BEZ VAROVÁNÍ
Brian se snaží přijmout, že má stále city k Justinovi...
Snažím se, jak můžu, ale moje mysl je neustále zaplavena vzpomínkami na něj. Tolik nocí, které jsme spolu strávili v této posteli, teď je to jen chladné a osamělé. Už si domů nevodím tricky, nějak mi to nepřipadá správné. Je to jako naše soukromá svatyně, kde jsem ho uctíval.
Nikdy jsem si nemyslel, že to bude tak těžké, protože jsem věděl, že mi bude chybět. Ale myslel jsem si, že to časem pomine, zdá se však, že moje touha naopak sílí. Přistihl jsem se, jak na něj myslím a na to, jak to bývalo. Zajímalo by mě, co právě teď Justin dělá. Drží ho houslista pevně a šeptá všechna ta slova lásky, která se mi tak těžko verbalizovala?
Leží někdy v noci vzhůru a myslí na mě, když sleduje, jak hodiny tikají ve 3 hodiny ráno? Ví, jak moc to bolí, když je vidím spolu, ruku v ruce, dívajíc se na sebe s láskou v očích?
Myslel jsem, že jsem dost silný na to, abych ho nechal jít, ale zdá se, že moje srdce nesouhlasí.
Konec
Tečú mi slzičky.
ReplyDelete