The Bond Between Us // 36 //

Ach jo, já se fakt omlouvám, ale mně se to prostě do toho jednoho dílu nevejde... dalo by se říct, že chyběl opravdu jen "kousek", ale zas mi přijde škoda, abych něco umazávala, jen aby se tam ten konkrétní kousek vešel, takže jsem to musela trochu přehodnotit a aby ten další díl nezahrnoval jen tu závěrečnou část, což by vypadalo dost hloupě, rozhodla jsem se tennhle díl ke konci trochu upravit, abych měla nějaký základ pro ten další, který bude doufám už opravdu poslední a bude snad představovat důstojné ukončení této povídky... takže jen co ho dám dohromady, tak ho sem hodím, prozatím si alespoň užijte tento tak trochu "oddechový" díl a moc se na mě nezlobte🙈❤

VAROVÁNÍ 18+

Brian otevřel oči a usmál se v momentě, kdy zahlédl Justina sedět u pootevřeného okna, jak popíjí svou ranní kávu. Byl to takový Justinův malý rituál. Sedět u okna, užívat si výhled, nasávat čerstvý vzduch a čerpat inspiraci na jeho další obraz, zatímco si vychutnával svou dávku kofeinu.

Vždycky se tvářil tak vážně a zamyšleně. Pro Briana to bylo roztomilé. Miloval ho sledovat, když jeho geniální mozek pečlivě pracoval, zatímco na jeho polonahé tělo dopadaly paprsky slunce a on vypadal tak zatraceně dobře. Všechno v něm chtělo hned líbat každý milimetr jeho kůže.

Ale věděl, že Justin těch několik ranních minut jen se svými myšlenkami potřeboval a tak ho nechal... očima však ani na chvíli neuhnul, protože i pro něj tohle byl tak trochu rituál. Dívat se na něj. Jo, to opravdu miloval. Zvlášť když přesně na tohle čekal tolik let. Ale tomu už bylo dávno konec.

A pak se Justin jako obvykle vrátil zpátky na zem a jeho obličej opět zjemněl stejně jako rty, na kterých se usídlil úsměv při uvědomění, že ho Brian zase sleduje.

"Znervózňuješ mě," vysoukal ze sebe Justin, červenajíc se.

"Jak bych mohl?" zaculil se Brian.

"Tím, jak se na mě díváš... jako bych byl snad nějaký obraz."

"No... to vlastně jsi. Pro mě jsi obraz. Jsi ten nejkrásnější obraz, jaký jsem kdy viděl."

"Sklapni," zasmál se Justin.

"Myslím to vážně," pronesl Brian s upřeným pohledem. "Jsi moje nejoblíbenější umělecké dílo," teď už se usmíval svádivě.

"Úplně celý?" Justin odložil svůj hrnek a začal směřovat k posteli. "Nebo nějaká určitá část?"

"Celý, ale... některé části prostě doslova vynikají."

"Ah. Které například?" Justin si vlezl na postel a po čtyřech se začal přemisťovat k Brianovi. "Řekni," vydechl, jak začal prstem brouzdat po Brianově stehně.

"Radši ti to ukážu." Než Justin stihl jakkoliv reagovat, Brian ho rychlým hmatem překulil pod sebe. "Tvé rty... miluju tvé rty," na důkaz je začal něžně líbat, ale postupně přidal na intenzitě a dravosti. Když jeho rty propustil, znovu se na něj zadíval, "Tvůj nos."

"Můj nos?" zeptal se Justin se smíchem.

"Uhmm. Je vážně roztomilý," Brian ho začal hladit prstem po špičce nosu.

"Roztomilý?" Justin nevěřil svým uším.

"Yeah. A nesnaž se se mnou hádat, tohle bys nevyhrál," natáhl se a na nos ho jemně políbil. "Tvůj krk miluju obzvlášť."

"Jsi upír nebo tak něco?" zasmál se Justin. "Chceš pít mou krev?" přísně přimhouřil oči.

"Ne, ale ty piješ tu moji, chytrolíne."

"Oh, už mlčím. Pokračuj," Justin si skousl ret ve snaze se nerozesmát.

Brian zadržel tu potřebu Justinovi naplácat na holou a pokračoval, "Miluju, jak reaguješ, když tě na něj líbám. Zvlášť tady," dotkl se místa kousek nad klíční kostí. "Vždy se prohneš, jak luk a zasténáš."

"Vážně?" Justinův dech začal lehce zrychlovat jen z té představy.

"Uhm," Brian na nic nečekal a začal ho líbat na tom citlivém místečku. Netrvalo dlouho a Justinova reakce byla přesně taková, jakou Brian říkal. Justin sténal, jak Brianovy rty, jazyk i zuby pečlivě pracovali na vytvoření známky, že Justin patří jenom jemu.

"Ouch," Justin sykl, když ho Brian kousl silněji, než plánoval.

"Promiň!" vykřikl Brian. "Nechtěl jsem..."

"Děláš, jako bych si trochu bolesti neužíval," podíval se po něm Justin proradně.

"Ještě chvíli pokračuj a budeš si ji užívat hodně."

"Vážně?" Justinovi oči ztmavly vzrušením.

Brian ignoroval jeho otázku, tak trochu, aby ho potrestal a jal se pokračování. "Asi nemusím zmiňovat tvoje bradavky?"

"Nemusíš, ale můžeš," Justin svádivě zamrkal.

Brian spokojený s odpovědí se uchechtl, "Miluju, že stačí málo a ztvrdnou ti jako kámen." Brian na jednu lehce foukl a ta hned zareagovala. "Vidíš." Následně ji lehce olízl.

"Jsem si celkem jistý, že ta tvoje by reagovala stejně."

"Hmm... pravděpodobně. Ale teď tu jde o tvoje tělo," Brian si olízl ret a prstem začal kroužit kolem Justinova pupíku. "Taky roztomilý."

"Nemůžu uvěřit, že Brian Kinney používá slovo roztomilý."

"Když mám patřičný důvod, dokážu se překonat."

"Hmmm."

Brian vzápětí přitiskl svůj jazyk doprostřed Justinova hrudníku a začal směřovat dolů, zanechávajíc mokrou cestičku. Když byl u pupíku, vnořil se do něj a donutil Justina zalapat po dechu.

Následně ho začal líbat pod pupíkem těsně nad lemem jeho trenek, ze kterých trochu vykukovaly Justinovy chloupky a to Briana vzrušovalo stejně jako Justina jeho počínání.

"A tady je ta nejlepší část," zaculil se Brian nad Justinovou erekcí, která se krásně rýsovala pod tou látkou.

"Myslel jsem, že můj zadek je ta nejlepší část."

Brian předstíral zamyšlení, "Řekl bych, že se spolu dělí o první místo, ale tvůj pták... je tvůj pták."

Justin se zasmál nad tím, jak je Brian bláznivý, ale vážil si toho komplimentu. "Měl bych ti ho pravděpodobně namalovat, aby ses na něj mohl dívat ve chvílích, kdy tu nejsem."

"To bys pro mě udělal?" zadíval se na něj s nadšením v očích, ale přes to nezabránil smíchu. "Vlastně to není úplně špatný nápad. Mohli bychom to pověsit. A každý by pak viděl, jak jsi obdařený."

"Nejsem si úplně jistý, že bych se chtěl dívat na obraz svého ptáka, Briane."

"Mohl bys namalovat i ten můj a pak bychom je pověsili vedle sebe."

"Protože ty se na toho svého budeš dívat s radostí, že?" uchechtl se Justin.

"Uhm, protože jsem taky obdařený a měl bych na to být pyšný."

"Ty jsi vážně šílený," rozesmál se Justin.

"A proto mě miluješ."

Justin mohl jedině souhlasit a ihned se vrhl na Brianovy rty, ten ho však následně přirazil zpátky k posteli, aby mohl pokračovat, kde přestal, "Ještě jsem neskončil."

"Oh, sorry."

Brian se prstem zavěsil za lem Justinových trenek a začal je pomalu stahovat a odkrývat tak Justinovo obdaření. Nejprve tmavě růžová skoro rudá hlava, která přímo prahla po Brianově olíznutí, které jí nemohlo být odepřeno.

"Fuuck," vydechl Justin těžkým hlasem a jeho tělo se zatřáslo.

"Vždycky tohle uděláš," Brian k němu zvedl pohled a usmál se, vzrušený tím, jak Justin reaguje.

"Přivádíš mě k šílenství... co ode mě čekáš," ušklíbl se a prohrábl se Brianovi ve vlasech. "Pokračuj," naléhal vzápětí, tvrdší ještě víc.

Brian ani na vteřinu neváhal a pokračoval, jak Justin žádal a potřeboval. Pomalu mu svlékl ten jediný kus oblečení, který jim bránil v tom zcela cítit tělo toho druhého a následně kolem jeho pulzující erekce ovinul svou nasliněnou dlaň a začal přejíždět po celé jeho délce, zatímco jeho rty byly přisáté na špičce a jazyk hbitě pracoval kolem ní.

"Oh shit... fuuck... oh my god... Briaanee!" křičel, jak jeho tělem probíjela naprostá rozkoš, a v rukách drtil prostěradlo ve snaze neexplodovat.

"Dýchej, Sunshine, dýchej... a neudělej se," uchechtl se Brian. "Alespoň prozatím."

"Neděláš mi to moc jednoduché."

"Buď silný," s hříšným úsměvem Brian zajel prstem mezi Justinovy půlky a jemně zatlačil na Justinův vstup, čekajíc na to, až se Justin uvolní natolik, aby do něj mohl proniknout. To trvalo jen pár vteřin a Justin ihned hlasitě zalapal po dechu. Brian vzápětí vzal Justinova ptáka do pusy a začal ho zběsile kouřit, jeho dávicí reflex se rozhodně vyplatil, protože ho bral až hluboko do svého hrdla.

"Brianee... přestaň, přestaň, přestaň," urgoval ho Justin, jak cítil, že je jen vteřiny od toho se Brianovi udělat do pusy jako nikdy dřív. Brian ho na poslední chvíli propustil. "Fuck. Zabiješ mě."

"V dobrém slova smyslu doufám."

"Nevěděl jsem, že zabít někoho jde i v dobrém slova smyslu, ale... ty na to máš rozhodně talent."

"To jsem rád," usmál se Brian samolibě.

"To věřím," uchechtl se Justin. "A teď mě prosím ošukej."

"K tvým službám, Sunshine."

Brian Justina přetočil na břicho a vzal si ze stolku kondom, který si natáhl a stejně tak lubrikant, kterým Justina potřel. Následně si na něj vylezl a pronikl do něj až po kořen. Justin začal zrychleně dýchat a sténat, zatímco Brian se na něj zcela přitiskl a jejich těla do sebe perfektně zapadla. Poté začal přirážet, nejprve pomalu, užíval si každý pohyb, to, jak byl Justin těsný a mezitím ho líbal na záda, ramena a do vlasů. Jednou rukou ho držel za bok a prsty té druhé si propletl s těmi Justinovými. Vzdychal Justinovi do ucha a toho to přivádělo k ještě většímu šílenství.

"Fuck, já tě tak miluju," vyhrkl Brian, aniž by o tom nějak přemýšlel, bylo to pro něj už tak přirozené, ale právě teď ho fakt miloval. Miloval každý centimetr jeho těla. Miloval to, jakou rozkoš mu způsoboval. Miloval jeho zadek. Možná si přeci jen zaslouží první místo, uchechtl se Brian v hlavě.

Justin se pousmál, vděčný za to, co s Brianem má... tak dlouho na to čekal. Ale následně se zase ztratil v té rozkoši, kterou mu Brian způsoboval, jak svým pérem pravidelně narážel do jeho prostaty. Byl v nebi. Doslova. A chtěl se tak moc udělat, že se začal třít erekcí o postel... natolik, nakolik byl schopný pod Brianovou vahou.

Ani Brian už nebyl daleko od svého orgasmu a tak přidal na tempu stejně jako jejich dech, který už sotva chytali. Stačilo už jen dvakrát silně a hluboce přirazit a Brian naplnil kondom v Justinových útrobách a ten ani chvíli nezůstal pozadu a svým orgasmem potřístnil prostěradlo.

Brian se ihned svalil na jeho tělo, celý rozklepaný a neschopný jakéhokoliv pohybu. Justin byl doslova pohřbený pod jeho tělem, ale ještě před chvílí skoro ztratil vědomí z toho návalu orgasmu, že momentálně mu to bylo jedno... ba naopak. Rád se k němu tiskl po sexu, ačkoliv uznával, že tohle bylo malinko nepohodlné.

"Nemůžeš kvůli mně dýchat co?" uchechtl se Brian a stále se snažil chytit svůj dech.

Justin se zasmál, "Ten kvůli tobě nemůžu chytit už nějakou dobu, ale nebudu lhát... tak trochu mě dusíš."

"Nic nevydržíš," ušklíbl se Brian se smíchem a následně se nadzvedl, aby z Justina vyklouzl a svalil se vedle něj do postele.

Následně se překulil na bok a zadíval se na Justina, který měl přivřené oči, rudé tváře, konečky vlasů mokré od potu stejně jako zbytek těla a jeho záda se zrychleně nadzvedávaly, jak se stále snažil uklidnit svůj dech. Vypadal po orgasmu tak krásně.

"Přesně jak jsem říkal - moje nejoblíbenější umělecké dílo."

Justin pootevřel oči a pousmál se při pohledu na Briana, který si ho prohlížel s takovým zájmem, "Řekl bych, že tenhle sex se dostal do Top 3."

"Top 2," uchechtl se Brian a začal Justina hladit po zádech. "Bože, nemůžu uvěřit, že jsem to bez tebe tak dlouho vydržel."

"Už jsem tady... s tebou," Justin se k němu přitiskl blíž a vzájemně se objali. "Miluju tě, Briane Kinney."

"A já tebe... Justine Taylore-Kinney," Brian se zaculil.

"Miluju, když mi tak říkáš."

"Však se tak jmenuješ."

"Hmmm," Justin se usmál a natáhl se k Brianovi pro polibek.

<><><><>

"Opravdu tam musíme jít?" zeptal se Brian otráveně mezi dveřmi koupelny, zatímco sledoval Justina při holení. "Mimochodem miluju, když máš strniště."

Justin se na něj zadíval v odraze zrcadla, "Ano musíme. A to jsi měl říct dřív, než jsem vzal do ruky žiletku. Štěstí, že to zase doroste," ušklíbl se Justin s úsměvem.

"Yeah, štěstí," Brian si olízl rty. "Ale fakt tam nechci jít. Radši bych zůstal tady. A vyšukal ti mozek z hlavy," Brian se na něj zezadu natiskl a objal ho.

"Pokud si dobře vzpomínám, tak to už jsi udělal před pár hodinami."

"A teď když už ho máš zpátky, tak bych ti ho rád vyšukal znovu."

"Jak romantické," zasmál se Justin. "Ale bude to muset počkat. Navíc obzvlášť ty tam musíš jít."

"Já tam musím jít?" Brian nadzdvihl obočí. "To, že jsem ho doslova dotáhl k oltáři a zabránil mu v tom být nevěstou na útěku, neznamená, že se musím účastnit jeho oslavy prvního výročí svatby... podělanej Honeycutt."

"Je to náš kamarád a navíc chci tam jít, takže se mazej oblíknout."

"Vždycky panovačný."

"Hádej, po kom to mám."

Brian se jen ušklíbl a pak Justina plácl přes zadek.

"To si taky nechej na později," mrkl na něj Justin.

"Ty mě kurva zabiješ... a ne v dobrém slova smyslu," Brian si hlasitě povzdychl. "Díky bohu, že my tohle dělat nemusíme."

"Co?"

"Slavit výročí naší svatby. Udělali jsme dobře, že jsme jim to neřekli. Umíš si představit to divadlo, co bychom každý rok zažívali. Emmett s Debbie by nám byli neustále za prdelí."

Justin mu na to nic neřekl, protože se ztratil v té představě a musel se pousmát, poněvadž pro něj to nebylo zas tak nesnesitelné. Jasně, dohodli se s Brianem, že si to nechají pro sebe, zvlášť pro to, že se vzali jen pár týdnů potom, co se Justin nadobro vrátil a oni se chtěli mít jenom pro sebe... ale za chvíli už to bude rok a možná by se mu úplně nepříčilo se o tuhle "novinu" s ostatními podělit.

"Kam jsi zmizel?"

"Uh, co?" zeptal se Justin.

"Ztratil ses ve svých myšlenkách."

"Uhm, to nic. Ale už by ses měl jít opravdu obléct."

"Shit. Však už jdu."

Brian Justina letmo políbil na holé rameno a následně se neochotně odporoučel do ložnice, aby na sebe hodil nějaké oblečení. Všechno v něm chtělo vytáhnout nějaké extravagantní šílené kousky, aby dal jasně najevo, jak moc se mu tam nechce... ale Justin by ho zabil. A on už dávno zjistil, že je lepší Justina nepokoušet. Shit, ten malej zmetek mě fakt zkrotil.

"Jsi připravený... oh shit," Justin se zastavil v pohybu, naprosto zbaven slov. "Vypadáš... krásně."

"I ty, Sunshine," usmál se Brian.

"Ani moc ne... ale ty ses do toho opravdu opřel. Myslel jsem, že nechceš jít," uchechtl se Justin, ale stále si Briana zamilovaně prohlížel.

"To nechci. Ale když už musím, tak chci být krásnější, než nevěsta."

"Samozřejmě, že ano," zasmál se Justin.

"Ale na tebe nemám," Brian si Justina přitáhl k sobě. "Vážně bych z tebe to oblečení rád strhal," zašeptal mu svůdně do ucha.

Justinovi po zádech hned přejel mráz a dalo by se říct, že v jeho kalhotách se z té jedné věty a především způsobu, jakým to Brian řekl, začaly dít divy, až Brianovi skoro podlehl, ale... "Fuck. Ne! Musíme jít. Prostě musíme."

"Ale byl jsi v pokušení," zaculil se Brian. "Vždycky jsi v pokušení."

"A téměř nikdy neodolám... ale tentokrát je moje vůle pevná."

"Podělanej Honeycutt."

<><><><>

Když se o hodinu později objevili přede dveřmi rezidence Honeycutta a Boyda, Brian byl již znuděný a nemohl se dočkat toho, až odtud vypadne. Možná změnil názor ohledně svatby, závazku, vztahu a lásky celkově... ale to jen co se Justina týče, opravdu neměl zapotřebí se účastnit nějaké oslavy výročí. Dobře, možná byl za Emmetta opravdu rád a přál mu to s tou jeho fotbalovou hvězdou a ano byl to jeho kamarád, ale on by byl opravdu radši kdekoliv jinde, než tady. Možná měl ale jiný důvod, než se na první pohled zdálo a který si jen těžce připouštěl.

"Usměj se," nakázal mu Justin těsně před tím, než se před nimi dveře otevřely. Brian se zmohl jen na křečovitý úsměv.

"Oh, zlatíčko!" zaradoval se Emmett nadšeně a Justina okamžitě vtáhl do náruče.

Brian si v pozadí ihned odkašlal, aby dal najevo svou přítomnost. "Mě si nevšímejte."

"Oh, zlatíčko!" zasmál se Emmett ironicky a natáhl se, aby objal Briana.

"Na to zapomeň," Brian mu v poslední vteřině uhnul a vydal se dovnitř.

"Nevšímej si ho, je rád, že je tady," usmál se Justin. "Tohle je pro tebe a Drewa," Justin mu podal krabici s mašlí. "Neboj, vybíral jsem to já."

"Díky bohu," uchechtl se Emmett.

Brian se jen zašklebil. Měl pro ně vybraný perfektní dárek. Sada análních vibračních kolíků. Nechápal, proč to Justin tak urputně zamítl. Byl si jistý, že ti dva by to s radostí za zavřenými dveřmi využili. Ale co... to mu nezabránilo v tom, aby to stejně objednal... pro něj a Justina. Justin se ještě bude divit, jak skvělý dárek to mohl být.

"Odložte si tady. Debb s Carlem a Ted s Blakem už jsou tady. Michael s Benem psali, že přijdou trochu později."

"Vidíš. Ti si užili svojí dávku rozkoše," zašeptal Brian k Justinovi přiškrceně.

Justin ho pouze nenápadně šťouchl do žeber a následoval Emmetta do obývacího pokoje, kde ostatní popíjeli sklenku šampaňského a ihned začali Briana s Justinem vítat.

"Nemůžu uvěřit, že vy dva jste tu opravdu dřív, než můj syn," pronesla Debbie pobaveně.

"Mikey si taky konečně trochu užívá," zasmál se Brian pyšně.

"Co si dáte k pití?" zeptal se jich Drew.

"Whisky," odpověděl Brian bez přemýšlení.

"Já šampaňské," usmál se Justin.

Drew se hned vydal do kuchyně pro jejich pití a Brian s Justinem se pohodlně usadili na ten obří gauč, který zabíral polovinu místnosti. Brian by to nikdy nahlas nepřiznal, ale musel říct, že ti dva si to tady pěkně zařídili.

"Oh, to budou oni," zaradoval se Emmett a už běžel ke dveřím otevřít Novotny-Bruckner dvojce.

"Jsi v pořádku, zlato?" zeptala se Debbie Briana, který se najednou zdál být ztracený ve svých myšlenkách.

"Uh, co?"

"Jestli jsi v pořádku."

"Jo, jsem. Neměl bych být?"

"Byl jsi nepřítomný."

"Nic mi není. Kde mám tu whisky?" zeptal se Brian s předstíraným smíchem.

"Hned to bude!" ozvalo se z kuchyně.

"Promiňte, že jdeme pozdě... chůva se zasekla v zácpě, museli jsme na ni počkat," vysvětloval Mikey jen co vešel do místnosti.

"Oh, Novotny!" zakřičel, když uviděl Michaela a vydal se mu naproti, aby ho objal. "Jsem si jistý, že to je ten důvod, proč jdete pozdě," uchechtl se, nevěříc mu ani nos mezi očima, předpokládajíc, že si jednoduše s Benem vyšukávali mozek z hlavy.

"Kolik už jsi toho vypil?" zeptal se Michael pobaveně.

"Zatím nic... bohužel."

"Už se to nese," Drew přiběhl s jeho a Justinovým drinkem.

Justin drink přijal, ale vlastně si to ani neuvědomoval, protože byl momentálně zaskočený tím, jak divně se Brian chová. Rozhodl se však nad tím raději mávnout rukou, usoudil, že prostě jen nechce být tady. Ne, že by ho to nemrzelo, že Brian po tom všem má stále určité postoje k nějakým věcem, které zahrnují lásku, vztah a závazek, ale už dávno miloval Briana se vším všudy.

Brian prostě jen neměl svůj den. Tak si to Justin odůvodnil.

Emmett s Drewem byli skvělí hostitelé, měli pro ně připravené všechny možné dobroty, alkohol a taky nějakou tu zábavu. Jenže Brian se zdál být otrávený naprosto vším, jako kdyby se snažil shodit úplně všechno, co se téhle oslavy týkalo.

Brian prostě nemá svůj den, opakoval si Justin stále dokola. Nechtěl tu dělat scénu. Ale čím dál tím víc měl pocit, že přesně tam to směřuje.

"A kdy vy dva do toho konečně praštíte?" zeptal se Drew s pohledem upřeným na ně dva... a pohledy ostatních následovaly hned po tom, co celá místnost utichla.

Bylo slyšet jen Mikeyho uchechtnutí.

What the fuck, Michael? Pomyslel si Brian hořce. Bylo fakt tak těžké pro jeho nejlepšího kamaráda představit si, že by do toho snad opravdu praštili. No praštili jsme!

"To by mě taky zajímalo," spustil Emmett. "Pořád ti dlužím ty zlaté gardénie, Justine."

Justin se jen nevinně a nervózně pousmál, netušíc, jak má reagovat. Přeci jen, jak vysvětlit své rodině a přátelům, že nemáte v plánu se brát, když už jste se vlastně vzali, jen oni o tom nemají ani ponětí?

No bude z toho muset nějak vybruslit, protože se momentálně nezdá, že by ho Brian měl v plánu zachránit...