Narozeniny(7)

Nový díl. - 18+

BRIAN

Justin se tiskl ke stěně a trick k němu, tudíž mi nezbývalo nic jiného, než se natisknout na něj a Justina vášnivě políbit přes jeho rameno, nebylo to ono, ale spokojil jsem se s tím. Následně jsem začal tricka líbat na záda a Justin jej líbal na hruď a mezitím jsme si hleděli do očí, bylo to tak intenzivní, že jsem téměř zapomněl dýchat! Po pár minutách jsem se přesunul vedle nich a začal jsem Justinovi rozepínat poklopec, na což jsem dal trickovy jasně najevo, aby si klekl a Justinovi dopřál to, co tak potřeboval, zatímco jsem se kochal pohledem na to, jak si to Justin užívá, při čemž jsem si rukou taktéž poskytoval rozkoš, představoval jsem si však, že je to Justinova ruka, která mě přivádí snad do stého nebe! Vzápětí jsem Justina začal líbat na rty, krk i hrudník, nevynechal jsem ani jeho na kámen ztvrdlé bradavky, Justin byl právě někde mezi nebem a zemí a náležitě si to užíval a já spolu s ním a věřím, že i s naším trickem!

Po chvíli Justin převzal iniciativu, vyprostil se z trickových úst a natiskl mě na stěnu, na což mě začal vášnivě, možná až hladově líbat, poté mi rozepl kalhoty a pohledem dal trickovy najevo, co má udělat, stejně jako předtím já. Trick se tedy přesunul do kleku a začal mě kouřit, první, co mi problesklo hlavou, bylo, že má velmi nadanou pusu a následně jsem jen zaklonil hlavu a hlasitě si užíval jeho počínání, zatímco mě Justin líbal snad na každou volnou část mého těla!

J: "Líbí se ti to?"...Zašeptal mi vzrušeně do ucha a mně se téměř podlomila kolena.

Odpovědi se mu dostalo v podobě velmi vášnivého a souhlasného polibku, po kterém se na mě hříšně usmál a prohlásil "Ošukej mě!"

Musel jsem se pousmát, najednou jsem se zase cítil jako dřív, tohle prostě byl život, který jsem vedl po mnoho let a miloval jsem ho a toto bylo zkrátka jako prožívat ho v jedné chvíli pořád a pořád dokola! Cítil jsem se jako Bůh!

---

B: "Bude mi potěšením!"

Nechal jsem se uvolnit z trickových velmi nadaných úst a Justina jsem ihned přitiskl čelem ke stěně, poté jsem si navlékl kondom a velmi pomalu jsem do něj začal pronikat, chtěl jsem si i to náležitě užít! A když jsem v něm byl až po okraj, začal jsem se pohybovat, s každým přírazem jsem byl blíž a blíž k ráji. Trick se mezitím staral o má záda, krk i ramena, líbal je a vlhčil jazykem, bylo to tak zatraceně dobré, že jsem měl co dělat, abych se nezačal vznášet!

Justin sténal a vzdychal jako smyslů zbavený, věděl jsem, že si to velmi užívá a jeho útroby mě obepínaly tak pevně, že jsem doslova šílel a od svého vrcholu jsem byl takový kousek, že stačilo už jen párkrát přirazit a bouřlivě jsem vyvrcholil a Justin ihned po mně!

J: "To bylo..."

B: "Já vím,"...Usmál jsem se a následně jej políbil.

Jakmile se od nás trick vzdálil, tak jsme si oba natáhli kalhoty a jenom vedle sebe hloupě stáli, dívali jsme se na sebe, ale spíš skrze sebe, jako bychom snad doufali, že tahle chvíle přestane být tak divná... Ještě před Justinovo odjezdem bylo tohle u nás na denním pořádku a já si po tom rozhodně nepřišel divně, spíš jsem měl k Justinovi pokaždé blíž a blíž, byla to věc, kterou jsme spolu jaksi sdíleli a užívali si jí, líbilo se mi, když jsme si vybírali tricky, se kterými strávíme noc, bylo to takové zvláštní spojení, které jsme mezi sebou měli a když přišlo na věc, byli jsme sice tři, někdy i víc, ale já vždy vnímal jen Justina a on zase mě, nedá se to zkrátka popsat ani nijak vyjádřit... Jenomže když Justin odjel do New Yorku, tenhle požitek jsem jaksi ztratil a ani po Justinově návratu jsem ho už nikdy neokusil, nevěřil bych, že to někdy řeknu, ale zkrátka jsem se s ním tak nějak usadil a vyhovovalo mi to, nepotřeboval jsem nikoho víc a proto jsem právě teď tak nějak vykolejený z toho, co se událo, poněvadž jsem to nebyl já, kdo se utrhl, ale Justin a já se toho zkrátka zúčastnil, protože jsem tomu jednoduše nedokázal odolat, tak moc mi to chybělo, že to prostě jinak nešlo, ale teď když už je po všem, si uvědomuji, že tenhle vskutku nevinný akt, bude mít dost nepříjemné následky, až si oba pořádně uvědomíme, že jsme náš vztah zase vrátili o úroveň zpátky jen kvůli chvilkovému pokušení!

J: "Měli bychom jít,"...Dal mi jasně najevo, že jestli tady budeme stát ještě chvíli tak se asi zblázní... Vlastně my oba!

B: "Jo to měli, půj-půjdeme,"...Blábolil jsem zmateně.

Justin se vydal přede mnou a já tam pár vteřin ještě zůstal stát, jako bych snad doufal, že mě osvítí duch svatý a celá tahle situace vyšumí, jenže to se nestalo a já se vydal za ním. Bohužel byl rychlejší, než jsem doufal, že bude a tak jsem ho naneštěstí našel na baru u kluků!

Maikey: "Tak co, prokrvil ti sex mozek a uvědomil sis, že své narozeniny musíš oslavit?"

Ted: "Ten, i kdyby měl mozek překrvenej, tak mu to nedojde."

Emmett: "Já myslím, že bys to oslavit měl... Víš ty vůbec, co za téma jsem ti už stihl vymyslet? Mám to doslova před očima!"

B: "Ne, neuvědomil... Polib si prdel... Nepřipadá v úvahu, i kdybych oslavu měl, tak si radši pozvu partu skřítků, než to svěřit do rukou tobě, Honneycute,"...Všem jsem postupně náležitě odpověděl.

Ben: "No tak, jen se ti snaží pomoct."

Blake: "Jo, měl bys to spíš ocenit, každé narozeniny stojí za pořádnou oslavu."

B: "Co kdybyste i vy dva sklapli?"

Díky bohu, že se nepřidala i Emmettova dnešní známost, to už bych asi totiž musel začít vraždit! Pro Krista, jak já nesnáším narozeniny, je to ubohá událost, která vám akorát připomíná, že brzo natáhnete bačkory, nic víc, nic míň!

Nevěřil bych, že to řeknu, ale Justinova mlčenlivost mě zarazila, on je ten, co obvykle nemůže sklapnout a najednou vedle mě jen stál, tupě zíral do prostoru před sebou a mlčel a podle mě ani nezaregistroval, o čem se tu bavíme!

Emmett: "Sunshine, jsi v pohodě?"

Ted: "Co si mu udělal, proboha?"...Obrátil svou pozornost ke mně.

J: "Jsem v pohodě."

B: "Vidíte, je v pohodě, tak mě laskavě z ničeho neosočuj, Theodhore."

Nevím, zda bylo dobré tohle říct, protože já vlastně moc dobře vím, že Justin není ani trochu v pohodě a to už nějakou chvíli, jenže teď to nabralo na intenzitě a částečně je to moje vina ne-li úplná a proto mi něco říká, že tahle věta z mých úst určitě nezněla dobře, Justin si to totiž přeloží jako, že mě nezajímá a že úmyslně ignoruji to, že ho něco trápí! Sakra, tohle je fakt na hlavu!

J: "Já půjdu domů,"...Oznámil vzápětí.

B: "Co?"...Zaskočeně jsem na něj zamrkal.

J: "Jsem unavený, půjdu spát,"...Justin mě něžně políbil a dřív, než jsem se stihl nějak vzpamatovat, tak byl pryč.

Maikey: "Co se mu stalo?"

B: "Vím já?"...Rozhodil jsem ruce a usadil se na barovou židli.

Věděl jsem, že bych měl jít za ním, ale něco mi říkalo, že tady jsem v mnohem větším bezpečí, poněvadž ať už se teď s Justinem, se mnou a mezi námi děje cokoliv, tak jakmile to začneme řešit, uvrtáme se do toho tak, že nebude cesty zpět, dokud se všechno nějakým zázračným způsobem nevyřeší... Zkrátka nevědomost je pro mě momentálně mnohem lepší, než znát všechny detaily a postavit se jim čelem!