Nový díl. - 18+
JUSTIN
Dopadlo to tak, jak jsem již od začátku předpokládal, Brian to zcela zamítl, nechce si nechat moje jméno vytetovat, prý to nemá nic společného s tím, že by mě nemiloval, ale s tím, že tohle prostě není on... Jako bych to asi nevěděl! Jenže věta "Tohle prostě nejsem já!" mi od něho už začíná lézt pěkně na nervy. Když tenkrát říkal, že dává lásce šanci, předpokládal jsem, že se pokusí všechno změnit, tedy takhle - že on zůstane stejný, ale některé věci, které dřív nemohl ani slyšet nebo vyslovit, se pokusí změnit, ale to jsem se spletl a jemu to zazlívat nemůžu, bylo to pouze mé velké očekávání, to já jsem doufal v příliš, ale neměl jsem a teď jsem kvůli tomu zklamaný a naštvaný zároveň a nemůžu si to ani na nikom vybít, za tohle si totiž můžu já sám!
Už dneska jsem objednaný na svůj velký životní krok, kterého doufám nebudu jednou litovat, třeba když mi Brian zabalí věci a pošle mě někam, ale ne nemyslím si, že toho budu litovat, já Briana miluju nade vše a tohle je pro mě čest nosit jeho jméno na těle, konkrétně na zápěstí tam jsem chtěl mít tetování už od puberty, jen jsem nikdy nevymyslel, co by to tak mohlo být, ale teď to vím, bude to Brian a budu na to hrdý, sice se trochu bojím té bolesti, ale když jsem přežil maniaka s pálkou a výbuch bomby trochu bodání jehlou mě nezabije!
Zkoušel jsem alespoň Briana přemluvit, aby tam se mnou šel, ale i to bylo zcela bezúspěšné, prý nechce být svědkem toho, jak si ničím tělo takovou hovadinou!
B: "Nad čím uvažuješ?"
J: "Co?"
B: "Myju ti záda a ty si, jak když tu ani nejsi."
J: "Promiň, jen jsem přemýšlel."
B: "Věř nebo ne, ale došlo mi to... Rozmyslel sis snad tu šílenost?"
J: "Ne a ty?"
B: "Justine!"
J: "Promiň, respektuju tvé přání."
B: "Kdyby si ho respektoval, nenecháš se tetovat."
J: "Nechápu, proč ti to vadí... Miluju tě."
B: "Mně stačí, když mi to říkáš, nemusíš si kvůli tomu způsobovat bolest a připomínku toho, že jsem zlo, když se náhodou pohádáme."
J: "Já své rozhodnutí nezměním, chci to tetování."
B: "Jsi prostě umělec, který své tělo používá jako plátno."
J: "Vidíš, to mě ani nenapadlo, chytrá úvaha."
B: "Kdykoliv! A už mi řekneš, kam si to chceš nechat udělat?"
J: "Říkám, že je to překvapení."
B: "No já jen doufám, že až tě budu chtít ošukat, tak na mě při pohledu na tvůj zadek nevykoukne moje jméno,"...Uchechtl se.
Jako trest by to bylo výborný, zasloužil by si to, ale to opravdu, jak už víte, nemám v plánu, ani bych to na takové místo nechtěl, svůj zadek mám rád a co víc - Brian ho miluje a nevím, zda by se mu pak ještě líbil, kdyby vlastnil jméno Brian... Při té představě se mi na rtech vytvořil hříšný úsměv.
J: "Třeba jo."
B: "Jak třeba jo?"...Otočil si mě k sobě zády a natiskl si mě na své vzrušené tělo.
J: "Třeba můj zadek bude vlastnit tvé jméno."
B: "No tak to, abych si ho užil dřív, než se tak stane."
J: "Já myslel, že držíš celibát."
B: "Dneska ho vynechám."
J: "A kdo řekl, že se ti oddám?"...Škádlil jsem jej.
B: "Můžu si tě když tak vzít tvrdě a nebudeš se moct bránit, je to jen na tobě,"...Sjel rukou na mou půlku a stiskl.
J: "Jo tak tvrdě?"
B: "Tady se ta představa někomu líbí,"...Začal mě líbat na krk.
Sakra, proč on mě vždycky dostane tam, kam chce, i přesto, že jsem na něho trochu naštvaný? Nejspíš proto, že on to se mnou tak dobře umí a ještě k tomu příslib tvrdého šukání ve mně vzbuzuje nepopsatelné pocity a především nesnesitelnou nadrženost, kterou dokáže ukojit jedině on a nikdo jiný... Já ho nesnáším!
J: "Absolutně ne,"...Vydechl jsem.
B: "Nemyslím si,"...Přemístil se k mému ušnímu lalůčku, přejel přes něj jazykem a stiskl zuby, okamžitě jsem slastí přivřel oči.
J: "Nic to se mnou nedělá."
B: "A co tohle?"
Brian svou rukou sjel až k mému ztopořenému penisu a pevně ho stiskl, párkrát přejel nahoru a dolu a potom ihned přestal... Zmetek jeden!
J: "Skoro jsem to necítil."
B: "Hmm a co tohle?"
Svým jazykem začal od mého krku postupovat přes mou hruď a bříško až k mému penisu, ihned mě celého pojal do úst až po kořen a držel a po chvilce ho zase vyndal a od zdola nahoru jej olízl a začal sát špičku... Kolena se mi okamžitě podlamovala a svými nehty jsem se při zapírání zarýval do jeho ramen... Zasloužil si to za to mučení!
B: "Pořád nic?"...Vrátil se k mým rtům.
J: "Vůbec nic."
B: "To budeme muset napravit!"
Chystal se mě k sobě otočit zády a předpokládám, že tvrdě ošukat, ale naše budoucí počínání bylo zastaveno nezastavitelným zvoněním, co víc bychom si mohli přát?!
B: "Bože, to je Maikey."
J: "Maikey?"
B: "Jo slíbil jsem, že s ním půjdu k Woody's, Ben totiž na pár dní odjel."
J: "Aha."
B: "Takže hádám, že z našeho tvrdého šukání nic nebude, leda bys chtěl přizvat Maikeyho?"
J: "To je v pořádku, já to přežiju."
B: "Jak si přeješ,"...Ještě mě políbil a vydal se za Maikeym.
Popravdě mě to trochu naštvalo, když jsem zjistil, že Brian klidně půjde s Maikeym do baru, ale se mnou není ochotný jít do tetovacího salónu, když ho potřebuju, ale radši jsem mu nic neřekl a ani jsem na sobě nedal nic znát, nemělo by totiž vůbec žádný smysl!
Ještě jsem ze sebe spláchl sprchový gel, osušil se a přemístil se do ložnice, kde Brian hledal něco vhodného na sebe a Maikey z pohovky pořvával, aby hnul kostrou!
J: "Ahoj, Maikey!"
Maikey: "Ahoj, Justine, slyšel jsem, že dneska podstoupíš velkou změnu."
J: "Zas tak velká změna to není, jen menší tetování."
Maikey: "Podle mě je to skvělý."
B: "Ještě ty ho podporuj."
J: "Alespoň někdo,"...Zamračil jsem se na něj."
B: "Musíš mě pochopit, miluju tvoje tělo takový, jaký je a když se na mě z něj bude zubit moje jméno... No nevím, jaký to bude!"
J: "Budeš si muset zvyknout."
B: "Nejspíš jo... Tak my půjdem a pokud bude třeba, abych tě vyzvednul, zavolej."
J: "Zavolám, miluju tě."
B: "A já tebe, měj se."
J: "Ty taky, ahoj, Maikey!"
Maikey: "Ahoj!"
Oblékl jsem se a následně jsem se vydal do tetovacího salónu, měl jsem z toho hrozné nervy, popravdě jsem si nebyl stoprocentně jistý, že dělám správně, ale byl jsem pro to rozhodnutý víc, než pro cokoliv, kromě svatby s Brianem samozřejmě! Jakmile jsem dorazil na místo, tak mě paní, která mě bude tetovat, odvedla do nějaké místnůstky, vypadalo to tam, jak v nějaké mučírně, ale snažil jsem se zachovat si klidnou tvář. Následně jsem se uvelebil na křeslo, vysvětlil jí, co bych si přál a kam, ale ve chvíli, kdy se chystala začít, se ozval zvonek, takže se musela na chvíli vzdálit, připadalo mi jako by mi někdo dělal naschvály, jako by se mi bůh snažil naznačit, že tohle je špatný nápad, ale dřív než jsem ho stihl poslechnout, se ve dveřích objevila tatérka i s Brianem...
No comments:
Post a Comment