Nový díl.
JUSTIN
Nechápu to, ale něco uvnitř mě si to nakonec nesmírně užívalo, ten adrenalin, ten pocit, že můžu cokoliv, že mě všichni mlsají očima a touží po mně a ne proto, že bych měl zájem, ale proto, že Brian nechtěl, aby měli zájem, v jeho očích se střídal jeden plamen za druhým, ta žárlivost z něho přímo křičela a to jsem si moc užíval už po pár vteřinách jsem byl plně odhodlaný ze sebe vytřískat to nejlepší a Briana nechat šílet vztekem a stejně tak touhou po mně dokážu si totiž představit, jak moc mě chtěl, jak moc chtěl být uvnitř mě a popravdě i já jsem si to moc přál a část mě po tom, co dotancuju, to chtěla vzdát a jít za ním a říct mu, že nemusíme hrát tyhle šílenosti, že oba víme že se vzájemně potřebujeme a je jedno jestli si to dokážeme říct, jenže pak když jsem dotancoval tak jsem zkrátka neodolal - Já prostě ještě něco musel vyvést, ale byla to pitomost a jsem si jistý, že Brian se bude chtít pomstít a my jsme si tak podobní že si to budeme oplácet buď do doby než uprchne těch zbylých 49 hodin anebo dokud jeden z nás nebude mít na čele označení šílenec a skončí v blázinci!
Emmett: "Justine to bylo úžasné!"....Dalo by se říct, že si přímo přede mnou skoro utřel slinu a stále mě propaloval pohledem a naopak Brian jeho a to vražedným.
J: "Nepřeháněj, jen jsem udělal, co jsem musel, je to na dobrou věc."
Maikey: "Jo slyšel jsem ale, že to nebylo úplně dobrovolné."
J: "Pan Kinney se svěřil?"
Maikey: "Pan Ki-Kinney? Zešíleli jste vy dva nebo co?!"
J: "Maikey neřeš to je to mezi námi."
Maikey: "Jo a proto si se Briana rozhodl zruinovat, vždyť bude na mizině!"
B: "Nepřeháněj... Jsem bohatý!"...Vložil se do toho, ale samozřejmě nemluvil na mě!
Maikey: "Nepřeháněj?! Vždyť to vy dva jste se zbláznili!"
Ted: "Nechtěl by nám někdo vysvětlit, o co tu jde?"
Ben: "Taky bych si to moc rád poslechnul."
Maikey: "To se Vám bude líbit! Tady pan Kinney a pan Taylor uzavřeli dohodu, ve které stojí, že spolu 72 hodin nepromluví, nevyspí se spolu a nebudou spolu o samotě, jen aby si dokázali, že toho druhého nepotřebují a pokud to jeden poruší, toho druhého potřebuje, no není to krásný?"...Ironii si neodpustil.
Ted: "Kristova noho!"
Ben: "Vy jste zešíleli? A to si jako tím že jeden druhého budete podkopávat, chcete dokázat co?"
Maikey: "Nic si nechtějí dokázat, pouze toho druhého chtějí přinutit k prvnímu slovu!"
Emmett: "Co jste hulili do hajzlu?"
B: "Hele jestli s tím máte problém, je to vaše věc, já se pakuju!"
J: "Nápodobně!"...Každý jsme se rozešli na jinou stranu a myslím, že jsme měli o čem přemýšlet!
Kluci v tomhle měli naprostou pravdu, je to totiž absolutní hovadina, ale já i Brian jsme tak tvrdohlaví, že se ani jeden nedokážeme vzdát, on to má od přírody vrozené a já to mám od něho naučené, jsme asi ta nejhorší možnost ve vztahu, vždycky totiž budeme chtít oba vyhrát a to za jakoukoliv cenu!
Šel jsem se posadit na bar a objednal jsem si sklenku, potřeboval jsem to nějak vstřebat a jak jinak než silnějším alkoholem - další co mě Brian naučil, ovšem vždycky jsem směl pít jen s ním, no tentokrát to hold budu muset porušit. Asi po deseti minutách jsem si všiml, že i on sedí na baru, ale na druhé straně tudíž naproti mně a jakmile se naše pohledy střetly tak ani jeden z nás nedokázal uhnout...
Nevím ani jak dlouho jsme takhle jen seděli a hleděli si do očí, ale bylo to tak intenzivní tak chtivé a tak já sakra ani netuším, ale moc jsem ho v tu chvíli chtěl a byl jsem přesvědčený o tom, že i on mě, jenže ani jeden z nás nesebral odvahu za tím druhým jít, ale i kdyby jo bylo by to jedno, poněvadž si ke mně právě přisedl Ben a k Brianovi naopak Maikey tohle asi bude ještě dlouhá noc!
J: "Jdeš mi přednášet?"
Ben: "Teď tu nejsem jako profesor, ale jako kamarád, který ti říká, že to co děláte je pěkná pitomost."
J: "Myslíš, že to nevím? Jasně že jo a i Brian to ví, tím jsem si jistý, ale ani jeden z nás to tomu druhému nepřizná."
Ben: "A proč ne? Buď ty ten chytrý a jdi mu říct, že ho potřebuješ, že bez něho nevydržíš už ani minutu!"
J: "Proč mi přijde, že to samý právě teď říká Maikey Brianovi?"
Ben: "Řekněme, že něco podobného."
J: "Vidím má to skvělý efekt, něco mi říká, že Maikey za chvíli bude mít na hlavě barovou židli."
Ben: "To by Briane neudělal... Teda doufám! Myslíš že by...?"
J: "Jen tě škádlím!"
Ben: "V tom ty jsi expert "Drink na účet podniku" viď?"...Imitoval mě.
J: "No to nebyl jeden z těch lepších nápadů, ale on si to zasloužil!"
Ben: "To zasloužil, ale myslím, že je na čase s tím skončit."
Maikey: "Nejsi jediný kdo si to myslí - Brian odešel,"...Nečekaně se u nás zjevil.
J: "On šel pryč?"
Maikey: "Jo ale jsem si jistý tím, že nechtěl, měl bys za ním jít."
J: "Očividně o to nestojí!"
Maikey: "Ale stojí, než si oznámil to s tím drinkem pako, chtěl se ti jít omluvit!"
J: "Co?"
Maikey: "No slyšíš dobře, chtěl tě zpátky hned teď a ne až vám vyprší lhůta."
J: "Myslíš to vážně?"
Maikey: "Smrtelně... Měl bys za ním jít!"
Původně jsem to chtěl dotáhnout až do konce, ale ten by nastal až kdo ví kdy a jestli by to vůbec bylo ve chvíli kdy by odbilo 72 hodin! My bychom totiž klidně byli schopní tohle hrát až do posledního dechu nebo než by jeden z nás přišel k úrazu tak moc tvrdohlaví my jsme a to musí skončit tady a teď... Musím sám sobě přiznat, že jsem na něm závislý, protože ani já sám jsem si to nechtěl nejdřív připustit tak jak jsem něco takového mohl chtít po něm sakra? Já ho jednoduše potřebuju a to okamžitě!
Ihned jsem se zvedl, dalo by se říct, že v rámci možností po těch pár panácích a dral jsem se davem ven, hrozně jsem se bál, že už ho nestihnu a že by ta veškerá odvaha, kterou teď mám mohla vyprchat a tak jsem spěchal jak nejrychleji jsem mohl, že jsem ani nedával pozor na cestu a těsně u východu jsem do někoho vrazil a oba najednou jsme vykřikli "Promiň!"
No comments:
Post a Comment