Nový díl.
BRIAN
To čeho jsem byl svědkem následující dvě hodiny, bylo vystřižené jak z nějaké hororové komedie! Seděl jsem na gauči, z jedné strany jsem měl Teda z druhé Emmetta, oba bulící jak pětileté děti, Debbie sedící v křesle s nateklým nosem od neustálého smrkání, Lindsay s Maikeym držící se za ruce na dvou židlích a Justin s Melanie stále pijící víno, sedící v kuchyni, pravděpodobně mluvící o mé nesnesitelné povaze! Titanik plus víno se rovná největší zabiják dnešního dne! V tom filmu ještě nikdo ani neumřel, tedy ne nikdo podstatný a všichni už tu řvou, jako nějaké hysterky, fakt nevím, jak tohle vydržím ještě hodinu do scény, kde umře všemi zbožňovaný Dicaprio, to tady všichni budou lítat ze strany na stranu a vyměňovat si pocity a půjčovat si kapesníčky!
B: "Theodhore, přestaň tu vedle mě natahovat,"...Přecedil jsem skrz stisknuté zuby.
Ted: "Trhni si. Nemáš vůbec žádné cítění."
B: "Správně to nemám, ale sluch mám v perfektní kondici... Zatím."
Ted: "Tak si běž sednout jinam."
B: "Šel bych, ale to mi není dovoleno."
Emmett: "Můžete se přestat dohadovat, teď je to napínavé."
B: "To říkáš každých pět minut a pořád se ta loď jenom potápí."
Debbie: "Pšššt!"...Okřikla nás.
B: "Pro Krista,"...Obrátil jsem oči v sloup.
Už jsem to dál nemohl vydržet a raději jsem zamířil k těm dvěma ožralům do kuchyně. Nezdálo se však, že by byli nějak nadšení z toho, že jim sem lezu, u Mel to chápu, ale Justin? Zase si asi hraje na nakrknutého, jaká novinka!
B: "Přicházíte o super film,"...Uchechtl jsem se.
J: "Už jsem ho viděl milionkrát."
Melanie: "A mně to jednou stačilo."
B: "Tak proč jste ho chtěli pustit?"
J: "Abychom nějak zabili čas."
B: "A mě, předpokládám."
Melanie: "Samozřejmě, všechno se totiž vždy týká jen a jen tebe."
B: "Promiň, paní dokonalá, za to, že dýchám."
Melanie: "Nemohl by ses zase vrátit zpátky k nim?"
B: "A to jako proč?"
J: "Protože to tak bude lepší."
Nevěřícně jsem na něj pohlédl a raději jsem si to odůvodnil tím, že v jeho žilách už koluje nějaké to promile alkoholu, bylo to lepší, než si připustit skutečnost, ve které ho seru do těch nejvyšších výšin a to jsem ještě nic tak hrozného neudělal! Ale koho to zajímá, že si hraje na uraženého?! Mě teda ne!
B: "Fajn, nechám vás tu vaší záživné debatě."
Melanie: "To bude báječné."
Justin raději mlčel a svůj pohled směřoval do své poloprázdné skleničky, jako by jí snad hypnotizoval, jen aby se nemusel dívat na mě! Bože, co jsem mu udělal kromě té ruky v jeho kalhotách u Debb v ložnici? Někdy z něho mám pocit, že se chová jak urážliví ženská, která neustále hledá důvod k hádání! Fakt zabít ho by bylo málo!
B: "Posuň se!"...Nařídil jsem nasupeně Tedovi, nehodlal jsem si zase sedat přímo mezi něj a tu druhou hysterku, ti ať si sedí klidně vedle sebe a mě z toho vynechají!
Ted: "No jo, prosím tě."
Debbie: "Mlčte!"
Lindsay: "S vámi se koukat na film je šílené."
Maikey: "Spíš s Brianem."
B: "Haha."
Ta další hodina byla ještě pekelnější než ty předchozí dvě, já u toho doslova umíral nudou a všichni kolem mě brečeli, smrkali, natahovali a hysterčili a při samotném finále, kdy umřel Leo, pomalu omdlívali, musel jsem se v duchu smát, tohle totiž fakt není normální!
Emmett: "To bylo tak krásné a smutné,"...Smrkal jen to dořekl.
Debbie: "Dala bych to klidně ještě jednou."
Ted: "Nechápu, proč ho museli zabít."
B: "Aby tě zbavili té erekce, kterou si do té chvíle měl."
Ted: "Cože? To není pravda!"
B: "Ale je!"...Smál jsem se.
Lindsay: "Takové chvilky vážně umíš zkazit jenom ty."
B: "Jaké chvilky?"
Maikey: "Dojemné!"
B: "Aha tak to pardon... Jestli chcete, klidně se odporoučím pryč a můžete brečet, jak je vám libo,"...Chystal jsem se zvednout.
Debbie: "To nemusíš, my si to vynahradíme jindy."
B: "Bože!"...Zase jsem se opřel zpátky.
Já to fakt nechápu! Všem tady lezu nějakým způsobem na nervy, ale stejně mě nenechají odejít! Asi to v těch hlavách mají nějaké pomíchané, jinak si to vysvětlit vážně nedokážu! Fakt už nikdy víc!
Debbie: "Justine, zlato, jak to vypadá v té troubě?!"
J: "Myslím, že za chvíli by to už mohlo být!"
Debbie: "Tak já tam jdu!"
To tam nemohla jít rovnou? To si tu nejdřív oba museli vyřvat hlasivky a způsobit mi bolest hlavy? Fakt nechápu, jak jsem se dostal do téhle rodiny!
Emmett: "Mohli bychom tam pustit i ten Armageddon, co říkáte?"...Pomalu radostně zapištěl.
Ted: "Já jsem pro."
Maikey: "Já taky, ale nejdřív bychom se měli najíst."
B: "Konečně někdo rozumně promluvil."
Lindsay: "Taky už umírám hlady."
Debbie: "Viňte pana Kinneyho,"...Vrátila se z kuchyně, aby mohla přiložit kecy k dílu.
B: "Samozřejmě, za všechno můžu já! Poděkoval mi tady vůbec někdo za to, že jsem ho koupil ze svých peněz?"
Všichni se na mě v tu chvíli podívali tak nějak zvláštně jako by snad omluvně, měl jsem za to, že nejspíš blouzním! Protože pochybuji, že oni by někdy uznali, že jsem udělal něco dobrého!
Debbie: "Máš pravdu, promiň."
Připadalo mi že snad blbě slyším, ale po Debbie se všichni začali omlouvat a děkovat mi za to, že jsem ho koupil... Tedy až na Melanie s Justinem, kteří stále obývali kuchyň.
B: "Nemáte zač."
Musím přiznat, že tohle byl teprve sakra dobrý pocit, pro jednou jsem nebyl obětí jejich neustálých blbých poznámek ale příjemce omluv a děkování, já osobně bych se toho nijak nedoprošoval, ale takhle se tomu nemůžu bránit hlavně, když jednou uznali, že nejsem úplné pako!
Jakmile Debbie oznámila, že krocan je hotový tak se všichni sebrali a běželi nenažraně do kuchyně, to já jsem raději ještě chvíli seděl, protože byla dost velká pravděpodobnost, že mě jinak zadupají do země a v momentě, co jsem si byl jistý, že už mi nehrozí žádné nebezpečí, tak jsem se taky zvedl a zamířil k nim, jenže hned jsem litoval, že jsem nehnul kostrou, protože mi zbylo jedno jediné místo a to přímo vedle Justina, který mě teď pravděpodobně nemůže ani cítit!
No comments:
Post a Comment