Když se dívám na jeho sladkou andělskou tvář, nemůžu si pomoct a usmívám se. Jsem tak šťastný, že Justin je konečně doma. Zvednu se z postele, abych zastavil to nekonečné bušení na dveře. Když si lehám zpět pod přikrývku, Justin se ptá, kdo byl u dveří. Pak se podívá na hodiny.
"To byla tvá jedenáctá hodina?"
Justin se začíná zvedat, ale já mu položím ruku na hruď a zastavím jeho pohyby. "Zůstaň."
Vypadá zmateně a tak říkám, "Vysvětlil jsem mu, že doktor je zaneprázdněn, jelikož má předchozí schůzka trvá déle než měla. Zdá se, že můj pacient bude potřebovat důkladnější vyšetření."
Poté objasním, že už nebudu brát nové pacienty.
Justin se usmívá. "Doktore Kinney, to je to nejhezčí, co jste mi kdy řekl."
Pokynu mu, aby se přetočil. Rád ho vidím tak šťastného.
Konec
Veru tak to malo byť aj v seriáli.
ReplyDelete