Incentive - by Cookiebun

Incentive by cookiebun

Omlouvám se, že to tady bylo teď pár dní pustoprázdné, ale byla jsem v práci, běhala po doktorech s podělaným ramenem a slavila narozeniny (23 - jsem už stará!), takže můj plán, že napíšu v pondělí/úterý další díl Game Night trochu nevyšel 🙄

Úplně netuším, zda ho stihnu napsat ještě dneska a zítra jdu na 14 hodin do práce, takže to pak připadá když tak na pátek, ale ani tím si bohužel nejsem jistá a víkend mám opět celkem narvaný - no, co si budeme s tím časem je to teď fakt na h*vno Každopádně dokud nebude další díl Game Night, tak budou alespoň ty skvělé překlady a hned tu s jedním jsem a na začátek si Verča opět připravila pár slov, protože tentokrát jsme tu s jinou autorkou!

// Máme tady menší obnovu. S Lorie se určitě neloučíme, má ještě spoustu povídek, které stojí za překlad a určitě se tak i stane...

Ale pro ozvláštnění a proložení, tady máme autorku, která si říká cookiebun. Pochází z USA a upřímně - nemá snad žádnou povídku, která by nebyla tak trochu... No jak to říct - lechtivá. Takže očekávejte její povídky nabité erotikou, snad to nikoho nepobouří, holt si prostě dáte ledovou sprchu, no.

Na závěr vás moc prosím - mrzí mě, že nekomentujete, ale s tím se asi nedá moc dělat, nikoho do toho nepřinutíme... Každopádně autorky v podstatě nevědí, kolik čtenářů si jejich povídku přečetlo, to ví jen Janča, píše jí to blog po přihlášení, ale návštěvníci blogu (autoři) to nevidí. Proto jsem chtěla poprosit, jestli byste všichni mohli alespoň kliknout na hvězdičky - hodnocení pod článkem. Je to úplně to nejmenší, co můžete udělat, a autorky mají alespoň tuhle minimální odezvu a povědomí o tom, kolik lidí si jejich povídku přečte.

Moc děkuju, končím tenhle předčlánek a užijte si první povídku od cookiebun. //

********************************

VAROVÁNÍ 18+🙈

Den Díkuvzdání

"Proč jsem jen s tímhle souhlasil?" Zavrčel Brian.

"Protože se chceš dostat zpátky do mého zadku dřív, než až na Nový rok," odpověděl Justin s nemaskovaným úšklebkem.

Brian si povzdechnul, jak přijmul svůj nepřívětivý osud účastnit se Díkuvzdání u Debbie doma... zase.

"Nevím, proč pořád nadáváš kvůli tomu, že tam jdeme. Vždycky ses účastnil, dokonce i před tím, než jsem trval na tom, že půjdeme." Poznamenal Justin, zatímco se začal oblékat.

Brian z postele sledoval Justina, který se ohýbal, aby si mohl natáhnout boxerky, které měl tolik rád. "Možná že potřebuju nějakou motivaci."

Justin se otočil a viděl, jak se Brian pomalu hladí, zatímco hypnotizoval Justinův nádherný, kulatý zadek. Justin nikdy nezklamal, pomalu přešel k posteli, kde se zastavil a otočil se k Brianovi zády. Poté se ohnul, aby mohl něco zvednout ze země, samozřejmě za jediným účelem - škádlit Briana svým zadkem. Když se Justin narovnal, zamířil do postele, dlaň v jeho rozkroku se třela proti už tvrdému penisu.

"Nemáme moc času, asi bychom měli přestat dřív, než to nebude možné," řekl Brian.

Justin se zastavil, oči široce dokořán nad tou myšlenkou. "To myslíš vážně?"

"Kurva ne, přesuň ten zadek sem, OKAMŽITĚ." Zavrčel Brian.

Justin to už nemínil protahovat, přesunul se na postel a okamžitě se s Brianem začali líbat. Jejich jazyky sváděly souboj nad kontrolou úst toho druhého, když Justin přerušil jejich polibek jako první. Přesunul se po Brianově těle dolů, a každý kousek po cestě olíznul. Zastavil se u každé z bradavek, lehce každou z nich zkousnul, než pokračoval k Brianovu pupíku, do kterého několikrát vsunul jazyk. Poté pokračoval ještě níž. Když se Justin dostal k jeho oblíbené části těla, zastavil se a zhluboka se nadechnul. Nemohl si pomoct, ale pohled na Brianova ptáka ho pokaždé ohromí. Nikdy ho neomrzí díky tomu, jak krásný doopravdy je.

---

Nakonec prolomil oční kontakt s Brianovým penisem a místo toho se zadíval do Brianových úžasných, oříškových očí. Justin olizoval špičku Brianova ptáka a užíval si sladkoslanou šťávu, která z ní vytékala. Nemohl si pomoct, a okamžitě pohltil celého Brianova ptáka, dokud necítil, že narazil do zadní části jeho krku. Tento rychlý pohyb vyvolal u Briana erotické zasténání, načež Justin zamručel a vyslal tak vibrace proti stále tvrdšímu péru. Netrvalo dlouhou, než se Brianův dech prohloubil a Justin zrychlil pohupování hlavy. Levou ruku přesunul k Brianovým koulím a pravou k těsnému otvoru, na který lehce zatlačil.

Justin cítil, jak se Brianovy koule napínají, signalizující blížící se orgasmus, takže povytáhnul hlavu natolik, aby byl schopen zachytit Brianovu nadílku lásky na svém jazyku. Jakmile Brian vyvrcholil, Justin se posunul nahoru, aby mohl Briana políbit a podělit se tak o svou nově získanou pochoutku.

Brian neztrácel čas, otočil Justina a vychutnával si pohled na jeho zadek a především na jeho růžový, lačný otvor. Brian se ponořil přímo do něj, nechal jazyk přejíždět kolem okraje Justinova vstupu, sál jej a lehce okusoval. Prolízal si cestu až dolů, k Justinovým varlatům. Každé z nich vzal do úst, a když se ujistil, že oběma věnoval dostatečnou pozornost, vrátil se zpět k nedočkavé dírce. Znovu olizoval její okraj, než zpevnil jazyk a použil ho ke vstupu na jeho nejoblíbenější místo. Přidal prsty, aby jej mohl víc roztáhnout, zatímco pronikal jazykem dovnitř a ven.

Brzy měl uvnitř Justina tři prsty, aby jej dostatečně připravil. Brian s lehkostí sáhnul po kondomu vedle postele, a nasadil si jej. Byl tvrdý a připravený pokračovat.

Justin byl v ten okamžik vzrušený k zbláznění. "Pospěš si kurva. Nechci už čekat ani vteřinu, chci tě už cítit uvnitř sebe," zavrčel.

Nemusel to Brianovi říkat dvakrát. Tohle bude rychlé a tvrdé. Brian na to nejde pomalu ani ze startu. Prudce přirazil a zastavil se, až když byl plně ponořen uvnitř jeho Sluníčka. Bez pauzy na přivyknutí, se dal Brian do pohybu. Přirážel rychle a zuřivě, ale bylo to tak vzrušující. Způsob, jakým přirážel a pokaždé téměř vyklouznul z Justina.

Justin se mezi Brianovými přírazy začal sám hladit a mohl cítit brnění kolem své páteře. "Ach kurva... Briane... Já už... Já musím..."

"Skoro, Sunshine, ale ještě ne... Vydrž ještě chvilku."

Brian své tempo zpomalil na minimum, hladil Justinovy koule svou levou rukou, zatímco tou pravou držel jeho kyčel. Naklonil se přes něj, aby mohl olíznout Justinův krk, a potom zašeptá Justinovu do ucha: "TEĎ!"

Brian s Justinem explodovali současně, oba vykřikli, jak dokončili jejich uvolnění. Oba se snažili popadnout svůj dech, když se zhroutili na postel. Justin se na Briana podíval a potichu se musel zasmát. "Bylo to pro tebe dostatečně motivující?"

Brian se zasmál taky. "Abso-kurva-lutně. Nezaručuju, že nebudu potřebovat příval motivace během tohohle dne plného utrpení, ale prozatím..."

Justin postřehnul, jak moc je Brian sexy, když nasaje svůj ret. Justin z toho šílí a je si jistý, že Brian to moc dobře ví. "Jsem si jistý, že něco vymyslíme, pokud budeš potřebovat oživení během skličující večeře."

"To je vše, co žádám, Sunshine. Věřím, že jsi má hlavní motivace k tomu, abych věci dokončil," přiznal Brian.

Justin věděl, co Brian řekl, aniž by použil přesná slova. Každým dnem je do hnědovlasého muže víc a víc zamilovaný, a ví, že tyhle pocity jsou opětovaný, ať už je Brian říká nahlas, nebo ne. Brianovy činy byly vždy hlasitější, než jeho slova.

"Motivace? Beru to jako kompliment, hádám, že to je jedno z nejhezčích oslovení, cos mi kdy věnoval... Však víš, oproti obvyklému Pitomcovi," oba muži se zasmáli.

Brian si uvědomoval, že jen oddalují nevyhnutelné. "Hádám, že je načase, abychom se šli připravit a vyrazili k Debbie dřív, než mi stačí uříznout koule za pozdní příchod."

Muži byli během chvilky připraveni. Přijeli k Debbie sice pozdě, ale ne tak pozdě, aby zmeškali večeři, což byl pravděpodobně jediný důvod, proč Debbie nenadávala. Večeře se mohla podávat, všichni již seděli u stolu a užívali si příjemný čas v rodinném kruhu. Debbie napadlo, že by každý z nich mohl říct, za co byl v posledním roce nejvíce vděčný.

Jeden po druhém splnili Debbiin požadavek. Poslední byl Brian. Nikdo příliš neočekával, že by mohl pokračovat nebo že by tuhle věc alespoň mohl brát vážně.

Brian se však rozhodl pro svůj proslov. "Je několik věcí, za které jsem v letošním roce vděčný. První z nich je moje rodina. A tím nemyslím ty parchanty, kterým jsem se narodil. Myslím tím svou rodinu, která je tady se mnou. Druhá věc, za kterou jsem vděčný, je úspěch v Kinnetiku. Jsem vděčný za můj tým fantastických manažerů, které mám a... ano, Theodore, tím myslím i tebe. A třetí věc, za kterou jsem vděčný nejvíce, je motivace. Vím, že by můj život nebyl ani z poloviny tak dobrý, kdybych neměl motivaci, která mi pomáhá. Motivace mě popohání a nutí mě pokračovat. Miluju motivaci! Každý by měl najít svou pravou a jedinou motivaci."

Rodina vypadala zmateně, Justin se však usmíval více než obvykle. Debbie si jako první uvědomila, že bylo řečeno víc, než si ostatní byli schopni uvědomit, ale rozhodla se, si tohle tajemství nechat pro sebe. Rychle odvedla pozornost a požádala Briana, jestli by ji mohl pomoct sklidit ze stolu, aby mohli nachystat dezert. Ostatní se po zbytek večera bavili jako obvykle, ale Justina ani na chvíli neopustil úsměv.

Byli s Brianem na odchodu, když se Debbie naklonila, aby mohla pošeptat do Brianova ucha. "Děkuji, žes bral mou večeři vážně, ale možná bys mu příští rok mohl říkat prostě Sunshine."

*****************************

Moc prosím o jakékoliv hodnocení, jen díky Vašemu příslibu komentování jsme tohle mohly zrealizovat a byla by škoda, kdybychom s tím třeba nakonec musely přestat - tak alespoň ty hvězdičky, pokud možno prosím

Odkaz na povídku: https://kinnetikdreams.com/Adminftp/eFiction355/viewstory.php?sid=1175&chapter=1