Nová povídka.
BRIAN
Jedna věc je sám o sobě si uvědomovat nějakou změnu, konkrétně tedy změnu z arogantního bezcitného hovada, který nevěří na lásku a nehraje na kluky a vztahy v naprosto poblázněného chlapa Justinovou existencí! Vědět to, že nejsem jediný v mém okolí, kdo si toho začíná všímat a to především díky Debbie, kterou bych mohl označit za hlavní propagantku mého osobního života, kvůli níž si toho hned začali všímat všichni, je věc druhá o dost komplikovanější, ale pořád nějakým dosud mnou nenalezeným způsobem strávitelná. Pokud je tu ale něco, co mi opravdu tlak vystřeluje až ke stropu, tak je to zjištění toho, že už dokonce i trickové si o mně za mými zády špitají jako o tom, kdo je ve vztahu a pro ně tedy naprosto nezajímavý a to už opravdu překračuje všechny meze, s čímž se jen tak nesmířím!
Ted: "Páni to dnes byla rychlá návštěva zadní místnosti! Nový rekord?"
B: "Nudil jsem se. A vůbec, co je ti do toho?"
Maikey: "Ted má spíš na mysli, že si to vzal hopem, což je u tebe neobvyklé."
B: "Vím, co tím myslel a odpověď je stejná - nudil jsem se."
Nemusím jim přeci vysvětlovat, že v momentě, co jsem zaslechl, že jsem podle všeho ve vztahu až po uši, mě přešla chuť na to tam dál zůstávat a snažit se ulovit někoho, kdo by můj dnešní večer udělal o něco příjemnějším, ještě k tomu, když vím, že ten jediný, kdo by mi ho mohl udělat příjemnějším má právě teď šichtu v jídelně! A za tuhle myšlenku bych si měl pár vrazit - Justin přeci není středem mého vesmíru!
Ted: "A od kdy..."
B: "Jestli budeš pokračovat tak tě snad zabiju."
Ted: "Už mlčím."
Maikey: "Víš co, Briane, pojď se mnou."
Čapl mě za ruku a už mě táhl směr parket, netušil jsem, čeho si myslel, že tím dosáhne, ale už teď se mi to nelíbilo, momentálně se mi chtělo někde v klidu umřít a ne být zpovídán svým nejlepším přítelem!
B: "Co chceš, Michaeli?"
Maikey: "Michael? Tak to je zlý! Takhle si mi neřekl dlouho."
Jo je pravda, že tímhle jsem si pěkně zavařil, opravdu jsem mu takhle dlouho neřekl, říkám mu tak vždycky jen, když mě neskutečně vytáčí anebo mám pocit jako by můj život končil ve sračkách!
B: "Můžu já vůbec něco říct, aniž bys za tím hned neviděl, že se něco děje?"
Maikey: "Takže se něco děje?"
B: "Nechytej mě za slovo! Odtáhl si mě na parket, takže buď to tancujme, nebo mě nech jít."
Vážně netuším, co v této větě ho tak náhle přimělo zmlknout, ale byl jsem za to neskutečně rád, ještě chvíli by mě vytáčel a asi bych ho zadupal do země!
Maikey: "Fajn. A co Justin?"
B: "Co je s ním?"
Maikey: "To se ptám já tebe, pár dní jsem ho tady neviděl."
B: "Má večerní šichty v jídelně."
Maikey: "Tak proto se chováš takhle?"
B: "Jak to sakra myslíš?"
Maikey: "No očividně tu bez něho nejsi ve své kůži tak..."
B: "Tohle se mi snad jenom zdá! Justin není středem mého vesmíru pro Krista!"
Maikey: "Dobře! Nechtěl jsem tě vytočit. Ale vím, že to, co se s tebou děje, se ho zkrátka týká a mně to říct můžeš, to přeci víš."
B: "Vážím si tvé starostlivosti, ale už to stačí, odcházím."
Opravdu bych si přál, aby v mém životě ještě někdy nastal den, kdy jméno 'Justin' v souvislosti se mnou neuslyším! Mám pocit, že kvůli němu co nevidět dočista zešílím!
Ihned jsem zamířil na místo, kde jsem doufal, že třeba ještě existuje alespoň malá naděje, na to, že by se tenhle večer mohl zvrtnout v něco lepšího a to nemohlo být nikde jinde než u Woody's! Ovšem už při vstupu jsem věděl, že to asi nebude tak snadné...
B: "A ty tu děláš co?"
Emmett: "Sedím?"
B: "No a nemohl bys sedět jinde?"
Emmett: "Jako kde?"
B: "Já nevím třeba doma nebo v Babylonu, dneska už nechci nikoho z vás vidět."
Emmett: "Hádám, že netuším, o co tu jde."
B: "To mě nepřekvapuje."
Emmett: "Co kdyby sis objednal drink, Briane, ten tě uklidní."
Obvykle nemám ve zvyku poslouchat něčí rady, obzvlášť ne rady od mých blízkých, ale tahle rada nebyla ani trochu k zahození, tudíž jsem se posadil a objednal si sklenku a pak další a další...
Emmett: "Tak řekneš mi, co se stalo?"
B: "Všichni mě serou, to se stalo."
Emmett: "A v čem je tohle novinka?"
Pravda! Od kdy je novinka, že mi všichni dennodenně lezou na nervy? To je odjakživa holý fakt! Jenže ještě včera jsem žil ve světě, kdy mi k lepšímu pocitu stačilo najít si tricka a vyšukat si mozek z hlavy, dnes už však žiju v realitě, ve které se i trickové proti mně spikli a mají mě za zadaného... Čím víc nad tím přemýšlím, tím hůř se cítím!
B: "Pokud vím, nemusím se ti svěřovat."
Emmett: "To máš pravdu a přiznejme si, já nejsem ten typ, co naslouchá, já ti leda tak můžu udělat pedikúru a kouknout s tebou na romantický film, abych tě utěšil."
B: "Myslím, že toho se můžeme oba ušetřit."
Nikdy bych nevěřil, že mě zrovna Emmett dokáže v takové pochmurné náladě rozesmát, ale nějakým zázrakem se mu to podařilo a já v tu chvíli jako bych snad zase obživl a začal jsem opět vnímat okolí, v němž se nacházel ne jeden trick, který mě svlékal a sváděl pohledem!
Emmett: "Jsi si jistý?"
B: "Co máš na mysli?"
Emmett: "To jak toho krasavce propaluješ pohledem div neslintáš... Nejen, že v sobě máš už pár skleniček a tvá nálada je očividně něčím dost pokažená, ale oba dva víme, že ráno tě dožene svědomí, až si vzpomeneš na to, že Justin už dávno není jen tak někdo a to nebude pěkné."
B: "Nevím, kolikrát to mám ještě říkat - ale on není střed mého vesmíru."
Zbytek skleničky jsem do sebe vyklopil na ex a šel jsem si pro svůj dnešní úlovek, o kterém nemusím říkat dvakrát, že byl fakt sexy! A vzhledem k tomu, že se nikde blízko nenacházela zadní místnost a venku byla zima jak na Antarktidě, zbývala jen jediná možnost a to odvést si tenhle parádní zadek domů! Ano je dost velká šance, že se tam objeví Justin, ale myslím, že už jsem mu dost jasně dal najevo, že já a on nejsme pár!
No comments:
Post a Comment