Proč právě já?(6)

Nový díl.

JUSTIN

varování: žádné

Hned na to moje cesta vedla rovnou do jídelny, i když se k tomu Brian asi nikdy nepřizná, má to tam rád asi úplně stejně jako doma a v Babylonu, vždy když potřebuje, ví, že tam najde Debbie, která mu pomůže se poprat s čímkoliv, co ho trápí. I když nejsem si jistý, že ho tentokrát vůbec něco trápí, možná leda tak to, že jsem se dneska neukázal doma. Ale já k tomu měl důvod. I když to mě asi neomlouvá, dovedu si totiž představit, jak se o mě Brian bál, což je věc, ke které se taky nikdy nepřizná. Ale v první řadě mě neměl nechávat v Babylonu a beze slova odjet, s kdo ví kým. Dobře, teď už jsem celkem v právu, to on mě nechal v Babylonu, to on si naplánoval víkendové orgie a to on je teď k nenalezení... přísahám bohu, že až já ho najdu, tak ho snad...!

J: "Je tu Brian?"...Přilítl jsem do jídelny a ihned začal u Debb s křížovým výslechem.

Debbie: "Co kdybys nejdřív popadl dech, zlato?"

J: "Už dejchám... takže... je tu?"

Debbie: "Vidíš ho tu snad?"

Dobrý postřeh. Sice jsem se nijak zvlášť nerozhlížel, když jsem sem vpadl, ale Briana bych viděl i se zavřenýma očima. Takže je to jasný, tady fakt není. Ale kde, sakra, je? A proč tam vůbec je?

---

Debbie: "Vy spolu hrajete nějakou hru na hledání nebo co?"

J: "Co?"

Debbie: "No před hodinou tu byl on a hledal tebe."

J: "On mě hledal?"

Debbie: "Jak jsem řekla. Teda přišel přesvědčený o tom, že tě schovávám, když v tom se ukázal Emmett a přiznal se, že se schováváš u něj, to Briana trochu vykolejilo a nakonec odešel pryč."

J: "Jak vykolejilo?"

Debbie: "Asi vteřinu se domníval, že... no ty víš."

J: "Cože?"

Debbie: "Ale hned ho to přešlo, neboj. Každopádně je nějakej divnej, včera se ukázal u mých dveří, že prý se mnou potřebuje mluvit, ale dřív, než se dostal k pointě, tak se sebral a odešel. A až dneska se ukázal s tím, že hledá tebe. No a pak odešel. Hádám, že domů to nebylo?"

Nebyl jsem schopný jí odpovědět, moje hlava byla najednou plná myšlenek... jak, že s Brianem něco je? Proč chodil večer za Debbie? Znamená to, že právě proto mě nechal v Babylonu? Bože, Briane, ty mě jednou zničíš!

Debbie: "Halooo, na něco jsem se ptala."

J: "Ano, domů to nebylo. Co všechno ti včera řekl?"

Debbie: "Jenom, že se asi zbláznil, pak něco o tom, že má krizi... byl celkem zmatený, vůbec jsem nevěděla, co s ním je."

J: "A to si ho klidně nechala odejít?"

Debbie: "Je to dospělej chlap, kterej si dělá, co chce a kdy chce... co jsem asi tak měla dělat, svázat ho?"

J: "Promiň, vím, že... jenom o něj mám strach. Nevím, kde ho hledat."

Debbie: "Už si to zkoušel u holek?"

Jasně, holky! U těch je taky vždy, když ho něco trápí, Gus je takovej jeho osobní lék na problémy. Takže pokud není v jídelně, musí být přeci tam, jiná možnost zkrátka není!

J: "Ne, ale hned jdu na to."

Debbie za mnou ještě něco křičela, ale šlo to mimo mě. Myslel jsem jenom na to, jak je důležité najít Briana. Možná vypadám jako cvok, co hledá chlapa, který je někde úplně v pořádku a užívá si života. Ale můj instinkt mi říká, že něco není v pořádku a na svůj instinkt já dávám.

Hned, co jsem došel k domu holek, začal jsem klepat jako blázen, neuvědomoval jsem si, že se tam nachází malé dítě a těhotná Melanie a pravděpodobně dost vyčerpaná Linds, zkrátka jsem potřeboval vědět, zda tam mají Briana.

Lindsay: "Bože, už jdu!"

V tu chvíli jsem klepat přestal, bylo slyšet, že je rozespalá. Cítil jsem se blbě, ale neměl jsem na vybranou. Nebo možná měl, ale... v tuhle chvíli tohle byla jediná možnost.

Lindsay: "Just... zbláznil ses nebo co?"

J: "Promiň mi to, nechtěl jsem vás vzbudit... já jen... je tu Brian?"

Lindsay: "Co?"

J: "Jestli tu je Brian?"

Lindsay: "Brian? Co by tu... proč by tu měl být?"

Myslím, že tohle mi jako odpověď stačilo - nebyl tady. Krucinál! Přísahám bohu, že jestli ho tu hledám jako smyslů zbavený, protože netuším, co s ním je, zatímco on se má hej, tak ho opravdu zabiju.

Lindsay: "Justine, co se děje?"

J: "S Brianem něco je... a já ho teď nemůžu najít."

Lindsay: "Zkoušel si mu volat?"

J: "Jasně, že zkoušel, má to vypnutý."

Mám pocit, že Brian zmizel rovnou z povrchu země. Ale i přes to, že jsem řekl, že holky jsou moje poslední možnost, měl jsem tušení, že mám ještě jednu a nehodlal jsem otálet.

J: "Musím jít."

Lindsay: "Co? Sotva si přišel a..."

J: "Prostě musím."

Stejně jako Debb předtím, za mnou Linds něco křikla, ale já to opět přešel. A vzápětí jsem se vydal rovnou za Maikeym domů. Kde jinde by Brian byl, než u svého nejlepšího kamaráda?

Znovu jsem bušil na dveře jako blázen, říkal jsem si, že mě asi Ben s Maikeym zabijou, ale to mi bylo fuk. Hlavní je to, aby se tam nacházel Brian.

Ben: "Justine?"

J: "Bene, ahoj, je... je tu Brian?"

Ben: "Doufal jsem, že mi povíš ty, kde je."

J: "Co?"...Koukal jsem na něj s naprostým nepochopením.

Ben: "Je to asi hodina, co tu bušil na dveře stejně jako ty, otevřeli jsme a Brian popadl Maikeyho s tím, že ho potřebuje, naložil ho do auta a pak oba zmizeli. Zkoušel jsem jim několikrát volat, ale oba to mají vypnutý. Takže... mohl by si mi, sakra, říct, co se to děje a kam mi Brian unesl manžela?"

Dobře, tak tohle je buď to lepší anebo naopak horší, než jsem si původně myslel. Protože buď to Brian pouze zatoužil po starých dobrých časech, kdy s Maikeym měli svoji show... anebo se Brian nachází ve stavu, kdy potřebuje jenom svého nejlepšího kamaráda a v tom případě to není ani trochu dobrý... vzpomínám si na to, jak Maikeyho takhle vyhledával dřív, když šel třeba od svého opileckého otce či matky. Sakra, já se snad zblázním.