Nový díl. - 12+
BRIAN
Briane Kinney, mohl bys alespoň pro jednou držet tu svojí velkou nevymáchanou hubu?! Nebo alespoň přemýšlet, než na svět vypustíš takovou hovadinu, na které není ani kousek pravdy, protože by to opravdu nevadilo, vlastně by to bylo přímo skvělé, pak bys alespoň neměl minimálně milion chutí si nafackovat, omlátit si hlavu o beton a vyříznout si jazyk a nemusel by ses pak taky strachovat, jestli se náhodou láska tvého života tentokrát nezdekovala už nadobro!
Předpokládal jsem především proto, jak moc dobře ho už znám, že se následujících pár hodin nebude promenovat nejlépe úplně nahý po bytě a už vůbec jsem si nemyslel, že se dnešní plány ještě vůbec podaří, takže jsem šel převléct do něčeho víc "na doma" a pak jsem se přemístil na pohovku, kde to bylo... No depresivní! Jsem zvyklý tam sedět s ním, koukat na televizi anebo se s ním jen tak objímat, držet ho v náruči, zatímco spí, ale tentokrát jsem mohl držet tak maximálně polštář a na takovou dramatickou chvilku jsem se opravdu necítil!
Uběhly už asi tři hodiny od té chvíle, co se Justin sebral a utekl, zdrhl, zdekoval se, cokoliv, co označuje stav, při kterém dotyčný za sebou bouchne dveřmi a zatím se zdá, že se zpátky nechystá a to mě nervuje, protože vím, že jsem to opět posral já a... Bože, nechápu, jak si mě vůbec mohl vzít, já jsem vážně asi chlap štěstěny!
Chtěl se odporoučet do sprchy, ve které bych mohl trochu zabít čas a odreagovat se, jenže jsem zaslechl zvuk toho nesnesitelně hlučného výtahu a byl jsem okamžitě na stráži...
J: "To tady stojíš celou dobu?"...Tázal se, jakmile jsem mu otevřel dveře.
B: "Zbláznil ses? Ještě mám mozek... I když ho používám jen někdy,"...Omluvně jsem se na něj usmál.
J: "My oba ho používáme jen málokdy,"...Přemístil se ke mně a objal mě kolem krku.
Já ho okamžitě chytil kolem pasu a políbil jej! Byl jsem tak moc rád, že už je doma v mé náruči, se svými rty na těch mých a především se zdálo, že se na mě ani nezlobí a za to jsem byl nejvděčnější!
B: "Tak čím to chceš udělat?"
J: "Co čím chci udělat?"
B: "Čím mě chceš zavraždit nebo alespoň zmrzačit."
J: "Ty si vážně cvok! Nemám v úmyslu tě zabít, ani nic podobného."
B: "Možná bys měl."
J: "To víš, že jo a budu účty za loft platit sám!"
B: "Tak o tohle ti jde... Na peníze je chlapec."
J: "Už od první chvíle, co jsem tě poznal jedu po penězích."
B: "Úplná zlatokopka."
J: "Tak by se to taky dalo vyjádřit."
Oba jsme se začali smát, jak nějací blázni, ten jeho smích prostě miluju a přezdívka Sunshine je víc, než vystihující... On je sluncem mého života a to bez pochyby!
Moje ruce se mu okamžitě začaly dobývat pod tričko, klouzal jsem po jeho bocích a žebrech a on se absolutně ničemu nebránil a na oplátku svými rty a jazykem pečoval o můj krk, slastí jsem přivíral víčka a vzdychal mu na ten jeho. Jedna moje ruka se pomalu sunula k jeho opasku, když v ten okamžik mě Justin zastavil...
J: "Musím s tebou mluvit,"...Vydechl.
B: "To můžeš nechat na potom, určitě to nezapomeneš,"...Opět jsem se snažil zmocnit jeho úst.
J: "Nezapomenu, ale už nebudu mít odvahu s tím vyjít na světlo."
B: "A sakra!"...Domyslel jsem si, že se mi to určitě nebude líbit.
J: "Ty dokážeš člověka povzbudit."
B: "Protože je mi jasné, že sis na mě zase něco připravil."
J: "Ne tak docela."
B: "Tyhle tři slova mluví za vše."
J: "Aspoň mě vyslechni!"
B: "Však já poslouchám, ačkoliv bych raději šukal."
J: "To ty vždycky a taky budeš, pokud mě necháš mluvit, nebudeš se mi smát ani dělat kousavé poznámky a slíbíš mi, že o tom popřemýšlíš."
B: "Chceš říct, že do konce svého života budu muset držet celibát?"
J: "Ty!"...Bouchl mě do ramene.
Nevím, jestli je dobrý nápad ho to nechat vyslovit, protože kdykoliv Justin přijde s nějakou přednáškou nebo nápadem tak je to proti mé jakékoliv existenci, ale stejně tak pokud ho to říct nenechám tak si to za rámeček nedám, na to můžu dát krk, když ho tak vidím a především perfektně znám!
B: "Jak tě tak pozoruju, bude mě to asi stát všechny nervy, co?"
J: "No možná by sis měl sednout."
B: "Bože můj,"...Zvedl jsem pohled ke stropu a hledal jsem tam záchranu... No zvolil jsem špatné místo!
J: "Děláš z komára velblouda!"
B: "Víš co, já si sednu a ty na mě tu bombu prostě hoď, než se ti tu skácím k zemi a budeš mě oživovat."
J: "To je skvělej nápad... Udělej si pohodlí."
Jak jsem řekl, tak jsem taky udělal, posadil jsem se, jak nejpohodlněji jsem mohl a následně jsem na něho pohlédl a z jeho očí jsem okamžitě mohl vyčíst, že jsem v prdeli a ne jen tak v nějaké!
B: "Ty se fakt bojíš to vyslovit,"...Usoudil jsem z toho jeho panikaření.
J: "A ty si vážně vnímavý!"
B: "Musím, když mám na krku tebe."
J: "Jsem to nejlepší, co tě potkalo, přiznej si to,"...Opět se mu trochu vrátila barva... Očividně je v mém mučení víc zběhlý, než ve vyjadřování svých pošahaných nápadů!
B: "Co kdybychom se vrátili k pointě? Takže co si mi to chtěl říct tak moc důležitého?"
J: "Tohle byl špatnej nápad... Ty mě ukřižuješ!"
B: "Justine, pojď ke mně,"...Chytil jsem jej za ruku a strhl ho k sobě.
J: "Co?"
B: "Uklidni se a jednoduše to řekni... Nebudu se vztekat, slibuju."
J: "Tak dobře... Ale možná bych měl zavřít to okno, nechci tě seškrabávat z chodníku."...Chystal se k odchodu, ale já jej zadržel.
B: "Vymáčkni se!"
J: "Symbol lásky!"...Vyhrkl.
Vytřeštil jsem na něj oči a nechápavě na něho zíral, neměl jsem ani ponětí, co tím, sakra, myslel a popravdě jsem to ani vědět nechtěl, na mysl mi přišlo jen něco, co nechci ani vyslovit a mám pocit, že Justinovo vysvětlení bude mnohem horší! Sakra, co si vzal nebo má snad horečku? Ale to tak minimálně čtyřicítku!
B: "Prosím tě, nevysvětluj mi to... Nechci to vědět!"
J: "Řekl si, že mě vyslechneš!"
B: "Ty bylo před tím, než si řekl... Nechtěj, abych to po tobě zopakoval."
J: "Tetování!"
B: "Pro Kristovi hnáty, nepokračuj!"
J: "Poslouchej mě, Briane, prosím!"
B: "Pokud se mi chystáš říct to, co si myslím, že se chystáš říct, nemusíš to říkat... Moje odpověď je ne a klidně si ten celibát dám!"
Symbol lásky a tetování... Co by to tak asi mohlo znamenat, když to vyslovil právě Justin, je mi naprosto víc než jasné, že vše spočívalo v tom, že si své dokonalé perfektní tělo nechám zhruba milionkrát probodnout jehlou, aby na něm ve výsledku vniklo něco, co vyjadřuje náš hluboký vztah plný lásky... Radši mu koupím bonboniéru, tucet růží nebo koně jménem Ponny, ale tohle nepřipadá v úvahu... Já se nenechám potetovat! Kurva, to radši daruju obě ledviny!
No comments:
Post a Comment