Poslední díl
VAROVÁNÍ18+
Justin's POV
Nebyl jsem si jistý, jestli se mi to jenom nezdá, protože... protože tohle se nemohlo dít. Nebyl jsem na to vůbec, ale vůbec připravený. Ve skutečnosti jsem tohle očekával, až za několik let, když jsem včera opouštěl Pittsburgh... nebo aspoň rozhodně ne hned druhý den. Byl jsem zkrátka úplně mimo, dokázal jsem jen s otevřenou pusou a naprosto zaskočený zírat... zírat na NĚJ. Na toho nejkrásnějšího chlapa na světě, kterému patří moje srdce a vždycky patřit bude. Dalo by se říct, že jsem i oněměl, protože po tom šokovaném 'fuck' jsem nedokázal vydat už jedinou hlásku.
B: "Myslíš, že mě pozveš dovnitř?" hříšně se pousmál.
Sakra práce! Včera jsme měli asi to nejsrdceryvnější loučení na letišti, které by se asi dalo vystřihnout z nějakého romantického filmu a já myslel, že ho několik let neuvidím a on si tu teď stojí, sebevědomý a krásný jako vždy, zatímco já mám co dělat, aby se mi nepodlomila kolena... jak to sakra dělá?!
J: "Ehm," vydávil jsem ze sebe.
Brian vešel s pořád stejným úsměvem dovnitř a začal se rozhlížet kolem sebe, hned na to se otočil ke mně a zašeptal "Sluší ti to."
Musel jsem se usmát, věděl jsem totiž, že mě musí opravdu hrozně milovat, byl jsem v teplákách, nos a oči jsem měl rudé od toho brečení u filmu a na hlavě jsem měl ptačí hnízdo... k tomu, aby mi to slušelo, jsem měl opravdu hodně daleko, ale jemu to tak i přes to připadalo.
J: "Briane... Briane, co tady děláš?"
B: "Chtěl jsem tě vidět," pousmál se.
J: "Briane! Přestaň s tím a řekni mi, co se děje."
Jak se Brian do teď tvářil, jako by jeho příchod sem byl úplně normální a usmíval se na mě způsobem, jako by mě snad chtěl hodit na postel a vy víte co... tak teď jeho výraz najednou zvážněl a já se opravdu bál toho, co mi přijel říct.
B: "Před tím, než si včera nastoupil do letadla, věděl jsem, že být be tebe, pro mě bude nesnesitelné, ale kvůli tobě jsem se snažil být silný, protože jinak bys pravděpodobně nikdy neodletěl... ale pak si nasedl do toho letadla a já si uvědomil, že takhle to zkrátka nemůže skončit... že musí existovat řešení..."
J: "Briane, co se mi snažíš říct?"
B: "To, co už jsem ti řekl... chci se sem přestěhovat za tebou."
J: "Ale, Briane..."
B: "Nech mě to doříct, Justine. Já vím, že to nechceš slyšet, ale... taky vím proč... myslíš si, že se tímhle taky něčeho vzdám a máš pravdu vzdám, ale mnohem víc získám... získám tebe a šanci na to mít s tebou budoucnost. Ty se nemůžeš vzdát svého snu, protože díky němu můžeš mít budoucnost, jakou si zasloužíš, ale já už jsem vše získal, mám kariéru a můžu si firmu otevřít i tady, loft můžu prodat a za peníze, co budu mít, si tu můžeme najít něco většího... svýho... a především - já už si své dny slávy užil, teď potřebuju jenom jedno - Tebe."
Díval jsem se na něj se slzami v očích neschopný jakéhokoliv slova. Nemohl jsem uvěřit, že ten Brian Kinney 'nevěřím na lásku... nehraju na kluky... a nechci se vázat' stál právě teď přede mnou a říkal mi ta nejkrásnější slova lásky, jaké jsem si nikdy nedokázal ani představit, že bych od něj mohl slyšet...
J: "Myslíš to vážně?"
B: "Nikdy jsem nic nemyslel vážněji," skousl si ret a usmál se.
J: "Ale co ostatní... co Debb a Maikey?"
B: "Se všemi jsem mluvil, Emmett s Tedem jsou nejspíš rádi, že je nikdo nebude konečně urážet a ponižovat, navíc Ted hodně získá, protože jsem se rozhodl, že Kinnetic přepíšu na něj... Debb je na mě vlastně hrdá, protože si myslela, že se tohohle ani nedožije... a Maikey... není to pro něj snadné vím, že ne, ale i on chce, abych byl šťastný... a ví, že to můžu být jedině s tebou."
Ač jsem se chtěl rozeběhnout sebevíc a skočit mu kolem krku, abych ho vášnivě a láskyplně políbil, věděl jsem, že se musím zeptat ještě na jedno...
J: "Jsi si opravdu jistý? Já vím, že říkáš tohle všechno, že se mnou chceš být a že tě všichni podporují, ale... co ti říká tvoje srdce?"
Brian se zasmál, věděl jsem, že takovou otázku jako někdo, kdo se označoval jako bezcitný a bez srdce, rozhodně neočekával a jsem si jistý, že ho v tu chvíli napadla hromada ironických poznámek o tom, jak je to směšně romantické, ale... kdo by to mohl vědět líp, než Brianovo srdce?
B: "Justine, moje srdce patří tobě... myslíš, že víc rozhodnutý být už ani nemůžu... takže ano jsem si víc, než jistý."
Chtě nechtě se mi po tvářích začaly kutálet slzy jako hrachy. Snil jsem často o tom, jak mi Brian vyzná lásku a když to nakonec udělal byl jsem zaskočený... ale snít o tom, že se všeho vzdá, aby mě mohl následovat, protože být se mnou je všechno, co chce... o tom jsem si snít ani nedokázal.
Už jsem proto na nic nečekal a šel mu rovnou naproti, Brian rozevřel náruč a já mu do ní hned vběhl, objal mě tak pevně, že jsem se nemohl cítit bezpečněji ani šťastněji.
J: "Tak moc tě miluju, Briane... strašně moc."
Brian vzal mou bradu a já se mu zadíval do očí. "Já miluju tebe," zašeptal. Ale i kdyby to neudělal, z jeho očí bych to vyčetl naprosto bez problémů. Protože on už se nebojí ukazovat, co cítí... on mě prostě miluje.
Usmál jsem se a hned vzápětí se moje rty střetly s těmi jeho. Byl to polibek tak vášnivý, že jsme následně oba musely zalapat po dechu.
Hned na to jsem mu stáhl kabát a začal rozepínat jeho košili, hezky pomalu, jeden knoflíček za druhým. Košile následně dopadla na zem a já začal líbat jeho hruď a jazykem jsem obkroužil obě bradavky, Brian slastí zakláněl hlavu a poskytl mi tak lepší přístup k jeho ohryzku, po kterém jsem taktéž přejel jazykem.
Brian mi stáhl tričko a následně mě položil na postel, sám však zůstal stát a se chtíčem v očích si prohlížel moje tělo, jako nějakou kresbu. Pomalu ze mě sundal tepláky a pak mě začal líbat na stehnech, až byl nakonec u mého rozkroku, který už se dmul erekcí.
Následně mě začal laskat, aniž by mi sundal trenky, které byly během chvíle vlhké, bylo to příjemné a vzrušující. Nakonec ale ze mě sundal i ty a dráždil mě ústy po celém penisu, nejvíc se soustředil na špičku, protože moc dobře ví, že tam jsem nejcitlivější. Doslova jsem křičel rozkoší, zatímco jsem si namotával jeho vlasy na prsty.
Těsně, než jsem vyvrcholil, tak přestal a svými rty se zase dopracoval až k mým a něžně mě líbal. Vzápětí se mi podíval do očí a jen mě pozoroval..
J: "Co?" vydechl jsem.
B: "Jsi nádherný."
Hned na to mě opět začal líbat a v mém břiše doslova poletovaly motýly, byl jsem tak šťastný. Brian následně vzal kondom, který jsem mu nandal a poté se vměstnal mezi má stehna a pod zadek mi dal polštář, aby se do mě mohl lépe dostat.
Následně do mě začal pomalu a jemně pronikat, byl opravdu něžný a já si užíval naprosto všechno. Když začal přirážet, cítil jsem se doslova jako v nebi. Brian mě líbal na krku a já se zcela oddával té rozkoši. Tohle bylo asi to nejkrásnější milování, jaké jsme kdy zažili... a já věděl, že rozhodně není poslední.
No comments:
Post a Comment