Chci ho zpátky!(11)

Poslední díl. - 18+ - Výjimečně zveřejňuji i v sobotu, poněvadž jsem nemocná tak mám čas psát a taky je to poslední díl povídky tak vás nebudu napínat

BRIAN

Měl jsem tak hrozný vztek, myslel jsem, že každou chvílí snad vybouchnu, nejprve Maikey s tou svojí vyčítající, nevymáchanou hubou, kterou bych mu nejraději zacpal sto let starými ponožky a pak Justin s tím jeho slavným vysvětlením! Ale já blbec místo, abych ho uškrtil holýma rukama, jsem ho tak nějak začal chápat a sám sobě jsem za to najednou dával vinu... To já ho tenkrát nechal odjet a prakticky jsem ho přinutil k tomu, aby si místo mě zvolil kariéru, aby měl jiný život, sakra, vždyť já mu řekl, že na našem společném čase už nikdy nebude záležet, tak co jsem do háje zelenýho, mohl čekat? Že bude navždy sám?! Že bude trpět stejně jako já bez něho?! Sakra, vždyť on trpěl a pak se jednoduše objevil někdo, kdo mu ty nejtěžší chvíle života zpříjemnil, ale nakonec ho pak stejně zklamal, ale i tak mám ho za to teď vinit?! To nedokážu... Ne když ho pořád tak moc miluji! A nejspíš už navždy milovat budu! To je to jediné, co teď vím stoprocentně! On je světlo mého života... Můj Sunshine!

---

B: "Justine,"...Zastavil jsem jej, když jsem zase otevřel dveře, které jsem ani ne před deseti sekundami z nevysvětlitelného důvodu zabouchl.

J: "Ano?"...Pohlédl na mě celý ubrečený a mně v ten okamžik bodlo u srdce.

B: "Už to nikdy nedělej!"

J: "Co nemám dělat?"

B: "Nikdy mě už neopouštěj... Už nikdy nebuď s nikým jiným,"...Zašeptal jsem.

J: "Co to znamená?"

B: "To co jsem řekl, ty pitomče! Miluju tě!"

Justin chvíli stál na místě naprosto beze slova a dokonce i bez nějakého konkrétního výrazu, což mě dost znepokojilo, čekal jsem totiž naprosto jinou reakci a vhledem k tomu, že se mi nedostávala, jsem začínal pěkně, ale především vnitřně panikařit... Sakra, pochopil jsem to dobře? Chce se ke mně vrátit nebo mi jen přišel vysvětlit, jak to v New Yorku bylo a teď se zase sebere, aby mohl žít svůj život, ve kterém jsem teď nějakou dobu nefiguroval a jak to tak vypadá tak ani figurovat už nebudu!? Do hajzlu, co se to děje? Já snad zešílím!

B: "Nehodláš mě snad zabít mlčením, že ne?"...Nervózně jsem se pousmál.

J: "Ne, já jen..."

Maikey: "Tak co se to tady děje?!"...Zjevil se u nás ve vážně perfektní chvíli.

Ben: "Nech je, ať si to vyřeší!"...Snažil se jej zastavit, ale bylo to zcela marné.

Maikey: "Tohle jen tak nenechám... Justine, jak si mohl?!"

J: "Co? Já?"

Maikey: "Ne ten vedle tebe... Jasně, že ty! On se trápil a ty ses pelešil, s kde kým!"

B: "Michaeli, nemůžeš nás, sakra ,nechat?"

Maikey: "Řekl si, že mu neodpustíš!"

B: "Ty si řekl věcí!"

Maikey: "Tohle snad...!"

B: "Měj se Maikey,"...Vzal jsem si do ruky bundu a boty a zabouchl dveře... Tentokrát zvenku!

A tak jsem stál bosý před Maikeyho domem vedle dost rozpačitého Justina, kterému jsem před pár minutami řekl, že ho miluji a on se do teď nebyl schopný vůbec nijak vyjádřit... To mě chce mučit?!

J: "Myslím, že tohle Maikey nevydýchá."

B: "Vydýchal tě jednou, vydýchá tě podruhé!"

J: "Mluvím o tom, že si mu bouchl dveřmi před nosem,"...Rozesmál se.

B: "Aha... No to bude horší,"...Přidal jsem se k němu a ten smích jsem si neuvěřitelně užíval!

Smáli jsme se jak naprostí pitomci a pozorovat jej při tom bylo naprosto dokonalé a tak neuvěřitelné... Byl u toho tak nádherný a já chtěl dělat jediné - líbat ho! Jenže místo toho jsem se dál jen smál a on taky, jenže po pár chvilkách jsem si uvědomil, že se oba smějeme jak idioti jen proto, abychom se vyhnuli mluvení!

B: "Tohle mi nedělej!"...Tak nějak jsem vykoktal.

J: "Co?"

B: "Nenapínej mě... Už ně! Čekal jsem na tebe tak dlouho, že mě to málem zabilo, tak mě nenuť čekat dál a prostě to řekni... Prosím,"...Chytil jsem mu ruku a pohladil jej palcem po hřbetu.

J: "Miluji tě!"

A v ten okamžik jsem si jej za tu ruku k sobě přitáhl a pevně ho přitiskl ke svému tělu... Ten pocit, když se mě dotkl, byl nepopsatelný a nenahraditelný! Čichal jsem jeho nádhernou vůni a utápěl se v jeho modrých očích, do kterých jsem se vždycky s láskou vpíjel! Jednu svou ruku jsem mu přiložil na tvář a pohladil jej palcem, druhou jsem mu přiložil kolem pasu a pevně jsem jej objal... Potřeboval jsem ho držet, jinak bych snad umřel! A pak už jen stačilo přiložit má ústa k těm jeho a co nejvášnivěji, ale zároveň nejněžněji ho políbit! Ihned mi polibky oplácel a prsty zajížděl do mých vlasů! Užíval jsem si každý dotek, každý polibek a skoro jsem se na místě štěstím roztál!

B: "Chci tě... Potřebuju tě,"...Vydechl jsem do jeho úst.

J: "A já tebe,"...Opět se přisál k mým rtům.

B: "Chci se s tebou milovat,"...Pošeptal jsem mu do ucha s takovým chtíčem.

J: "Vezmi mě k sobě... Totiž k nám!"

Ihned jsem jej uposlechl a spěchal jsem s ním k nám domů, přišlo mi opravdu nekonečné, než jsme se tam dostali, ale když už jsme tam konečně byli, tak jsme se na sebe hned mezi dveřmi vrhli! Strhávali jsme ze sebe vzájemně oblečení a pomalu jsme se za stálého líbání přesouvali k posteli! Jakmile jsme stáli u čela postele zcela nazí, tak jsem svůj jazyk přitiskl k jeho prohlubni na krku a hned na to jsem se pomalu přemisťoval dolů a přitom jsem si klekl na zem, hladil jsem jej dlaněmi na stranách těla a svým jazykem jsem pečoval o linii nad jeho chloupky, vzdychal a sténal tak hlasitě, že mi nezbývalo nic jiného, než si ten zážitek zcela užívat! A pak jsem to udělal, pojal jsem ho do úst až úplně po kořen a Justin se mi musel ihned zapřít o ramena, jinak by se snad okamžitě sesunul k zemi!

J: "Bri,"...Zasténal.

B: "Ššš,"...Zašeptal jsem.

Ještě chvíli jsem pokračoval v péči o jeho penis a pak jsem jej nechal položit se na postel a ihned jsem si na něj lehl... Začal jsem jej něžně líbat na rty krk a ramena byla to pro něj a především pro mě taková slast... Moct se ho zase dotýkat a vidět reakce na mé počínání! To je naprosto nenahraditelné! Následně jsem ho nechal se přetočit na bok, natáhl jsem si kondom a zezadu jsem do něj pomalu a jemně pronikl... Byl jsem v naprostém nebi! Milovali jsme se opakovaně snad celou noc a pokaždé jsme oba dosáhli toho nejúžasnějšího vyvrcholení! Usnul jsem s pocitem, že už nikdy nebudu muset myslet na to, že ho chci zpátky, protože on už je zpět... Je opět můj!