VAROVÁNÍ 18+
Pittsburgh
Debbie: "No jo ty pane dokonalý, nemám city, seru na všechny a všechno! Ale teď mě poslouchej, protože to musíš slyšet lépe řečeno potřebuješ... Ty Justina miluješ, vždycky si miloval, už jednou si mu své city dokázal vyjádřit, tenkrát, když v babylonu byla ta exploze a tomu já u tebe říkám sakra úspěch. Dokonce si ho požádal o ruku a koupil mu palác, o kterém vždy snil. A pak, když se mu naskytla ta příležitost žít v New Yorku, mít skvělou kariéru a možnost si splnit sen a být malířem, tak si pro něj udělal opravdu něco velkorysého, upřednostnil si jeho sny před svými potřebami, zrušil si svatbu a nechal ho jít za svým snem, aniž bys věděl, zda ho ještě někdy uvidíš a tomuhle, zlato, já říkám láska, ať se ti to líbí nebo ne, ty máš srdce a jediný, co ti brání být s ním, jsi ty sám."
Na tohle už jsem nemohl nic namítat, protože to bylo přesně, jak jsem říkal... Debbie má vždycky pravdu a bohužel i teď! Já toho kluka opravdu miluju a jen já sám si stojím v cestě, ale jako obvykle to nahlas nikdy neřeknu, protože jsem zatracený zbabělec! Zmohl jsem se tedy jen na jedinou otázku, protože jsem věděl, že na ni Debbie bude mít odpověď...
B: "A co mám podle tebe asi tak dělat?"
Debbie: "Zvednout se, jít si domu zabalit spodky a kondomy a vydat se za ním, abys mu mohl říct to, co máš na srdci už od té doby, kdy odjel."
B: "Co když už mě nebude chtít? Co když už žije novým životem?"
Debbie: "Zlato, on žije novým životem, ale to neznamená, že v něm nemá místo pro tebe."
B: "A co jeho sen, jeho kariéra už jednou kvůli ní odjel do New Yorku, proč myslíš, že by to tentokrát mělo být jinak? Co když už mě ani nemiluje?"
Najednou se mě zmocnila panika, nebyl jsem si jistý, zda vůbec chci na tuhle otázku slyšet odpověď. Co když na mě opravdu zapomněl a už mě nemiluje? Přece jenom se za celou dobu ani neozval a to už něco napovídá!
B: "Kašlu na to, nikam nejedu, nepotřebuju tvoje připitomělé nápady, do teď jsem byl dost spokojenej i bez nich."
Debbie: "Jak chceš, ale sám se odsuzuješ k tomu, aby tě tahle otázka o jeho citech k tobě požírala do konce života."
B: "No jo prosím tě, já padám, užij si roznášení obědů, měj se."
Cestou domů jsem měl strašně divný pocit v žaludku a třásl jsem se. Debbie už mi zase promlouvala do duše a naneštěstí pro mě se jí to povedlo na výbornou a já nad tím teď musím nepřetržitě přemýšlet! Co si ta šílená ženská, sakra, myslí, že mi udělá přednášku a já se z toho poseru, že pojedu za Justinem a řeknu mu, jak moc mi vlastně chybí, jak moc si přeju s ním být? To uhodla, ani mě nehne!
Když jsem přišel domů, musel jsem si dát sprchu, potřeboval jsem se odreagovat. Ve sprše jsem se zase nechal unést svou fantazií, Justin byl u mě, vášnivě mě líbal a mezitím pořád dokola slastně vyslovoval mé jméno, jeho ruce putovaly po mých zádech až k mému pozadí, za které si mě k sobě přitáhl ještě víc, na břiše jsem cítil jeho velkou erekci, která mě šíleně vzrušovala, jeho ústa se pomalu přemísťovaly z jedné části mého těla k druhé, nejprve mé ušní lalůčky, které mi jemně okusoval, poté šel k mým na kámen ztvrdlým bradavkám, jen je olizoval a sál a u toho si hrál s mým penisem, jemně ho třel a já se cítil jako v sedmém nebi, ale chtěl jsem víc, chtěl jsem být v jeho ústech, chtěl jsem, aby mě vykouřil tak, jako ještě nikdy, položil jsem mu ruku na hlavu a mírným tlakem naznačil, co chci, aby udělal, on pochopil, klekl si na kolena a začal mi ho pomalu sát, pak ho vzal do úst celého, ale teď už na to nešel jemně, jeho šikovná ústa si mě podávala tvrdě, rychlými tahy svou hlavu dopředu a zpátky mě přiváděl k naprostému šílenství, už zbýval jen kousek a najednou jsem cítil ten nával, moje horké sperma zaplnilo jeho ústa a já se sesunul k zemi, dopadaly na mě kapky teplé vody a já jen seděl jako omráčeny, oči jsem měl zavřené a celý jsem se třásl z právě prožitého orgasmu!
Ale pak jsem otevřel oči a uvědomil jsem si, že to zase byla pouze další má představa a že jediný, kdo se mého těla dotýkal, jsem byl já! Neříkám, že právě prožitý orgasmus byl špatný, ba naopak, byl úžasný, ale nechtěl jsem, aby mě k němu přivedly jen mé ruce a mé představy, chtěl jsem, aby to byla skutečnost, aby byl Justin u mě, šíleně jsem po něm toužil! A jediná možnost, jak docílit toho, aby se mé tužby staly skutečností, bylo překonat mou hrdost! Ten Debbiin nápad nebyl zas tak špatný, vlastně dával docela dost velký smysl... Tudíž je rozhodnuto, jedu za ním do New Yorku a získám ho zpátky!
No comments:
Post a Comment