Nový díl.
BRIAN
Přiznávám, že tohle bylo tak trochu neplánované a původně jsem zamýšlel něco míň zákeřného jenže pak když jsem dorazil do Babylonu a vzpomněl si že od půlnoci se koná ta sbírka pro lidi kteří jsou HIV pozitivní - je vlastně dost blbé říct, že jsem si vzpomněl vzhledem k tomu, že jsem majitelem Babylonu a sám jsem tu sbírku před několika týdny odsouhlasil no dobře spíš navrhnul během jedné mé prezentace abych oslnil klienty, kteří se zajímali o lék na HIV, ale oni se samozřejmě nedozvědí jak ta sbírka ve skutečnosti bude probíhat tedy spíš za jakých pravidel, přesvědčil jsem je totiž o tom, že je to velmi slušná a diskrétní akce a že veškeré peníze, které z ní vytřískám budou převedeny do hospicu což už je vlastně ta pravdivá část, takže vlastně jediné co se prostě nedozvědí je že pravidlo dnešního večera je "Zatancuj nahý - vyděláš 100 dolarů"a to by se dalo říct, že je to přínosem pro obě strany já se pokochám pěkným výhledem na pódium a oni dostanou prachy... Velice jednoduchý výdělek! - No a teď k tomu proč o tom vlastně mluvím, no jasně to už vy víte, ale bez toho abych se podělil o to, jak to vidím já, bych nemohl umřít! Justin si za to mohl jednoduše sám chtěl válku dostal jí a já se teď můžu skvěle pobavit nad jeho červenajícími tvářemi studem a vražedným pohledem, který věstí, že on se jen tak nevzdá, ale za ty dvě minuty kdy se bude cítit poníženě, mi to stojí, jak říkám, neměl si začínat a připravovat mě o mou již dost pocuchanou pověst!
Maikey: "Briane?"
B: "Ehm?"...Mé vnímání bylo u bodu mrazu vzhledem k tomu, že jsem nemohl spustit oči z Justina, který se pomalu ale jistě blížil k pódiu.
Maikey: "Proč mi něco říká, že tohle není dobrovolné?"
B: "Protože není,"...Oznámil jsem pobaveně.
Maikey: "Cože?!"
B: "To on chtěl válku a tak jí taky dostane."
Maikey: "O čem to sakra mluvíš?"
B: "Myslí si, že jsem na něm závislý, že ho potřebuju k životu a když jsem si mu to dovolil oznámit a ještě k tomu přihodit že to on je závislý na mně přemluvil mě k dohodě..."
Maikey: "Dohodě?"
B: "72 hodin bez sebe a bez jediného slova."
Maikey: "Dobře a co to má společného s tím, že se právě teď má ponížit před stovkou lidí?"
B: "To že on bude první, kdo přijde a řekne první slovo, až se bude chtít vyvztekat."
Maikey: "Myslíš to vážně?"
B: "Může si za to sám, chtěl vědět, kdo to vydrží déle má to mít."
Maikey: "Ty seš takovej idiot! Oba jste!"
B: "Nevím proč."
Maikey: "Protože tady nejde o to, kterej z vás kreténu udělá větší ptákovinu, aby toho druhého vyprovokoval k řevu tedy k prvnímu slovu, tady jde o to, že bez sebe nemůžete být, že se potřebujete a těch 72 hodin vám to mělo dokázat! Jak to že něco co vím 5 minut, chápu líp než vy dva zabedněnci, kteří už to hrajete skoro den a sami jste to vymysleli?!"
Do hajzlu jak já tohle nenávidím když má někdo z mých blízkých v něčem pravdu tohle je totiž opravdu hovadina, abychom se jeden druhého snažili shodit a přinutili se tak vzájemně "k prvnímu slovu" když o tom to opravdu není - řvát na sebe můžeme kdykoliv ale dokázat si že se potřebujeme to ne a o to tu teď mělo jít, to jsem se měl naučit přiznávat, to jsme si měli dokázat a ne se jen zbytečně pošťuchovat, protože to nemá žádnou pointu, jediné čeho bychom dosáhli by bylo že nakonec by jeden z nás vybuchnul a ten druhý by to pěkně odnesl a to se nesmí stát, takhle to není správné a pokud to znamená, že to budu muset být já kdo se bude muset vzdát a přiznat, že ho potřebuju tak to udělám, protože tohle opravdu nikam nevede!
B: "Tohle jsme asi dobře podělali."
Maikey: "Jsem rád, že to víš a opravdu moc doufám, že až se tam Justin bude přede všema naprosto nahý nedobrovolně vrtět tak se mu potom půjdeš omluvit a přiznat mu, že ho potřebuješ, protože jsem si zcela jistý, že další jeho krok by byla bomba v tvém autě."
B: "Fajn! Udělám to spokojenej?!"
Maikey: "Tady nejde o mě, ale o vás dva tak už si to konečně uvědomte, jste manželé kurva fix!"
Popravdě jsem se natolik probudil, že jsem chtěl Justina zastavit ještě před tím "velkým vystoupením" přeci jen nechci aby zraky všech přítomných spočinuly na jeho dokonalém pevném a především nahém těle zatímco se bude smyslně kroutit do rytmu hudby a ano i před tím než jsem procitnul tak se mi to nelíbilo, ale před tím šlo o mou pomstu a já v tu chvíli byl schopný udělat cokoliv, jenže teď vím, že to už je trochu přes čáru a že mě za tohle Justin bude proklínat, jak nejdéle bude moct a já se mu nebudu ani trochu divit! Jenže teď už není čas přemýšlet, ale spíš plánovat svou velkou omluvu poněvadž se právě teď postavil na pódiu a chystá se... Vy sakra víte k čemu!
Bože takhle hrozně mi už dlouho nebylo... Knedlík v krku, žaludek na vodě, zpocené ruce a zatmění před očima! Za to poslední bych snad byl, i rád nemusel bych tak sledovat jeho výkon zatímco ho ostatní mlsají pohledem ale to co jsem provedl si taky musím slíznout protože to začíná, hudba začíná hrát a Justin se pomalu začíná vrtět do rytmu a jeho oblečení každou chvílí bude obývat zem...
Začal velmi zlehka, jen si pomalu rozepínal košili a pohupoval se, už jen to mi připadalo děsně vzrušující a chtěl jsem se ho dotýkat, poté jí odhodil a zrychloval, byl úplný ďábel stejně jako tenkrát při králi Babylonu tedy alespoň podle toho co jsem tenkrát viděl jelikož jsem se musel otočit, jen abych mohl předstírat, že mě nezajímá, ale stejně tak to můžu přirovnat k jeho tanci na baru, což se mi sice vůbec nelíbilo, ale i tak byl sexy neskutečně sexy stejně jako teď, ta chuť ho mít tak zatraceně zesiluje s každým jeho smyslným pohybem, s každou částí jeho odhalené pokožky! Stačilo už jen málo, už jen trenky a já chtěl zakřičet "STOP!"nechtěl jsem, aby ostatní viděli to co je jenom moje, ale neměl jsem odvahu a už bylo zkrátka pozdě - byl nahý!
Maikey: "Tak teď doufám, že jsi na něho náležitě hrdý - já bych byl!"...Propaloval Justina pohledem a já mu vlepil pohlavek!
Ben: "Hele nevadí ti, že tu jsem taky?"
Maikey: "Promiň zlato,"...Políbil ho asi na usmířenou bych řekl prevít jeden!
A mně už zbývalo jen jediné sebrat se a jít se mu omluvit a především se mu přiznat k tomu, že ho potřebuju a že to bez něho dalších několik hodin nepřežiju, že už teď se sotva ovládám a moc ho chci, jenže stalo se něco, co jsem za žádnou cenu nečekal...
J: "Mohli byste mi věnovat pozornost prosím!"
Nevěděl jsem, na co se chystá, ale každopádně ten mikrofon v jeho ruce se mi ani trochu nelíbil!
J: "Jak jistě víte majitelem tohoto podniku je náš milovaný Brian Kinney a taktéž je to můj skvělý manžel, který mě požádal o to, abych to po svém výkonu sdělil něco úžasného takže... DRINK NA ÚČET PODNIKU!!!"
Ozvalo se hlasité tleskání a radostné řvaní, ale já jsem mohl slyšet jen jediné a to moje dost zřetelně tlukoucí srdce a taktéž svoje myšlenky, které mi neustále opakovaly "Zabij ho, zabij ho!" Seru na omluvu, pokud mě ten kluk chce přivést do blázince, nepůjdu tam rozhodně sám!
No comments:
Post a Comment