně vůbec chceš?"

Sakra, tak tohle je jak naschvál, jako by nestačilo, že se mě na to ptala už Debbie, sice ta otázka byla položená trochu jinak, ale pořád má dost podobný význam a já se o tom nechci bavit a to nejlíp nikdy, vždycky jsem byl člověk, který neplánuje, a teď s tím rozhodně nehodlám začít nehledě na to, že jsem ve věku, kdy bych měl mít život alespoň částečně nalajnovaný! Jenže to nejhorší, co člověk může udělat, je něco si plánovat, hned máte totiž větší pravděpodobnost, že se vám to nikdy nesplní a já bych nerad přišel o to jediné, co dává mému životu smysl!

B: "Víš, co chci?"

J: "Kdybych to věděl tak se neptám."

B: "Chci, aby si ten svůj sexy zadek odporoučel támhle,"...Ukázal jsem na vchod do zadní místnosti.

J: "Vážně?"...Začal si se mnou hrát, alespoň něco se mi dařilo.

B: "Vážně... Protože tě chci, moc chci."

J: "Myslím, že nejsem proti."

B: "Ještě, aby si byl. Tak co kdyby si šel napřed, já tam hned budu."

J: "Fajn,"...Ještě mě políbil a následně se vydal rovnou tam.

A já si ještě došel na bar, něco ve mně si potřebovalo dát alespoň jednoho panáka, věděl jsem, že jinak nedokážu přestat myslet na všechno, co mi teď leze krkem a jakmile jsem ho do sebe vyklopil, zamířil jsem rovnou do zadní místnosti.

Když jsem ho nemohl najít, začal jsem si myslet, že se snad vypařil, ale když jsem nsáledně došel až na konec a uviděl, jak se na jeho tělo tiskne někdo jiný, bodlo mě u srdce, ale v momentě, co ke mně Justin zvedl svůj vzrušený pohled, kterým mě lákal k sobě, nedokázal jsem odolat a vydal jsem se rovnou k nim - on, trick a já - věc, která se neudála už nějakou dobu!