Nový díl.
BRIAN
Už je to deset dní od chvíle, co jsem udělal tu neuvěřitelnou pitomost, jen abych to Justinovi nějak "zjednodušil" a stejně tak vlastně i sobě, ale já vím, že jsem měl tvrdě bojovat měl jsem to kurva konečně už říct a ne v zápalu šílené paniky mu dát volnost ať už jí chtěl sebevíc neměl jsem v ten moment myslet jen na to co chce on měl jsem mu ukázat co chci já... Že chci jeho a že ho miluju a že pokud bude chtít s tou naší budoucností něco udělat tak můžeme jen to asi nebude přesně to co on si představuje ale byl bych ochotný udělat alespoň něco abych mu dokázal jak moc s ním chci být a ne jen teď v tuhle chvíli ale už navždy, že chci aby byl součástí mého života dokud mi nevyprchá, ale jen proto, že jsem neměl odvahu a kuráž vyslovit to co už mi tak dlouho leží v žaludku a na jazyku tak jsem mu dal tuhle pitomou volnost... Bože já jsem takovej neuvěřitelnej idiot, že by se kvůli mně klidně mohla uspořádat soutěž a já bych bezprostředně získal korunu!
Prostě jsem ho ztratil kluka, který chtěl jediné, který chtěl mě a ne jen tak ale proto, že mě miluje, protože se mnou chtěl mít domov, rodinu a manželství to vše si představoval jen se mnou... On chtěl mě! Ale já mu nedokázal dát to, po čem tolik toužil a ne proto, že bych nechtěl, ale proto, že mám strach ukázat své city, znamenalo by to, že bych musel ukázat i svou slabinu a to je něco co já Brian Kinney nikdy nedopustím, já jsem vždycky silný, já mám svou nenapravitelnou hrdost a tu mi nikdo a nic nemůže nikdy vzít, nedokážu se toho vzdát očividně ani kvůli němu.
Teď už budu moct jen žít s tou kurevskou bolestí ve svém nitru, ve svém srdci, které doufám mám i když ostatní tvrdí že ne, ale ono tam být musí, prázdno by takhle moc bolet nikdy nemohlo! Jen tu bolest nikdy nesmím nikomu ukázat, nikdo se nesmí dozvědět, jak moc zničený a zraněný jsem a k tomu mi postačí má maska největšího hajzla... Teda doufám, že to bude ještě dostatek!
Snažil jsem se soustředit na práci dokud mi na dveře kanceláře nezaklepal Maikey, ale v tu chvíli jsem ho vidět nechtěl měl jsem v sobě vztek, vztek na něho za to, že vsoukal do Justinovo hlavy ty šílené představy o svatbách a dětičkách a pak když mě Justin opustil tak ho ještě v podstatě podporoval a to všechno jsem mu ani nezapomněl vyčíst opilý u něho doma a na oplátku jsem se od něho dočkal pouze toho, že mě by opustil každý a i když bych měl spíš obviňovat sám sebe v tento moment jsem potřeboval ukázat zrovna na něho... Opět!
B: "Co tě sem přivádí?"
Maikey: "Nechci plýtvat tvým časem, ale..."
B: "To je dobře moc ho nemám,"...Snažil jsem se předstírat nezájem.
Maikey: "Přejdu rovnou k věci."
B: "To bych uvítal a mám ten pocit že pointou je, že něco potřebuješ."
Maikey: "Přišli jsme o místo na tu benefiční akci - zastavte návrh 14."
B: "Slyšel jsem."
Maikey: "Zkoušeli jsme všechna místa ve městě, ale všechna jsou zamluvený."
B: "Všechna místa až..."
Maikey: "Babylon - potřebujeme ho na dnešní večer."
B: "A nebude to nějak zasahovat do tvého manželského pohodového života, když já žiju tím svým hnusným životním stylem?"
Maikey: "Tohle není "Můj svět versus tvůj svět" ale jestli je to takový problém zapomeň na to."
B: "Neřekl jsem, že ho nemůžeš mít... Kolik jste měli platit na minulém místě?"
Maikey: "10,000 zaplatíme ti stejně."
B: "Ne nezaplatíte."
Maikey: "Jestli nás chceš sedřít z kůže tak..."
B: "Máte to zadarmo."
Maikey: "Vážně?"
B: "Ano vážně považuj to za sponzorský dar na tu benefiční akci."
Maikey: "Nevím co říct."
B: "Díky by stačilo a teď pokud dovolíš, musím se vrátit k práci."
Musel jsem to udělat, potřeboval jsem mu nějak dát najevo, že mi na něm pořád záleží, ačkoli jsem se k němu choval chladně, ale aspoň tuhle laskavost jsem mu mohl dát, protože dalšího člověka, na kterém mi záleží, ať už mi ublížil sebevíc, zkrátka ztratit nemůžu, to už by mě opravdu zničilo!
Pracoval jsem až do večera a potom jsem si jel domů zabalit věci na svůj výlet do Austrálie, ale na půli cesty mě něco zastavilo... Zahlédl jsem Justina, jak na sloup lepí nějaké letáky. Musel jsem si ho celého prohlédnout, byl dokonalý a šíleně roztomilý kdyby záleželo jen na mně tak bych z toho auta okamžitě vyskočil a šel ho políbit, ale nemohl jsem, to já mu dal tu zatracenou volnost! Za pár vteřin si mě všiml a šel až k mému autu s tím svým neuvěřitelným sunshine úsměvem byl jsem z něho v úplném úžasu, ale zároveň mi tohle trhalo žíly - vidět ho a nemoct se ho dotknout! Ale jako obvykle jsem si dokázal zachovat chladnou tvář...
B: "Koukám, že zase pracuješ na ulici."
J: "Díky tobě,"...Usmál se.
B: "Vinný!"
J: "Přijdeš na tu benefiční akci?"
B: "Jak by tě vůbec mohlo napadnout, že se na něco takového dostavím?"
J: "Půjčil si Michaelovi klub."
B: "Jak bych mohl říct ne svému nejlepšímu a nejstaršímu příteli?
J: "A je to na ochranu všech práv každého gaye ve státě včetně tebe."
B: "Budete dobře bojovat i beze mě já se budu opalovat u protinožců."
J: "Letíš do Austrálie?"
B: "Kdo by odolal "nejteplejšímu" místu na zemi?"
Jeho pohled se sklopil k zemi ten pohled, kterým mi vždy dával najevo, že jsem ho buď zase zklamal anebo že mu na mysl přišla jediná myšlenka "Ty se nikdy nezměníš."
B: "Dávej na sebe pozor."
J: "Ty taky."
Raději jsem hned nastartoval auto a pomalu odjížděl pryč, ještě jsem si ho prohlížel ve zpětném zrcátku, nevěděl jsem, kdy zase budu mít možnost ho alespoň vidět a pak když se mi vzdálil z dohledu tak jsem dupnul na plyn a jel nejrychleji, jak jsem mohl potřeboval jsem z tohoto místa, z tohoto města okamžitě vypadnout i když to znamená jen pár dní v Austrálii ale je to pořád aspoň něco...
No comments:
Post a Comment