Nový díl.
BRIAN
varování: žádné
Zůstal jsem v té uličce stát jako nějaký idiot ještě několik dalších minut. Nemohl jsem se zkrátka pohnout, pomalu ani nadechnout. Snažil jsem se zpracovat to všechno, co se událo. To, že mě Justin stále miluje, ale i přes to je rozhodnutý vzít si jiného, protože s ním ho jednoduše čeká snazší a pohádkovější život, než se mnou. Se mnou by ho čekala jenom krutá realita. Tak si to on alespoň představuje. Že bychom spolu byli nešťastní, protože zkrátka nesním o věcech, o jakých sní on a on zase nechce žít tak, jak žiju já. Jsem možná bláhový, ale já i přes to bych byl ochotný to zkusit a bojovat za to, abychom to zvládli, být to sebevíc nemožné. I když si nejsem ani zdaleka jistý tím, že bych byl někdy schopný toho být monogamní a vychovávat s Justinem děti až do naší smrti, tak vím, že bych mu patřil celým svým srdcem. Ale on je jednoduše až moc vyděšený z té představy, že bychom se jednoho dne probudili a zjistili, že žijeme jen smyšlenou komedii, že se radši ožení s někým, kdo mu zkrátka dá to, co on chce. Bez ohledu na to, že Justin ho nikdy nebude milovat tak, jako mě.
Maikey: "No sláva, už jsem myslel, že jste se tam zamordovali."
B: "Skoro."
Maikey: "Kde je Justin?"
B: "Utekl."
Maikey: "Co?"
B: "Zdrhnul."
Maikey: "Co si udělal, proboha?"
B: "Věř nebo ne, ale nic moc... jen jsem mu řekl, jak se věci mají... on mi taky řekl dost pěkných zajímavostí... a když jsem ho skoro políbil, tak vzal nohy na ramena."
Maikey: "Sakra. A vyřešili jste to nějak? Ví, že ho pořád miluješ?"
B: "Ví a on podle všeho stále miluje mě."
Maikey: "No, ale to je to, co si potřeboval vědět ne?"
B: "Jo, ale bez toho dodatku, že i přes to, že mě miluje, tak si se mnou neumí představit život, jelikož jsem zkrátka, jaký jsem... za to jeho milej je podle všeho dokonalej,"...Ironie a sarkasmus ze mě šly proudem, skoro jako žhavá láva.
Maikey na mě jenom zíral a netušil, co mi na to má říct. Nedivil jsem se. Taky, co by mi měl říct na to, že moje životní láska se mnou nechce být, protože nemá jistotu, že by se mnou byl šťastný... dobře on řekl, že neví, zda bychom spolu byli šťastní... ale v čem je rozdíl, pointu chápete. Ale já ho zkrátka nechápu... ještě před čtyřmi roky věděl to samé, ale i přes to byl ochotný to risknout, tak co se změnilo? Vážně jenom stačilo, aby mi zavolal, když byl v nemocnici a když se mu nedostalo toho, po čem toužil, tak pochopil, že už to zkrátka nemá smysl?
B: "Víš co, nechci o tom mluvit. Potřebuju se napít,"...Mávl jsem na barmana a moje honba za otupěním smyslů mohla začít.
Lil jsem do sebe jednu skleničku za druhou, nemít tak dobře vyvinutý odolávací smysl vůči velkému množství alkoholu, měl bych asi velké problémy s chůzí a asi i s mluvou. Takhle jsem naštěstí byl jenom dost přiopilý a Maikey ve výsledku taky. Asi mě v tom nechtěl nechat samotného. Oba jsme ale nakonec nějak ztratili pojem o čase.
Proto jsme se zpátky vrátili až k pozdějšímu večeru, party, pardon předsvatební večeře byla poměrně rozjetá. Tu samotnou večeři jsme rozhodně nestihli. A pohledy všech přítomných, kteří na nás upřeně zírali, mluvily za vše. Rozhodně jsme neudělali dobrý první dojem na lidi, kteří jsou asi stejně zazobaní jako náš Scottík a kteří patří mezi nové Justinovi přátele a na lidi, kteří patří k nám, jsme působili jako vždy - jako idioti. Ale co už, zdá se, že jsem stejně o všechno přišel, takže mně už může být všechno jedno ne?
Debbie: "Vy dva, za mnou."
Šla s ní hrůza, nebudu lhát. Ale my jsme se s Maikeym jenom přiopile smáli. Popravdě jsem až v poslední vteřině, kdy jsem opouštěl slavnou společenskou místnost, zahlédl Justina... nebo bych měl říct Justinův ustaraný a zároveň naštvaný obličej?
Maikey: "Ma, než začneš..."
Debbie: "Sklapni, okamžitě. Já chápu, Briane, tebe... tedy tak nějak, ale tebe teda ani trochu, Michaeli, ty na něj máš dávat bacha, aby nedělal hovadiny a ne je dělat s ním... ale to je jedno, oba jste idioti a děláte jenom ostudu, nehledě na to, že nikdo z nás nechce, aby si Justin vzal někoho jiného, když patří k tobě, Briane. Zkrátka jste to přepískli, takže se oba běžte dát dohromady a pak sem naklusejte s výrazy naprostých andílků, je vám to jasný?"
Ani jeden jsme se neodvážili nic říct, i když bych toho měl spoustu na jazyku, ale tady šlo asi opravdu o život, byla vážně naštvaná. Proto jsem ji uposlechl a vydal jsem se do svého pokoje nebo spíš apartmá. Dal jsem si sprchu, abych ze sebe spláchl ten smrad a chlast. A následně jsem vytáhl oblek, do kterého jsem se s nechutí nasoukal. Štěstí, že mám ve zvyku vozit si jeden náhradní, jinak bych musel mít na předsvatební večeři, o které mi samozřejmě nikdo neřekl, a i na samotný obřad jeden a ten samý. Ale proč tady, sakra, přemýšlím nad nějakým obřadem, když buď to nebude, protože ho překazím anebo já na něm nebudu, protože... protože budu pravděpodobně ležet na dně vany až se v ní utopím.
Maikey: "V tom obleku si připadám směšně."
B: "Ale sekne ti to."
Maikey: "Nech toho nebo se ještě začnu červenat. Ale ty taky nevypadáš vůbec špatně."
B: "Já vím."
Maikey: "Ta tvoje samolibost. Ach jo, proč tohle děláme? Děláme ze sebe šašky na jeho předsvatební večeři, to je prostě..."
B: "Ujetý, já vím. Ale musíme z toho něco vytřískat."
Maikey: "Myslíš na to, na co já?"
B: "Myslím, že jo."
S proradným úsměvem, že Justinovu předsvatební večeři trochu okořeníme naší zvláštní medicínou, jsme vešli do obýváku, prostě je to obývák, sakra! A tentokrát na nás spočinuly pohledy především žen, které obdivovaly to, jak se z dvou očividných ožralů, stali sexy chlapi.
Ben: "I když bych tě zabil, vypadáš úžasně."
Maikey: "Děkuju, zlato. A promiň."
Ben: "Miluju tě, takže ti odpouštím."
B: "Bože, najděte si pokoj."
S výrazem znechucení jsem od nich odešel pryč a nabyl jsem toho dojmu, že tu medicínu budu muset použít pouze já, protože Maikey má moc práce se svým manželem.
Jenže když jsem následně uviděl Justina v tom jeho obleku, spadla mi jednoduše brada. Vypadal tak krásně. A já tak moc toužil stát teď po jeho boku a být tím, koho si bude brát. Byla to muka vidět vedle něj jiného.
A ještě větší muka to byla v momentě, co se rozezněla hudba, na níž spolu začali tančit. Nikdy by mě nenapadlo, že pohled na to, jak Justin tančí na romantickou hudbu s někým jiným, mi bude doslova trhat srdce.
No comments:
Post a Comment