Not The Usual Christmas // 1 //

Je sice smutný, že se sem dostávám s vánoční povídkou pomalu na konci ledna, ALE hlavní je, že jsem tady ne?😅🙈 Ale teď vážně, fakt mě mrzí, že to nevyšlo na ty Vánoce, měla jsem to tak hezky naplánované, ale co už, stalo se a jak říkám, hlavní je, že se mi to podařilo napsat, tak moc doufám, že si čtení užijete, když už jste si takhle počkali🥰 A ano bude ještě jeden díl...😁

A jen tak mimochodem, ten banner je moje práce, Verča toho má nad hlavu ve škole, tak nemohla a mně bylo líto nechat povídku bez banneru, tak jsem se toho ujala... jako není to nic, čím bych se potřebovala zrovna chlubit, ale zas na první banner celkem úctyhodná práce (haha😄), tak snad ve Vás vyvolává tu vánoční atmosféru, ale teď už dost keců, vrhněte se na čtení...😁🎄

VAROVÁNÍ 18+

Jak covid-19 ovlivní Vánoce Briana a Justina?

Justin tančil po kuchyni na playlist jeho nejoblíbenějších vánočních koled, zatímco uzobával z mísy vanilkové rohlíčky, které právě upekl. Skoro se olizoval za ušima, jak byly dobré. Miloval to. Miloval Vánoce. Tu atmosféru, kterou s sebou Vánoce každoročně přinesly. Nic a nikdo mu nemohl zkazit tohle nejkrásnější období v roce... NIC!

"Jesus Christ, venku je to katastrofa!" rozčílil se Brian hned mezi dveřmi, když dorazil, oklepávajíc si od sněhu svoje značkové boty. "Už nikdy tam nepůjdu," završil rázně svůj monolog.

"Ne, ne!" Justin k němu doběhl a zabránil mu v pohybu. "Rouška, dezinfekce..."

"Taylore, přivedeš mě do blázince," Brian si strhl z úst svoji jednorázovou roušku a hodil ji do připraveného sáčku. Následně natáhl obě ruce, kam mu Justin aplikoval dezinfekci a sledoval, jestli si ji Brian důkladně rozmazává na každý milimetr rukou. "Teď už mi dáš pusu?" zadíval se na něj nadějeplně.

"Pokud jsi venku nikoho nelíbal, tak bychom měli být v suchu."

"Víš moc dobře, že tyhle rty patří jenom tobě," Brian už na nic nečekal a Justina si přitáhl k polibku. "Hmm, chutnáš dobře."

"Peču rohlíčky, pár jsem jich měl," Justin se zaculil.

"Uh-hmm, můžu ještě ochutnat?"

Než se nadáli, jejich rty se střetly ve vášnivých polibcích, zatímco si jazyky předávaly sladkou chuť rohlíčků. Brian se chystal z Justina strhat oblečení, když se ozvala hlasitě trouba, že je na čase vyndat další várku.

"Oh, shit!" Justin rychle odstrčil Briana, který div nespadl, a utíkal do kuchyně.

"Tak teda nic," ušklíbl se Brian dotčeně s tvořící se erekcí v kalhotách.

"Fuck, jsou spálené!" oznámil Justin naštvaně, když za ním Brian dorazil.

"To vidím," zasmál se Brian.

"To není vtipné! Nemám už téměř z čeho péct... měl jsem sotva na ty rohlíčky a teď jsou ještě spálené. Navíc jsem už takhle pekelně pozadu... Vánoce jsou za týden a já teprve teď začal péct!" Justin si frustrovaně povzdychl.

"Hey, hey," Brian šel k němu a objal ho kolem pasu, následně ho přiměl se na něj podívat. "Prostě půjdeme nakoupit."

"V tomhle? Copak jsi neslyšel, že do obchodů pouští jen určitý počet lidí? To, než přijdeme na řadu, tak tam nic nebude."

"Půjdeme brzo ráno."

"Myslel jsem, že už ven nikdy nepůjdeš."

"To jsem trochu přehnal. Navíc, musím se pro tebe obětovat."

Justin se na něj zamilovaně podíval a dal mu ruce kolem ramen, "Už jsem ti dneska řekl, že tě miluju?"

"Řekl bych, že ne," Brian se ušklíbl.

Justin se zaculil a pevným hlasem řekl ta dvě malá slůvka, "Miluju tě."

"To doufám. Venku je to vážně katastrofa. Stačí trochu zakašlat a lidi kolem tebe zmizí jako pára nad hrncem. Dneska jsem si kýchnul v zasedačce a všichni se začali na svých židlích sunout na druhou stranu místnosti."

Justin se rozesmál, předpokládajíc, že se ho Brian jen snaží pobavit, ale když uviděl jeho výraz, pochopil, jak vážně to myslí, "To fakt?"

"Ano. Dokonce i Theodor se ke mně pak celý den nehlásil a víš, že jindy mi do kanceláře leze nepřetržitě. Takže vlastně jednu výhodu to mělo," uchechtl se Brian.

"Bože. Něco mi říká, že můžu být rád, že většinu dní trávím ve svém studiu."

"Věř mi, Sunshine, jsi dítě štěstěny," Brian přitiskl svoje čelo k tomu Justinovu. "Už, aby bylo všemu konec."

"Koronaviru ano. Vánocím ne... ty si užijeme. To dřív zamrzne peklo, než dovolím, aby mi je něco zkazilo."

"Samozřejmě. Už jsem se dávno naučil nestát ti o Vánocích v cestě," Brian se zasmál.

----

"Kde je ten podělaný nákupní seznam?!" vykřikl Justin frustrovaně. Dnešek sotva začal a už byl hektický.

"Uh, držíš ho v ruce," Brian se ušklíbl. 

"Shit."

"Uklidni se. Dýchej. Všechno je v pohodě," Brian mu položil ruce na ramena, zatímco s ním spojil svůj pohled ve snaze ho uklidnit.

"Promiň."

"Není důvod k panice. Jak tě tak znám, budeme mít kurva parádní Vánoce," Brian se natáhl a sladce Justina políbil na čelo.

"Doufám, že máš pravdu."

O necelou hodinu později se nacházeli v obchodě a postupně plnili košík věcmi ze seznamu. Převážně sehnali všechno, jak se ale dalo čekat, s potřeby na pečení to nebylo tak jednoduché.

"To se všichni rozhodli péct týden před Vánoci!" rozčílil se Justin hlasitě a lidi se za ním otáčeli.

"Pravděpodobně, ale spíš bych řekl, že v tomhle nikdo nechce chodit moc ven, tak si nakupují zásoby pro případ války a pak pro normální lidi, jako jsme my dva, nic nezbyde. V nějaké zemi byl i nedostatek toaleťáku."

"Jesus, možná bychom si ale měli taky udělat zásobu, nerad bych pak používal listí ze zahrady," rozesmál se Justin.

"Balík radši vezmu," usoudil Brian.

"Ale začínám mít pocit, že by bylo snazší koupit už hotové cukroví," utrousil Justin.

"No... proč vlastně ne."

Justin po něm hodil pohled, kterým by klidně mohl zabíjet. Brian hned věděl, že měl radši držet jazyk za zuby.

"Ne, rozhodně ne, budeme mít tvoje vynikající, nadýchané, na jazyku se rozplývající cukroví," Brian se pokusil zachránit situaci.

"To už nezachráníš."

"Miluju tvoje cukroví!" vykřikl za Justinem, který už ale pádil do další uličky pro polevy.

"Hádám, že víc už toho asi neseženeme. Napadá tě ještě něco, co nebylo na seznamu?" zeptal se Justin, když se vrátil zpátky.

"Jedna věc mě napadá, ale nejsem si jistý, že tu teď budeme potřebovat..."

"Huh?" Justin se na něj podíval zmateně.

"Kondomy," Brian si neodpustil svůj napůl sexy napůl hravý úsměv. "Za předpokladu, že mi odpustíš tu urážku tvému cukroví, hodila by se nám nějaká zásoba," mrkl na něj.

"Nejsem si jistý, že ti něco takového můžu odpustit," odpověděl Justin hravě, ale na oko stále uraženě.

"Rád z tebe tu čokoládovou polevu slížu," zašeptal mu Brian svůdně do ucha.

Justin mohl cítit jemné mravenčení v podbříšku, "Uh, fuck, to je nefér."

"A tu šlehačku, kterou rád pokryju tvého krásného, tvrdého ptáka," Brianovy prsty lehce přejely po Justinově zátylku, který se hned zachvěl.

"Jesus... ty opravdu chceš, abych ti odpustil."

"Opravdu," Brian si skousl ret. "Jsem si celkem jistý, že celý tenhle košík můžu využít na hraní s tebou. Vlastně nebýt té podělané roušky, právě teď bych ti jazyk strčil až..."

"Uh-hm... kondomy, kde mají kondomy?"

"U pokladny," odpověděl Brian s úsměvem. "A lubrikant bereme taky."

----

"Oh, fuck. Shit. Bože. To je... to je kurva... úžasný!"

"Neudělej se... zatím," Brian znovu sáhl po tubě šlehačky a stříkl ji Justinovi na bříško. Hned na to začal jazykem slízávat každou kapičku.

"Bože," Justin vzal polštářek a pořádně se do něj zakousl ve snaze se ovládnout.

Brian vzápětí začal jazykem zase klesat níž a Justinovu pulzující erekci olízl od kořene až ke špičce a poté ji vsál do úst, zatímco v jedné ruce jemně tiskl jeho varlata a tou druhou si hrál s Justinovou bradavkou.

"Opravdu... potřebuju... abys... mě ošukal," Justin byl na pokraji svých sil. Brian ho přiváděl naprosto k šílenství.

"Tvé přání je mi rozkazem, Taylore," odpověděl se svým sexy pohledem. 

Následně Justina jedním tahem přetočil na břicho a vytáhl kondom z jejich nových zásob. Ještě než do Justina pronikl, jazykem sjel po jeho páteři až mezi jeho půlky a párkrát jím přejel Justinův otvor. Justin naléhavě lapal po dechu a zadkem instinktivně tlačil proti Brianovi.

"Bože, jsi tak nadržený," Brian se ušklíbl s úsměvem, miloval vidět Justina na pokraji rozkoše.

"Myslíš!" vykřikl Justin už zcela frustrovaný.

Brian se zasmál a následně se rozhodl dát Justinovi to, co tak potřeboval. Nanesl na něj lubrikant a následně do něj začal jemně pronikat. Justin se pro něj naprosto uvolnil a zanedlouho ho Brian zcela vyplnil. Svoje tělo přitiskl k Justinovým zádům a jazykem jemně obkroužil jeho ucho, čímž Justina ještě víc navnadil a vyslal jeho tělem elektrizující pocit.

Následně začal pomalu přirážet a sténat a vzdychat do Justinova ucha. Držel ho pevně za boky, zatímco jeho pták v něm krásné klouzal a narážel do jeho prostaty. Justinovým tělem proudilo intenzivní mravenčení následkem té rozkoše. Čím víc se Brian blížil ke svému orgasmu, tím víc přidával na tempu a hloubce svého přirážení, Justin vydával téměř zvířecí zvuky a instinktivně se třel svou erekcí o postel, zatímco si užíval, jakým způsobem si ho Brian bral.

"Ó můj bože... to je tak... úžasnýýý," jen to Justin dořekl, jeho bouřlivý orgasmus se ocitl na prostěradle pod ním.

Brian ještě párkrát přirazil a na poslední přiražení zůstal v Justinovi až po okraj a hlasitě se udělal, následně lapajíc po dechu. Oba se svalili na postel, Brian stále v Justinovi, přitisknutý k jeho zpoceným zádům. Chvíli nic neříkali, v podstatě jen zadržovali dech, protože nebyli dostatečně silní se pořádně nadechnout. A pak zcela prolomili momentální ticho a oba se rozesmáli...

"Fuck. To bylo..." Brian nebyl schopný najít správná slova.

"Já víím," přitakal Justin.

"No co víc říct, než... Krásné předčasné Vánoce, Sunshine," Brian ho láskyplně políbil do vlasů.

"Yeah," Justin se zasmál. "I tobě, drahý."

----

Justin v sobě cítil Briana ještě druhý den, což vždy bylo znamení toho, že jejich sex byl opravdu intenzivní, vášnivý a naprosto úžasný. Proto nebylo divu, že se právě teď přihlouple usmíval jen při té vzpomínce, a pokud by měl najít nějaké pozitivum na těch podělaných rouškách, tak kromě faktu, že ho mají potencionálně chránit, jsou dobré i na zakrytí právě přihlouplých úsměvů, které jinak nutí lidi, aby na něj blbě civěli.

Ale s tím, jaká byla zima, jeho obličej začal zamrzat takovým způsobem, že ta rouška k němu dost možná přimrzne a on se ji už nikdy nezbaví. To je tak, když ve světě vypukne pandemie a vy jdete nakupovat dárky jen pár dnů před Vánoci, zatímco vaše nejlepší kamarádka očividně neví, co to je chodit včas...

"Oh, tady jsi!" Justin vykřikl v momentě, co uviděl, jak se k němu žene. Vážně už tam zamrzal.

"Moc se omlouvám, že jdu pozdě, šéf zase prudil, dostávali jsme další školení o bezpečné vzdálenosti na pracovišti a dalších blbostech, takže jsem..." než to Daphne dořekla, hlasitě si kýchla.

"Na zdraví," zasmál se Justin. "A nedělej si s tím hlavu, jsem tu asi jen pět minut, takže..." Justin se snažil přejít ten fakt, že má doslova zmrzlé koule. Brian mu je později bude muset zahřát, zasmál se v duchu.

"Stejně promiň," Daphne se konečně natáhla, aby Justina objala. "I když tohle bychom asi neměli dělat na veřejnosti, co?" neodpustila si uchechtnutí. "Přeci jen bezpečná vzdálenost..."

"Kriste, už aby byl konec a my tohle nemuseli řešit," Justin protočil oči.

"Yeah," přikývla Daphne. "Pojďme radši nakupovat," pronesla s co největším nadšením.

"Pokud bude co," utrousil Justin. "Fuck. Už začínám být otrávený... to ne! Vánoce jsou a navždy budou nejlepší období v roce, to ani pandemie nezmění!" Justin nasadil svůj odhodlaný výraz a Daphne začal doslova táhnout do nejbližšího obchodu.

Sehnali převážně hlouposti, s momentálním omezením toho moc čekat ani nemohli, Justin samozřejmě nějaké dárky objednal přes internet a podle všeho by měly dorazit těsně před Vánoci, ale pořád chtěl nakoupit něco rovnou v obchodě. Přeci jen z toho má člověk mnohem lepší pocit, než jen z pár kliknutí na internetu, navíc miloval vidět všechnu tu vánoční výzdobu v obchoďácích, takže o to se jednoduše nemohl ochudit. To, že hlavně sehnal dárky pro Emmetta a Debbie, kteří pravděpodobně tyhle hlouposti ocení, bylo vedlejší... ostatní můžou aspoň předstírat nadšení. Vážně si připadal jako kdyby mu zase bylo 12 let, kdy dostal peníze od babičky a kupoval vše, co mu přišlo pod ruku...

"Shit!" vykřikl náhle.

"Co, co je?" zeptala se Daphne zděšeně.

"Vidíš je?"

"Uhm, co máš na mysli?"

"Támhle!" Justin ukázal prstem.

Daphne chvíli trvalo pochopit, co mu ukazuje a pak to pochopila a rozesmála se, "To vážně?"

"No co, Brian je určitě ocení."

"To se vsadím, hlavně ten okamžik, kdy je z tebe konečně sundá."

"Musím mu udělat nějaký vánoční taneček..."

"Ew," Daphne se zasmála.

"Byly doby, kdy jsi chtěla znát každý detail našeho sexuálního života, takže teď nedělej... ale vánoční taneček vyžaduje vánoční oblečení."

"Tohle bych úplně nekvalifikovala jako oblečení, ale... běž si pro ně, tygře."

Justin se uchechtl a následně se vydal pro svůj vánoční dárek pro Briana, nebo teda jeho část, ty trenky ale byly jednoduše perfektní, byly vtipné a vánoční a na Justinovi budou vypadat sexy... co víc by Brian mohl chtít pod stromeček, než sexy Justina a jeho sexy pohyby v sexy trenkách?

Justin už natahoval ruku, když se ukázalo, že není jediný, koho tyhle trenky zaujaly a tak je najednou držel ještě s nějakou ženou, která měla v očích opravdové odhodlání.

"Promiňte, ale ty jsou moje," pronesl Justin odhodlaně.

"To si nemyslím, já je viděla první."

"Jsem si jistý, že tomu tak nebude," Justin za ně zatáhl ve snaze jí je vytrhnout, ale ona se pevně držela.

"Dejte mi je, jsou moje."

"Můžete si vzít jiný!"

"Vidíte tu snad jiný?" 

Justin se rozhlídl kolem sebe, zjišťujíc, že tohle byl poslední kus vánočních trenek. Fuck, už i trenky jsou nedostatkový zboží.

"Třeba mají nějaké ve skladu, ale já tyhle opravdu potřebuji."

"To i já, jsou pro mého manžela."

"Váš manžel vám v nich udělá sexy tanec?" Justin nadzdvihl obočí.

"Huh?"

"Protože přesně to se chystám udělat tomu svému. A pokud nechcete, abych pokračoval a popsal vám, co bude následovat, až je ze mě sundá tak..."

"Okey, fajn, jsou vaše," žena se bez dalšího slova otočila a odešla.

Justin si oddychl, byl opravdu připravený se o ty trenky klidně poprat.

"Co to sakra bylo?" zeptala se očividně pobavená Daphne.

"To, moje milá Daphne, byla ukázka toho, jak moc je svět v prdeli."

"Vypadalo, že ti jednu ubalí."

"Divím se, že to neudělala, měla vražedný pohled..."

"Co ty neuděláš pro Briana," pronesla se smíchem.

"Jo, měl by mě opravdu milovat."

"To miluje."

Justin se zamilovaně pousmál, ale to jen do chvíle, než Daphne začala kašlat a přitahovat tím pohledy ostatních.

"Kriste, zníš příšerně," utrousil Justin. "Ale pokud nechceš, aby si mysleli, že to máš, radši bych to ztišil..."

"Promiň, to tam zima, víš, že to je moje každoroční potěšení."

"Já to vím, ale ty kolem nás ne," Justin se křečovitě usmál na pár, který si raději začal vytvářet mezi sebou a nimi větší vzdálenost.

"Stejně už máme všechno, tak radši půjdeme?"

"Rozhodně," Justin bez zaváhání souhlasil.

Cestou ještě koupili nějaké balící papíry a ozdoby na dárky a následně se s přáním hezkých Vánoc rozloučili. Justin poté vyrazil domů a vrhnul se na další pečení... tedy alespoň na takové, co mu jeho zásoby dovolovaly. A jakmile to měl udělané, sedl si do obývacího pokoje na zem ke stolku a vrhnul se na balení dárků. Byl opravdu rád, že Brian má dneska delší pracovní dobu a měl na to tak mnohem víc času. Největší radost měl ale z těch trenek, které tak odvážně vybojoval... no možná to nebylo až zas tak dramatické, ale příběh, který dá Brianovi, dramatický bude.

Zrovna balil nějaké hrníčky pro Debbie, když mu zazvonil telefon...

"Anoo?" telefon si přidržoval ramenem, zatímco se snažil balit dál.

"Hey, Justine, tady Daph..."

"Oh, Daphne, copak?"

"Já jen... no nevím, jak bych to řekla..."

"Co?"

"Ztratila jsem čich a chuť..."

Justin v tu chvíli upustil všechno, co měl v ruce a vyskočil na nohy. "To sakra ne!"

"Promiň, já jsem to opravdu nevěděla, ani nevím, jestli to mám nebo, kde jsem to mohla chytit... cítila jsem se dobře, až na ten kašel... ale poslední dvě hodiny se cítím fakt mizerně... zítra zavolám doktorce a půjdu na test, ale... ty bys měl být opatrný a radši se izolovat, ať případně nenakazíš Briana..." 

Z Daphnina hlasu bylo opravdu znát, jak provinile se cítí, ale Justin nebyl schopný reagovat, jediné, na co dokázal myslet, bylo, jak v háji všechno je...

"Justine? Jsi tam?"

"Jo, promiň... já jen..."

"Fakt mě to hrozně mrzí, nenapadlo mě, že..."

"Teď už s tím nic neuděláme, Daph, hlavně mi dej vědět hned, jak se něco dozvíš."

"To je jasné!"

Justin se s ní rozloučil, snažíc se na ni být milý, i když byl příšerně naštvaný, ne na ní, ale na celý svět. Následně udělal, co bylo nutné, vzal si vše, co potřeboval a šel se zavřít do pokoje pro hosty, za žádnou cenu nehodlal riskovat, že se Brian nakazí...