Poslední díl.
BRIAN
Jen já jsem si mohl vzít takového cvoka, jakým Justin bez pochyby je, tohle totiž neudělá nikdo s normálním uvažováním - nechat si na tělo vytetovat jméno milované osoby, copak se opravdu dočista zbláznil?! Vždyť já jsem zlo, neustále odmítám mu vyjadřovat svou lásku a trávit s ním romantické chvíle a on si teď klidně jde nechat vytetovat moje jméno na tělo a ještě lepší je, že ani nevím, na kterou část to má v plánu... Tohle je opravdové peklo!
A ještě k tomu je na mě naštvaný, i když se snaží předstírat, že ne, ale nemohl přece očekávat, že něco takového podstoupím, vždyť je to naprostá magořina a ani si to nezasloužím! Nezasloužím si nosit jeho jméno - někoho tak úžasného a naprosto báječného, na svém těle, vždyť já jsem záhuby a pekla hoden a ne něčeho takového! Samozřejmě, původně mi šlo o to, že jsem si nechtěl zohyzdit své tělo, vždyť já šílím i z jizev, natož z tetování, ale po nějakém přemýšlení, které mi bylo dopřáno, když se Justin šel schovat do jídelny a já se pustil do Jambalayi, jsem usoudil, že tady ve skutečnosti nejde o mé tělo, ale o to, že něco takového udělat nemůžu, tohle můžou dělat jenom lidé, kteří byli svému partnerovi vždy stoprocentně věrní, vyznávali mu lásku a snášeli modré z nebe a to se mi nedařilo pět let před svatbou a 8 měsíců po ní v tom pořád nejsem nijak dobrý, takže jsem myslel, že když se mi podaří i Justinovi to rozmluvit tak nebudu za toho hajzla, ale on má svojí hlavu a jde si za svým, takže jsem nic nezmohl a raději jsem tam s ním ani nešel, i když jsem opravdu chtěl, ale vím, že...
Maikey: "Briane, jsi v pohodě?"
B: "Proč?"
Maikey: "Málem si právě srazil psa."
B: "Málem!"
Maikey: "Nemám řídit?"
B: "Zvládám to."
Maikey: "Jsi si jistý?"
B: "Jo, sakra, jsem!"
Ne, nejsem! Tohle je nejspíš úplná šílenost, ale nemám na výběr, jednoduše to musím udělat, Justin mě nesmí nesnášet, musí vidět, jak moc ho miluju! Jakmile jsem mohl, tak jsem zabrzdil u kraje...
B: "Vystup."
Maikey: "Cože?"
B: "Říkám, abys vystoupil!"
Maikey: "Justin?"
B: "Nemůžu ho to nechat podstoupit samotného."
Maikey: "Pozdravuj ho."
B: "Budu."
Maikey: "A držím palce."
B: "Díky, ale teď už vážně vypadni!"
Maikey: "Už padám!"
Jakmile se mi ho podařilo dostat z auta, tak jsem sešlápnul plyn, otočil to a vydal se za Justinem, doufal jsem, že není příliš pozdě a v momentě, co jsem dorazil na místo, jsem měl doslova nahnáno, měl jsem pocit jako bych naprosto zešílel, ale ještě větší cvok bych byl, kdybych v tom Justina nechal samotného!
Hned při vchodu nastal průšvih, nemohl jsem se dostat dovnitř, bylo zamčeno a na dveřích bylo napsáno, že má zákazníka... Díky to mi došlo! Začal jsem si myslet, že mám smůlu a tím pádem, že jsem to pěkně podělal, ale pak jsem si všiml, že je na dveřích zvonek a spadnul mi kámen ze srdce! Asi po minutě mi přišla otevřít nějaká šíleně potetovaná holka a já na sucho polkl, nikdy jsem z ničeho neměl takovou hrůzu jako teď, ani bych se nedivil, že si Justin mé jméno nechá vytetovat přes celé tělo! Hned po tom ale přišel další průšvih, ta potetovaná příšera s piercingem naprosto všude mě nechtěla pustit dovnitř, i přesto, že jsem jí asi milionkrát zdůraznil, že ten člověk, kterého se právě chystá asi milionkrát probodat, je můj manžel, nakonec však couvla a pustila mě... No možná, že neměla v momentě, co jsem vstoupil do místnosti, kde ležel Justin, jsem příšerně zpanikařil.
B: "Tak zápěstí, jo?"...Usoudil jsem z toho, co jsem viděl.
J: "Co tady děláš?"
B: "Chtěl si, abych tu s tebou byl."
J: "Jo a tys to asi zhruba stokrát zamítl."
B: "Přiznávám se, nemám rád jehly."
J: "Briane?"
B: "Jsem tu, na tom záleží,"...Sedl jsem si vedle něho na židli a chytil ho za ruku.
J: "Děkuju."
B: "Nemáš zač a teď můžeme?"
J: "Můžeme,"...Kývnutím dal tatérce najevo, že může začít.
Za celou dobu jsem mu ani jednou nepustil ruku a občas ho na ní políbil, bylo znát, že ho to bolí, ale byl silný ,alespoň se snažil být a já na něho byl hrdý, tak nějak už se mi to neprotivilo, čím víc se to začínalo rýsovat, tím víc se mi to líbilo, jemu to slušelo a vypadalo to opravdu skvěle, i přes ten malý detail, že to bylo moje jméno, na to si asi jen tak nezvyknu, ale co se týče toho zbytku... Jo bylo to super!
Když nakonec skončila, tak mu to ještě něčím potřela a zalepila a pak jsme museli čekat, jestli náhodou nebudou nějaké zdravotní komplikace, ale všechno vypadalo v pohodě... Naštěstí!
J: "Vypadá to dobře, co?"
B: "Vypadá, ale stejně si cvok."
J: "Já vím a proto mě miluješ."
B: "Nejspíš,"...Natáhl jsem se pro polibek.
J: "Tak půjdeme?"
B: "Žiješ, takže v tom asi nebude problém."
J: "OK."
Zvedli jsme se k odchodu, já zaplatil a následně jsme chtěli vyjít na ulici, jenže já se zarazil a ani nevím, co to do mě tak najednou vjelo, ale bylo to tak moc spontánní...
B: "Sakra!"
J: "Co se děje?"
B: "Nenávidím tě."
J: "Co se mi tu snažíš říct?"
B: "Že teď si s držením za ruku na řadě ty."
J: "Počkat, myslíš to vážně?!"
B: "Já nevím! Ale bez toho odsud neodejdu."
J: "Já tě tak moc miluju!"
B: "To bys měl... Vážně nesnáším jehly."
J: "Budu u tebe."
Jestli se teď smějete máte na to plné právo, protože já vážně zešílel, nevím, proč, nevím jak, nevím kdy... Nevím absolutně skoro nic! Ale jedno vím jistě - Justin tohle chce a je mou povinností mu snášet modré z nebe a jestli to znamená, že si na tělo budu muset vytetovat náš Symbol lásky, i přesto, že toho nejsem hoden tak ať!
Vrátili jsme se zase zpátky, tentokrát mnohem víc vynervovaní, než předtím a já řekl tatérce, o co se jedná a kam to chci, myslím, že ze mě měla srandu, asi nikdy nepotkala takového nerváka, jako jsem já, ale mlčela a zase mě odvedla do té mučící místnosti a Justin si vedle mě sedl na židli. Lehl jsem si na levý bok a Justina chytil za ruku, věděl jsem, že to budu potřebovat, jehly jsou opravdu moje slabina! Justin se ode mě za celou dobu nehnul ani na krok a já se jen modlil, aby nikdy nikomu nevykládal, jaký jsem posera a nakonec jsem se mohl pyšnit svým symbolem lásky na svém pravém boku konkrétně tedy na žebrech a jo vypadalo to skvěle, ačkoliv jsem tomu nejprve nemohl uvěřit!
J: "Jsi v pohodě?"...Ptal se, když jsme dorazili domů.
B: "Jsem, jen mám asi tak miliardakrát rozbodaný žebra, ale jsem a ty?"
J: "Sice mi asi každou chvílí upadne ruka, ale jinak taky dobrý."
B: "Jsme mrzáci."
J: "Ale sexy mrzáci."
B: "Hmm, to mi připomíná..."...Přitáhl jsem si ho k sobě a jo, skoro jsem se posral bolestí, když mi vrazil do žeber a on naopak, když jsem si ho přitáhl za to jeho zápěstí.
J: "Tohle se ti opravdu nepovedlo."
B: "Všiml jsem si... Kurva, to je bolest!"
J: "Myslím, že si to budeme muset odpustit."
B: "A co budeme dělat?"
J: "Mohli bychom objednat pizzu a koukat na telku."
B: "Není to sex, ale i tak se mi to líbí."
J: "Ok, objednám jí."
B: "Dobře,"...Políbil jsem jej.
Jakmile nám přišla naše šunková pizza se sýrem navíc, tak jsme se spolu uvelebili - šikovně, abychom se ještě víc nezmrzačili na pohovku a vychutnávali si tu dobrotu společně s koukáním na nějaký horor... Což jsme moc nedomysleli, protože jsme se z jedné strany na sebe nemohli tisknout a z druhé držet za ruce ale co? Aspoň, že máme náš Symbol lásky!
No comments:
Post a Comment