Nový díl.
JUSTIN
varování: žádné
Věděl jsem od začátku, že tohle bude tvrdý boj a já byl odhodlaný použít všechny své zbraně, sice jsem opravdu moc doufal, že nebudu muset, protože se Maikeymu třeba zázrakem podaří Briana přesvědčit a já si tak ušetřím všechnu námahu a budu jednoduše šťastný, doslova jako blecha, ale stalo se přesně to, s čím jsem počítal, Brian to naprosto zazdil a v ten okamžik jsem věděl, že mám pouze dvě možnosti, buď to se s tím smířit, nenutit ho, usmívat se jako, že je to v pořádku a při nejbližší vhodné příležitosti se někde vyvztekat a použít na jeho účet hodně peprných poznámek, samozřejmě tak, aby to on nevěděl a dál si myslel, že je všechno v naprosté pohodě, poněvadž jsem se s ním jednoduše nechtěl rozhádat před mým odjezdem, ale bohužel došlo na to, čemu jsem se chtěl vyhnout - na možnost dvě, která zahrnovala, že se ho nenápadně budu snažit přesvědčit k tomu, aby s námi jel nebo spíš hlavně se mnou... A vůbec to nešlo snadno, vlastně myslím, že Brianova tvrdohlavost dosáhla nové úrovně, ale přitom jsem tak nějak naivně dál věřil, že se něco v něm zlomí a on přizná, že se mnou chce jet a jednoduše pojede a pak když došlo na ten sex, na ten sakra nejúžasnější sex, jaký jsme kdy zažili, myslel jsem, že to je jeho způsob, jak mi říct, že pojede... A šeredně jsem se spletl, byl to jeho způsob, jak se mnou vyjebat, v obou směrech, to, co pak řekl, byla jednoduše poslední kapka do mého poháru trpělivosti, který se mi plnil už nějakou dobu, a proto jsem se zkrátka rozhodl, že bude lepší, když spolu nebudeme, co nejdřív to půjde a tak jsem si zabalil a doslova od něj utekl, protože kdybych to neudělal, nejspíš bych mu jako obvykle odpustil a to se jednoduše nemohlo stát!
Maikey: "Justine, co tu děláš?"...Chtěl jsem se zeptat, zda jsem ho nevzbudil, ale jeho rozespalý výraz mi stačil jako odpověď.
J: "Znáš mě, pořád zaspávám a určitě bych zítra přišel pozdě, takže jsem si řekl, že bude lepší, když přespím tady,"...Pousmál jsem se, ale spíš hodně zoufale.
Maikey: "Co zase udělal?"...Povzdychl si.
J: "Nechci o tom mluvit, každopádně určitě nejede."
Maikey: "Já se z něho fakt zblázním. Tak pojď dovnitř."
J: "Díky."
Dřív by byl Maikey poslední člověk, za kterým bych šel kvůli noclehu, ale v poslední době jsme se nějak víc spřátelili díky našemu komiksu a občas se i perfektně shodneme nad tím, že Brian je jednoduše kretén, tudíž jsem věděl, že dnes můžu hledat postel zrovna u něj... Nebo spíš u nich...
J: "Ahoj, kluci."
Ben: "Co tady děláš, Justine?"
Emmett: "Vážně se musíš ptát?"
Ben: "Brian?"
Maikey: "Myslím, že o tom nechce mluvit."
Popravdě jsem tak nějak ztratil přehled o jejich konverzaci v momentě, co jsem je pozdravil, ale postupně mi to začalo docházet, takže jsem mohl alespoň přikývnout na souhlas, že o tom nechci mluvit, nedokázal jsem to ani vyslovit, protože bych se pravděpodobně rozbrečel jako nějaký malý teplouš, přikývnutí muselo jednoduše stačit!
Emmett: "Ale kde budeš spát, zlato?"
J: "Na pohovce, pokud to půjde?"
Emmett: "Ta pohovka je hrozná."
Maikey: "Díky, Emme."
Emmett: "Někdo ti to už musel konečně říct, potřebujeme nový nábytek."
J: "Já se klidně vyspím na zemi, to je fuk."
Ben: "Ve skříni máme nějakou matraci, můžu ti jí nafouknout."
Maikey: "To by zabralo věčnost."
J: "V pohodě, tvrdá zem mi nevadí."
Emmett: "Víš co, vyspíš se se mnou."
J: "Ehm?"
Emmett: "V posteli!"
Ben: "Ted to pravděpodobně přežije, ale pokud to zjistí Brian..."
Maikey: "Ten ať si trhne, Justin přeci nebude spát na zemi, ještě kvůli němu."
Ben: "Pravda."
J: "Tak dobře,"...Zakoktal jsem.
Jasně, že mi to připadalo divné, Emmett je můj kamarád, což vlastně není tak divné, ale vy určitě chápete, jak to myslím, každopádně jsem byl tak unavený, že bych se vyspal klidně i na té hrozné pohovce nebo tvrdé zemi, ale Emmettova postel bude o hodně lepší!
Emmett: "Tak pojď, zlatíčko."
Maikey: "Dobře se vyspěte."
Ben: "A v 9 buďte připravení na odjezd."
Emmett: "Nebojte... Pojď, než nás budou komandovat ještě víc,"...Chytil mě za paži a pelášil se mnou k sobě do ložnice.
Abych pravdu řekl, když se za námi zavřely dveře, byl jsem dost v rozpacích, krom Briana a bohužel Ethana jsem nikdy s žádným jiným mužem v posteli nespal a i když je tohle Emmett a nemáme krom spaní nic jiného v plánu, tak je to sakra zvláštní a ani Emmett nevypadá moc v pohodě, stojí tu v té své póze, ruku v bok, červená se a rozpačitě usmívá, a myslím, že hledá správná slova, kterými by nás vysvobodil z téhle už dost trapné situace!
Emmett: "Nebudeme z toho dělat vědu, je to jen spánek... Za který mě Brian zabije, pokud se to někdy dozví,"...Zhrozeně se uchechtl.
J: "Můžu spát klidně na zemi, Emme, v pohodě."
Emmett: "Ne, ne! Žádné takové, jsme přátelé a tohle je krizová chvilka, za kterou si může Brian sám, takže to bude muset zkousnout, když se to někdy dozví... Ale neřekneš mu to, že ne?"
J: "Myslím, že jemu neřeknu hodně dlouhou dobu nic."
Emmett: "Dobře, dobře, hned je mi líp... Teda ne, že byste spolu neměli mluvit, ale..."
J: "Já to chápu, neboj."
Emmett: "Super."
J: "Dojdu se převléknout."
Emmett: "Jasně, určitě, já tu počkám... Teda ne, že bych... Jdi se převléknout prostě."
J: "Jdu,"...Zasmál jsem se a vydal se do koupelny.
Myslím, že jsem nikdy neviděl Emmetta takhle moc mimo, bylo to opravdu k smíchu a zároveň roztomilé, alespoň na pár minut mě to přivedlo na jiné myšlenky!
Ale když jsem se nakonec zavřel v koupelně, pro jistotu jsem zkontroloval telefon, abych zjistil, zda mi Brian náhodou nevolal a jasně, že nevolal, jako by si snad měl někdy připustit chybu a zavolat mi kvůli omluvě, bože, já jsem fakt tak naivní a hned se zase cítím hůř!
Raději jsem se rychle převléknul a pak jsem se potichu po špičkách, abych Maikeyho a Bena nevzbudil, vrátil za Emmettem do ložnice a neumíte si ani představit tu úlevu, když jsem zjistil, že za těch pár minut stihl Emmett usnout, alespoň jsme se vyhnuli pokračování naší trapné situace!
Následně jsem tedy ulehl vedle něj, ale udržoval jsem si nějakou vzdálenost, bylo to ale pekelně těžké, je až neuvěřitelné, jak se dokáže roztahovat! A následující půl hodinu jsem zkoumal strop a přemýšlel nad Brianem, co jiného bych taky tak mohl asi dělat, že? Ale nakonec jsem se raději konečně oddal potřebnému spánku, abych byl ráno připravený na své velké dobrodružství!
No comments:
Post a Comment