Nová povídka.
JUSTIN
Do hajzlu! Ta bolest mě asi zabije! Mám pocit, jako kdybych to vzal čelem o sklo, jak mi třeští hlava! Co se to včera sakra stalo? A kde to jsem? Vždyť tohle není Brianův loft a tohle rozhodně není Brian! Už se mi to začíná vracet - Ta hádka kvůli takové kravině, dobře zas taková kravina to nebyla, ale taky nic co bychom už dávno mnohokrát neřešili, ale moje potřeba to neustále omílat nás stála tenhle výbuch, který jsem prostě nedokázal ovládnout. Ta touha slyšet ty dvě slova mě přinutila na něho nekontrolovatelně řvát, zatímco on opakoval neustále to samý - "Nemiluju tě a nikdy milovat nebudu!" , "Já šukám, nevěřím na lásku!" - Jak říkám není to nic co už bych alespoň milionkrát neslyšel, ale včera už jsem se strašně naštval a vyvedl tuhle neuvěřitelnou volovinu! Nechtěl jsem se s ním dál nacházet v jedné místnosti natož v posteli, ale místo abych se z toho šel vyspat k Debbie nebo třeba k Daphne jsem zamířil k Woody's a jedno vedlo k druhému - alespoň ten kluk ležící vedle mě mi to napovídá. Stačilo, aby mi koupil drink, usmál se na mě a já mu kvůli svému vzteku podlehl a nejen že jsem se s ním vyspal a zůstal přes noc, já se s ním dokonce líbal! Proboha já jsem takovej vůl!
Rychle jsem se vyhrabal z postele toho neznámého a po špičkách odešel pryč, jak nejrychleji jsem mohl. Bylo mi tak mizerně a nejen kvůli té nesnesitelné kocovině a hádce s Brianem, ale hlavně pro to co jsem udělal, vždyť já porušil naší dohodu a hned ve dvou bodech! To že jsem se nedostavil domů, mi pravděpodobně Brian ještě odpustí, ale ten polibek, vlastně polibky, já sakra ani nevím, jak se to stalo - Najednou jsem mu prostě drtil ústa jazykem a ráno se probudil v jeho posteli - Tohle je fakt zlej sen!
Debbie: "Proboha co se ti stalo?"
J: "Co máš na mysli?"
Debbie: "Že vypadáš jak mrtvola."
J: "Díky."
Debbie: "Tak vyklopíš to?"
J: "Nemám co."
Debbie: "Kdo tě takhle zřídil?"
J: "Jen jsem to trochu přehnal s pitím a blbě spal."
Debbie: "A že by se o tebe pan milostivý postaral?"
J: "Není to můj otec a já si můžu dělat, co chci!"
Debbie: "Do háje! Tohle je horší, než vypadá."
J: "Debb co kdybyste mi ty a ta tvoje neustála potřeba se do něčeho plést dali pokoj?"...Vzal jsem si zástěru a radši se jí vzdálil z "dohledu".
Vážně mi to jde čím dál tím líp, můžu si jedině pogratulovat za to, jaký jsem idiot! Myslím, že už jsem předčil i Briana, protože ten i když dělá, jak mu na mně nezáleží tak by nikdy nevyvedl něco tak ubohého jako já v noci a ačkoliv mu Debb leze na nervy tak by se k ní nikdy nezachoval tak jako já před chvílí. Já si prostě jen na chvíli potřeboval vydechnout, než půjdu k Brianovi na kobereček, ale Debbie se do mě hned pustila a já zkrátka bouchl, což je momentálně asi moje specialita jak se zdá.
No to jsem teď vážně potřeboval - Brian vstupující do jídelny a v závěsu za ním Maikey, který tomu všemu bude jistě přihlížet. Opravdu co víc si přát? To mnohem horší ale právě následovalo - prošel kolem mě téměř jako bych neexistoval bez jediného slova a zamířil si rovnou sednout. Do hajzlu, tohle se fakt nevyvijí dobře!
Debbie: "No běž obsluhovat ty hrdino,"...Zjevila se za mnou.
J: "Nemohla bys...?"
Debbie: "To bych teda nemohla, nemám se přece do ničeho plést, takže je to na tobě, už si velkej kluk."
J: "Jasně chápu, jdu na to."
Opravdu jsem měl sto chutí vzít nohy na ramena a uprchnout minimálně za hranice, ale místo toho jsem zatnul zuby a vydal se vstříc ani nevím čemu, ale rozhodně to nebude příjemné!
J: "Ahoj, tak co to bude?"...Snažil jsem se o co nejpříjemnější tón.
Maikey: "Ahoj Justine, takže já si dám..."
Nedokázal jsem postřehnout co Maikey říkal, protože mě okamžitě zarazilo to, jak se na mě Brian NEDÍVÁ! Jen si zadumaně četl jídelní lístek a neobtěžoval se zvednout hlavu natož mě pozdravit. Sakra jestli je naštvaný už teď tak si nedokážu představit ten plamen, co se v něm zažehne, až se dozví, co jsem dělal dnes v noci.
Maikey: "Justine posloucháš mě?"...Vytrhl mě z myšlenek.
J: "Cože?"
Maikey: "Slyšel si, co jsem říkal?"
J: "Promiň, můžeš to zopakovat?"
Maikey: "Chtěl jsem omeletu a perlivou vodu."
J: "Jo jasně omeleta a voda mám to."
Maikey: "Super."
J: "A ty si něco dáš?"...Pohlédl jsem na Briana.
B: "To samý,"...Odpověděl bez zájmu a pořád se na mě nepodíval.
J: "Jasně,"...Odsekl jsem.
Teď bych mu snad i něco vykydal na hlavu. Sakra vždyť už jsme se hádali tolikrát a ve většině případů šlo o to co včera, ale nikdy tak moc nevyváděl, naopak to vždycky přešel, ale tentokrát se chová jak totální pako a to ještě ani zdaleka neví, co jsem provedl. A popravdě? Můj plán že mu to nějak šetrně sdělím se rozpadl - neexistuje žádná šance, že bych mu to někdy řekl!
J: "Tady to máte."
Maikey: "Díky Justine."
J: "Není zač."
Jasně předstírej, že tu nejsem, vždyť to je mnohem jednodušší!
J: "Ty taky nemáš zač."
B: "Hm."
Bože za co mě trestáš? Byla to jedna pitomá chyba, o které Brian ještě ani neví a ani nikdy vědět nebude tak proč se sakra chová takhle?!
Vzdal jsem to a vrátil se zpátky do práce, nemohl jsem uvěřit tomu, jak se choval, když jsem byl u něho a jak se choval následně, když jsem se vzdálil jako by to byl najednou ten samý Brian - smál se, konverzoval a okukoval zdejší zadky, ale jakmile jsem byl na blízku já jako by oněměl, oslepl a kdo ví co ještě! Tohle je vážně horor!
Debbie: "Tak už mi řekneš, co se stalo?"
J: "Nic se..."
Debbie: "Nekecej! Přišel si jak tělo bez duše a Brian se na tebe ani nepodívá, zatímco ty tady po něm smutně pokukuješ."
J: "Je to složitý."
Debbie: "To vždycky."
J: "Prostě jsme se včera pohádali."
Debbie: "A co je na tom tentokrát výjimečného?"
J: "Jak to myslíš?"
Debbie: "Tak že kdykoliv se pohádáte tak se buď do hodiny zase usmiřujete pomocí sexu anebo si přes noc schovaný u mě tak co je tentokrát jinak?"
J: "Nenuť mě to říct nahlas."
Debbie: "Justine, co se děje?"
J: "Byl jsem s někým jiným."...Vypadlo ze mě.
Až když jsem to vyslovil, mi došlo jak vážné to je. Vždyť já Briana v podstatě podvedl, není nic neobvyklého když spíme s jinými, ale vždycky o tom víme, sakra vždyť my pro toho druhého vybíráme tricka a ve většině případů se na to pak i koukáme, ale tentokrát nejen že jsem to udělal po hádce s ním takže to bude vypadat jako pomsta ale já s tím dotyčným zůstal do rána a tím pádem nedodržel naší třetí hodinu, ale to nejhorší na tom je, že ten nejhlavnější bod naší dohody, který jsem dokonce určil já, jsem porušil s tím klukem hned několikrát a ani na chvíli jsem se nezamyslel nad tím jak to Brianovi ublíží...
No comments:
Post a Comment